18 C 70/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neúčinnost právního jednání

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhala určení, že právní jednání dlužníka [jméno] [příjmení] jako dárce spočívající v uzavření darovací smlouvy ze dne [datum] s žalovanou jako obdarovanou, není vůči žalobkyni právně účinné, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 36 910 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala určení, že právní jednání dlužníka [jméno] [příjmení], narozeného [datum], (dále jen„ dlužník“) jako dárce spočívající v uzavření darovací smlouvy ze dne [datum] s žalovanou jako obdarovanou, není vůči žalobkyni právně účinné s odůvodněním, že žalobkyně má vůči dlužníkovi pohledávku ve výši 633 464,67 Kč (vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru a úvěru ze stavebního spoření, která byla na žalobkyní postoupena společností [právnická osoba]), která jí byla přiznána pravomocným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dlužník doposud pohledávku neuhradil. Dlužník uzavřel dne [datum] (tedy v době nesplaceného závazku) s žalovanou darovací smlouvu, kterou žalované bezúplatně převedl vlastnické právo ke svému podílu o velikosti ¼ na jednotce [číslo] – bytu, umístěné v bytovém domě v části [územní celek] s [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo] a jednotce [číslo] – [anonymizováno], umístěné v bytovém domě v části [územní celek] s [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], zapsaných [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] (dále jen„ nemovitosti“). Žalované byla prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně zaslána předžalobní výzva, kterou byla vyzvána buď k vrácení daru, který na základě darovací smlouvy od dlužníka obdržela, nebo k zaplacení finanční kompenzace odpovídající výši závazku dlužníka vůči žalobkyni, žalovaná však na tuto výzvu nereagovala. Žalobkyně si vyhradila vůči žalované právo dovolat se neúčinnosti právního jednání, kdy výhrada byla prostřednictvím notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], žalované oznámena a doručena dne [datum].

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala s odůvodněním, že neobdržela žádnou předžalobní výzvu ani výhradu práva dovolání se neúčinnosti právního jednání. Z kontroly evidence zásilek prostřednictvím sledování zásilek [anonymizováno] zjistila, že žádná zásilka označená [anonymizováno] [číslo] ani [anonymizováno] [číslo], v níž jí měla být zaslána výhrada práva dovolání se neúčinnosti právního jednání, není v evidenci a nelze tak zjistit, zda byla skutečně podána a dodána, přitom se jedná o typ zásilky dle kódu [anonymizováno], která musí byt vysledovatelná až po dodání, které probíhá oproti potvrzení převzetí. Musí být tedy známa osoba, která zásilku převzala. Žalovaná však ničeho nepřevzala. Neodpovídá číslo popisné uvedené v adrese, neodpovídá podpis žalované a ani čas doručení neodpovídá, žalovaná byla v tu dobu v práci na [anonymizováno], zatímco doručení mělo proběhnout v [anonymizováno] ulici, kde nebyla přítomna. U důkazu ohledně doručování žalované jsou uvedeny souřadnice, které neodpovídají doručovací adrese. Žalovaná dále namítla promlčení práva na dovolání se výhrady neúčinnosti právního jednání žalobkyní. Současně se dle názoru žalované jedná o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku. Dlužník a žalovaná byli partneři, mají spolu společné dítě. S dlužníkem si pořizovali nemovitosti s tím, že žalovaná pořizovala podíl ¾ a dlužník podíl ¼ těchto nemovitostí, darovací smlouva potom představovala jejich vypořádání, měla sloužit k zabezpečení bydlení jejich společného dítěte a žalované. Žalovaná navrhla proto žalobu zamítnout.

