18 C 86/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 12. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl ošetřen a pobýval v protialkoholní záchytné stanici ve anonymizována dvě slova obec provozované žalobkyní (dále jen„ PZS“). Náklady za ošetření a pobyt žalovaného v PZS mu byly žalobkyní vyúčtovány na částku ve výši 2 500 Kč se splatností 26. 10. 2020. Žalovaný tento svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše dne 18. 10. 2020 uznal. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný na výzvu nijak nereagoval. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně žalovanému z důvodu akutní intoxikace alkoholem poskytla služby záchytu ve své záchytné stanici a žalovanému vyúčtovala pobyt a ošetření v PZS v době od 17. 10. 2020 do 18. 10. 2020 daňovým dokladem ze dne 18. 10. 2020 na částku 2 500 Kč splatnou nejpozději do 8 dnů od vystavení dokladu. Žalovanému byla při přijetí naměřena dechovým analyzátorem hladina alkoholu 2,12‰. Žalovaný dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše dne 18. 10. 2020 a zavázal se jej zaplatit do 8 dnů ode dne vystavení daňového dokladu. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k zaplacení částky 2 500 Kč upomínkou ze dne 2. 2. 2021 odeslanou následujícího dne. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Dle § 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalobkyně prokázala, že poté, co žalovanému pro jeho akutní intoxikaci alkoholem poskytla zdravotní služby na své protialkoholní záchytné stanici, žalovaný svůj dluh spočívající v částce 2 500 Kč za ošetření a pobyt u žalobkyně písemně co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej žalobkyni uhradit ve lhůtě 8 dní ode dne podpisu uznání dluhu. Tuto svoji povinnost však žalovaný nesplnil, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení soud uložil žalovanému zaplatit v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky sjednané v dohodě o uznání dluhu. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 089 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.