Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

18 C 170/2022

č. j. 18 C 170/2022-229

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-01-20 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH05:2023:18.C.170.2022.3

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl ve prospěch žalobců o náhradě pohledávky ve výši 525 000 Kč s úrokem z prodlení. Soud uznal dlužní úpis jako platné uznání dluhu, které bylo založeno na ústní smlouvě o půjčce a potvrzeno opakovanými výpisy z účtu. Promlčení nároku neuplatnil, protože dluh byl výslovně uznán a jeho splacení bylo závazkem. Soud přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 205 008 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobce b) celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobce c) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem anonymizována tři slova, PSČ příjmení anonymizována dvě slova, země všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 525 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 525 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 525 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši 205 008 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce.

1. Žalobci se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne datum domáhali zaplacení částky uvedené v záhlaví s tím, že jsou sourozenci, kteří jako pozůstalí v rámci dědického řízení o pozůstalosti po jejich otci anonymizováno celé jméno žalobce, narozenému datum, naposledy bytem adresa, zemřelém datum (dále i jako„ zůstavitel“) uzavřeli dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti ze dne datum, kterou nabyli rovným dílem, tj. každý podílem ve výši 1/3 kromě jiného i pohledávku za žalovaným. Po smrti zůstavitele nalezli žalobci dlužní úpisy od žalovaného, z nichž poslední datovaný dne datum obsahuje uznání dluhu žalovaného vůči zůstaviteli ve výši 525 000 Kč se závazkem žalovaného splatit dlužný obnos do datum k rukám zůstavitele či osobě, kterou zůstavitel k tomuto úkonu zmocní. Žalovaný však dluh zůstaviteli nesplatil, a to ani částečně, dluh byl proto zahrnut do pozůstalosti v rámci dědického řízení. Zástupce žalobců oznámil žalovanému přechod dluhu na žalobce a vyzval jej k uhrazení dluhu předžalobní upomínkou ze dne datum odeslanou doporučeným dopisem na 2 poslední známé adresy žalovaného.

2. Žalovaný nárok žalobců neuznal. Žalovaný sporuje pravost svého podpisu na dlužním úpisu. V případě, že by byla prokázána pravost jeho podpisu, pak žalovaný namítá, že se nejedná o uznání dluhu, protože dluh není konkrétně specifikován, a vzhledem k tomu, že se nejedná o uznání dluhu, pak namítá promlčení nároku žalobců. Mezi zůstavitelem a žalovaným docházelo k finančním transakcím, ovšem žalovaný je přesvědčen, že to, co bylo půjčeno, bylo i vráceno.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Žalovaný v listině nazvané„ Dlužní úpis“ ze dne datum svým podpisem stvrdil, že si postupně vypůjčil od roku rok od zůstavitele - anonymizováno celé jméno žalobce, narozeného datum, částku v celkové výši 525 000 Kč, žalovaný tento dluh uznal a zavázal se jej splatit do datum k rukám zůstavitele či osobě, kterou jmenovaný k tomuto úkonu zmocní (dlužní úpis).

5. Nejednalo se o ojedinělý případ, žalovaný zůstaviteli podpisem stvrdil rovněž dlužní úpis datovaný datum, v němž uvedl, že si v letech rok a rok postupně vypůjčil od zůstavitele částku 350 000 Kč, tento dluh žalovaný v plné výši uznal a zavázal se jej splatit nejpozději do datum, podpis na dlužním úpise je úředně ověřen (dlužní úpis). V dlužním úpisu z datum žalovaný stvrdil, že si od zůstavitele vypůjčil částku 90 000 Kč a zavázal se ji splatit do datum (dlužní úpis).

6. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo potvrzeno, že žalobci jako dědicové zůstavitele nabyli na základě dohody o rozdělení pozůstalosti pohledávku za žalovaným ve výši 525 000 Kč vzniklou z titulu půjčky peněz, kterou se žalovaný v písemném uznání dluhu ze dne datum zavázal splatit do datum (usnesení).

7. Bratr zůstavitele, pan příjmení celé jméno žalobce, sepsal pro účely tohoto řízení dne datum čestné prohlášení, v němž uvedl, že zůstavitel si mu stěžoval, že si u něj žalovaný půjčil spoustu peněz, nevrátil je a přestal komunikovat (čestné prohlášení).

