18 C 259/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0, státní příslušnost Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10 978 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 978 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 611 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 978 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu č. hodnota, s počátkem pojištění ke dni datum, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla Anonymizováno s RZ: SPZ. Žalovaný se v pojistné smlouvě zavázal pravidelně hradit předepsané pojistné, první pojistné bylo sjednáno ve výši 41 421 Kč, pojistné bylo sjednáno v délce roční. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pojistného, žalobkyně proto stanovila prostřednictvím lhůtu 30 dnů k dodatečnému zaplacení dlužného pojistného. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že pojištění marným uplynutím lhůty zanikne. Žalovaný dlužné pojistné nezaplatil a pojištění zaniklo ke dni datum. Žalovaný dluží na pojistném za období od datum do datum celkem částku 10 978 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou předžalobní upomínku zástupce žalobkyně. Žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do podání žaloby v kapitalizované výši 1 611 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Anonymizováno. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů mezinárodní smlouva č. 70/1926 Sb., Smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Británie a Irska o právní pomoci ve věcech občanských, nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících ze smluvních závazkových právních vztahů, a proto se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost může být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně v nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu č. hodnota na základě návrhu ze dne datum pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou se žalobkyně zavázala pojistit odpovědnost za škodu způsobenou provozem Anonymizováno, VIN: VIN kód, a žalovaný se zavázal k úhradě pojistného ve výši 41 421 Kč ročně. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni datum (pojistná smlouva). Žalovaný neuhradil předepsané pojistné v plné výši, a proto ho žalobkyně vyzvala upomínkou ze dne datum k zaplacení pojistného a současně ho upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v případě neuhrazení pojistného do datum (upomínka). Žalovaný však na upomínku nereagoval, a proto pojistná smlouva č. hodnota zanikla uplynutím dne datum pro neplacení pojistného, což bylo žalovanému oznámeno (oznámení o ukončení pojistné smlouvy). Dlužné pojistné za období od datum do datum činí celkem částku 10 978 Kč (přehled inkasní bilance). Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím zástupce k zaplacení jeho dluhu naposledy předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou téhož dne (předžalobní výzva a podací arch).

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

6. Pro Českou republiku je od 11. 1. 2009 závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). V souladu s čl. 28 nařízení Řím II má sice přednost před jeho ustanoveními mezinárodní smlouva č. 70/1926 Sb., Smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Británie a Irska o právní pomoci ve věcech občanských., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících ze smluvních závazkových právních vztahů, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím II. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci podřídili pojistnou smlouvu právu českému, konkrétně zákonu č. 89/2012 Sb., občanskému zákoníku (dála jako „o. z.“), jak plyne z všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel.

7. Podle § 2758 a násl. o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

8. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhá zaplacení pojistného za období předcházející účinnosti zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, postupoval soud podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

10. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o povinném ručení“), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

11. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o povinném ručení pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

12. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený pojistnou smlouvou v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona o povinném ručení ve spojení s § 2758 o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit sjednané pojistné, proto pojištění v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona o povinném ručení zaniklo. Soud s ohledem na výše uvedené shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 978 Kč, přičemž žalovaná částka zahrnuje dlužné pojistné za výše uvedené období. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve výši zákonné sazby stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úrok byl žalobkyni přiznán v požadované kapitalizované výši od zániku pojistné smlouvy do podání žaloby částkou ve výši 1 611 Kč.

13. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v soudním poplatku ve výši 800 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: - částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, - odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) - a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč.

14. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.