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

4. Dlužníku ([jméno] [anonymizováno], narozený dne [datum]) byl společností [právnická osoba] poskytnut překlenovací úvěr a úvěr ze stavebního spoření ve výši 700 000 Kč na koupi bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] (smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření). [právnická osoba] postoupila tuto pohledávku ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření (ke dni [datum] ve výši 663 989,12 Kč) za dlužníkem na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky). Postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky včetně dodejky). Rozsudkem [název soudu] vykonatelným dne [datum] bylo dlužníku uloženo zaplatit žalobkyni částku 633 464,67 Kč s příslušenstvím (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

5. Dlužník a žalovaná uzavřeli darovací smlouvu, na základě které dlužník bezúplatně převedl na žalovanou vlastnické právo v rozsahu ¼ ideálního spoluvlastnického podílu nemovitostí (jednotky [číslo] – bytu, umístěné v bytovém domě v části [územní celek] s [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo] a jednotky [číslo] – [anonymizováno], umístěné v bytovém domě v části [územní celek] s [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], zapsaných [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek]). Dlužník prohlásil, že nemovitosti jsou zatíženy právními vadami, a to zástavním právem ve prospěch společnosti [právnická osoba] (darovací smlouva ze dne [datum]).

6. Žalovaná má trvalý pobyt evidován na adrese [adresa] (výpis z centrální evidence obyvatel).

7. Žalovaná je evidována jako vlastnice nemovitostí a dále jednotky [číslo] – bytu umístěné v bytovém domě v části [územní celek] s [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], zapsaných [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] Darovací smlouva ze dne [datum] je s právními účinky zápisu k okamžiku [datum] evidována jako nabývací titul a podklad k zápisu (výpis z katastru nemovitostí).

8. Žalobkyně prostřednictví své právní zástupkyně sepsala písemně výhradu práva dovolání se neúčinnosti právního jednání, kterou si vyhradila právo dovolat se neúčinnosti právního jednání – darovací smlouvy mezi dlužníkem a žalovanou o převodu vlastnického práva k nemovitostem (výhrada práva dovolání se neúčinnosti právního jednání). Žalobkyně požádala [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářku v [obec], o doručení oznámení o výhradě žalobkyně dovolat se neúčinnosti právního jednání žalované; adresa, na kterou mělo být žalované oznámení doručeno, byla uvedena jako [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] prostřednictvím pošty doporučeně s dodejkou, tzv. doporučené psaní prioritní (protokol s žádostí žalobkyně o doručení oznámení o její výhradě) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářka v [obec] právní zástupkyni žalobkyně sdělila, že výhrada práva dovolání se neúčinnosti právního jednání byla žalované doručena dne [datum] (zpráva notářky včetně doručenky sdělení právní zástupkyni žalobkyně). Notářka zásilku označenou jako [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] podala; dodání je vyznačeno dne [datum] (podací arch). 9. [anonymizována dvě slova] sdělila, že zásilka č. [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] byla žalované doručena dne [datum] ve 12:50 hodin, data z doručování obsahují podpis adresáta, avšak neobsahují údaj o tom, jakým způsobem došlo k ověření totožnosti adresáta, tj. žádné číslo průkazu, ani typ průkazu totožnosti (zpráva včetně informace o zásilce a dat z doručování).

10. Svědek [jméno] [příjmení] je jednatelem a vlastníkem [právnická osoba] [příjmení] a žalovaná pro něj dělá účetnictví, spolupracují od roku 2006, předtím asi 7 let dělala žalovaná účetnictví pro firmu, pro kterou svědek pracoval. Ve společnosti svědka probíhala v roce 2021 daňová kontrola, která není stále uzavřena, tuto kontrolu s žalovanou řešili. Svědek měl strach, aby bylo vše v pořádku, to bylo začátkem roku 2021, kdy se dělá souhrn DPH za rok 2020, proto si uvědomuje docela dobře, kdy schůzka s žalovanou probíhala. Řešilo se to na poslední chvíli, poslední termín k podání přiznání z DPH za rok 2020 byl [datum] a schůzka byla s žalovanou domluvena až na [datum], z čehož byl svědek nervózní. S žalovanou se [jméno] [příjmení] schází dvakrát ročně, ale třeba v průběhu daňové kontroly to bylo i pětkrát za rok, vždy u ní v kanceláři na [anonymizováno]. Co se týká schůzky [datum], tak tu měli domluvenou po poledni, předtím měl svědek vyřizování ve [obec] a chtěl jet domů na oběd, ale zdržel se, proto už na oběd nejel, a jel přímo do kanceláře žalované. Žalovaná tam už byla, měl strach, aby nepřišel pozdě. Schůzka trvala minimálně 2 hodiny (výslech svědka [jméno] [příjmení]). [jméno] [příjmení] napsal dne [datum] žalované e-mailovou zprávu, že se staví zítra hned po obědě, na což mu žalovaná odpověděla, že s tím počítá (e-mailová korespondence).