8. Z účtu zůstavitele vedeného u právnická osoba pod č. bankovní účet byla dne datum provedena platba ve výši 35 000 Kč označená„ jméno příjmení“, dne datum byla provedena platba ve výši 40 000 Kč označená„ jméno příjmení“, dne datum byla provedena na účet č. bankovní účet platba ve výši 45 000 Kč označená„ celé jméno žalovaného“, dne datum platba ve výši 40 000 Kč označená„ jméno“, dne datum platba ve výši 40 000 Kč označená„ celé jméno žalovaného“, dne datum platba ve výši 30 000 Kč označená„ jméno“, dne datum platba ve výši 30 000 Kč označená„ jméno“ na číslo účtu bankovní účet, dne datum platba ve výši 20 000 Kč na účet č. bankovní účet označená„ celé jméno žalovaného“, dne datum na totožný účet platba ve výši 25 000 Kč označená„ celé jméno žalovaného“, dne datum platba na totožný účet ve výši 44 500 Kč označená„ celé jméno žalovaného“, dne datum ve výši 30 000 Kč označená„ celé jméno žalovaného“ na totožný účet, dne datum platba ve výši 30 000 Kč označená„ celé jméno žalovaného“ na totožný účet, dne datum platba ve výši 15 000 Kč a poté dne datum platba ve výši 40 000 Kč, obě na totožný účet označené„ celé jméno žalovaného“, celkem se v období od roku 2012 do datum jedná o platby ve výši 464 500 Kč (výpisy z účtu).

9. Dopisem datovaným datum žalobci prostřednictvím svého zástupce žalovanému oznámili, že došlo ke změně v osobě věřitele ze zůstavitele na žalobce a vyzvali žalovaného k úhradě jeho dluhu ve výši 525 000 Kč do 5 dnů od doručení dopisu (oznámení dlužníkovi včetně výzvy). Dopis odeslal zástupce žalobců žalovanému dne datum na adresy žalovaného uvedené v uznáních dluhu (podací stvrzenka).

10. Soud neprovedl žalobci navržený důkaz výslechem žalobce celé jméno žalobce, jelikož má skutkový stav pro rozhodnutí ve věci za zjištěný dostatečně.

11. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

12. Soud projednal danou věc dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), v nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného, který požádal o odročení jednání z důvodu své pracovní neschopnosti, nicméně ke své žádosti předložil potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti ze dne datum (tedy více než měsíc staré) s oříznutými okraji a dále poukazy na různá vyšetření z ledna 2023. Z potvrzení ve formě, jak ji žalovaný soudu předložil, nelze zjistit, v jakém rozsahu má povoleny vycházky. Soud následně zjistil dotazem na ošetřujícího lékaře, že se žalovaný od datum nedostavil na kontrolu, lékaři se nepodařilo zkontaktovat žalovaného, následkem čehož není možné prověřit zdravotní stav žalovaného, a proto mu lékař ke dni datum ukončil pracovní neschopnost. Jedná se přitom již o druhou omluvu žalovaného v tomto řízení, v prvém případě žalovaný žádal prostřednictvím svého zástupce o odročení jednání z důvodu vysoké horečky, soud tehdy žádosti vyhověl a jednání odročil. Soud po těchto zjištěních hodnotí omluvu žalovaného jako účelovou vedoucí pouze k bezdůvodnému protahování řízení, omluvu žalovaného tak není povinen akceptovat a projednal věc v jeho nepřítomnosti.

13. Pohledávka za žalovaným přešla v souladu s § 1696 o. z. na žalobce jako dědice zůstavitele.

14. Soud má za prokázané, že zůstavitel s žalovaným uzavřeli ústně smlouvu o půjčce dle § 657 an. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, na jejímž základě postupně přenechával zůstavitel žalovanému finanční prostředky v různé výši zejména prostřednictvím bezhotovostního převodu na účet. Důkazem existence dílčích plnění ze strany zůstavitele žalovanému jsou dlužní úpisy vystavené žalovaným ve smyslu § 1952 o. z. Posledním z dlužních úpisů žalovaný stvrdil, že celková částka, kterou od zůstavitele v období od roku 2012 do datum jako půjčku obdržel, činí 525 000 Kč, a zavázal se vše splatit do datum. Dlužní úpis sepsaný žalovaným má náležitosti uznání dluhu dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), je pořízeno písemně s uvedením důvodu („ vypůjčení“, tj. smlouva o půjčce) a výše dluhu (525 000 Kč) spolu se závazkem žalovaného jeho dluh uhradit.

