21 C 125/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Karolínou Šorbanovou jako samosoudkyní ve věci věřitele: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , tituly za jménem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti dlužníkovi: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO IČO sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 o vydání rozhodnutí o prodeji zadržených movitých věcí, Nařizuje se soudní prodej movitého majetku sepsaného v exekutorském zápisu ze dne 11. 7. 2023 sp. zn. , spisová značka, nacházející se ve výrobní hale číslo , hodnota, na adrese , adresa, k uspokojení pohledávky věřitele, , právnická osoba, , příspěvková organizace, se sídlem , adresa, , , adresa, , ve výši 594 184,33 Kč.

1. Věřitel podal dne 7.8.2023 u zdejšího soudu návrh na nařízení prodeje zadržených věcí s odůvodněním, že mezi , právnická osoba, na straně jedné (dále jen „Původní věřitel“) a , Jméno zainteresované osoby 0/0, , IČO , IČO, (společně dále jen „Dlužník“), na straně druhé, byla dne 16.7.2020 uzavřena Nájemní Smlouva č. , Anonymizováno, , jejímž předmětem byl pronájem prostor (dále jen „Smlouva“), za jejichž pronájem se Dlužník zavázal hradit nájemné. Po skončení nájmu dohodou ke dni 31. 3. 2023 dlužník přes výzvy neuhradil dlužné nájemné, ani předmět nájmu nevyklidil. Dlužná částka na nájemném, bezdůvodném obohacení a smluvní pokutě dosahovala výše 1 249 453,60 Kč. Věřitel dne 11. 7. 2023 zajistil sepsání movitých věcí ve vlastnictví Dlužníka zadržených v prostorách předmětu nájmu v rámci exekutorského zápisu sepsaného soudní exekutorkou , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorského úřadu , adresa, pod č. j. , spisová značka, , přesunul přesně definované věci v exekutorském zápisu do jedné části prostor-haly , Anonymizováno, tak, aby ostatní haly mohly být pronajmuty a snížena další možná škoda. Při jednání sdělil, že dlužná částka nyní dosahuje výše 594 184,33 Kč, když ze strany dlužníka částka byla částečně uhrazena.

2. Dlužník se k podanému návrhu přes výzvu soudu nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání, ač řádně předvolán, se nedostavil, a proto soud jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a o věci rozhodl., právnická osoba, řízení bylo doloženo, že Věřitel je právním nástupcem , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , když na Věřitele na základě rozhodnutí zastupitelstva města , adresa, ze dne 07.12.2022 přešel veškerý majetek, práva a povinnosti , právnická osoba, (osvědčeno Zřizovací listinou ze dne 11. 12. 2012 a ze dne 24. 6. 2016, usnesením , právnická osoba, , adresa, ze dne 14. 3. 2023).4. , právnická osoba, byl na základě zřizovací listiny , adresa, pověřen právem hospodaření a pronájmu všech prostorů v areálu PIN na adrese , Anonymizováno, , , adresa, (osvědčeno Zakladatelskou listinou , právnická osoba, )5. , právnická osoba, uzavřel s Dlužníkem 16.07.2020 nájemní smlouvu č. , Anonymizováno, ve znění dodatku č. , hodnota, ke smlouvě , Anonymizováno, ze dne 19.12.2022, jejímž předmětem byl pronájem prostor v Areálu PIN, ve výrobní hale č. , Anonymizováno, o výměře podlahové plochy 308 m2. Dlužník v rámci dodatku č. , hodnota, k Nájemní smlouvě s přechodem práv a povinností na Věřitele souhlasil. V rámci čl. III. odst. 1 Nájemní smlouvy se Dlužník zavázal hradit nájemné v měsíční výši 46 200 Kč bez DPH. V čl. III. odst. 5 Nájemní smlouvy byla dále sjednána inflační doložka. V rámci čl. III. odst. 4 Nájemní smlouvy byla sjednána pro případ prodlení s úhradou nájemného či služeb spojených s nájmem smluvní pokuta ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení. V rámci čl. VI. odst. 11 Nájemní smlouvy se Dlužník pro případ, kdy Předmět nájmu řádně nevyklidí a nepředá pronajímateli (Věřiteli) zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 1% z celkového ročního nájemného denně za každý den prodlení. V rámci čl. III. odst. 3 Nájemní smlouvy se Dlužník zavázal hradit skutečné náklady elektrické energie v Předmětu nájmu. V rámci čl. VI. odst. 11 Nájemní smlouvy bylo stanoveno oprávnění Věřitele při nevyklizení Předmětu nájmu ani do 24 hodin po skončení trvání Nájmu převzít Předmět nájmu a tento vyklidit na náklady Dlužníka (osvědčeno Nájemní smlouvou včetně dodatku ze dne 19. 12. 2022).

6. Věřitel a Dlužník uzavřeli dohodu o ukončení nájemní smlouvy ze dne 27.02.2023 z důvodu neplacení nájemného s tím, že nájemní smlouva bude ke dni 31.03.2023 ukončena a Dlužník tak Předmět nájmu nejpozději k tomuto dni vyklidí a uhradí všechny závazky (osvědčeno Dohodou o ukončení Nájemní smlouvy).