11. Dne [datum] v 9:59 byla vystavena účtenka za barevné kopírování ve výši [částka] v [anonymizováno] a téhož dne v 16:58 účtenka za tankování paliva do vozidla [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] v [anonymizováno] (účtenky). Absolvování trasy mezi pobočkou na [anonymizováno] a adresou trvalého pobytu žalované autem trvá 30 minut (výpočet trasy z [webová adresa]).

12. Svědek [jméno] [příjmení] pracoval tři roky pro [anonymizováno], skončil k [datum]. Co se týká doručování zásilek [anonymizováno], tak se tato zásilka doručovala jako primární, takže s větší prioritou než balík do ruky. Při doručování by se měla ověřovat totožnost, ale mohla být špatně [anonymizováno] pořízená, a pokud nebyly údaje adresáta, takto nešlo. Na adresu [ulice] na [obec a číslo] doručoval každý den, nedokáže si vzpomenout na konkrétní doručení. Pokud byl uveden telefon na příjemce, dalo se domluvit a nemuselo se doručovat přímo na místě. Pokud neexistovala adresa, ukládala se zásilka na poště. Když nebylo uvedeno telefonní číslo a nepodařilo se doručit, zásilka se vracela zpět na poštu. Zásilka se nemohla nechat u souseda. Totožnost adresáta se ověřovala občanským průkazem, zaznamenávalo se to do systému (výslech svědka [jméno] [příjmení]).

13. Žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně vyzvala žalovanou buď ke vrácení daru, který na základě darovací smlouvy od dlužníka obdržela, nebo k zaplacení finanční kompenzace odpovídající výši závazku dlužníka vůči žalobkyni (předžalobní výzva včetně podacího archu).

14. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

15. Žalovaná darovací smlouvou s účinky ke dni [datum] nabyla vlastnické právo od dlužníka k nemovitostem. Rozsudkem [název soudu] vykonatelným dne [datum] bylo dlužníku uloženo zaplatit žalobkyni částku 633 464,67 Kč s příslušenstvím. Zásilka č. [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] obsahující notářkou zaslanou výhradu práva žalobkyně dovolat se neúčinnosti právního jednání – darovací smlouvy mezi dlužníkem a žalovanou o převodu vlastnického práva k nemovitostem měla být dle sdělení [anonymizována dvě slova] žalované doručena dne [datum] ve 12:50 hodin. Záznam o doručení této zásilky však neobsahuje žádné údaje o totožnosti adresáta, jímž měla být žalovaná, doručovatel nepoznačil ani způsob, kterým měl při doručování zásilky ověřit totožnost žalované, aby se dalo zjistit, kdo zásilku určenou do rukou žalované dne [datum] skutečně převzal, přestože se u tohoto typu zásilky ověření totožnosti adresáta vyžaduje a je třeba jej zadat do systému poskytovatele poštovních služeb. Na záznamu [anonymizována dvě slova] je sice podpis, který by měl být patřit žalované jako adresátce zásilky, nicméně žalované se podařilo prokázat, že v době, kdy mělo k doručení dojít, nebyla v [obec], ale ve své kanceláři na [anonymizováno]. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že v době po obědě (tj. po poledni) se sešel s žalovanou na [anonymizováno]. Schůzka, na které řešili daňovou kontrolu, trvala alespoň dvě hodiny, což vylučuje, aby žalovaná byla ve 12:50 hodin na adrese svého bydliště v [obec]. Toto zjištění pak podporuje i e-mailová korespondence žalované se svědkem [příjmení] a nepřímo i předložené účtenky o tom, že se v průběhu dne žalovaná pohybovala po [anonymizováno]. Soud nemá důvod o věrohodnosti svědka [příjmení] pochybovat, jelikož jeho svědecká výpověď odpovídá i dalším provedeným důkazům, svědek nemá motivaci na výsledku tohoto řízení a jeho výpověď je logicky ucelená. Je proto zřejmé, že se [anonymizována dvě slova] dopustila při doručování závažného pochybení, když u zásilky [anonymizováno] náležitě neověřila totožnost adresáta a zásilku předala neznámé osobě. V řízení tak nebylo prokázáno, že by výhrada práva žalobkyně dovolat se neúčinnosti právního jednání prostřednictvím notářky byla žalované skutečně oznámena.

