18 C 295/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného státní příslušnost země , bytem adresa žalovaného o zaplacení 124 075 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 337,13 Kč s úrokem ve výši 7,31 % ročně z částky 30 300,32 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 300,32 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 80 737,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 64 512,32 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 52,46 % ročně z částky 30 300,32 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], na jejímž podkladě žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému úvěr ve výši 94 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet žalobkyni poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 59,77 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 5 909 Kč. Žalovaný se zavázal hradit rovněž pojištění schopnosti splácet částkou 724 Kč měsíčně. Schopnost žalovaného řádně úvěr hradit žalobkyně prověřila na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a dostal se s úhradou svých splátek do prodlení. Ke dni zesplatnění úvěru uhradil žalovaný žalobkyni částku 84 451 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky [číslo] splatné [datum] po dobu delší než 65 dní, došlo ke dni [datum] k automatickému zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 95 273,92 Kč (jistina 83 164,91 Kč + úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 12 109,01 Kč). Žalovaná částka 124 075 Kč představuje částku nové jistiny úvěru po zesplatnění ve výši 95 273,92 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 994 Kč (tj. 499 Kč x 6 za prodlení se zaplacením splátky [číslo] dle [číslo listu] smlouvy), náhrady nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 800 Kč (tj. 9 x 200 Kč za prodlení se splátkami [číslo] dle [číslo listu] smlouvy), smluvní pokuty 24 008,04 Kč (tj. 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou za období od [datum] do dne vyhotovení žaloby dle [číslo listu] smlouvy). Žalobkyně požadovala přiznat též úrok za poskytnutí úvěru v nominální sazbě ve výši 59,77 % ročně z částky odpovídající dlužné původní jistině ve výši 83 164,91 Kč od [datum] do [datum] (tj. do 90. dne prodlení) ve výši 2 926,44 Kč a dále ve výši 15 % ročně do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 067 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného opakovaně a nakonec prostřednictvím svého zástupce k úhradě jeho dluhu, avšak žalovaný ani na tuto výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem [země]. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 19 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť účastníci uzavřeli v závěrečných ustanovení ve spotřebitelské smlouvě dohodu o příslušnosti českých soudů, přičemž v době uzavření smlouvy měla žalobkyně sídlo a žalovaný bydliště (pro účely nařízení oba měli bydliště, viz čl. 62 a 63 nařízení) v témže členském státě (České republice). Žalovaný námitku nedostatku příslušnosti českých soudů v řízení neuplatnil.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

5. Žalobkyně je registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení od [datum] (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru).

6. Žalovaný předložil žalobkyni výpis ze svého bankovního účtu [číslo] [bankovní účet] za únor [rok], dle kterého obdržel v tomto měsíci mzdu ve výši 29 023 Kč, výpis ze svého bankovního účtu za květen [rok], dle kterého obdržel v tomto měsíci mzdu ve výši 28 956 Kč a výpis ze svého bankovního účtu za červen [rok], dle kterého obdržel v tomto měsíci mzdu ve výši 30 823 Kč (výpis z účtu). Žalobkyně při sjednávání smlouvy o úvěru zjistila, že příjem žalovaného od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. činil 28 840 Kč čistého měsíčně a jeho výdaje měly být celkem 12 244 Kč měsíčně, z toho životní minimum 3 860 Kč, splátky 5 000 Kč a náklady na bydlení 3 384 Kč Celkem žalovanému mělo zbývat 15 596 Kč měsíčně. Žalovaný nežil s nikým ve společné domácnosti, jeho nejvyšší dosažené vzdělání byla maturita. Jako formu bydlení označil„ [anonymizováno] [role v řízení]“ (hodnocení klienta). Žalovaný předložil žalobkyni k ověření své totožnosti průkaz povolení k pobytu (průkaz). Žalovaný neměl ke dni [datum] žádný záznam v registru SOLUS (výpis záznamů). V nebankovním registru klientských informací žalovaný obdržel skóre 450, což znamená, že se jedná o nejlepší segment klientů, nízké riziko (výpis NRKI).

