18 C 36/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 444 183,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 444 183,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 444 183,50 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 169 017 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna nahradit státu náklady řízení, jejichž vyčíslení se vyhrazuje samostatnému usnesení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení k rukám státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Návrhem podaným k soudu dne [datum] ve znění částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 444 183,50 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] zemřel otec žalobkyně, pan [jméno] [jméno] (dále jen„ otec žalobkyně“,„ otec“ či„ zůstavitel“). Otec žalobkyně odkázal veškerý majetek žalované jako své manželce závětí ze dne [datum] a současně žalobkyni vydědil listinou o vydědění ze dne [datum]. Žalobkyně je jako dcera zůstavitele nepominutelnou dědičkou, k vydědění nebyly dány materiálně důvody, jedná se pouze o formálně existující listinu. Žalobkyně o otce kontinuálně projevovala zájem a byla s ním v osobním i jiném kontaktu. Již v době, kdy byla vydána listina o vydědění, nebyly splněny podmínky vydědění, zůstavitel v tu dobu žalobkyni odmítal, podal proti ní žalobu, žalobkyně neměla možnost projevovat o něj zájem. Žalobkyni z dědictví po otci náleží povinný díl nepominutelného dědice ve výši 1/8 z hodnoty dědictví, cena dědictví byla v rámci dědického řízení určena na 4 968 506,47 Kč. V rámci dědictví nebyla projednáno celé společné jmění manželů, žalovaná si převedla dne [datum] z bankovního účtu zůstavitele na bankovní účet vedený na její osobu částku 350 000 Kč. Pokud by v dědickém řízení byla projednána i tato část společného jmění, [anonymizováno] by na žalobkyni vypořádání ve výši 36 964,50 Kč. Do dědictví dále náleží i pohledávka z titulu zápůjčky, která byla poskytnuta žalobkyni zůstavitelem a žalovanou, celkem ve výši 300 000 Kč, přičemž ke dni úmrtí zůstavitele činila nesplacená část dluhu částku 261 000 Kč. Na žalobkyni připadá k vypořádání [číslo] této částky, tj. 16 312,50 Kč. Žalobkyně dále uhradila ve splátkách 16 000 Kč, závazek vůči žalované tak činí 228 687,80 Kč, který žalobkyně započítává na svou pohledávku.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že zůstavitel [jméno] [jméno] byl manželem žalované, zůstavitel pro případ smrti zanechal listinu nadepsanou„ Závěť a listina o vydědění“ ze dne [datum], která byla zjištěna v řízení o pozůstalosti. Listinou o vydědění zůstavitel vydědil žalobkyni z důvodu dle § 469 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jako „obč. zák.“), protože o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, který by jako dcera projevovat měla. Žalobkyně v pozůstalostním řízení nerozporovala pravost listin. Žalovaná nabyla dědictví po zůstaviteli jako jediná dědička ze závěti bez výhrady soupisu pozůstalosti, hodnota dědictví byla stanovena ve výši 4 968 506,47 Kč. Žalobkyně si nárokuje povinný díl z dědictví po otci, který zanechal pravé a platné pořízení pro případ smrti a žalobkyni vydědil ze zákonného důvodu, který řádně specifikoval. Soud se proto bude muset jako předběžnou otázkou zabývat tím, zda byla žalobkyně vyděděna po právu. Vztah žalobkyně vůči rodičům se začal horšit, když se podruhé vdala za [jméno] [příjmení], se kterým otěhotněla. Žalovaná se musela podrobit náročné operaci mozku, dostala epilepsii, žalobkyně se o rodiče vůbec nezajímala, neudržovala s nimi řádné rodinné vztahy, nemohli vídat ani vnuka, nenavštěvovali se. Otci žalobkyně vadilo neuctivé a lhostejné chování žalobkyně. Nezajímal ji život ani zdravotní stav jejích rodičů. Nikdy se nenabídla, že by s něčím pomohla. Obracela se na rodiče pouze, když potřebovala peníze. Žalobkyně se rozvedla a našla si třetího muže, rodiče žalobkyně jim půjčili peníze. Otec žalobkyně napsal listinu o vydědění po dlouhém a pečlivém uvážení, před sepsáním listiny dceru několikrát upozorňoval na její závadné chování. Po smrti otce se žalobkyně chová k žalované lhostejně a arogantně, nesplácí půjčku, kterou jí a jejímu muži rodiče poskytli. Po úmrtí manžela žalobkyně nezajistila parte ani pohřeb, uložení urny do rodinného hrobu musela žalovaná zajistit sama. Mezi žalobkyní a zůstavitelem byly velice sporadické kontakty, nebyly standardní a běžné. Ve vztahu byla pasivní žalobkyně, neměla zájem o svého otce. Po sepsání listiny o vydědění nebyl mezi nimi žádný kontakt, po několika letech se kontakt navázal, ale pouze z iniciativy zůstavitele. Důvody, které měly dle žalobkyně ovlivnit vztah se zůstavitelem (agrese, alkoholismus nebo nucení k potratu svým otcem), jsou smyšlené. K vydědění došlo platně, žalobkyně neprokázala projev trvalého a opravdového zájmu o zůstavitele.

3. Soud řízení usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], částečně zastavil co do částky 6 031,60 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení zůstala částka ve výši 444 183,50 Kč s příslušenstvím.

4. Provedeným dokazováním učinil soud následující skutková zjištění:

5. Zůstavitel byl manželem žalované a otcem žalobkyně. Žalobkyně je nepominutelným dědicem zůstavitele, pokud by nebyla vyděděna, měla by nárok na osminový díl z pozůstalosti (nesporná tvrzení). 6. [jméno] [jméno], narozený dne [datum], zemřel dne [datum]. Pohřeb vypravila žalobkyně (úmrtní list otce žalobkyně). Žalobkyni jako objednateli pohřbu zemřelého [anonymizováno] [jméno] [jméno] byla vystavena faktura znějící na částku 13 599 Kč se splatností dne [datum]. Datum pohřbení bylo uvedeno dne [datum], místo pohřbení [obec] Cena pohřbu měla být zaplacena na účet č. [bankovní účet] (faktura [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [číslo]), což žalobkyně učinila dne [datum] (potvrzení o provedené platbě). Žalobkyni byla dále vystavena touto společností faktura [číslo] znějící na částku 1 610 Kč se splatností [datum] za chladící zařízení (faktura), kterou žalobkyně uhradila dne [datum] (potvrzení o provedené platbě). [anonymizováno] [jméno] [jméno] byl dne [datum] zpopelněn v krematoriu [obec] (doklad o zpopelnění).

