18 C 268/2024
č. j. 18 C 268/2024-9
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 5 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 19 455 Kč s příslušenstvím. Soud určil rozhodné právo podle nařízení Řím I jako právo České republiky, protože spotřebitel měl bydliště na jejím území. Soud vyloučil nárok na úrok z prodlení před splatností, ale přiznal zákonný úrok od následujícího dne po splatnosti poslední faktury. Náhrada nákladů řízení byla přiznána žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0, státní příslušnost Anonymizováno republika Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 19 455 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese adresa. Za elektřinu dodanou na odběrné místo v období od datum do datum vystavila žalovanému fakturu ze dne datum, č. tel. číslo, znějící na částku částka splatnou dne datum, a fakturu ze dne datum, č. tel. číslo, znějící na částku částka splatnou dne datum. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum. Žalobkyně požaduje též zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Filipín s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Jelikož Česká republika a Filipíny nejsou stranami mezinárodní smlouvy, kterou by v posuzovaném případě bylo možné aplikovat, určil soud rozhodné právo pro daný smluvní závazkový vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po datum. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky zemního elektřiny, na základě které se žalovanému zavázala dodávat zemní plyn do odběrného místa na adrese adresa, a zajistit související služby v elektroenergetice, za což se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní cenu silové elektřiny a cenu za související služby v elektroenergetice (návrh smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, potvrzení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny). Dodanou elektřinu za období od datum do datum vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou splatnou dne datum znějící na částku ve výši částka a současně žalovaného vyzvala k úhradě této částky (faktura č. tel. číslo). Dodanou elektřinu za období od datum do datum vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou splatnou dne datum znějící na částku ve výši částka a současně žalovaného vyzvala k úhradě této částky (faktura č. tel. číslo). Naposledy byl žalovaný žalobkyní k úhradě dlužné částky upomínán dopisem ze dne datum (předžalobní upomínka, e-mail).
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
6. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť Česká republika a Filipíny nejsou stranami mezinárodní smlouvy, dle které by v daném případě soud mohl stanovit rozhodné právo. Podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení se spotřebitelská smlouva řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště. Vzhledem k tomu, že žalovaný má bydliště na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.
7. Podle § 50 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.
8. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 odst. právnická osoba zákona, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaný se zavázal za dodávky hradit sjednanou vyúčtovanou cenu. Žalobkyně vyúčtovala cenu energie fakturami znějícími celkem na částku částka. Výši dlužné částky žalovaný v řízení nesporoval. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil a žalobkyni vzniklo právo na její úhradu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I., o příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, úrok z prodlení přiznal žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti poslední dlužné faktury až do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši částka spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši částka a ve dvou náhradách hotových výdajů nezastoupeného účastníka po částka podle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.
10. Lhůtu pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.