18 C 325/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 3. Jméno advokáta B ., IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že žalovaný 1) v podílu id. 1/8 a žalovaná 2) v podílu id. 4/8 jsou spoluvlastníky pozemků parc. č. 90/3 a parc. č. 90/6 v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, , vedeném u , právnická osoba, pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1) a 2) na náhradě nákladů řízení , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 3) na náhradě nákladu řízení , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhal určení vlastnictví žalovaného 1) k podílu o velikosti id. 1/8 a žalované 2) k podílu o velikosti id. 4/8 k pozemku parc. č. 90/3 a pozemku parc. č. 90/6 v kat. úz. , adresa, , obec , adresa, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeného u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu (dále jen „Nemovitosti“) s odůvodněním, že žalovaní 1) a 2) zabránili sjednocení vlastnictví v rukou žalobce, který Nemovitosti užívá a má k nim vztah. Převod spoluvlastnických podílů žalovaných 1) a 2) na žalovanou 3) je dle žalobce neplatný, neboť je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaní 1) a 2) převedli své podíly žalované 3) za cenu, kterou nabízel žalobce, v průběhu řízení o vypořádání spoluvlastnictví k Nemovitostem vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobce a žalovaná 3) jsou spoluvlastníky Nemovitostí, žalovaní 1) a 2) byli předchůdci žalované 3). Žalobce Nemovitosti užívá ke své obživě, provozu autoservisu. Žalovaní 1) a 2) před žalobcem, jako spoluvlastníkem dlouhodobě užívajícím Nemovitost, upřednostnili žalovanou 3), která má zájem nabyté podíly se ziskem dále převést. Žalovaní 1) a 2) tak chtěli poškodit žalobce, znemožnit mu obživu a užívání spoluvlastněné Nemovitosti. Žalovaný dále uváděl rozsáhlou kritiku § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), právní vědou a poukázal na absenci předkupního práva spoluvlastníků v českém právním řádu. Žalobce v replice k vyjádření žalovaných uvedl, že splňuje kritéria naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť určením bude dán okruh účastníků řízení o vypořádání spoluvlastnictví a obnoví se možnost převodu spoluvlastnických podílů žalobci. Žalobce vyvozuje svůj naléhavý právní zájem na určení i z toho, že žalobce měl vždy zájem spoluvlastnické podíly koupit a opakovaně k tomu vyzýval žalované 1) a 2).

2. Žalovaní 1) a 2) navrhli žalobu zamítnout, eventuálně odmítnout, s odůvodněním, že dne , datum, byla mezi žalovanými 1) a 2) jako prodávajícími a žalovanou 3) jako kupující uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem je převod Nemovitostí. Hlavním argumentem žalobce je neplatnost kupní smlouvy pro rozpor s dobrými mravy. Mezi žalovanými 1) a 2) neexistuje žádné ujednání o předkupním právu ve vztahu k Nemovitostem ani žádná obdobná dohoda. Převodem Nemovitostí na žalovanou 3) se postavení žalobce, jeho práva a povinnosti ani velikost spoluvlastnického podílu k Nemovitostem nijak nezměnily. Nabídka žalobce v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví byla v porovnání s částkou kupní ceny pouze „odbytným“, žalovaní proto akceptovali prokazatelně výhodnější nabídku. Žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti sporné smlouvy, vzhledem k tomu mají žalovaní za to, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby. Žalovaní dále popisovali genezi vztahů mezi žalobcem a žalovanými 1) a 2).

3. Žalovaný 3) navrhl žalobu odmítnout, případně zamítnout, s odůvodněním, že žalovaná 3) v rámci právní prověrky zjistila, že žalobce se dlouhodobě pokoušel šikanózními návrhy blokovat žalované 1) a 2) v převodu vlastnického práva k Nemovitostem s cílem získat je za nižší než tržní cenu do svého vlastnictví. Dlouhodobá nemožnost provozování autoservisu jako obživy žalovaného je založena na objektivní skutečnosti neexistence přístupové cesty k Nemovitostem. Žalobce, který nebyl stranou kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými 1) a 2) a žalovanou 3), nemůže mít na určení vlastnictví k Nemovitostem právní zájem, jelikož převodem vlastnického práva na žalovanou 3) nedochází ke změně ani zhoršení postavení žalobce jako menšinového spoluvlastníka. Žalovaná 3) považuje žalobu za zcela nedůvodnou, obstrukční a z převážné části za šikanózní., právnická osoba, této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Arménie a vzhledem k tomu, že neexistuje žádná dvoustranná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Arménií, bylo nutno postupovat v duchu § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“) a na daný případ aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis, dále jen „Nařízení“). Mezinárodní příslušnost soudu pak byla založena dle čl. 24 Nařízení, neboť předmětem řízení jsou věcná práva k nemovitostem nacházejícím se v České republice.

