18 C 35/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 32 299,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 299,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 427,33 Kč od datum do zaplacení a z částky 8 872,66 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 392 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 299,99 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že dne datum řídil žalovaný vozidlo značky Škoda Fabia s registrační značka, jehož vlastníkem je příjmení příjmení, a nedodržel dostatečnou bezpečnou vzdálenost a střetl se s před ním jedoucím vozidlem značky Renault Megane Scenic s registrační značka, které řídila jméno příjmení jméno. Toto vozidlo bylo vlivem střetu odraženo vpřed a střetlo se s před ním jedoucím vozidlem značky Suzuki SX4 s registrační značka, které řídil jméno příjmení (dále jen„ 1. poškozený“). Vozidlo 1. poškozeného bylo vlivem střetu odraženo vpřed a střetlo se s před ním jedoucím vozidlem značky Ford Kuga s registrační značka, které řídil jméno příjmení (dále jen„ 2. poškozený“). Na všech zúčastněných vozidlech vznikla škoda. K vozidlu Škoda Fabia s registrační značka, které řídil žalovaný, nebylo ke dni nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyni tak vznikla povinnost dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. poskytnout 1. a 2. poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou žalovaným. Za vzniklou škodu odpovídá v daném případě žalovaný jako řidič vozidla podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyně pověřila třetí osobu, právnická osoba s.r.o., aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost. Žalobkyně v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila 1. poškozenému plnění ve výši 67 257 Kč za opravu vozidla a plnění 6 970 Kč za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy, 2. poškozenému plnění ve výši 19 648 Kč na základě doložené faktury za opravu a pověřenému partnerovi náklady na likvidaci samostatným likvidátorem ve výši 3 025 Kč Celkem tak žalobkyně v souvislosti s likvidací škodní události vyplatila 96 900 Kč. Žalobkyně má vůči žalovanému nárok na 1/3 vyplaceného plnění. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne datum a datum žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný ani přes výzvy ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Ruské federace s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má sice přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne datum vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod číslo Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních vztahů, a proto se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost musí být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto skutkovému stavu: Dne datum došlo k dopravní nehodě, kterou zavinil žalovaný, když řídil vozidlo značky Škoda Fabia s registrační značka a nedodržel dostatečnou bezpečnostní vzdálenost a střetl se s před ním jedoucím vozidlem příjmení příjmení jméno s registrační značka, které bylo vlivem střetu odraženo vpřed a střetlo se s před ním jedoucím vozidlem, které řídil jméno příjmení, tedy 1. poškozený. Vozidlo 1. poškozeného bylo vlivem střetu odraženo vpřed a střetlo se s před ním jedoucím vozidlem, které řídil jméno příjmení, tedy 2. poškozený. Výsledek dechové zkoušky žalovaného byl negativní (policejní protokol č. j. KRPA-13992/DN-2022-110). Žalobkyně zjistila že vozidlo Škoda Fabia s registrační značka, jehož vlastníkem je příjmení příjmení, které řídil žalovaný, nebylo pojištěno (likvidační zpráva č. ŠU 2022 číslo). Pověřená právnická osoba s.r.o. stanovila výši skutečné škody vozidla 1. poškozeného ve výši 67 257 Kč a půjčovné náhradního vozidla ve výši 6 970 Kč, tj. celkem 74 227 Kč (stanovení výše skutečné škody právnická osoba dle doložené fotodokumentace). Pověřená právnická osoba s.r.o. stanovila výši skutečné škody vozidla 2. poškozeného ve výši 19 648 Kč (stanovení výše skutečné škody právnická osoba dle doložené faktury). Žalobkyně uhradila 1. poškozenému částku 67 257 Kč dne datum (detail transakce). Vyúčtované půjčovné vozidla ve výši 6 970 Kč bylo žalobkyní uhrazeno dne datum (detail transakce). Vyúčtované náklady na opravu vozidla 2. poškozeného ve výši 19 648 Kč byly žalobkyní uhrazeny dne datum (detail transakce). Vyúčtované náklady na likvidaci ve výši 3 025 Kč byly žalobkyní uhrazeny dne datum (detail transakce). Žalobkyně uplatnila u žalovaného podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. právo na náhradu plnění ve výši 23 427,33 Kč dopisem ze dne datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do datum (dopis žalobkyně ze dne datum). Žalobkyně dále uplatnila u žalovaného právo na náhradu plnění ve výši 8 872,66 Kč dopisem ze dne datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do datum (dopis žalobkyně ze dne datum). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou k plnění ze dne datum (předžalobní výzva).

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

6. Pro Českou republiku je od datum závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne datum o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). V souladu s čl. 28 nařízení Řím II má sice přednost před jeho ustanoveními smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne datum vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod číslo Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních poměrů, které současně nejsou nárokem na náhradu škody, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím II. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.

7. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále též„ o. z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

9. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

10. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit.

11. Vzhledem k tomu, že vozidlo řízené žalovaným nemělo ke dni dopravní nehody, kterou způsobil žalovaný, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), poskytla žalobkyně dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, z garančního fondu plnění poškozeným za újmu způsobenou řidičem vozidla. Žalovaný je v souladu s § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, povinen uhradit žalobkyni jednu třetinu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů na jinou osobu pověřenou žalobkyní vyřízením případu. Náklady žalobkyně spojené s likvidací škodní události činí celkem 96 900 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 32 299,99 Kč. Žalovaný dlužné částky ani přes výzvu ve stanovených lhůtách nezaplatil a žalobkyni tak vzniklo právo na jejich úhradu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroků z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 392 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 292 Kč a v náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši 100 Kč podle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř.

13. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.