7. Dlužník však předmět nájmu do dnešního dne nevyklidil, uplatnil Věřitel dne 21.04.2023 k movitým věcem Dlužníka v předmětu nájmu zadržovací právo k úhradě závazků Dlužníka vůči Věřiteli (osvědčeno Vyrozuměním o uplatnění zadržovacího práva ze dne 21.04.2023 včetně doručenky).

8. Věřitel zároveň zaslal Dlužníkovi předžalobní upomínku ze dne 27.04.2023, ve které je vyzval k úhradě všech závazků Dlužníka, když tato předžalobní výzva byla Dlužníkovi doručena dne 02.05.2023 (osvědčeno Předžalobní výzvou ze dne 27.04.2023 včetně doručenky).

9. Dlužník na uplatnění zadržovacího práva reagoval, a to emailovou komunikací dne 28.04.2023, ve které požádal Věřitele o možnost úhrady svých závazků a vyklizení Předmětu nájmu. Ze strany Věřitele bylo Dlužníkovi sděleno, že po úhradě všech závazků je možné veškeré movité věci ponechané v Předmětu nájmu vyklidit (osvědčeno emailovou komunikací).

10. Dlužník nyní dluží věřiteli částku 594 184,33 Kč zahrnující v sobě i příslušenství (osvědčeno fakturami na č.l. 9-23).

11. Z tohoto důvodu Věřitel zajistil sepsání konkrétně specifikovaných movitých věcí v rámci exekutorského zápisu sepsaného dne 11.07.2023 zástupcem , tituly před jménem, , jméno FO, , soudního exekutora Exekutorského úřadu , adresa, , se sídlem , Anonymizováno, , adresa, , , adresa, pod. č.j. , spisová značka, (osvědčeno Exekutorským zápisem č.j. , spisová značka, ze dne 11.07.2023).

12. Podle § 1395 odst. 1 o.z. kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. Podle odst. 2 stejného ustanovení lze zajistit zadržovacím právem i nesplatný dluh, za a) nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl, za b) prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo za c) stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu.

13. Podle § 1396 odst. 1 o.z. zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí. Podle odst. 2 stejného ustanovení zadržet cizí věc nesmí ani ten, komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva; to neplatí, měl-li věc u sebe v době zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.

14. Podle § 1397 odst. 1 o.z. kdo zadržel cizí věc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Má-li věřitel věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu.

15. V předmětné věci soud dospěl k závěru, že věřitel vůči dlužníkovi eviduje pohledávku ve výši 594 184,33 Kč, když žalovaný řádně a včas nesplatil svůj dluh. Žalobce uplatnil zadržovací právo k přesně vymezeným věcem, přičemž se domáhá nařízení prodeje těchto movitých věcí k uspokojení pohledávky věřitele ve výši 594 184,33 Kč.

16. Podle ust. § 355 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), účastníky řízení o soudním prodeji zástavy jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.

17. Podle ust. § 358 odst. 1 z.ř.s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odstavec 2). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odstavec 3).