5. Provedeným dokazováním učinil soud následující skutková zjištění:

6. Mezi účastníky řízení je u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. , spisová značka, řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k Nemovitostem. Na základě kupní smlouvy ze dne , datum, žalovaní 1) a 2) převedli své spoluvlastnické podíly k Nemovitostem na žalovanou 3) (nesporná tvrzení účastníků).

7. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo nařízeno předběžné opatření, kterým soud zakázal žalovaným 1) a 2) jakkoliv nakládat s jejich podíly na Nemovitých věcech. Městský soud v Praze usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Ústavní soud rozhodl nálezem ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1117/22, o ústavní stížnosti stěžovatelů, tj. žalovaných 1) a 2), tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, zrušil, neboť tímto usnesením byla porušena ústavně zaručená práva žalovaných 1) a 2) na spravedlivý proces a na ochranu vlastnictví. V bodě 27 odůvodnění nálezu Ústavní soud uvedl, že nepovažuje za logický závěr, že by převedení spoluvlastnických podílů stěžovatelů na třetí osobu (bez dalšího) ohrozilo postavení vedlejšího účastníka, tj. žalobce. V bodě 28 odůvodnění nálezu Ústavní soud uvedl, že Městský soud v Praze nemůže připustit, že již podle platné právní úpravy neexistuje předkupní právo spoluvlastníků, zároveň však v konkrétním případě takové předkupní právo de facto založit (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1117/22).

8. Žalobce se po vyhlášení nálezu Ústavního soudu vyjádřil ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, a navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu I. stupně potvrdil. Žalobce uvedl, že odvolání žalovaných není důvodné, odmítání žalovaných převést podíly žalobci za totožných podmínek, které smluvně sjednali s jiným kupujícím, nepožívá právní ochrany a není důvodem pro rušení předběžného opatření. Žalobce se vyjádřil ohledně zhoršení jeho právního postavení převedením podílů žalovaných na třetí osobu, uvedl kritiku § 107a o. s. ř. a vyjádřil se k judikatuře citované žalovanými (vyjádření žalobce ze dne , datum, v řízení vedeném u Obvodního soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, ). Žalobce se dále vyjádřil k doplnění odvolání žalovaných a uvedl, že nabízel žalovaným totožné podmínky jako žalovaná 3) a že jeho právní postavení se převedením podílů žalovaných na třetí osobu zhorší, neboť záměna žalovaných v řízení o vypořádání spoluvlastnictví by žalovaným umožnila účelově z tohoto řízení odstranit zkoumání jejich dlouhodobého nezájmu o Nemovitosti (vyjádření žalobce ze dne , datum, v řízení vedeném u Obvodního soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, ).

9. Městský soud v Praze v reakci na výše uvedený nález Ústavního soudu usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozhodl tak, že usnesení soudu I. stupně se mění tak, že návrh žalobce na nařízení předběžného opatření, jímž se žalovaným 1) a 2) zakazuje nakládat se svým spoluvlastnickým podílem na Nemovitostech, se zamítá. V bodu 44 odůvodnění usnesení Městský soud v Praze vyložil, že žalobce neosvědčil, že by došlo ke zhoršení jeho právního postavení za situace, kdyby žalovaní 1) a 2) převedli své spoluvlastnické podíly na osobu třetí. Na druhé straně omezení dispozice žalovaných je významným zásahem do jejich vlastnického práva, jímž nemůže být vyvážena ani tvrzená obava žalobce ze zhoršení jeho postavení (usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

10. Soud neprovedl žalobcem navržené důkazy výslechem svědkyně, spisem Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, , protokoly a nahrávkami jednání mezi účastníky a korespondencí jejich zástupců, prohlášením o solventnosti žalobce a vyjádřením z řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, ani účastnickým výslechem žalobce, neboť skutkový stav potřebný pro rozhodnutí ve věci samé byl s ohledem na přijatý právní závěr o nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na určení dostatečně zjištěn již provedenými důkazy. Další věcné aspekty žaloby v takové situaci soud již nezkoumá. Soud neposkytl žalobci lhůtu k doplnění dalších tvrzení a důkazních návrhů, neboť žalobce směřoval svá tvrzení především k otázkám, které soud v tomto řízení nezkoumá (uzavření kupní smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, postoj žalovaných k žalobcem navrhovanému odkupu jejich podílů, jeho solventnost apod.), k existenci či neexistenci naléhavého právního zájmu se měl možnost vyjádřit ve svém podání z , datum, .