7. Žalovaný požádal dne [datum] žalobkyni prostřednictvím smluvního formuláře u zprostředkovatelky žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na jejímž základě by mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši 94 000 Kč, který by žalovaný splácel v 48 měsíčních splátkách po 5 185 Kč (5 909 Kč včetně pojištění) splatných k 20. dni každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činila 59,77 % ročně, RPSN pak rovněž 79,19 % Celkem měl žalovaný žalobkyni uhradit 248 880 Kč. Součástí návrhu bylo pojištění schopnosti splácet úvěr, výše měsíční úhrady za pojištění činila 724 Kč. Dle [číslo listu] návrhu smlouvy v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení. Toto právo zanikne po zesplatnění úvěru. Dle [číslo listu] návrhu smlouvy žalobkyni vzniká právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč vzniklých jí v souvislosti s prodlením žalovaného, a to u každé splátky, u které se ocitl žalovaný v prodlení, 15. dnem tohoto prodlení. Dle [číslo listu] návrhu smlouvy pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se dle článku [anonymizováno] návrhu smlouvy celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stanou součástí nové jistiny úvěru, kterou bude žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru, a dostane-li se do prodlení s jejím zaplacením, vznikne žalobkyni oprávnění požadovat po žalovaném úroky z prodlení z nové jistiny až do jejího zaplacení. Dle článku [anonymizováno] návrhu smlouvy jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den jejího zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího zaplacení (návrh smlouvy). Žalobkyně přijala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru dne [datum] (oznámení o schválení úvěru). Součástí smlouvy byl splátkový kalendář, poměr splácené jistiny a úroku byl ve splátkách stanoven v proměnlivé výši (splátkový kalendář). Smlouva byla uzavírána na žádost žalovaného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (dodatek [číslo] včetně podmínek podpisu na dálku). Žalovaný se přihlásil k pojištění typu B (přihláška) za 724 Kč (příloha smlouvy). Žalobkyně žalovaného seznámila s předepsanými informacemi o poskytovaném úvěru (předsmluvní formulář).

8. Žalobkyně poukázala dne [datum] na účet žalovaného [číslo] [bankovní účet] částku 94 000 Kč (doklad o vyplacení úvěru).

9. Žalovaný hradil žalobkyni celkem částku 77 935 Kč v období od [datum] do [datum] (karta klienta).

10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 7. a 8. splátky, splatných v období od [datum] do [datum], s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 10. a 11. splátky, splatných v období od [datum] do [datum], s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 13. a 14. splátky, splatných v období od [datum] do [datum], s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 14. a 15. splátky, splatných v období od [datum] do [datum], s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 16. a 17. splátky, splatných v období od [datum] do [datum], s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 16., 17. a 18. splátky, splatných v období od [datum] do [datum], s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum]).

11. Dopisem ze dne [datum] informovala žalobkyně žalovaného, že v důsledku jeho prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru. Dlužnou částku k tomuto datu žalobkyně vyčíslila na 100 067 Kč, z toho činila 83 164,19 Kč jistina, 12 109,01 Kč úrok za poskytnutí úvěru, 2 994 Kč smluvní pokuta a 1 800 Kč náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (oznámení).

12. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne [datum] (předžalobní výzva) odeslaným téhož dne (podací arch).

13. Výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období června [rok] činila 7,31 % ročně (výpis z databáze [příjmení] [příjmení]).

14. Soud neučinil pro rozhodnutí ve věci žádná podstatná skutková zjištění z důkazu prohlášením klienta.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

16. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i [země] jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá ze závěrečných ujednání smlouvy o úvěru.

17. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

19. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 122 odst. 4 ZoSÚ ve znění účinném od 24. 4. 2020 (dle čl. II zákona [číslo] Sb., kterým se mění ZoSÚ, ve znění pozdějších předpisů) u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

21. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí ukládal v době uzavření smluv platný a účinný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve svém § 86 a násl., žalobkyně aktivně zjišťovala majetkové poměry žalovaného, nespoléhala se pouze na informace od žalovaného a ověřila příjmy žalovaného z potvrzení o příjmu, výpisu z jeho účtu a nahlédla do registru SOLUS a NRKI. Dle učiněných zjištění bylo možné dospět k závěru, že žalovaný disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splácení sjednávaného závazku.

22. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr ve výši 94 000 Kč skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s jeho splácením.

23. Žalobkyně a žalovaný si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednali úrok ve výši 59,77 % ročně. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu (rozporu) s dobrými mravy. Již v poměru k právní úpravě účinné před 1. 1. 2014 vytýčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

24. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. 26 Cdo 1587/2015: V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Pokud smluvený úrok víc než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

25. Obvyklá výše nejvyššího úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období září [rok], kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 7,31 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si žalobkyně a žalovaný ujednali úrok více než 8x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné (§ 580 o. z.). Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.). Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z.). Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost žalované zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o. z., dle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smluv o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku.

26. Při určení výše obvyklého úroku soud vycházel z úrokových sazeb používaných bankami pro tuzemský trh spotřebitelských úvěrů. Přihlédl přitom k okolnosti, že většina bank má sídlo v [obec], jejich úvěrová politika je do značné míry jednotná, jakož i k menší rozloze státu (shodně Petrov, J. in Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník. Díl V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 1813).

27. Při zohlednění vůle smluvních stran ujednat povinnost žalovaného vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v dohodnutém počtu měsíčních splátek je třeba takto určenou výši úroku promítnout jak do celkové výše splátek, tak do okolnosti, v jakém rozsahu měly být započítány na jistinu pohledávky a v jakém rozsahu na úrok. Pro smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným to bude vypadat následovně: žalovaný měl poskytnuté prostředky vrátit v 48 měsíčních anuitních splátkách, po zohlednění úrokové sazby pro červen 2021 ve výši 7,31 % ročně by žalovaný na úroku zaplatil 14 695,58 Kč (u jistiny 94 000 Kč). Částka, kterou měl žalovaný žalobkyni zaplatit, činila 108 695,68 Kč. Při započtení žalovaným zaplacené částky 77 935 Kč a přepočtení anuitních splátek na úrok 7,31 % ročně by žalovaným uskutečněná úhrada postačovala na zaplacení celkem 34 splátek a nesplacená jistina by k tomuto okamžiku činila 30 300,32 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal tuto částku jistiny s obvyklým úrokem ve výši 7,31 % z této částky za období od [datum] do zaplacení.

28. S ohledem na prodlení žalovaného s plněním jeho závazku vůči žalobkyni soud přiznal žalobkyni též účelně vynaložené náklady na upomínání ve výši celkem 1 800 Kč (9 x 200 Kč), kterou neshledal s ohledem na učiněné úkony upomínání nepřiměřenou, a dále smluvní pokutu dle § 2048 o. z. ve výši celkem 2 994 Kč (tj. 6 x 499 Kč za prodlení s úhradou předepsaných splátek [číslo] 7 782,45 Kč jako 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru 30 760,68 Kč (nesplacená jistina a úrok po odečtení provedených úhrad, tj. 108 695,68 Kč – 77 935 Kč) za období od [datum] do [datum]). Žalobkyní požadovaná smluvní pokuta nepřekračuje omezení stanovená v § 122 ZoSÚ.

29. Výrokem I. tohoto rozsudku tudíž soud žalobkyni přiznal dlužnou novou jistinu úvěru ve výši 30 760,68 Kč, dlužný obvyklý úrok ve výši z této částky od [datum] do zaplacení, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 800 Kč, smluvní pokutu 10 776,45 Kč a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně z částky 30 300,32 Kč od [datum] do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 80 737,91 Kč a v rozdílu v příslušenství, soud žalobu výrokem II. zamítl.

30. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého by měl nárok na náhradu nákladů řízení procesně úspěšnější žalovaný, nicméně tomu v řízení žádné náklady nevznikly.