7. Žalovaná byla v době od [datum] do [datum] hospitalizovaná poté, co žalobkyně žádala o otevření bytu, protože si jí matka (žalovaná) telefonem stěžovala na zdravotní potíže, záchranná služba za účasti Policie ČR byt otevřela a našla zmatenou žalovanou (propouštěcí zpráva žalované). Z účtu žalované byla dne [datum] vyzvednuta v [obec] částka 10 000 Kč (výpis z účtu žalované).

8. Dne [datum] byla na účet žalované č. [bankovní účet] připsána částka 350 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] s označením protiúčtu [jméno] [jméno]. Celkový zůstatek na účtu č. [bankovní účet] činil ke dni [datum] částku 591 431,50 Kč (výpis účtu žalované vedený u [obec] spořitelny).

9. V řízení o pozůstalosti po [jméno] [jméno], nerozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], byl zjištěn stav a obsah listiny o pořízení o případ smrti – listiny o vydědění a závěti, listina byla předložena otevřená, bez poškození, bez oprav, ve formě soukromé listiny sepsané [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátkou, podepsána dvěma svědky, s datem [datum] (protokol sepsaný dne [datum] v notářské kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře v [obec]). Zůstavitel listinou o vydědění vydědil pro případ své smrti žalobkyni jako svou dceru, a to z důvodu, že o otce trvale neprojevuje žádný zájem, který by jako dcera projevovat měla. Ačkoliv ji s manželkou řádně vychovali, umožnili jí vystudovat vysokou školu, včetně zahraničních stáží, materiálně ji do života nadstandardně vybavili, tak před více než rokem s otcem přerušila veškeré styky bez uvedení důvodu. Veškeré pokusy ze strany otce o navázání styku s dcerou a její rodinou skončily neúspěšně, přes jeho snahu mu odmítá i styk s jejím synem. Důsledky vydědění se vztahují i na všechny její potomky.“ (listina o vydědění datovaná dne [datum]). Zůstavitel ustanovil žalovanou dědicem veškerého svého majetku (závěť datovaná dne [datum]).

10. V řízení o pozůstalosti po zůstaviteli byla pověřeným soudním komisařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem, obvyklá cena majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a jeho manželky ke dni smrti zůstavitele stanovena ve výši 9 431 272,96 Kč [obec] hodnota pozůstalosti byla stanovena ve výši 4 968 506,47 Kč. Žalobkyně byla jako pozůstalá dcera s listinou o vydědění a závětí seznámena písemně a prostřednictvím svého zástupce nerozporovala pravost listin, nicméně vydědění ze strany zůstavitele neuznala, neboť důvody uvedené v listině se nezakládají na pravdě a jsou smyšlené (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

11. Mezi žalobkyní a jejím otcem na čísle [tel. číslo] se v období od [datum] do [datum] uskutečnilo 22 hovorů (v délce 1 minuta 24 sekund až 19 minut 10 sekund) a 9 pokusů o telefonní hovor (podrobnosti historie hovorů žalobkyně včetně vyúčtování [právnická osoba] k ověření telefonního čísla zůstavitele). Žalobkyně zvala rodiče na návštěvu k ní domů, přičemž vypsala časy odjezdů a příjezdů nízkopodlažních autobusů. Otec žalobkyně napsal žalobkyni, že definitivně cestu mohou potvrdit až v pátek a požádal o napsání názvů stanic, kde mají vystoupit. Žalobkyně rodičům popsala, kde mají vystoupit a kam mají pak jít dál na přestup na autobus. Otec žalobkyni nakonec zaslal zprávu, že se s žalovanou rozhodli, že cestu vzdají ze zdravotních důvodů žalované s tím, že kdyby to šlo, ať přijedou oni k nim (e-mailová komunikace mezi žalobkyní a jejím otcem ve dnech [datum] až [datum]). V roce [rok] vedla žalobkyně s rodiči e-mailovou korespondenci ohledně darování částky 400 000 Kč a úpravy dědictví po [příjmení]. Zůstavitel chtěl jistotu, aby v případě úmrtí žalované mohl zůstat ve svém bytě, který by buďto žalobkyni darovali nebo by jej následně zdědila, navrhoval zahrnutí garance, že byt bude žalobkyni zachován. Současně připomenul žalobkyni, že mu dluží 30 000 Kč, ale že to vyřeší při jiné příležitosti. Poté se domlouvala žalobkyně se zůstavitelem na schůzce, kde by za účasti právničky došlo k podpisu smluv. Žalobkyně slíbila, že by zkusila domluvit u [jméno], aby rodiče odvezl (e-mailová komunikace mezi žalobkyní a jejím otcem v období od [datum] do [datum]). Žalobkyně s otcem od [datum] do [datum] vedla emailovou komunikaci z adresy [email], většinou se jednalo o přeposílané e-mailové zprávy. Dne [datum] napsal zůstavitel žalobkyni zprávu začínající„ [příjmení] [jméno], v předvečer [anonymizováno] svátku jsme mu chtěli poslat…“, dne [datum] zprávu začínající„ Tak moc děkujeme, podle mého je obsah uniformy hezčí, než…“, dne [datum] zprávu začínající„ [příjmení] [jméno], děkujeme za kopie Tvých mailů na [příjmení] a [anonymizováno]“, dne [datum] zprávu začínající„ Moc děkujeme za hezké fotky…“, dne [datum] zprávu začínající:„ Moc děkuji, také mamka, která vás všechny se mnou srdečně…“, v období roku [rok] až [rok] zasílal otec žalobkyni zprávy s blahopřáním k narozeninám jejím či členů její rodiny, konverzace se vede v přátelském duchu. V druhé polovině roku [rok] si žalobkyně s otcem psala o zdravotním stavu žalované, která byla v nemocnici (přehled přijaté e-mailové pošty žalobkyně od zůstavitele). Otec žalobkyně přeposlal žalobkyni dne [datum] e-mail s předmětem:„ [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“. Žalobkyně na tento e-mail odpověděla a oslovila otce„ ahoj [anonymizováno]“. Otec žalobkyně odepsal žalobkyni:„ Je to tak [anonymizováno] … zdraví [anonymizováno]“ (e-mailová korespondence).

12. Žalobkyně navštívila dne [datum] svého otce na [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno] v [část obce] a požádala o svolení podávat informace o jeho zdravotním stavu. Mluvila s ošetřujícím lékařem a měla strach, že asi omylem uvedla špatně své telefonní číslo, proto následně e-mailem informovala nemocnici o správném telefonním čísle. Dále poděkovala za přijetí její matky a za obětavou starost o otce a citlivý přístup k příbuzným (e-mail žalobkyně odeslaný na e-mailovou adresu [email]). 13. [obec] hodnota dědictví po [jméno] [příjmení] byla určena ve výši 426 820 Kč a veškerý majetek po zůstaviteli nabyla jako dědička ze závěti žalobkyně (usnesení [název soudu] č. j. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]). [jméno] [příjmení], po smrti bratra [jméno] [příjmení], věnoval žalobkyni částku ve výši přibližně 1 400 000 Kč. Přibližně 1 000 000 Kč z této částky byl uložen na vkladních knížkách, zbytek byl v hotovosti. Vkladní knížky i hotovost předal v průběhu roku [rok] nebo [rok] žalované do úschovy, aby tyto peníze opatrovala a v budoucnu je předala žalobkyni. Žalobkyně v dané době studovala a bydlela s rodiči (nedatované prohlášení podepsaného [jméno] [příjmení]). Jedinou dědičkou majetku po strýcích [jméno] a [jméno] [příjmení] je žalobkyně. Po smrti [jméno] [příjmení] dal [jméno] [příjmení] vkladní knížky do úschovy k žalované. Žalovaná peníze vyzvedla a nechala je napsat na žalobkyni a na sebe. Když se žalobkyně provdala, dala žalovaná napsat vkladní knížky na sebe a svého manžela, a že dceři nic nedá. Tím došlo ke sporu. [příjmení] [příjmení] se bála sama peníze a knížky převážet, proto řekla bratrovi [jméno], že si pro ně přijede žalovaná (prohlášení ze dne [datum] podepsané [jméno] [příjmení] a dvěma svědky).

14. Zůstavitel má záznam v tamním rejstříku přestupků, a to v roce [rok] – skutek dle § 49 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., věc přestupku byla odložena, dále v roce [rok] – skutek dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2016 Sb., věc přestupku byla odložena, a dále v roce [rok] – skutek dle § 7 odst. 1 písm. a) a písm. c) zákona č. 251/2016 Sb., řízení nabylo právní moci dne [datum]. Ve všech případech se jedná o přestupky proti občanskému soužití (zpráva o pověsti vydaná [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], odbor občansko-správní, ze dne [datum]).

15. Žalobkyně předložila soudu fotografii, na které je zachycena žalovaná, dcera žalobkyně a otec žalobkyně v cukrárně. Fotografie byla pořízena před 6 až 7 lety. Žalovaná nesporovala, kdo je na fotografii zachycen (rodinná fotografie).

16. Žalovaná spolu se svým manželem adresovala dne [datum] dopis [jméno] [příjmení], matce žalované, v němž jí sdělili, že žalobkyni a její děti vydědí z důvodu hrubého porušení dobrých mravů ze strany žalobkyně a jejího současného manžela vůči nim. Toho se mohli vyvarovat nebýt přičinění [jméno] [příjmení] (dopis žalované a [jméno] [jméno] ze dne [datum]). Zůstavitel vinil z rozkolu mezi nimi a jejich dcerou [jméno] [příjmení], matku žalované (dopis [jméno] [jméno] ze dne [datum]). Žalovaná a zůstavitel společně podali dne [datum] žalobu proti žalobkyni a [jméno] [příjmení] o zaplacení 1 000 000 Kč. Žalobu odůvodnili tím, že na základě naléhání žalobkyně a [jméno] [příjmení] jim žalovaná bez vědomí zůstavitele poskytla částku 1 000 000 Kč na koupi bytu (žaloba ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně a [jméno] [příjmení] se ve věci vyjádřili tak, že obdrželi částku 985 000 Kč od žalované, avšak nejednalo se o částku ze společného jmění manželů [příjmení], ale šlo o větší část finančního daru od příbuzného [jméno] [příjmení], zmíněný dar byl dán žalované pouze do úschovy (dopis a vyjádření k žalobě ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Podáním ze dne [datum] nynější žalovaná a zůstavitel vzali žalobu zpět s odůvodněním, že věc byla vyřešena mimosoudně dohodou o narovnání. Řízení bylo pro zpětvzetí zastaveno usnesením ze dne [datum] (zpětvzetí a usnesení ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Rodiče vyzvali žalobkyni, ať k nim přijde sama, pokud se chce s nimi nějak domluvit, s tím, že jsou sousedům jen pro smích, dávají od žalobkyně ruce pryč a je to pro ni poslední příležitost (dopis manželů [příjmení] podepsaný zůstavitelem ze dne [datum] adresovaný žalobkyni ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. [spisová značka]). [jméno] [příjmení] sepsala pro účely řízení vedeného mezi žalobkyní a jejími rodiči dne [datum] prohlášení potvrzující obranu žalobkyně a jejího tehdejšího muže (dopis ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

17. Dne [datum] vydala [ulice] část [obec a číslo] rozhodnutí, jímž nevyhověla žádosti manželů [příjmení] o zrušení trvalého pobytu žalované na adrese jejích rodičů vzhledem k tomu, že žalovaná sama adresu svého pobytu změnila (rozhodnutí).

18. Svědek [jméno] [příjmení], soused žalované a zůstavitele, zná žalovanou asi 20 let, bydlí ve stejném vchodě. Žalobkyni nezná. Od roku [rok] vypomáhal otci žalobkyně s opravami, zůstavitel mu za to půjčoval knížky. Občas zůstavitel při řeči zmínil, že se žalobkyně nestará, že nemají žádný vztah, že za nimi nejezdí. Od zůstavitele svědek ví o tom, že je dcera nepozvala ani na jednu svoji svatbu. Svědek však nebyl přítomen žádnému kontaktu mezi žalobkyní a jejím otcem. Při pandemii covidu na jaře [rok] přišel zůstavitel za svědkem a chtěl, aby u sebe v bytě zamkl papír, co kdysi sepsal. Měl strach, že jinak by to s žalovanou špatně dopadlo, že by ji žalobkyně připravila o byt. Žalobkyně prý vyhrožovala, že když to najde, že to roztrhá nebo spálí. Po smrti zůstavitele se ptal žalované, ta mu řekla, že to řeší pan [příjmení] a že je potřeba mu to doručit. Po smrti zůstavitele se na svědka obrátila žalovaná, že jí dcera odmítla dělat pečovatelku, a proto jí svědek pomohl sehnat profesionální pečovatelku, paní [příjmení]. Zůstavitel se k manželce nechoval agresivně, měli normální spory, měl chování na úrovni. Zůstavitele odvezla dne [anonymizováno]. února sanitka do [část obce] a v pátek [anonymizováno]. února svědkovi volala žalovaná, že jí volali z nemocnice, aby se přišla rozloučit, požádala ho, aby tam s ní dojel. Lékaři jí pak řekli, že tam byla žalobkyně chvíli před ní, ale že na ni nepočkala. Zůstavitel zemřel další týden, ale pohřby byly zakázané, takže se pohřeb nekonal (svědecký výslech [jméno] [příjmení]).

19. Svědkyně [jméno] [příjmení] měla trafiku do roku [rok], kam si žalovaná a zůstavitel každý den chodili pro noviny. Žalobkyni nezná. Zůstavitel si jí stěžoval, že nevídá vnoučata, byl zklamaný. Když chodil do trafiky, bavili se o tom, kolikrát i plakal. Vídali se v trafice, poté se navštěvovaly se žalovanou, nyní se o žalovanou stará, dělá jí pečovatelku, vyřizuje zdravotní pomůcky. Nikdy nebyla přítomna kontaktu žalobkyně a jejího otce. Svědkyně se u [příjmení] nikdy nepotkala s jejich vnoučaty, z vyprávění ví, že je žalobkyně nechtěla k [anonymizováno] pouštět. Žalobkyně chtěla po rodičích peníze, žalovaná jí je poslala, otec žalobkyně se rozčílil. Mezi manželi [příjmení] problémy nepostřehla. O poslední vůli či majetkových věcech se manželé [jméno] nezmínili (výslech svědkyně [jméno] [příjmení]).

20. Svědkyně [jméno] [příjmení], sousedka žalované, neměla s otcem žalobkyně neměla nikdy osobní rozhovor. O vztahu žalobkyně a jejího otce jí není nic známo. Vnoučata žalované nikdy neviděla, otce žalobkyně nikdy neviděla pod vlivem alkoholu, vztahy manželů [příjmení] byly normální, problémy se sousedy neměli (výslech svědkyně [jméno] [příjmení]).

21. Svědek [jméno] [příjmení], kamarád žalobkyně, zná i žalovanou a znal otce žalobkyně. Dle jeho povědomí, měl zůstavitel s žalobkyní drobné neshody, ale jinak měli standardní vztah, vnímal ho jako normální. Svědek vozil rodiče žalobkyně k žalobkyni na návštěvu do [obec] autem, bylo to dvakrát do roka, v létě a po Vánocích. Vozil je v období trvajícím asi 10 až 12 let, odhadem v letech 2010 až 2021. K žalobkyni jeli rodiče po obědě a vraceli se večer (výslech svědka [jméno] [příjmení]).

22. Svědkyně [příjmení] [příjmení], sousedka žalované, zná žalovanou velmi dobře, bydlí 33 let ve stejném domě. Žalobkyni znala, když jí bylo asi 20 let, 30 let ji neviděla. O vztahu žalobkyně s jejím otcem nic neví, neříkali si se sousedy žádné důvěrnosti, o majetkových věcech nemluvili. Nebyla svědkem žádného konfliktu žalobkyně a otce žalobkyně. Vztahy manželů [příjmení] s ostatními sousedy byly dobré, bezkonfliktní, za celých 30 let s nimi nebyl problém. Zůstavitel žalované se vším pomáhal, s nákupem, odvážel ji k doktorům. Neví, jak to probíhalo u nich doma, ale neví o žádném konfliktu, Policii ČR u nich nikdy neviděla. Zůstavitele nikdy neviděla opilého (výslech svědkyně [příjmení] [příjmení]).

23. Svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], dlouhodobá kolegyně a osobní přítelkyně zůstavitele, znala přes [jméno] [jméno] celou jeho rodinu. Žalobkyni zná od jejího útlého mládí, seznámili se, když žalobkyně chodívala na vánoční večírky pro děti. Dle pozorování svědkyně [jméno] měli žalobkyni velice rádi, byli na ni hrdí, velice si ji cenili a vycházeli jí vstříc v jejích zájmech a potřebách. Vztahy v době studia žalobkyně měli velice pěkné, potom se patrně pokazily, [jméno] nebyli nadšeni žádným z jejích manželství. Vyprávěli svědkyni, jak si u nich mladí půjčují, měli pocit, že je dcera zanedbává, chce po nich jen peníze. Nechovala se k nim pěkně, svědkyni mrzelo, že se jejich vztah pokazil, a proto žalobkyni napsala dopis, aby přehodnotila vztah k rodičům a začala se chovat dobře, bylo to v první dekádě do roku [rok]. Na svůj dopis svědkyně nedostala odpověď. Veškeré vztahy k žalobkyni skončily. Od žalované svědkyně ví, že žalobkyně se projevuje lhostejně, že otce nenavštěvovala, nemá zájem o jeho hrob, pohřeb se nekonal. Svědkyně zůstavitele poslední rok nebo dva před jeho smrtí neviděla, ale psali si a telefonovali si. Psala knihu, radil jí při psaní, takže si často telefonovali. Při telefonátech si on i žalovaná stěžovali, že vztahy se žalobkyní jsou stále špatné, že dcera projevuje stejný nezájem. Svědkyně nikdy nebyla svědkem konfliktu mezi žalobkyní a jejími rodiči. Po odchodu zůstavitele do důchodu asi v roce [rok] se osobně vídali málo, asi jednou za půl roku, hodně si telefonovali. Říkal, že má velice malý kontakt s žalobkyní, že žalobkyně nemá zájem se s rodiči stýkat nebo za nimi chodit s vnuky. Zůstavitel se rád napil, opilého ho však neviděla, nikdy v její přítomnosti nevypil víc než skleničku vína. Žalovaná si svědkyni nikdy nestěžovala, že by ji zůstavitel napadal. Není jí známo, že by se soudil s žalobkyní. Svědkyně znala zůstavitele z 90 % na pracovišti, připadal jí až příliš mírný, nikdy ho neviděla zuřit. [jméno] byli nespokojeni s partnery žalobkyně, všichni měli nějaký finanční problém, obecně nebyli spokojeni s rodinným životem své dcery. Zůstavitel nikdy nezmiňoval, že by žalobkyni žádal o pomoc, pouze, že o něj má permanentní nezájem. [příjmení] [příjmení] hodnotí svědkyně jako spokojené z rozumu (svědecký výslech [anonymizováno] [celé jméno svědkyně]).

24. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] byl od roku [rok] kolegou zůstavitele v [anonymizována dvě slova], v letech [rok] až [rok] sdíleli kancelář. Žalovanou zná, žalobkyni pak jenom z doslechu. Svědek se domnívá, že vztahy žalobkyně a jejího otce nebyly ideální, přibližně před 10 lety si otec žalobkyně stěžoval na vztah s dcerou, na nějaké finanční nebo majetkové rozpory mezi nimi. V době úmrtí byl svědek v kontaktu s otcem žalobkyně sporadicky, psali si e-maily, osobně se neviděli, o dceři se v písemném styku zůstavitel nezmiňoval. Konfliktu mezi žalobkyní a jejím otcem nebyl nikdy přítomen. Žalobkyně otce na pracovišti nenavštěvovala, pouze manželka byla asi dvakrát nebo třikrát na nějaké společenské události. Otec žalobkyně odešel do důchodu v letech [rok] nebo [rok], poté chodil do ústavu sporadicky, více v letech [rok] [číslo], když připravovali publikaci a byl členem přípravné komise, v tu dobu o vztazích s žalobkyní nemluvil, nebyl na to prostor (svědecký výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). 25. [jméno] [jméno] je od roku [rok] ženatý s žalobkyní. S otcem žalobkyně se setkal předtím, než se s žalobkyní vzali, chtěl se s ním seznámit, a proto jej v roce [rok] navštívil v [anonymizována dvě slova]. Během setkání mu zůstavitel sdělil, že se choval ke své dceři špatně. Přiznal se svědkovi, že si žalovanou vzal kvůli penězům. Svědek s žalobkyní nezvali rodiče žalobkyně na svou svatbu, protože vztahy s nimi nebyly ideální. Po svatbě v roce [rok] se snažili s rodiči žalobkyně udržovat dobré vztahy, několikrát za rok se setkávali, třeba o Vánocích. Během roku za nimi jezdili, v denním styku s nimi byla přes telefon žalobkyně. Vídali se na akcích, kam je pozvali, např. do cukrárny, nebo při situacích souvisejících s narozeninami. [příjmení] [jméno] navštěvovali svědka s žalobkyní třeba na štěpánskou kachnu, s žalobkyní pro ně poslali většinou kamaráda s autem, který je zavezl k nim domů a potom zpět. Od žalované věděli, že otec žalobkyně má alkoholické nálady, střídavé nálady, nechoval se k žalované dobře. Během roku se s rodiči žalobkyně vídali tak dvakrát až třikrát. Chtěli [anonymizováno] pomáhat, ale byli celkem soběstační. Takovéto vztahy byly dle svědka od svatby až do smrti zůstavitele. Vztahy s rodiči žalobkyně byly narušované alkoholismem obou rodičů žalobkyně, což se uklidnilo v roce [rok], protože žalovaná měla epileptický záchvat a začala abstinovat. Před smrtí zůstavitele se žalobkyně snažila zavolat záchranku, ale její matka to nechtěla, zůstaviteli bylo hodně špatně, měl koronavirus. Nakonec zavolala po 2 dnech záchranku. Žalobkyně navštěvovala svého otce v nemocnici, byla tam minimálně dvakrát. Žalovaná tam také byla nějakou dobu s koronavirem hospitalizovaná Svědek požádal rodiče žalobkyně o půjčku mezi 150 000 až 200 000 Kč. Splácení bylo dohodnuto měsíční, pak přišel koronavirus a nebyla práce, požádali proto, zda je možné na nějakou dobu přestat splácet, [jméno] s tím souhlasili. Po úmrtí zůstavitele si žalobkyně vzali k sobě žalovanou z nemocnice na doléčení, v té souvislosti žalovaná svědkovi řekla, že už to nemusí platit vůbec. Potom, když od nich žalovaná odešla, přišla zpráva, že jí to mají zase platit (svědecký výslech [jméno] [příjmení]).

26. Svědek [jméno] [příjmení] je bývalým manželem žalobkyně, seznámili se v roce [rok] na gymnáziu, manželé byli od roku [rok] asi do roku [rok], pak se ještě občas vídali, posledních 8 až 10 let není svědek s žalobkyní ani jejími rodiči v kontaktu. Svědek vnímal vztah žalobkyně k žalované jako hezký, vztah žalobkyně k jejímu otci jako komplikovaný kvůli násilnickým sklonům otce. Zůstavitel fyzicky i psychicky týral svoji rodinu. Otec žalobkyně byl proti tomu, aby se jejich syn narodil, psal žalobkyni nehezké SMS a dopisy, vyhrožoval jí vyděděním. Pak měli jednou konflikt u soudu ohledně dědictví po panu [příjmení], nakonec uzavřeli smír a vztah se podařilo znormalizovat. Žalobkyně se chovala k otci hezky. Když žila žalobkyně se svědkem, zůstavitel zakazoval žalované, aby se s nimi stýkala, zakazoval jí vídat vnuka, ona k nim tajně chodila. Žalovaná k nim chodila jednou týdně, vídali se pravidelně. Zůstavitel chodil na narozeniny nebo svátky jejich syna nebo na Vánoce, ale vnuka moc vídat nechtěl. Po rozvodu byl syn žalobkyně ve střídavé péči, s [anonymizováno] se vídal, když byl u žalobkyně, na Vánoce, přes letní prázdniny a asi někdy i mimo, asi dvakrát do roka. Svědek sám nebyl přítomen násilného aktu zůstavitele, ve společnosti se zůstavitel choval velmi slušně, ví to, protože přišla žalovaná s monoklem nebo modřinami, říkala, že jí neposkytl pomoc po epileptickém záchvatu, nechal ji ležet, řešilo se to i na policii (svědecký výslech [jméno] [příjmení]).

27. Svědek [jméno] [příjmení], syn žalobkyně a vnuk žalované, se domnívá, že vztah žalobkyně k [anonymizováno] nebyl úplně dobrý, snažili se spolu vycházet. Vídali je o Vánocích a někdy v létě. Když bydlel u matky, jezdili k nim poměrně často v létě, a pak o Vánocích, svědek pak bydlel u otce, prarodiče se s matkou vídali poměrně často. Vztah žalobkyně s otcem před jeho smrtí nebyl špatný, volali si. Navštěvovala ho v nemocnici. U matky býval svědek o víkendech, byl u toho, když si volali asi dvakrát, nebyl to krátký hovor, trval asi 10 minut. Otce žalobkyně svědek viděl naposledy o Vánocích před jeho smrtí, takže před 2 lety. Jeho vztah s ním nebyl nejlepší, zůstavitel neměl o svědka moc zájem, při setkáních se spolu nebavili. Telefonovali si jen na narozeniny, u telefonu byli oba prarodiče a svědek mluvil s žalovanou. E-maily s otcem žalobkyně si nepsali. Na Vánoce prarodiče přivezl [jméno] (svědecký výslech [jméno] [příjmení]).

28. Svědkyně [jméno] [příjmení], sousedka žalované, nebyla přítomna žádnému konfliktu žalobkyně a jejích rodičů. O žalobkyni mluvili [jméno] jako o [jméno]. Žalovaná svědkyni říkala, že za ní žalobkyně nechodí, na problémy v manželství si nestěžovala, o tom, že by byl pan [jméno] agresivní, nic neví. Se zůstavitelem se svědkyně maximálně pozdravila, nikdy ho neviděla opilého (svědecký výslech [jméno] [příjmení]).

29. Svědkyně [jméno] [příjmení], sousedka žalované, znala žalobkyni pouze v době, kdy žalobkyně studovala, pak se žalobkyně odstěhovala a od té doby se neviděly, resp. jednou ji svědkyně viděla z balkónu, když asi navštěvovala rodiče. O jejich vztahu ví pouze to, co jí říkala žalovaná, která si stěžovala, že ji dcera nenavštěvuje a že měli kvůli penězům problematické vztahy. Svědkyně nikdy nebyla svědkem konfliktu mezi žalobkyní a jejími rodiči. Zůstavitel byl málomluvný, do domácnosti nepoužitelný, jinak milý, manželé spolu chodili na nákupy. Neví nic o tom, že by byl agresivní nebo napadal manželku. Svědkyně ví z doslechu, že zůstavitel zemřel na covid i žalovaná měla covid, měla volat dceru, která nepřijela, potom volala sanitku, byla tam i policie, aby se dostali do domu (svědecký výslech [jméno] [příjmení]).

30. Na základě žádosti [jméno] [jméno] (nedatovaný dopis adresovaný [anonymizováno]) žalobkyně a její manžel [jméno] [jméno] jako dlužníci uzavřeli dne [datum] s žalovanou a zůstavitelem jako věřiteli smlouvu o zápůjčce, předmětem této smlouvy byla zápůjčka ve výši 260 000 Kč. Odměna za poskytnutí půjčky byla sjednána ve výši 40 000 Kč (smlouva o zápůjčce). Žalovaná prostřednictvím své zástupkyně dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] vyzvala žalobkyni, aby s manželem zaplatili žalované nejpozději do [datum] zbývající částku ve výši 276 500 Kč ze smlouvy o půjčce, od které žalovaná pro porušování smlouvy žalobkyní odstoupila (dopis zástupkyně žalované včetně podacího lístku). Žalobkyně započetla svůj závazek k úhradě částky 228 687,80 Kč ze smlouvy o zápůjčce na svou pohledávku ve výši 672 871,30 Kč, tato pohledávka žalobkyně vůči žalované představuje povinný díl z dědictví po otci žalobkyně (dopis zástupce žalobkyně zástupkyni žalované ze dne [datum]).

31. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 672 871,30 Kč, a to nejpozději den následující po dni doručení této výzvy (předžalobní výzva ze dne [datum]). Předžalobní výzva byla doručena žalované dne [datum], žalovaná s požadavkem žalobkyně nesouhlasila (stanovisko k předžalobní výzvě ze dne [datum]).

32. Z ostatních provedených důkazů, rukou psaných dopisů [jméno] [příjmení] a dopisu podepsaného [anonymizováno] z [datum] ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé.

33. Soud neprovedl k důkazu žalobkyní navržený výslech [jméno] [příjmení] ani její účastnický výslech, ani nečinil dotaz na [anonymizována tři slova] [obec a číslo] ohledně přestupků zůstavitele a neprovedl důkaz kopií deníkových záznamů žalované, jelikož tyto důkazy měly sloužit ke zjištění historických vztahů mezi zůstavitelem a žalobkyní a pro soud bylo rozhodné pro posouzení oprávněnosti vydědění žalobkyně období předcházející úmrtí otce žalobkyně. Stejně tak soud neprovedl žalovanou navržený důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], jelikož žalovaná soudu sdělila, že na výslechu této svědkyně netrvá. Soud dále neprovedl žalovanou navržený důkaz oddacím listem žalované a zůstavitele, akademickými diplomy zůstavitele, listinou o jmenování zůstavitele docentem, kondolencí žalované od [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] v [obec], nekrology zůstavitele, rozhodnutím [anonymizována dvě slova] o přijetí žalobkyně ke studiu, doklady o studiu čínského jazyk žalobkyní, oznámením žalobkyně o ukončení vysokoškolského studia, dohodou o převodu a prodeji družstevního bytu [číslo] [ulice a číslo] v [obec a číslo], nájemní smlouvou žalobkyně s [anonymizována dvě slova], návrhem [příjmení] na zrušení údaje o trvalém pobytu žalobkyně, výzvami k vrácení úspor ze dne [datum], dne [datum] a dne [datum], dopisem zástupkyně [příjmení] ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], dohodou o narovnání, dopisem žalované [jméno] [příjmení] ze dne [datum], dopisy zůstavitele ze dne [datum], prohlášením [jméno] [příjmení] ze dne [datum], darovací smlouvou ze dne [datum], rozhodnutím [anonymizováno] o invaliditě žalované, výzvou a potvrzením ÚP ve vztahu k žalované, neboť část navržených důkazu se vztahuje k akademickému životu zůstavitele, který není pro řízení podstatný, část k historii vztahu žalobkyně a jejích rodičů, který se soud rozhodl příliš podrobně nezjišťovat, neboť podstatný je vztah mezi žalobkyní a jejím otcem v době před jeho smrtí. Ani důkazy o zdravotním stavu žalované a vztahu mezi žalovanou a žalobkyní po úmrtí zůstavitele soud nepovažuje za nezbytné pro rozhodnutí v této věci, v níž se vztah žalobkyně a žalované neposuzuje.

34. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

35. Žalobkyně je dcerou zůstavitele, který zemřel dne [datum]. V dědickém řízení po zůstaviteli nabyla veškerý jeho majetek žalovaná jako dědička ze závěti. Čistá hodnota pozůstalosti byla stanovena ve výši 4 968 506,47 Kč. Otec žalobkyně nesouhlasil s volbami své dcery v oblasti jejího partnerského života, v dopise v červenci [rok] vyjádřil své rozčilení a napsal žalobkyni, že„ od ní dává ruce pryč“. Následný spor zůstavitele a žalované s žalobkyní o částku 1 000 000 Kč (neshoda na tom, zda se jednalo o dědictví po strýci žalobkyně, které jí měli rodiče opatrovat a poté vydat, či o vylákání úspor rodičů jejich dcerou) vedl k tomu, že dne [datum] sepsal zůstavitel listinu o vydědění a závěť, čímž pro případ své smrti vydědil žalobkyni a za univerzálního dědice povolal žalovanou. Důvodem vydědění bylo, že žalobkyně o otce trvale neprojevuje žádný zájem, který by jako dcera projevovat měla. Ačkoliv ji s manželkou řádně vychovali, umožnili jí vystudovat vysokou školu, včetně zahraničních stáží, materiálně ji do života nadstandardně vybavili, tak před více než rokem s otcem přerušila veškeré styky bez uvedení důvodu. V únoru [rok] dospěli ve finančních neshodách manželé [jméno] s dcerou ke smíru a soudní řízení vedené z tohoto důvodu ukončili. Z provedeného dokazování lze uzavřít, že již v roce [rok] je patrné, že došlo ke znovunavázání vztahů mezi žalobkyní a zůstavitelem. Vídali se minimálně jednou ročně po Vánocích. Na tuto návštěvu zajišťovala odvoz svým rodičům žalobkyně. Od roku [rok] do roku [rok] byla žalobkyně se zůstavitelem v písemném kontaktu prostřednictvím e-mailu, jedná se o zprávy v přátelském duchu, s milým oslovením, korespondence nevypadá jako pouhé formálně udržované minimum při zasílání blahopřání k různým příležitostem. Otec se s žalobkyní domlouval na vzájemných návštěvách. Nejméně v období let [rok] až [rok] byli zůstavitel s žalobkyní také v telefonickém kontaktu. Pokud svědci (sousedi manželů [příjmení]) vypovídali o neexistenci vztahu mezi žalobkyní a jejím otcem, popřípadě o jejím nezájmu o rodiče, vždy se jednalo o zprostředkované informace, které jim měly být sděleny žalovanou či samotným [jméno] [jméno]. Nejednalo se o vlastní zkušenost svědků, kteří nikdy v pozdější době kontaktu mezi žalobkyní a jejím otcem přítomni nebyli. Nelze rovněž pominout, že svědecké výpovědi o zásadních neshodách mezi žalobkyní a jejími rodiči se vztahovaly především k době minulé, která již pro posouzení věci nebyla rozhodná. Soud zjistil, že v letech [rok] [rok] zajišťovala žalobkyně prostřednictvím svého přítele odvoz žalované a zůstavitele k ní na návštěvu nejméně jednou ročně. O tom, že zůstavitel či žalovaná předávali svým sousedům nebo přátelům ([anonymizováno] [celé jméno svědkyně] či [anonymizováno] [příjmení]) o vztazích s dcerou informace zkreslené vypovídá i skutečnost, že se svědci shodli, že si zůstavitel stýskal nad nezájmem své dcery, ovšem o tom, že proti ní podal žalobu a vedl s ní soudní řízení, nevěděli. Nevěděli ani o tom, že otec s žalobkyní udržoval písemný a telefonický kontakt.

36. Zůstavitel a žalovaná uzavřeli se žalobkyní a jejím manželem smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyni poskytli částku 260 000 Kč. Odměna za poskytnutí půjčky byla sjednána ve výši 40 000 Kč. Zbývající dlužná částka po částečných úhradách ke dni podání žaloby činila 228 687,80 Kč, žalobkyně započetla tuto pohledávku žalované na svou pohledávku na povinný díl z dědictví po zůstaviteli. Na účet žalované byla dne [datum] převedena částka 350 000 Kč z účtu zůstavitele, celkový zůstatek na účtu žalované ke dni [datum] byl 591 431,50 Kč. Zůstavitel byl v únoru roku [rok] hospitalizován, žalobkyně ho byla v nemocnici navštívit. Po jeho smrti hradila vyúčtovanou cenu jeho pohřbu. Vzhledem k tomu, že pohřeb žalobkyně zaplatila dne [datum] bankovním převodem, neprokázalo se tvrzení žalované, že by jej žalobkyně platila z jejích peněz poté, co si měla žalobkyně stěžovat, že nemá na zaplacení peníze, jelikož odkazovaný výběr z účtu žalované v [obec] byl proveden až [datum], kdy byl již pohřeb zaplacen.

37. Po právní stránce soud hodnotil věc takto:

38. Otec žalobkyně zemřel dne [datum], zatímco listinu o vydědění žalobkyně sepsal [datum].

39. V případě je-li listina o vydědění pořízena do 31. 12. 2013, přičemž zůstavitel zemřel po 1. 1. 2014 tak, jako je tomu v posuzované věci, platnost listiny o vydědění soud posoudí podle právní úpravy účinné ke dni jejího pořízení, tj. podle obč. zák., avšak k platnému vydědění je nutno prokázat existenci zákonného důvodu vydědění až ke dni smrti zůstavitele, neboť, jak vyplývá z ustanovení § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), při dědění se vždy použije právo platné v den smrti zůstavitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2019, sp. zn. 24 Cdo 1777/2019 nebo komentář Fiala, R., Drápal, L. a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475–1720). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 417).

40. Podle § 1642 o. z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl, přičemž dle § 1643 odst. 1 o. z. jsou nepominutelnými dědici děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Podle § 1643 odst. 2 věty druhé o. z. je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

41. Podle § 1635 o. z. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

42. Podle § 1646 odst. 1 o. z. ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který: a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo d) vede trvale nezřízený život.

43. Podle § 1648 o. z. nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění.

44. Podle § 1654 odst. 1 o. z. nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. Jsou-li pro to na straně dědiců zvlášť závažné důvody a lze-li to na nepominutelném dědici rozumně požadovat, může soud povolit splátky na povinný díl nebo odklad jeho splatnosti; pohledávka se však úročí ode dne, kdy byla původně splatná.

