18 C 26/2022
č. j. 18 C 26/2022-100
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 140 § 142 § 146 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1969 § 1970 § 2395 § 2993
- o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, 177/2020 Sb. — § 9
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení příjmení sídlem adresa o zaplacení 47 832 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se zastavuje co do částky 10 709 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 709 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. 5. 2021 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 37 123 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 37 123 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. 5. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 4 404 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 vedený Českou národní bankou [číslo] [variabilní symbol].
IV. Soud přiznává zástupkyni žalovaného – advokátce [titul] [jméno] [příjmení] [příjmení], sídlem [adresa], odměnu za zastupování žalovaného v řízení ve výši 14 680 Kč.
1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 15. 12. 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 13. 1. 2020, na jejímž podkladě žalobkyně poskytla dne 15. 1. 2020 žalovanému úvěr ve výši 76 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet žalobkyni poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši nominální sazby 62,45 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 4 153 Kč. Schopnost žalovaného řádně úvěr hradit žalobkyně prověřila na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a dostal se s úhradou svých splátek do prodlení. Ke dni zesplatnění úvěru uhradil žalovaný žalobkyni celkem pouze částku 38 877 Kč, poslední splátku zaplatil dne 16. 4. 2021. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky č. 13 po dobu delší než 65 dní, došlo ke dni 29. 4. 2021 k automatickému zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 85 311,44 Kč. Žalovaná částka 106 074 Kč představuje částku nové jistiny úvěru po zesplatnění ve výši 85 311,44 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč (tj. 499 Kč za prodlení se zaplacením splátky č. 13 a 499 Kč za prodlení se zaplacením splátky č. 14 dle čl. 6 smlouvy), náhrady nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (tj. 2 x 200 Kč za prodlení se splátkami č. 13 a 14 dle čl. 6 smlouvy), smluvní pokuty 19 365,37 Kč (tj. 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou za období od 1. 5. 2021 do dne vyhotovení žaloby dle čl. 6 smlouvy s tím, že v období od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 nevznikalo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle § 9 zákona č. 177/2020 Sb.). Žalobkyně požadovala přiznat též úrok za poskytnutí úvěru v nominální sazbě ve výši 62,45 % ročně z částky odpovídající dlužné původní jistině ve výši 73 799,63 Kč od 1. 5. 2021 do 24. 5. 2021 (tj. do 90. dne prodlení) a dále ve výši 8,25 % ročně do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 73 799,63 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného opakovaně a nakonec prostřednictvím svého zástupce k úhradě jeho dluhu, avšak žalovaný ani na tuto výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný prostřednictvím svého ustanoveného zástupce z opatrnosti namítl, že žádnou smlouvu s žalobkyní neuzavřel. Pokud by dospěl soud k opačnému závěru, namítl, že není způsobilý v těchto věcech právně jednat, jelikož je poživatelem invalidního důchodu III. stupně pro duševní poruchu – paranoidní schizofrenii. Mimoto považuje žalovaný úrok a smluvní pokutu za nemravnou.
3. Dříve, než začalo jednání, vzala žalobkyně s ohledem na duševní onemocnění žalovaného žalobu zpět nejprve co do částky 38 877 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 877 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, částky ve výši 19 365,37 Kč a úroku ve výši 62,45 % ročně z částky 73 799,63 Kč od 1. 5.2021 do 24. 5. 2021 ve výši 2 956,56 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 73 799,63 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 5. 2021 dosáhne částky 299 016 Kč. Soud rozhodl o částečném zastavení usnesením ze dne 11. 7. 2022, č.j. 18 C 26/2022-85. Následně s ohledem na početní chybu vzala žalobkyně při jednání soudu dne 3. 8. 2022 žalobu zpět ještě co do částky 10 709 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 709 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. 5. 2021 do zaplacení a nadále žádá přiznat částku ve výši 37 123 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 37 123 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. 5. 2021 do zaplacení. Soud proto podle § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně za souhlasu žalovaného řízení částečně zastavil i do této částky, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:
5. Žalobkyně je registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení od 11. 5. 2018 (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru).