15. Utvrzení dluhu žalovaným ve vztahu k zůstaviteli bylo v jejich smluvním vztahu založeném smlouvou o půjčce běžnou praxí, žalovaný vystavil zůstaviteli několikero dlužních úpisů, první z nich je opatřen úředně ověřeným podpisem. Žalovaný sporoval pravost svého podpisu na dlužním úpisu, o nějž žalobci opírají svůj nárok, k prokázání svého tvrzení navrhl důkaz znaleckým posudkem, nicméně zálohu na jeho vypracování ve stanovené lhůtě nezaplatil, a proto soud tento důkaz neprovedl. Podle § 565 o. z. se uplatní domněnka, že pravost a správnost listiny byla uznána, je-li listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala. V daném případě žalovaný opakovaně (a jednou i s ověřeným podpisem) zůstaviteli stvrdil převzetí dílčích plnění z půjčky, jeho podpis na předloženém dlužním úpisu z datum se nijak významně neodlišuje od jeho předchozích podpisů, není tak důvodná pochybnost, že žalovaný tento úpis zjevně podepsal a bylo na něm, aby prokázal, že se nejedná o jeho podpis, což neučinil.

16. Následkem platného uznání dluhu žalovaného došlo k přerušení promlčecí lhůty a běhu nové desetileté promlčecí lhůty ode dne následujícím pod ni, kdy se zavázal svůj dluh splnit, tj. od datum (viz § 639 o. z.). K promlčení nároků žalobců tak nedošlo.

17. Současně nebylo prokázáno, že by žalovaný z obdržených dílčích plnění půjčky cokoliv zůstaviteli vrátil, žalovaný žádné důkazy k tomuto svému tvrzení neoznačil, z výpisů z účtu zůstavitele nic takového rovněž nevyplývá.

18. Soud proto žalobě vyhověl, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího po uplynutí lhůty, v níž se žalovaný zavázal dluh splnit, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

19. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého mají zcela procesně úspěšní žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobců ve výši 205 008 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 21 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) odměnou 150 048 Kč za 6 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále také jako„ AT“), za každého zastoupeného žalobce, a to 1) převzetí a přípravu zastoupení, 2) kvalifikovanou předžalobní výzvu, 3) sepis žaloby, 4) účast na jednání dne datum, 5) písemné podání ve věci samé ze dne datum a 6) účast na jednání dne datum podle § 11 odst. 1 AT, přičemž z tarifní hodnoty 525 000 Kč činí sazba za jeden úkon právní služby 10 420 Kč, to vše jako společné úkony sníženo o 20 % podle § 12 odst. 4 AT (tj. 6 úkonů x 3 žalobci x 10 420 Kč bez 20 %), -) odměnou 30 720 Kč za 3 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále také jako„ AT“) v podobě 3 porad se zástupcem dne datum, dne datum a dne datum pouze za jediného žalobce, který se těchto porad účastnil, -) odměnou advokáta ve výši 2 700 Kč za 9 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT).

20. Soud nepřiznal zástupci žalobců náhradu za ztrátu času ve smyslu § 14 AT, neboť požadavek žalobce v této části není opodstatněný. Advokát přemísťující se ze svého sídla nebo bydliště promešká vždy touto cestou určitý čas, z hlediska vzniku nároku na náhradu mimosmluvně je však rozhodující, zda toto promeškání činilo minimálně půl hodiny či nikoliv. Sídlo advokátní kanceláře je vzdáleno od zdejšího soudu 2 kilometry, je snadno dostupné jak pěšky, tak i veřejnou hromadnou dopravou, oběma způsoby mohl zástupce žalobců přesun mezi svým sídlem a soudem stihnout za dobu kratší než 30 minut a v tomto případě soud tedy neshledává důvod pro přiznání náhrady promeškaného času za cestu k soudu.

21. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobců bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.