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

12. Mezi účastníky řízení je u zdejšího soudu vedeno řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k Nemovitostem. Žalovaní 1) a 2) uzavřeli s žalovanou 3) kupní smlouvu, kterou převedli své spoluvlastnické podíly k Nemovitostem na žalovanou , právnická osoba, řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo vydáno předběžné opatření, kterým soud zakázal žalovaným 1) a 2) jakkoliv nakládat s jejich podíly na Nemovitých věcech. Uvedené předběžné opatření napadli žalovaní 1) a 2) ústavní stížností, v navazujícím řízení bylo předběžné opatření zrušeno.

13. Po právní stránce soud hodnotil věc takto:

14. Rozhodné právo soud určil podle § 69 odst. 1 ZMPS, dle kterého se věcná práva k nemovitým věcem i k hmotným věcem movitým řídí, pokud v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech není stanoveno něco jiného, právním řádem místa, v němž věc je. Vzhledem k tomu, že nemovitosti se nachází na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.

15. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

16. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je dán na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

17. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu určovací žaloba podle § 80 písm. c) o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné – dosud nezahájené nebo již probíhající – řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

18. Při spornosti otázky, kdo je spoluvlastníkem většinového podílu na společné věci, má menšinový podílový spoluvlastník naléhavý právní zájem na určení většinového spoluvlastníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

19. Vzhledem k tomu, že žalovaný 1) byl v poměru k ostatním spoluvlastníkům Nemovitostí s podílem id. 1/8 pouze menšinovým spoluvlastníkem, nemůže mít ve vztahu k podílu id. 1/8 již z tohoto důvodu žalobce naléhavý právní zájem na určení spoluvlastnického práva. Tento závěr vyvozený z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , zastává Nejvyšší soud i nadále – srov. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

20. U druhé žalované, která byla spoluvlastnicí podílu id. 4/8 Nemovitostí, je situace odlišná, přesto má soud za to, že ani k tomuto spoluvlastnickému podílu k Nemovitostem dán naléhavý právní zájem na určení není. Soud totiž dospěl k závěru, že ve vztahu k žalované 2) postrádá žaloba preventivní charakter. Žalobce tvrdil, že požadovaným určením bude dán okruh účastníků řízení o vypořádání spoluvlastnictví, obnoví se možnost převodu spoluvlastnických podílů žalobci a že žalobce měl vždy zájem spoluvlastnické podíly koupit a opakovaně k tomu žalované vyzýval. Převodem spoluvlastnických podílů k Nemovitostem na žalovanou 3) mělo dle žalobce dojít ke zhoršení jeho pozice v probíhajícím řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Uvedená tvrzení žalobce nezakládají naléhavý právní zájem v této věci a budou hodnocena v již probíhajícím řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, ve kterém budou právní vztahy spoluvlastníků do budoucna postaveny na jisto.

21. Zamítá-li soud žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je logicky vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné. Je tomu tak z toho důvodu, že takový přezkum je právě naléhavým právním zájmem podmíněn (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z tohoto důvodu proto soud již blíže nezkoumal žalobcem tvrzenou neplatnost kupní smlouvy mezi žalovanými pro rozpor s dobrými mravy.

22. Soud neshledal existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví k nemovitostem ve vztahu k žalovanému 1) ani k žalované 2), a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. Pro úplnost soud dodává, že se nezabýval argumentací žalobce ohledně § 107a o. s. ř. a úpravy procesního nástupnictví, neboť soud je při svém rozhodování vázán zákonem a je-li otázka procesního nástupnictví a předkupního práva v právních předpisech jednoznačně upravena, není zde dán prostor pro dotváření práva soudem nad rámec zákona.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého mají zcela procesně úspěšní žalovaní právo na plnou náhradu nákladů řízení. Výrokem II. soud určil náklady řízení žalovaných 1) a 2) v celkové výši , částka, spočívající v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou , částka, (3 x , právnická osoba, 480 Kč), tj. odměnou za 3 společné úkony právní služby podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za každého ze žalovaných za úkony právní služby: převzetí věci, vyjádření ze dne , datum, , účast na ústním jednání dne , datum, , přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty , částka, činí , částka, , tj. , částka, ve snížené výši dle § 12 odst. 4 AT,- částkou , částka, za 6 paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 4 AT).

25. O povinnosti žalobce zaplatit tuto náhradu k rukám zástupkyně žalovaných 1) a 2) bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

26. Výrokem III. soud určil náklady řízení žalované 3) v celkové výši , částka, spočívající ve 4 náhradách hotových výdajů nezastoupeného účastníka po , částka, (vyjádření ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , příprava účasti na ústní jednání a účast na jednání dne , datum, ) podle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř.

27. Lhůta pro splnění povinností uložených žalobci tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.