18 C 302/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 naposledy bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 zastoupený opatrovnicí – advokátkou Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 91 662,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 8,37 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 15,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným k soudu dne datum ve znění jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, Anonymizováno IČO, dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného splácet požadovanou zápůjčku a údaje o tom zaznamenala do zákaznické karty žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou zápůjčku zavázal vrátit spolu s částkou ve výši částka sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměny za zpracování zápůjčky ve výši částka a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka s úrokovou sazbou 24,36 % ročně sjednanou na druhé straně smlouvy, a to ve 21 měsíčních splátkách po částka. Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, naposledy zaplatil splátku dne datum. Původní věřitelce proto vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky: jistiny ve výši částka a poplatku ve výši částka. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne datum s účinností ke dni datum svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Za období od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Dluh žalovaného činí jistinu částka, dlužný poplatek ve výši částka v podobě kapitalizovaných úroků ve výši částka (úrok ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny, který žalobkyně nárokuje ode dne následujícího po uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. dne datum, do dne postoupení pohledávky datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka (úrok ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, tj. od datum, do postoupení pohledávky), úroků ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný prostřednictvím své opatrovnice s nárokem uplatněným žalobou nesouhlasil a neuznal jej. Považuje sjednaný úrok za rozporný s dobrými mravy a má za to, že právní předchůdkyně neprověřila řádně jeho úvěruschopnost.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému stavu:

4. Obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti právnická osoba, IČO IČO, a žalovaný podepsali dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši částka (poplatek sestává ze součtu úroku ve výši částka, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši částka a poplatku za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka, z toho částka za komfortní poskytnutí a splácení činila částka a za flexibilní splácení částka), a to v 21 měsíčních splátkách po částka. Úroková sazba činila 86 %, RPSN 134,43 %. Žalovaný, který si sjednal rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení podpisem smlouvy potvrdil, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o spotřebitelském úvěru).

5. Podle čl. 2.7 smluvních podmínek otištěných na zadní straně smlouvy se komfortním splácením rozumí poskytnutí a splácení spotřebitelského úvěru sjednaného smlouvou v hotovostní formě s využitím služeb obchodního zástupce. Podle čl. 3.8 smluvních podmínek bude každá jednotlivá částka zaplacená žalovaným započtena na dluhy žalovaného v pořadí podle data jejich splatnosti, a to od nejstaršího dluhu, resp. části dluhu, v následujícím pořadí: splatné náklady spojené s vymáháním, splatné splátky pojistného, splatný poplatek za spotřebitelský úvěr, splatná jistina spotřebitelského úvěru, splatné sankční poplatky, nesplatná část jistiny a nesplatná část poplatku (smluvní podmínky).

6. Při prověřování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je svobodný, nemá žádnou vyživovanou osobu, má středoškolské vzdělání, žije v nájmu, úvěr potřebuje na neočekávané výdaje. Žalovaný původně požádal o úvěr ve výši částka. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba. jako řidič úklidové firmy. V zaměstnání dosahoval žalovaný čistého měsíčního příjmu částka, své měsíční výdaje odhadl na částka. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný nemá zápůjčku u jiné společnosti. Žalovaný vlastnil automobil. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně občanský průkaz, pracovní smlouvu a výplatní pásky (zákaznická karta).

7. Sjednané splátky ze smlouvy o úvěru žalovaný nehradil řádně a včas, na svůj závazek uhradil v období od datum do datum pouze částku částka, z čehož bylo částka započteno na náklady na sjednání a správu úvěru (tabulka umoření).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne datum postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek) a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne datum (oznámení) odeslaným datum (podací lístek). K zaplacení žalované dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne datum (předžalobní výzva) odeslaným následujícího dne (podací lístek).

9. Obvyklá výše úrokové sazby pro nové spotřebitelské úvěry v srpnu Anonymizováno činila 8,37 % (export ze systému ČNB ARAD).

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako „ZoSÚ“), přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě předala obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému při podpisu smlouvy peněžní prostředky v hotovosti ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí ukládal v době uzavření smlouvy platný a účinný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve svém § 86 a násl., žalobkyně aktivně zjišťovala majetkové poměry žalovaného, nespoléhala se pouze na informace od žalovaného a ověřila příjmy žalovaného z potvrzení o příjmu a výplatních pásek. Dle učiněných zjištění bylo možné dospět k závěru, že žalovaný disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splácení sjednávaného závazku.

13. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

14. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednali úrok ve výši 86 % ročně. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu (rozporu) s dobrými mravy. Již v poměru k právní úpravě účinné před 1. 1. 2014 vytýčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

15. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. 26 Cdo 1587/2015: V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Pokud smluvený úrok víc než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

16. Obvyklá výše nejvyššího úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období červnu Anonymizováno, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 8,37 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou.

17. Jestliže si právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný ujednali úrok více než 10x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné (§ 580 o. z.). Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.).

18. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z.) a případná neplatnost ujednání o úplatě za poskytnutí úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost úvěrové smlouvy jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 32 Cdo 12/2012). Tato rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je zachovaná i nadále, v rozsudku ze dne 13. 10. 2022, sp. zn. 33 Cdo 60/2021, Nejvyšší soud zdůraznil, že závěry dosavadní judikatury k ustanovení § 41 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, lze vztáhnout i na ustanovení § 576 o. z. Uzavřel, že neplatnost ujednání o smluvních úrocích a o způsobu splácení úvěru pro rozpor s dobrými mravy a se zákonem nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku (srov. též rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 31 Cdo 3534/2019, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2020, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007). Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost žalovaného zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o. z., dle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smluv o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku.

19. Při určení výše obvyklého úroku soud vycházel z úrokových sazeb používaných bankami pro tuzemský trh spotřebitelských úvěrů. Přihlédl přitom k okolnosti, že většina bank má sídlo v Praze, jejich úvěrová politika je do značné míry jednotná, jakož i k menší rozloze státu (shodně Petrov, J. in Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník. Díl V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 1813).

20. Při zohlednění vůle smluvních stran ujednat povinnost žalovaného vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky v dohodnutém počtu měsíčních splátek je třeba takto určenou výši úroku promítnout jak do celkové výše splátek, tak do okolnosti, v jakém rozsahu měly být započítány na jistinu pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a v jakém rozsahu na úrok. Pro smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným to bude vypadat následovně: žalovaný měl poskytnuté prostředky vrátit ve 21 měsíčních anuitních splátkách, po zohlednění obvyklé úrokové sazby pro srpen Anonymizováno ve výši 8,37 % ročně by žalovaný na úroku zaplatil částka (u jistiny částka) a měsíční splátka by činila částka. Po započtení úhrad žalovaného ve výši částka (celkové úhrady částka po odečtení poměrné části připadající na náklady na sjednání úvěru ve výši částka), které by vystačily na úhradu pěti celých a části šesté splátky, zbývá žalovanému uhradit jistina částka a úrok částka. Z původního poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru a poplatku za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení zbývalo žalovanému uhradit částka (částka + částka – částka). Dluh žalovaného činí součet těchto částek ve výši částka. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky jistiny částka za dobu od datum do datum činil částka. Úrok z úvěru v obvyklé výši 8,37 % ročně z částky jistiny částka za dobu od datum do datum činil částka.

21. Výrokem I. tohoto rozsudku tudíž soud žalobkyni přiznal dlužnou jistinu úvěru ve výši částka, dlužný obvyklý úrok za poskytnutí úvěru ve výši částka a příslušenství v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši částka a dále úrok ve výši 8,37 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky částka a v rozdílu v příslušenství soud žalobu výrokem II. zamítl.

22. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého byl úspěch a neúspěch obou účastníků téměř vyrovnaný – žalobkyně byla úspěšná v 52 % a žalovaný v 48 %, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

23. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.