18 C 41/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 405 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 10 405 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 21. 7. 2021 ve znění jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba pomocí webové stránky webová adresa, na které se žalovaný zaregistroval a zřídil si uživatelský účet. Žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila lustrací v ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 18. 7. 2016 účet č. bankovní účet částku ve výši 8 000 Kč, který měl být spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 405 Kč splacen nejpozději dne 17. 8. 2016. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1.2021. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení. Žalovaný nereagoval na žádnou z upomínek právní předchůdkyně žalobkyně ani zástupce žalobkyně. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému stavu: Dle listiny označené jako smlouva o zápůjčce měla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, žalovanému označenému jménem a příjmením, rodným číslem a adresou poskytnout zápůjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se ji měl zavázat vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 405 Kč do 17. 8. 2016. Roční procentní sazba nákladů činila 2 348,22 % Měsíční sazba zápůjčky činila 30,48 %. Předložená smlouva není žalovaným nijak potvrzena (smlouva o zápůjčce). Podle čl. 3 .1.1 všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně aby mohlo dojít k uzavření smlouvy o zápůjčce, musí klient navštívit internetové stránky zapůjčitele. Klient zde určí o jakou výši zápůjčky má zájem a termín splatnosti. Poté musí vyplnit veškeré požadované osobní údaje a seznámit se se smlouvou o zápůjčce a veškerou dokumentací a potvrdit, že souhlasí s každou z nich samostatně. Poté klikne na tlačítko“ Požádat”. Na základě tohoto během krátké chvíle klient obdrží SMS kód, jež vloží do předmětného pole na internetových stránkách, klikne na tlačítko“ Požádat” a tímto žádost podepíše. Tímto SMS kódem mu také bude umožněn první vstup do jeho klientské zóny. Klient může rovněž pro ověření jeho totožnosti využít systém anonymizováno (VOP). Dne 18. 7. (bez uvedení roku) byla ve prospěch účtu č. bankovní účet provedena platba ve výši 8 000 Kč (výstřižek z výpisu z účtu). Účet č. bankovní účet náleží žalovanému (sdělení banky). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021 (oznámení). K zaplacení dluhu byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 2. 2. 2021 (předžalobní výzva) zaslanou žalovanému téhož dne (podací lístek). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. Dle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Žalobkyně i její zástupce se z ústního jednání omluvili, čímž se připravili o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), o povinnosti tvrzení ohledně procesu uzavření smlouvy a s ní související povinností důkazní a dále o povinnost prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému skutečně tvrzenou zápůjčku poskytla a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Za shora uvedeného stavu žalobkyně v řízení neprokázala, že by se žalovaný se zněním smlouvy, jak ji soudu žalobkyně předložila, seznámil a souhlasil s jejím obsahem. Z předložené listiny označené jako smlouva o zápůjčce nijak neplyne, že by žalovaný projevil vůli být danými ustanoveními vázán. Soud nemá za prokázané, že by byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, jak tvrdila žalobkyně. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Soud by proto peněžní prostředky poskytnuté právní předchůdkyni žalobkyně žalovanému posuzoval jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, nicméně v daném případě žalobkyně neprokázala, že by její předchůdkyně žalovanému tvrzenou částku skutečně poskytla. V řízení k tomu předložila pouze část výpisu z účtu, z něhož neplyne, kdo je majitelem účtu, z něhož byly prostředky převedeny na účet žalovaného. Soud o tomto nedostatku žalobkyni poučil ve svém usnesení ze dne 9. 11. 2021 a stejné poučení by jí býval poskytl i při jednání, z něhož se omluvila. Žalobkyně tak neunesla své důkazní břemeno ke skutečnosti, že její předchůdkyně poskytla žalovanému částku 8 000 Kč převodem na jeho účet. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by měl právo na náhradu nákladů řízení zcela procesně úspěšný žalovaný, kterému však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.