18 C 385/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 246 163,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 246 163,68 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 479,50 Kč, s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 244 563,68 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 779,72 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 246 163,68 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 44 695 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem podaným k soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], v rámci které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované posouzením její příjmové a výdajové stránky a po nahlédnutí do externích registrů. Žalovaná byla oprávněna revolvingový úvěr čerpat opakovaně vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce 250 000 Kč, přičemž se poskytnutý úvěr žalovaná zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1,64 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty úroky, příslušná část revolvingového úvěru a poplatky. Žalovaná neplnila své povinnosti plynoucí jí z úvěrové smlouvy a splátky řádně a včas nehradila, a proto žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Dluh žalované ve výši 246 163,68 Kč představuje po započtení úhrad provedených žalovanou ve výši 12 270 Kč nesplacenou jistinu úvěru 244 563,68 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč (300 Kč za každý měsíc vymáhání) a smluvní pokutu 1 000 Kč (500 Kč za každé prodlení s úhradou splátky). Žalobkyně dále žádá přiznat příslušenství v podobě úroku kapitalizovaného ke dni podání žaloby ve výši 18 479,50 Kč (součet zbylých nesplacených úroků vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru a úroku 11,9 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění do dne podání návrhu), úroku 11,9 % ročně z částky nesplacené jistiny od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 7 779,72 Kč za období od 15. dne po zesplatnění úvěru z jistiny, poplatků a pokut do dne sepsání žaloby a dále od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní marně písemně vyzývána k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Ruské federace. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 12. 8. 1982 vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 95/1983 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících ze závazkových právních vztahů, a proto se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost musí být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaná bydliště na území České republiky, a proto může být žalována u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

5. Žalovaná podepsala dne [datum] s žalobkyní úvěrovou smlouvu [číslo] s úvěrovou kartou [anonymizováno], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do výše 250 000 Kč s roční úrokovou sazbou 11,90 % a RPSN 12,57 %, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 20. dni v kalendářním měsíci v minimální výši 1,636 % z úvěrového rámce, tj. 4 090 Kč. Celková částka splatná spotřebitelem činila 266 116 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením splátky byla mezi stranami sjednána povinnost žalované uhradit žalobkyni vyúčtované účelné náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání, dále povinnost žalované uhradit smluvní pokutu 500 Kč a oprávnění žalobkyně k zesplatnění úvěru při prodlení žalované se zaplacením dvou a více splátek. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že má vysokoškolské vzdělání, je svobodná, nemá vyživovací povinnost k dětem, bydlí ve vlastním domě nebo bytě, je zaměstnaná u advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] s čistým měsíčním příjmem 40 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru byly úvěrové podmínky žalobkyně s kódem [anonymizováno] (úvěrová smlouva). Ve sjednané splátce je dle čl. 5 úvěrových podmínek s kódem [anonymizováno] zahrnuta příslušná část čerpaného úvěru (jistiny), sjednané úroky, poplatky a případné sankce. Podle čl. 8 úvěrových podmínek náleželo řešení sporů ze smlouvy věcně a místně příslušnému soudu. Podle čl. 9 úvěrových podmínek se smlouva o úvěru řídí platnými zákony České republiky (úvěrové podmínky).

6. Žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalované zjištěním jejího kreditního skóre. Posoudila její příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumala klientské informace o věku, vzdělání, příjmu, rodinném stavu, počtu dětí, způsobu bydlení apod., k čemuž používá statistický model. Žalobkyně rovněž kontrolovala žalovanou v externích registrech SOLUS a NRKI, dále CEE a ISIR (metodika posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně prověřila žalovanou ve dnech [datum] a [datum] v registrech SOLUS, NRKI, databázi CEE a ISIR s žádným negativním výsledkem (karta klienta).

7. Žalovaná čerpala poskytnutý úvěr ve výši 250 000 Kč prostřednictvím bankovního převodu. Žalovaná uhradila za trvání úvěrového vztahu pouze první tři splátky, naposledy na úvěr hradila částku 4 090 Kč dne [datum]. Ke dni [datum] došlo k zesplatnění úvěru. Celkem za dobu trvání smlouvy žalovaná vyčerpala částku jistiny 250 000 Kč a uhradila 12 270 Kč, z čehož bylo na jistinu započteno 5 436,32 Kč a na úrok 6 833,68 Kč. Na jistině zbývá proto uhradit 244 563,68 Kč, na kapitalizovaném úroku z úvěru pak 11 223,67 Kč. Žalobkyně dále naúčtovala žalovanému náklady na vymáhání 600 Kč a smluvní pokutu 1 000 Kč. Po zesplatnění kapitalizovala žalobkyně obchodní úrok za období od [datum] do [datum] na částku 7 255,83 Kč a zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] na částku 7 779,72 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně dopisem datovaným [datum] úvěr žalované k tomuto dni zesplatnila a vyzvala ji k jeho úhradě do 14 dnů ode dne sepsání výzvy (zesplatňující dopis). Dopis byl žalované na její adresu odeslán téhož dne (podací arch).

8. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k zaplacení dlužné částky dopisem datovaným dne [datum] odeslaným na adresu žalované následujícího dne (předžalobní výzva včetně podacího archu).

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil v souladu s § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, neboť smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 12. 8. 1982 vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 95/1983 Sb. m. s. žádné kolizní normy pro závazkové vztahy neobsahuje. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z ujednání obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy.

11. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále„ o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

13. Podle § 122 odst. 1, 2, 3 a 4 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

14. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. poté, co žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 an. ZoSÚ. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěr skutečně poskytla, když jí umožnila čerpat peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty, avšak žalovaná se dostala do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru 244 563,68 Kč, náklady na vymáhání v souladu s § 122 odst. 1 ZoSÚ ve výši 600 Kč (300 Kč za každý ze 2 měsíců vymáhání) a smluvní pokutu podle § 2048 o. z. ve výši 1 000 Kč (500 Kč za každé prodlení s úhradou splátky při prodlení s úhradou dvou splátek), přičemž výše smluvní pokuty je požadována v souladu s ustanoveními na ochranu spotřebitele dle § 122 ZoSÚ, spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku kapitalizovaného ke dni podání žaloby ve výši 18 479,50 Kč (součet zbylých nesplacených úroků vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru a úroku 11,9 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění do dne podání návrhu) a úroku 11,9 % ročně z částky nesplacené jistiny od [datum] do zaplacení podle § 2395 o. z. a zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. v kapitalizované výši 7 779,72 Kč za období od 15. dne po zesplatnění úvěru z jistiny, poplatků a pokut do dne sepsání žaloby a dále od [datum] do zaplacení, přičemž výše úroku plyne z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována.

16. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, a uložil žalované povinnost k úhradě výše uvedených částek.

17. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 44 695 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 9 847 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 27 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), při sazbě mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby ve výši 9 300 Kč, -) částkou 900 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 048 Kč.

18. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.