21 C 11/2025
č. j. 21 C 11/2025-48
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 2
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , státní příslušnost stát bytem Adresa žalovaného o zaplacení 34 192,91 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 192,91 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 933,33 Kč od 7. 12. 2022 do 23. 10. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 192,91 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 788 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 9. 1. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 15. 3. 2019 Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému po vyhodnocení úvěruschopnosti poskytnut spotřebitelský úvěr s opakovanou možností čerpání do výše 80 000 Kč. Součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky , právnická osoba, Revolvingový spotřebitelský úvěr ze dne 1. 7. 2018. Žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 10,90 % splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 2,50 %, tedy v částce 2 000 Kč vždy k 7. dni měsíce. Žalovaný úvěr poprvé čerpal dne 15. 3. 2019 v celkové výši 60 000 Kč. Následně se žalovaný opakovaně dostával do prodlení, a neplnil tedy své povinnosti ze smlouvy řádně a včas. Žalobkyně proto prohlásila všechny pohledávky ze smlouvy za splatné, a to na základě oznámení o výpovědi smlouvy o úvěru ze dne 23. 9. 2022. Žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni ani přes opakované výzvy nesplnil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“) za použití § 101 odst. 4 o. s. ř., když se nevyjádřil na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem , stát, s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Jelikož Česká republika a Slovenská republika jsou členskými státy Evropské unie, určil soud svou mezinárodní příslušnost pro daný vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015. Podle čl. 25 tohoto nařízení dohodnou-li se strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Smluvní strany si ujednaly, že příslušné k řešení sporů jsou soudy České republiky, jak plyne z čl. VIII. odst. 4 předsmluvních informací k revolvingovému spotřebitelskému úvěru – půjčce po ruce.
4. Na základě listinných důkazů založených ve spise došel soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu se sjednaným úrokem ve výši 10,90 % ročně splácet formou měsíčních splátek ve výši 2 000 Kč (zjištěno z předsmluvních informací k revolvingovému spotřebitelskému úvěru – půjčce po ruce a ze smlouvy o , právnická osoba, revolvingovém spotřebitelském úvěru – půjčka po ruce). Žalovaný dne 15. 3. 2019 čerpal z úvěru částku 60 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu). Vzhledem k prodlení žalovaného se splátkami došlo ke dni 23. 9. 2022 k zesplatnění úvěru, o čemž byl žalovaný žalobkyní informován oznámením o výpovědi smlouvy o , právnická osoba, Revolvingovému spotřebitelském úvěru - Půjčce po ruce (zjištěno z citovaného oznámení ze dne 23. 9. 2022 včetně dodejky a přehledu splátek). A následně byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 45 588,42 Kč, která představuje splátku v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 22. 12. 2022 včetně dodejky). Následně byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobními upomínkami na adresu uvedenou v žalobě i na adresu na Slovensku (zjištěno z předžalobních výzev ze dne 1. 11. 2024).
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
6. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použije přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení je dle volby práva rozhodným právem právo České republiky, které si strany sjednaly v čl. VIII. odst. 4 předsmluvních informací k revolvingovému spotřebitelskému úvěru – půjčce po ruce.
7. Soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zároveň se jedná o spotřebitelský úvěr.
8. Dle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
9. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Tím, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 80 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost tuto částku včetně smluvního úroku vrátit sjednaným způsobem. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil podmínky úvěrové smlouvy, žalobkyně pohledávku v souladu s úvěrovými podmínkami zesplatnila a následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, včetně smluvených úroků. Dluh žalovaného činí 34 192,91 Kč a příslušenství. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.
10. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když neshledal důvody k jejímu prodloužení.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 788 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 368 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 192,91 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 1. 11. 2024, z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 1. 11. 2024 a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 1. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Dále byla přiznána daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč. Náklady byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.