20 C 115/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Lomozovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 90 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 90 Kč s úrokem z prodlení z částky 90 Kč ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalovaná dne [datum] využila lékařskou pohotovostní službu u žalobkyně, za což jí vznikla povinnost uhradit regulační poplatek ve výši stanovené § 16a zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Regulační poplatek za využití lékařské pohotovostní služby ve výši 90 Kč byl žalované vyúčtován daňovým dokladem [číslo] [variabilní symbol], splatným dne [datum]. Žalovaná tento svůj dluh uznala dne [datum], ale do dne podání žaloby jej neuhradila. Dne [datum] jí proto žalobkyně zaslala předžalobní výzvu, na niž však žalovaná nereagovala. Žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení z žalované částky a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Dne [datum] byla žalovaná ošetřena v rámci lékařské pohotovostní služby žalobkyně. Za toto jí byl účtován regulační poplatek ve výši 90 Kč. Téhož dne žalovaná písemně uznala tento svůj dluh vůči žalobkyni a zavázala se jej uhradit do [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum].

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 12 písm. m) a § 16 a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby. Žalovaná zároveň ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.), uznala svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě. Proto má žalobkyně tedy dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Soud proto z výše uvedených důvodů vyhověl žalobě žalobkyně, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. Ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony po 100 Kč (výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť po porovnání s dalšími věcmi žalobkyně vedenými u zdejšího soudu je zjevné, že žaloba byla podána na formulářovém vzoru ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11-2.

6. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.