6. Žalobkyně při sjednávání smlouvy o úvěru zjistila, že příjem žalované z důchodu měl činit 10 980 Kč čistého měsíčně a její výdaje měly být celkem 4 810 Kč měsíčně, z toho životní minimum 3 410 Kč a náklady na bydlení 1 400 Kč Celkem žalovanému při zohlednění rezervy 500 Kč mělo zbývat 5 670 Kč měsíčně. Žalovaný nežil s nikým ve společné domácnosti, jeho nejvyšším dosaženým vzděláním bylo střední s maturitou. Jako formu bydlení označil„ vlastní“ (hodnocení klienta). Žalovaný neměl ke dni 13. 1. 2020 žádný záznam v registru SOLUS (výpis záznamů). V nebankovním registru klientských informací žalovaný obdržel skóre 515, což odpovídá rozpětí pro III. kategorii, která znamená nízké riziko, nejlepší segment klientů (výpis NRKI). Žalovanému byl od ledna 2019 přiznán invalidní důchod III. stupně ve výši 10 985 Kč (oznámení), výplatu důchodu doložil žalovaný potvrzením ze svého účtu (potvrzení o provedené platbě).
7. Žalovaný požádal dne 13. 1. 2020 žalobkyni prostřednictvím smluvního formuláře u zprostředkovatelky žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na jejímž základě by mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši 76 000 Kč, který by žalovaný splácel v 60 měsíčních splátkách po 4 153 Kč splatných k 23. dni každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činila 62,45 % ročně, RPSN pak 83,82 % Celkem měl žalovaný žalobkyni uhradit 249 180 Kč. Dle čl. 6 návrhu smlouvy v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, se kterou se ocitla v prodlení. Toto právo zanikne po zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 návrhu smlouvy žalobkyni vzniká právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč vzniklých jí v souvislosti s prodlením žalovaného, a to u každé splátky, u které se ocitl žalovaný v prodlení, 15. dnem tohoto prodlení. Dle čl. 6 návrhu smlouvy pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se dle článku 6.4 návrhu smlouvy celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stanou součástí nové jistiny úvěru, kterou bude žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru, a dostane-li se do prodlení s jejím zaplacením, vznikne žalobkyni oprávnění požadovat po žalovaném úroky z prodlení z nové jistiny až do jejího zaplacení. Dle článku 6.5 návrhu smlouvy jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den jejího zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího zaplacení. Žalobkyně návrh smlouvy o úvěru akceptovala dne 15. 1. 2020 (návrh smlouvy), o čemž žalobkyně žalovaného informovala dopisem ze dne 16. 1. 2020 (oznámení o schválení úvěru) doručeným mu 20. 1. 2020 (dodejka). Součástí oznámení o schválení úvěru byl splátkový kalendář, poměr splácené jistiny a úroku byl ve splátkách stanoven v proměnlivé výši (splátkový kalendář). Žalobkyně žalovaného seznámila s předepsanými informacemi o poskytovaném úvěru (předsmluvní formulář).
8. Žalobkyně poukázala dne 15. 1. 2020 částku 76 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] (doklad o vyplacení úvěru), jedná se přitom o totožný účet, na který žalovaný dokládal, že je mu vyplácen invalidní důchod. Z potvrzení [právnická osoba] plyne, že se jedná o účet vedený na jméno žalovaného (potvrzení o provedené platbě).
9. Žalovaný v období od 23. 2. 2020 do 23. 2. 2021 zaplatil žalobkyni celkem částku 38 877 Kč. Splátku č. 13 splatnou 23. 2 2021 zaplatil žalovaný pouze částečně a splátku č. 14 splatnou 23. 3. 2021 žalovaný nezaplatil vůbec (karta klienta).
