18 C 338/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození, státní příslušnost Slovensko bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované, datum narození, státní příslušnost Slovensko bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení 45 114,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci částku 45 114,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 114,53 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 506 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal na žalovaných zaplacení 45 114,53 Kč s odůvodněním, že žalovaní jsou vlastníky jednotky číslo v domě adresa v k. ú. část obce, územní celek. Žalovaní jsou povinni hradit měsíční platby na zálohy za služby poskytované v souvislosti s užíváním jednotky a platby do fondu dlouhodobých záloh na opravy. Žalovaní na výše uvedené platby hradí nepravidelně a na úhradě nedoplatku za vyúčtování zálohových měsíčních plateb za období od datum do datum dluží žalobci částku 45 114,53 Kč. Žalovaní přes výzvy žalobce dlužnou částku neuhradili. Žalovaní se ve věci nevyjádřili. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaní jsou občané Slovenska s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Jelikož Česká republika a Slovensko jsou členskými státy Evropské unie, určil soud rozhodné právo pro daný vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015. Podle čl. 24 odst. 1 tohoto nařízení bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. Z listinných důkazů předložených žalobcem dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaní jsou manželé, součástí jejich společného jmění manželů je jednotka číslo nacházející se v budově adresa, zapsaná na list vlastnictví pro kat. úz. část obce, územní celek (list vlastnictví číslo). Celková částka měsíčních záloh předepsaná žalovaným prostřednictvím správce žalobce za dlouhodobé zálohy na služby, opravy a údržbu a zúčtovatelné zálohy činí od datum částku ve výši 6 646 Kč se splatností k 15. dni v aktuálním měsíci (předpis měsíčních záloh od datum). Žalobce vystavil žalovaným vyúčtování za dlouhodobé zálohy na služby, opravy a údržbu a zúčtovatelné zálohy za období od datum do datum, kdy nedoplatek pro bytovou jednotku číslo činil 45 114,53 Kč a byl splatný dne datum (vyúčtování za rok rok). Žalobce vyzval žalované k zaplacení mimo jiné částky 45 114,53 Kč dopisem ze dne datum odeslaným následujícího dne (předžalobní výzva ze dne datum a podací stvrzenka). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovensko jsou, použije přednostně. Podle čl. 4 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení smlouva, jejímž předmětem je věcné právo k nemovitosti nebo nájem nemovitostí, se řídí právem země, ve které se nemovitost nachází. Vzhledem k tomu, že předmětná nemovitost se nachází na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle § 1181 o. z. platí vlastník jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Podle § 7 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Soud má za prokázané, že žalovaní neuhradili žalobci nedoplatek z vyúčtování záloh na služby poskytované v souvislosti s užíváním jednotky a platby do fondu oprav za období od datum do datum, celkem ve výši 45 114,53 Kč. Žalovaní nedoplatek na základě vyúčtování řádně a včas neuhradili a ocitli se v prodlení, proto vzniklo žalobci právo i na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po její splatnosti. Z výše uvedených důvodů soud shledal soud žalobu důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 10 506 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 2 256 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 7 350 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a § 6 a 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 2 940 Kč, a dále odměnou za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 2 a § 6 a 7 AT, za jednoduchou výzvu k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny činí 1 470 Kč -) a odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) O povinnosti žalovaných zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.