16. Vzhledem k tomu, že soud má za prokázané, že v době, kdy měla být žalované doručena výhrada žalobkyně prostřednictvím [anonymizována dvě slova], nebyla žalovaná v [obec], neučinil žádná podstatná skutková zjištění z fotografií včetně GPS zaměření místa bydliště žalované ani z žákovské knížky syna žalované či z webových stránek [webová adresa]. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení. S ohledem na přijatý právní názor soud neučinil žádná pro věc podstatná skutková zjištění ani z výslechu svědka [jméno] [příjmení].

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

18. Podle § 589 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno (odst. 1). Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba) (odst. 2).

19. Podle § 591 o. z. se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

20. Podle § 593 o. z. vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane.

21. Podle § 594 odst. 1 o. z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

22. Soud se s ohledem na to, že se žalobkyně žalobou dovolávala neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka, nejprve zabýval tím, zda se podle § 591 o. z. neúčinnosti odpůrčí žalobou dovolávala včas. Lhůta k odpůrčí žalobě přitom činí dva roky.

23. V řízení bylo prokázáno (a mezi účastníky ani nebylo sporováno), že žalovaná darovací smlouvou s účinky ke dni [datum], tj. dnem kdy došlo k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitosti (§ 1105 o. z.), nabyla vlastnické právo od dlužníka k nemovitostem. Rozsudkem [název soudu] vykonatelným dne [datum] bylo dlužníku uloženo zaplatit žalobkyni částku 633 464,67 Kč s příslušenstvím. Žalobu podala žalobkyně k soudu dne [datum].

24. V řízení ovšem zůstalo sporné, zda výhrada práva žalobkyně dovolat se neúčinnosti právního jednání prostřednictvím notáře podle § 593 o. z. byla řádně oznámena žalované. Pokud by si totiž žalobkyně vyhradila podle § 593 o. z. dříve, než se její pohledávka stane vykonatelnou (v tomto případě dříve než [datum]), právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že by výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámila žalované, pak by jí lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběžela, dokud by se pohledávka vykonatelnou nestala. Jinými slovy, právním následkem takto učiněné výhrady žalobkyně by bylo stavení lhůty pro podání její odpůrčí žaloby. Jakmile by se potom pohledávka žalobkyně stala vykonatelnou, běh odpůrčí lhůty by pokračoval. V řízení však nebylo postaveno najisto, že by v posuzovaném případě k takovému stavení lhůty pro podání odpůrčí žaloby došlo.