10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 4. a 5. splátky, splatných v období od 23. 5. 2020 do 23. 6. 2020, s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne 23. 6. 2020). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 5. a 6. splátky, splatných v období od 23. 6. 2020 do 23. 7. 2020, s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne 24. 7. 2020). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 5., 6. a 7. splátky, splatných v období od 23. 6. 2020 do 23. 8. 2020, s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne 24. 8. 2020). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 13. a 14. splátky, splatných v období od 23. 2. 2021 do 23. 3. 2021, s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne 26. 3. 2021). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 13., 14. a 15. splátky, splatných v období od 23. 2. 2021 do 23. 4. 2021, s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne 23. 4. 2021).
11. Žalovaný využil ochranné doby dle zákona č. 177/2020 Sb. (oznámení), což mu žalobkyně potvrdila dopisem ze dne 21. 9. 2020 (odpověď žalobkyně z 21. 9. 2020).
12. Žalovaný byl v době od 29. 11. 2021 hospitalizován na psychiatrii (potvrzení), trpí paranoidní schizofrenií (lékařská zpráva). Žalovaný i nadále pobírá invalidní důchod III. stupně, od ledna 2022 ve výši 13 172 Kč (oznámení ČSSZ).
13. Dopisem ze dne 29. 4. 2021 informovala žalobkyně žalovaného, že v důsledku jeho prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů došlo k zesplatnění úvěru. Dlužnou částku k tomuto datu žalobkyně vyčíslila na 86 709 Kč (oznámení).
14. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne 23. 11. 2021 (předžalobní výzva) odeslaným téhož dne (podací arch).
15. Soud neučinil pro rozhodnutí ve věci žádná podstatná skutková zjištění z důkazu prohlášením klienta ze dne 13. 1. 2020.
16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
17. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Soud má pochybnost o tom, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně, jak jí ukládal v době uzavření smlouvy platný a účinný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve svém § 86 a násl., s ohledem na nízký příjem žalovaného a výši splátky úvěru, nicméně žalobkyně vzala v průběhu řízení svůj návrh zpět v tom rozsahu, že se nadále domáhá pouze nesplacené části jistiny se zákonným úrokem z prodlení za dobu po výzvě k plnění dlužné částky, a proto se soud s ohledem na hospodárnost řízení otázkou zkoumání úvěruschopnosti žalovaného více nezabýval, jelikož žalobkyní požadovaná část předmětu řízení obstojí i jako nárok z bezdůvodného obohacení v případě, že by soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je neplatná.
20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr ve výši 76 000 Kč skutečně poskytla, avšak žalovaný z něj žalobkyni vrátil pouze částku 38 877 Kč. S ohledem na shora uvedené vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni pouze to, co mu bylo na základě této smlouvy plněno po odečtení jeho úhrad (76 000 Kč – 38 877 Kč). Soud proto výrokem II. uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil vyčerpané a nesplacené peněžní prostředky. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 1. 5. 2021, tj. po výzvě k plnění zaslané žalovanému, jejímž následkem se stal nárok z bezdůvodného obohacení splatným, bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
22. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšnější žalovaný právo na náhradu nákladů řízení (úspěch žalovaného z 65 % a žalobkyně ze 35 %. Žalobkyně je tak povinna uhradit žalovanému v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 30 % nákladů řízení žalovaného, jelikož zastavení řízení procesně zavinila žalobkyně. Náklady řízení žalovaného v celkové výši 14 680 Kč spočívají v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 13 780 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání vyjádření a účast u jednání dne 3. 8. 2022), kdy sazba mimosmluvní odměny za první dva úkony právní služby jsou počítány z tarifní hodnoty 106 074 Kč a poslední úkon z tarifní hodnoty po částečném zastavení 47 832 Kč a -) částkou 900 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 AT).
23. Poměrná část nákladů ve výši 30 % činí po zaokrouhlení částku 4 404 Kč.
24. O povinnosti žalobkyně zaplatit tuto náhradu k rukám státu bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 2 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění uložených povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
25. Výrokem IV. přiznal soud ustanovené zástupkyni žalovaného podle § 140 odst. 2 o. s. ř. odměnu ve výši 14 680 Kč, jak je blíže uvedeno v bodě 22 tohoto rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.