18 C 385/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , státní příslušnost Vietnam bytem Adresa žalovaného o zaplacení 552 229,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ č. 2021_CZ_, Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit spolu s příslušenstvím ve 120 pravidelných měsíčních splátkách se splatností k 20. dni v měsíci, přičemž úvěr byl úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 4,99 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to nejenom z informací od žalovaného, ale i z registru SOLUS, Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací. Úvěr právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla dne , datum, převodem na jeho bankovní účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Z důvodu prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou měsíčních splátek i přes opakované upomínky využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a nesplacenou část úvěru včetně příslušenství zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru dopisem ze dne , datum, . Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy ze dne , datum, svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne , datum, , tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, do zaplacení. Žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení shora uvedených částek, naposledy předžalobní upomínkou ze dne , datum, , žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Vietnamské socialistické republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních sjednaná dne , datum, v Praze a vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 98/1984 Sb., která však otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje, a proto soud určil rozhodné právo pro daný smluvní závazkový vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po , datum, . Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto skutkovému stavu:

5. Žalovaný požádal dne , datum, právní předchůdkyni žalobkyně na připraveném formuláři o uzavření smlouvy o úvěru „Presto půjčka“ ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly obecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a produktové obchodní podmínky pro úvěry spolu se sazebníkem odměn. Dle návrhu na uzavření smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr , částka, sestávající z jistiny , částka, a , částka, na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. Částka úvěru měla být čerpána jednorázově ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a úvěr měl být úročen fixní úrokovou sazbou 4,99 % ročně ode dne čerpání do dne konečné splatnosti. Za poskytnutí úvěru se zavázal žalovaný uhradit poplatek , částka, . RPSN měla činit 5,16 % a žalovaný měl celkem právní předchůdkyni žalobkyně uhradit částku , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně načerpané finanční prostředky spolu se sjednaným úrokem prostřednictvím 120 pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný vzal na vědomí, že při nezaplacení v termínu splatnosti jakéhokoliv dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy, považuje se to za závažné porušení smlouvy a právní předchůdkyně žalobkyně byla v takovém případě oprávněna stanovit okamžitou splatnost celého úvěru (návrh na uzavření smlouvy).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr, a to na základě údajů uvedených žalovaným. Žalovaný uvedl, že je ženatý, je vyučený, bydlí ve vlastním nebo družstevním bydlení, na své adrese bydlí od července 2018, má povolený pobyt. Zaměstnán je od září 2021 u , právnická osoba, se smlouvou na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem , částka, , žalovaný neuvedl žádné výdaje (doplnění žádosti o poskytnutí úvěru). Žalovaný svůj měsíční příjem doložil (potvrzení zaměstnavatele). Žalovaný nebyl nalezen v databázi SOLUS, ani v BRKI a NRKI neměl žalovaný žádný negativní záznam (lustrace databází). Právní předchůdkyně žalobkyně přijala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru, o čemž ho informovala dopisem ze dne , datum, (akceptační dopis), a dne , datum, převedla na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku , částka, , z níž si strhla poplatek , částka, (výpis z účtu).

7. Ke dni , datum, činila dlužná jistina žalovaného po splatnosti , částka, , úroky po splatnosti , částka, a úroky z prodlení , částka, , nesplacená jistina k danému dni činila , částka, (výpis z účtu). Žalovaný stanovené splátky úvěru řádně nehradil, až se dostal do prodlení celkem s částkou , částka, , a proto právní předchůdkyně žalobkyně dluh za žalovaným ke dni , datum, zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne , datum, . Žalovaný zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen částku zesplatněného úvěru ve výši , částka, (zesplatňující dopis včetně podacího archu).

8. Dopisem ze dne , datum, informovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky, která nabyla účinnosti ke dni , datum, (oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu).

9. Předžalobní výzvou ze dne , datum, odeslanou téhož dne vyzvala žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého zástupce k zaplacení dlužné částky (předžalobní výzva a podací lístek).

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:11. , jméno FO, Českou republiku je závazné nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím , právnická osoba, souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení Řím I má sice přednost před jeho ustanoveními smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních sjednaná dne , datum, v Praze a vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 98/1984 Sb., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících ze smluvních závazkových právních vztahů, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím I. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z úvěrové smlouvy odkazující na občanský zákoník a zákon o spotřebitelském úvěru.

12. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

13. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako „ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud po zjištění skutkového stavu dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný. Žalobkyně předložila listinné důkazy osvědčující její nárok na požadované žalované částky. Žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty finanční prostředky a žalovaný se tyto prostředky zavázal splácet za dohodnutých podmínek. Žalovaný své povinnosti splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostál. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný uhradil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně, proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které bylo podpořeno listinnými důkazy. Soud proto žalobkyni přiznal dlužnou jistinu ve výši , částka, spolu s obchodním úrokem a kapitalizovaným úrokem z prodlení, jak plynou z výpisu z úvěrového účtu žalovaného ke dni , datum, , přičemž žalobkyně se domáhá částky nižší. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení bylo přiznáno ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni zesplatnění celého úvěru. Soud zároveň uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála i svým povinnostem vyplývajícím ze zákona o spotřebitelském úvěru a dostatečně před uzavřením smlouva a poskytnutím finančních prostředků zkoumala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného.

17. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši , částka, spočívají v zaplaceném soudním poplatku , částka, a v odměně advokáta, která je tvořena:- částkou , částka, , tj. odměnou za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby, přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty , částka, činí , částka, ,- částkou , částka, za 3 paušální náhrady hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 4 AT),- a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny advokáta dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, .

18. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění obou povinností uložených tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.