25. Ke stavení odpůrčí lhůty totiž dochází až oznámením výhrady odpůrci (žalované). Vzhledem k tomu, že stavení odpůrčí lhůty v důsledku oznámení výhrady je hmotněprávní skutečností, posuzuje se také její doručení podle hmotněprávních pravidel (k tomu srov. Pulkrábek In: Melzer, Tégl a kol. 2014 § 593, Janoušková In: Petrov, Výtisk, Beran a kol. 2019 § 593, stejně již Ehrenzweig 1916 s. 500 a 501). V praxi to znamená, že ke stavení odpůrčí lhůty dochází až okamžikem dojití výhrady odpůrci (§ 570 o. z.), tj. jakmile se výhrada dostane do sféry jeho dispozice (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 442/2003).

26. V posuzovaném případě nebylo prokázáno, že by se výhrada práva dovolat se relativní neúčinnosti dostala opravdu do sféry dispozice žalované, tudíž nedošlo ke stavení odpůrčí lhůty. Odpůrčí žaloba podaná k soudu dne [datum] byla učiněna opožděně, neboť odpůrčí lhůta marně uplynula již dnem [datum], tj. po uplynutí dvou let od zápisu vlastnického práva žalované k nemovitostem do katastru nemovitostí (od [datum]). S ohledem na tento učiněný závěr po provedeném dokazování se soud s dalšími vzájemnými námitkami účastníků nezabýval a žalobu jako nedůvodnou zamítl a rozhodl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

27. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalovaná právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované po zaokrouhlení v celkové výši 36 910 Kč spočívají v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 17 500 Kč, tj. odměnou za 7 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jen„ AT“ /), vypočtené z tarifní hodnoty stanovené dle § 9 odst. 3 písm. a) AT ve výši 35 000 Kč za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum], přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 2 500 Kč, -) odměnou advokáta za 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), -) cestovným zástupce žalované ze sídla ([obec]) do sídla soudu ([obec]) a zpět na ústní jednání soudu (celkem 3x účast na jednání) a pro nahlížení do spisu (celkem 2 x nahlížení do spisu) dle § 13 advokátního tarifu v celkové výši 7 904,21 Kč (tj. za ujetí 980 km – 5 x cesta tam a zpět /196 km/), a to dle předloženého technického průkazu vozidla a dle vyhl. č. 47/2022 Sb. a č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě paliva 6,4 l /100 km, ceně benzínu 37,10 Kč, (pro jeden úkon vykonaný dne [datum]) a ceně benzínu 44,50 Kč (pro zbylé 4 úkony vykonané po [datum]), sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km včetně zaplaceného parkovného dle předložených parkovacích lístků ve výši celkem 300 Kč (4 x 50 Kč + 100 Kč) a dále vynaložených nákladů na přepravu MHD na území města Prahy dle předložených jízdenek ve výši celkem 300 Kč (5 x 2 cesty x 30 Kč), -) dále náhradou za čas promeškaný výše uvedenými cestami k jednání soudu a zpět dle § 14 advokátního tarifu v celkové výši 3 000 Kč (tj. 30 půlhodin po 100 Kč, za každý úkon účtováno 6 půlhodin), -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 405,89 Kč.

28. Tarifní hodnotu pro výpočet odměny zástupce žalované soud stanovil v souladu s § 9 odst. 3 písm. a) AT na 35 000 Kč, jelikož určení neúčinnosti právního jednání ve vztahu k darovací smlouvě není právním vztahem k nemovité věci, ale k závazku. Soud si je přitom vědom, že ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) AT neřeší výslovně určení neúčinnosti právního jednání, pouze určení neplatnosti právního jednání, nicméně soud zde veden myšlenkou, že zbytkové ustanovení § 9 odst. 1 AT by mělo být aplikováno až jako poslední možnost, kdy nelze posuzovanou věc podřadit pod žádné jiné ustanovení, podřadil věc pod § 9 odst. 3 písm. a) AT jako kategorii projednávanému předmětu řízení nejbližší.

29. O povinnosti žalobkyně zaplatit shora vypočtenou náhradu k rukám zástupce žalované rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůtu pro splnění povinnosti uložené žalobkyni pak stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.