Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

18 C 86/2025

č. j. 18 C 86/2025-14

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-16 · ECLI:CZ:OSPH05:2025:18.C.86.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 5 potvrdil nárok žalobkyně na zaplacení částky poskytnutého úvěru spolu s příslušenstvím. Soud se opřel o § 2395 a násl. občanského zákoníku, který upravuje smlouvy o úvěru a jejich odstoupení. Rozhodnutí vycházelo z toho, že žalovaný porušil povinnosti z úvěrové smlouvy a žalobkyně splnila podmínky pro odstoupení. Soud určil povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení, včetně odměny advokáta a soudního poplatku.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A., Anonymizováno. č. Anonymizováno, sídlem Adresa žalobkyně A, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, jednající prostřednictvím Jméno žalobkyně A., Anonymizováno Anonymizováno, sídlem Adresa žalobkyně B, zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, státní příslušnost Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o zaplacení Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím (složeným z kapitalizovaného smluvního úroku dle harmonogramu splátek z neuhrazených splátek splatných do odstoupení od smlouvy ve výši částka, úroku ve výši 10,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení) s odůvodněním, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru „MPŮJČKA PLUS“ č. GNN114287006, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka. Sjednaný smluvní úrok činil 10,99 % ročně. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému zkoumala jeho úvěruschopnost, vycházela přitom z údajů poskytnutých žalovaným a údajů z interních i externích databází – žalobkyně vyšla z ověřeného příjmu žalovaného ve výši částka, výdajů upravených pomocí interního ekonomického modelu na částka, zjištěného dalšího splátkového zatížení žalovaného ve výši částka, přičemž žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím 96 měsíčních splátek po částka. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že neuhradil dlužné splátky, s jejich hrazením se opakovaně dostal do prodlení, žalobkyně proto od smlouvy ke dni datum odstoupila, čímž se stala splatná celková dlužná částka částka. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalobkyně je společností se sídlem v Polsku a žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Československou socialistickou republikou a adresa sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních č. 95/1983 Sb., která však otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje, a proto soud určil pravomoc pro smluvní závazkový vztah účastníků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení, neboť žalovaný má bydliště v České republice.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

5. Žalobkyně zřídila a vedla pro žalovaného na základě smlouvy o vedení účtu ze dne datum účet mkonto č. č. účtu (smlouva o vedení účtu včetně potvrzení o zřízení účtu). Žalovaný požádal dne datum o poskytnutí hotovostního úvěru mPŮJČKA plus. V žádosti uvedl, že je svobodný, má vysokoškolské vzdělání, bydlí ve vlastním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaný jako manažer prodeje v oboru IT s příjmem částka čistého měsíčně, pozici vykonává od března 2021. Žalovaný uvedl, že jeho osobní měsíční náklady na bydlení činí částka, splácí neúčelový hypoteční úvěr částkou částka měsíčně (žádost). V databázi právnická osoba zjistila žalobkyně celkovou sumu zajištěných splátkových úvěrů žalovaného částka s celkovou ověřenou výší splátek částka, žalovaný neměl žádné splátky po splatnosti (výpis z registrů). Žalovaný předložil žalobkyni výpis ze svého účtu u právnická osoba., dle kterého obdržel od svého zaměstnavatele v období měsíců července až září 2022 průměrně měsíčně částku částka, žalovaný měl zadaný trvalý příkaz na zálohy na byt ve výši částka a ve výši částka jako splátky hypotéky. Žalovaný neprováděl žádné platby, které by nasvědčovaly jeho platební neschopnosti, jako je časté sázení nebo mikroúvěry (výpis z účtu). Žalobkyně stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na částka. Žalovaný na žádosti uvedl splátky mimo banku, u které žádá o úvěr, ve výši částka, žalobkyně však dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši částka. Žalobkyně provedla doplňkové kontroly v interním blacklistu, registru neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně dle učiněných zjištění stanovila maximální zatížení žalovaného pro novou splátku na částku ve výši částka a zároveň obdobně k ukazateli DSTI stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 20,83 % po poskytnutí úvěru. Splátka nového úvěru činila částka. Nové splátkové zatížení tedy činilo částka (interní zpráva žalobkyně o ověřování úvěruschopnosti).

6. Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o hotovostním úvěru „MPŮJČKA PLUS“ č. GNN114287006, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka jednorázově formou bezhotovostního převodu na účet žalovaného u žalobkyně a žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 96 měsíčních splátkách splatných vždy k 23. dni každého kalendářního měsíce ve výši částka, ve splátce je zahrnut úrok sjednaný ve výši 9,99 % ročně. RPSN činila 13,68 %. Část obsahu smlouvy byla určena s odkazem na podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů, všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob a sazebník, se všemi těmito dokumenty byl žalovaný seznámen (smlouva o hotovostním úvěru č. GNN114287006). Podle čl. 6.1 podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů představují pohledávky žalobkyně vzniklé ze smlouvy či v souvislosti s ní, které nejsou žalovaným splaceny včas, zadlužení po splatnosti, pro které je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny (podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů).

7. Žalovaný čerpal úvěr ve výši částka prostřednictvím bezhotovostního převodu na jeho účet. Poslední splátku úvěru uhradil žalovaný dne datum a dále již neplatil ničeho (výpis z mKonta). Žalobkyně dopisem ze dne datum upozornila žalovaného, že ani přes urgence nedošlo k zaplacení jeho dluhu, a proto se rozhodla od smlouvy odstoupit a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (odstoupení od smlouvy). Odstoupení od smlouvy odeslala žalobkyně žalovanému na jeho adresu ze smlouvy (dodejka).

8. Naposledy byl žalovaný žalobkyní prostřednictvím jejího zástupce po zesplatnění úvěru k úhradě dlužné žalované částky upomínán dopisem ze dne datum (předžalobní upomínka), který byl odeslaný téhož dne (podací lístek).

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. jméno FO Českou republiku je závazné nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím právnická osoba souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení Řím I má sice přednost před jeho ustanoveními smlouva mezi Československou socialistickou republikou a adresa sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních č. 95/1983 Sb., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících ze smluvních závazkových právních vztahů, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím I. Podle čl. 4 odst. 1 písem. b) tohoto nařízení se smlouva o poskytování služeb řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má pro účely nařízení bydliště (sídlo, ve kterém se nachází její pobočka, která plnění žalovanému poskytla podle čl. 19 odst. 1 nařízení) v České republice, je rozhodným právem právo české.

11. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

13. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. poté, co žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 an. ZoSÚ. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s jeho splácením, a proto žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě dosud nesplacené části úvěru včetně příslušenství. Žalovaný žalobou uplatněný nárok nijak nerozporoval. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na vrácení poskytnuté jistiny úvěru ve výši částka spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka, smluvního úroku ve výši 10,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši částka spočívají v zaplaceném soudním poplatku částka a v odměně advokáta, která je tvořena: - částkou částka, tj. odměnou za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění, přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí částka, - částkou částka za 3 paušální náhrady hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 AT) - a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši částka.

16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.