45. Žalobkyně v řízení nenamítala neplatnost listiny o vydědění, proto se soud zabýval pouze spornou otázkou, zda ke dni úmrtí zůstavitele existovaly důvody k vydědění žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že vztahy mezi žalobkyní a zůstavitelem byly komplikované. V minulosti byli rodiče žalobkyně zklamaní její volbou životních partnerů, považovali je za důvod, proč za nimi žalobkyni přichází s žádostmi o peníze. V červenci [rok] dokonce zůstavitel žalobkyni napsal, že od ní dává ruce pryč a žalobkyně má poslední možnost, jak to napravit. Na povaze peněz, které od rodičů žalobkyně žádala, se nemohli shodnout, což vyústilo mezi nimi ve značný rozkol, který došel až do soudního řízení vyvolaného v březnu [rok] žalobou zůstavitele a jeho manželky proti žalobkyni a jejímu tehdejšímu muži. Soudní řízení bylo k zpětvzetí návrhu zastaveno v únoru [rok]. Nakonec došlo ke znovunavázání vzájemných vztahů a po roce [rok] až do doby úmrtí zůstavitele byly vztahy mezi žalobkyní a jejími rodiči běžné, byť byl jejich osobní kontakt méně častý, což mohlo být způsobeno i tím, že manželé [jméno] byli hůře pohybliví pro zdravotní potíže žalované a žalobkyně s rodinou žije za [anonymizováno] a nevlastní osobní automobil.

46. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně ke dni úmrtí zůstavitele o něj neprojevovala zájem. Spolu s otcem si zasílali e-mailové zprávy, telefonovali si, žalobkyně navštívila svého otce v nemocnici, oslovila ošetřujícího lékaře, krom toho v obavě o svoji matku poté zařídila telefonicky příjezd záchranných složek a odvoz žalované do nemocnice. Nelze tak hovořit ani o tom, že by žalobkyně odmítla poskytnout svému otci pomoc v nouzi. Nenaplnění rozdílné představy žalované a jejího manžela o směřování života jejich jediné dcery či žádosti žalobkyně o zapůjčení peněz nepovažuje soud za projev nezřízeného života žalobkyně, případně jiného závadného chování žalobkyně vůči rodičům, a tedy za důvod pro vydědění žalobkyně. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalované, že žalobkyně o zůstavitele neprojevovala trvalý a opravdový zájem. Soud neshledal ke dni úmrtí zůstavitele ani existenci jiného zákonného důvodu vydědění než důvodu uváděného žalovanou a dospěl k závěru, že nebyl naplněn žádný ze zákonných důvodů vydědění stanovených v § 1646 odst. 1 o. z. Vztahy účastníků řízení po úmrtí zůstavitele soud neposuzoval. Byť pro rozhodnutí v této věci není podstatné zjištění, zda byly naplněny důvody vydědění již v době pořízení listiny o vydědění, je příhodná i připomínka žalobkyně, že neměla reálnou možnost o svého otce projevovat zájem v roce [rok], neboť jí to on sám neumožnil (napsal jí, že od ní dává ruce pryč, podal proti ní žalobu).

47. Vzhledem k shora uvedenému byla žaloba podána důvodně a žalobkyně jako nepominutelný dědic má nárok na povinný díl z pozůstalosti po zůstaviteli. Soud proto žalobě vyhověl, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku.

48. Povinný díl žalobkyně v souladu s § 1635 o. z. a § 1643 odst. 2 o. z. se vypočte jako 1/4 ze zákonného dědického dílu. Žalobkyně by dědila v první dědické třídě se žalovanou stejným dílem, náleží jí tak jedna čtvrtina z jedné poloviny pozůstalosti, což je 1/8 z celkové výše pozůstalosti. Hodnota pozůstalosti stanovená v dědickém řízení činí částku 4 968 506,47 Kč (1/8 = 621 063 Kč). V řízení bylo prokázáno, že do dědictví dále náleží v dědickém řízení neprojednaná 1/2 ze zůstatku žalované ke dni úmrtí zůstavitele po připočtení částky 350 000 Kč, kterou si žalovaná na svůj účet po smrti zůstavitele převedla, tj. z částky 591 431,50 Kč, což je 295 715,75 Kč (1/8 = 36 964,50 Kč), neboť žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by tato částka nepatřila do společného jmění manželů. Dále bylo prokázáno, že do dědictví náleží polovina pohledávky zůstavitele a jeho manželky z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi nimi na straně jedné a žalobkyní a jejím manželem na straně druhé, ke dni úmrtí zůstavitele činila nesplacená jistina částku 261 000 Kč (1/2 = 130 500 Kč, 1/8 = 16 312,50 Kč). Peněžní částka rovnající se hodnotě povinného dílu žalobkyně celkem činí 674 340 Kč.

49. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 téhož ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

50. Vzhledem k tomu, že žalovaná má vůči žalobkyni pohledávku z titulu výše uvedené smlouvy o zápůjčce ve výši 228, 687,80 Kč, provedla žalobkyně započtení pohledávky žalované na svou pohledávku z titulu nároku na povinný díl z dědictví po zůstaviteli. Po provedeném započtení má žalobkyně vůči žalované nárok na zaplacení částky 445 652,20 Kč (674 340 Kč - 228, 687,80 Kč). Soud s ohledem na to, že je ve sporném řízení návrhy účastníků vázán a nemůže jim přiznat jiná práva a uložit jiné povinnosti, než jsou navrhovány (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), přiznal žalobkyni částku v uplatněné výši 444 183,50 Kč O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku ode dne následujícího po uplynutí dne stanoveného ve výzvě k plnění, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

51. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 o. s. ř., podle kterého bylo řízení částečně zastaveno pro chování žalobkyně, která vzala žalobu co do částky 6 031,60 Kč zpět, nicméně se jedná o procesní neúspěch žalobkyně pouze v poměrně nepatrné části (1,3 %), a proto soud přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 169 017 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 18 009 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 121 200 Kč, tj. odměnou za 12 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 a § 6 a 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen„ AT“) za úkony právní služby: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) podání žaloby, 3) předžalobní výzva k plnění, 4) vyjádření ze dne [datum], 5) porada s klientem dne [datum], 6) vyjádření ze dne [datum], 7) účast na jednání dne [datum], 8) porada s klientem dne [datum], 9- + 10) účast na jednání dne [datum] trvajícím 2:51 hodin s odměnou za každé započaté 2 hodiny, 11) + 12) účast na jednání dne [datum] trvajícím 2:51 hodin s odměnou za každé započaté 2 hodiny, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 10 100 Kč, -) odměnou advokáta za 12 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 26 208 Kč.

52. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

53. Výrokem III. rozhodl soud v souladu s § 148 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení státu, které uložil k zaplacení procesně neúspěšné žalované a které budou vyčísleny samostatným usnesením vzhledem k tomu, že o svědečném svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] bude soud teprve rozhodovat a výše nákladů států tak nebyla ke dni vyhlášení rozsudku známa.