18. Byť si je soud vědom názoru Nejvyššího soudu, že i když je zajištěný dluh splatný, nemůže se věřitel uspokojit prodejem zadržené věci postupem podle ustanovení § 353a a následující z.ř.s. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2020, sp. zn. , spisová značka, ), tento právní názor je dle podepsaného soudu v rozporu s § 2 občan. zák. NS ČR uvedl, že ustanovení § 353a a násl. z. ř. s. nelze aplikovat na prodej zadržené věci mj. z důvodu, že taková analogie je v procesním právu nepřípustná, neboť předmětný procesní předpis uvádí, že se jedná o prodej zástavy a výslovně nezmiňuje i prodej zadržené věci, v případě prodeje zadržené věci ve veřejné dražbě podle zákona o veřejných dražbách však NS ČR takovou možnost však připustil, když v rozsudku sp. zn. , spisová značka, z 23. 1. 2017 uvedl (cit.): „nesplní-li dlužník svou povinnost ani dodatečně, může se věřitel uspokojit ze zadržené věci, aniž by musel spoléhat na to, že se domůže úhrady z majetku (z jiného majetku) dlužníka. Zadržená věc může být prodána (jinak zpeněžena) na návrh věřitele v nedobrovolné veřejné dražbě prováděné podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (ve znění pozdějších předpisů)“, přičemž ke stejnému názoru se NS ČR přiklonil i v rozsudku sp. zn. , spisová značka, z 9. 3. 2017. Stejný senát NS ČR tedy ohledně možné analogie mezi zástavním právem a zadržovacím právem při výkladu ustanovení § 1398 občan.zák. ve spojení s ustanovením § 1359 občan.zák. nejdříve vyslovil, že i v případě prodeje zadržené věci je možné aplikovat procesní předpis, který upravuje výslovně pouze prodej věcí zatížených zástavním právem ve veřejné nedobrovolné dražbě, aby následně kategoricky vyloučil (byť bez jakéhokoliv odůvodnění odchylky od předchozí judikatury NS ČR) možnost použití procesního předpisu upravující soudní prodej zástavy na soudní prodej zadržené věci. Pokud je smyslem zadržovacího práva nutit dlužníka splnit jeho dluh a v případě nesplnění dluhu poskytnout možnost uspokojit pohledávku věřitele přímo ze zadržené věci, resp. z výtěžku dosaženého zpeněžením zadržené věci, jde výklad § 1398 občan.zák. přijatý NS ČR proti smyslu zajišťovacího institutu zadržovacího práva, neboť nedává věřiteli (osobě zadržující věci dlužníka k zajištění své splatné pohledávky) možnost uspokojit svojí splatnou pohledávku pro věřitele i dlužníka nákladově i časově co nejefektivnějším způsobem, a to i s ohledem na skutečnost, že hodnota zadržené věci klesá a náklady na zajištění péče o zadrženou věc stoupají úměrně s délkou trvajícího zadržení. Podstata právní úpravy institutů zajištění tkví v možnosti věřitele uspokojit svoji pohledávku zajištěnou zástavním či zadržovacím právem, které má věcněprávní povahu, a to časově efektivním způsobem tak, aby předmět zajištění (zástava nebo zadržená věci) mohl být zpeněžen co nejdříve a za co nejvyšší hodnotu, čímž jednak dojde k uspokojení pohledávky věřitele a současně dojde k případnému vracení přebytku z výtěžku ze zpeněžení dlužníkovi. Tímto způsobem jak věřitel, tak i dlužník, získají ze zpeněžení co nejvyšší hodnotu, aniž by strany sporu musely absolvovat nejdříve nalézací soudní a následně exekuční řízení. Současně daný postup chrání právo na soudní ochranu u obou účastníků, a to tím, že uvedený postup je možný pouze v řízení před soudem. Proto se soud domnívá, že existují legitimní důvody, proč by právní úprava § 353a a násl. měla být použitelná i pro zpeněžení zadržené věci dle § 1398 občan. zák. Aplikací ustanovení § 353a a násl. z.ř.s. na prodej zadržené věci nedochází ani ke krácení práv dlužníků, či jim bylo bráněno hájit svá práva.

19. Z těchto důvodů soud postupoval analogicky dle § 358 odst. 1 z. ř. s. jako v řízení o soudním prodeji zástavy. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V prvé fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, jímž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, která počíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy ze strany zástavního věřitele. Soudní prodej zástavy není sporem a ani řízením nalézacím či vykonávacím. Jde o zvláštní typ řízení před soudem, jehož smyslem dosáhnout zpeněžení zástavy a tím získat výtěžek, z něhož se může (případně by se mohl) uspokojit zástavní věřitel.

20. V řízení o soudním prodeji zadržených věcí stejně jako o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje soud zkoumá pouze to, zda věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zadržené věci, jejichž prodej navrhuje, a kdo je dlužníkem. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zadržených věcí neprokazují; pro nařízení prodeje zadržených věcí se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy pouze osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Z uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že povaha řízení o soudním prodeji zadržených věcí (jako první fáze soudního prodeje zadržených věcí) jednak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v ust. § 358 odst. 1 větě první z.ř.s. a jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Řízení o soudním prodeji zadržených věcí je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ust. § 358 odst. 1 větě první z.ř.s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zadržených věcí vyhověno, i kdyby ji věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže dlužník zabránit vyhovění návrhu věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral, a i kdyby o nich požadoval dokazování. To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy (zadržených věcí) zkoumá pouze skutečnosti uvedené v ust. § 358 odst. 1 větě první z.ř.s. a že pro nařízení prodeje zástavy (zadržených věcí) postačuje jen jejich osvědčení, neznamená, že by při soudním prodeji zástavy (zadržených věcí) nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy (zadržených věcí), ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy (zadržených věcí), tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy (zadržených věcí) [bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) věřitelem podán], a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ust. § 267 o.s.ř. (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.6.2016, sp.zn. 21 Cdo 4979/2015, či ze dne 25.7.2017, sp.zn.21 Cdo 277/2017).

21. V projednávané věci soud shledal za splněné předpoklady ust. § 358 odst. 1 z.ř.s. v tom smyslu, že věřitel doložil, kdo je dlužníkem, že bylo uplatněno zadržovací právo v souladu s ust. § 1395 a 2234 občan.zák.a že má za dlužníkem zjištěnou pohledávku, a to v celkové výši 594 184,33 Kč. Byly tedy splněny podmínky pro nařízení prodeje zadržených věcí ve smyslu ust. § 358 odst. 1 z.ř.s., a proto soud návrhu dlužníka na prodej zadržených věcí vyhověl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

22. O nákladech řízení nebylo rozhodováno s tím, že o těchto nákladech bude případně rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení (exekučního řízení) o soudním prodeji zadržených věcí, přičemž tak soud postupoval s ohledem na závěry Ústavního soudu vyjádřené v nálezu ze dne 12.8.2014, sp.zn. I. ÚS 28/14, podle něhož je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků řízení, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu.