21 C 175/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 , státní příslušnost Slovenska bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 38 865,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 865,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 584,12 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 73,47 Kč za dobu od 16. 8. 2022 do 18. 1. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 60,26 Kč za dobu od 16. 9. 2022 do 18. 1. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 45,80 Kč za dobu od 16. 10. 2022 do 18. 1. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 30,85 Kč za dobu od 16. 11. 2022 do 18. 1. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 16,39 Kč za dobu od 16. 12. 2022 do 18. 1. 2023, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 314,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k soudu dne 19. 9. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela dne 30. 6. 2022 se žalovaným smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 29 500 Kč na financování motocyklu. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena, což žalobkyně na výzvu soudu doložila. Za žalobkyni předmětnou smlouvu uzavřela společnost , Anonymizováno, . na základě mandátní smlouvy ze dne 10. 5. 2010. Obdržené finanční prostředky se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných 36 měsíčních splátek po 1 173 Kč. Úrok z prodlení činil 25,76 % ročně, při stanovené výši RPSN 29,07 %. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, když se dostal do prodlení úž s 2. splátkou, proto došlo ke dni 29. 12. 2022 k zesplatnění závazku a žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu. Ke dni zesplatnění činil dluh žalovaného částku 32 731,12 Kč, která se skládá z nesplacených splátek před zesplatněním ve výši 5 838 Kč, z části jistiny zbývající po zesplatnění závazku ve výši 25 746,12 Kč, poplatků za tři zaslané písemné upomínky ve výši 450 Kč, částky 200 Kč představující náklady s oznámením okamžité splatnosti úvěru, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 148 Kč a smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 345 Kč. Tuto částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 16. 6. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání soudu konanému dne 9. 1. 2024 se žalovaný, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. V této věci jde o řízení s mezinárodním prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky, s bydlištěm na území České republiky. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je k rozhodnutí ve věci mezinárodně příslušný a které právo je v daném případě právem rozhodným. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Jelikož Česká republika a Slovenská republika jsou členskými státy Evropské unie, určil soud svou mezinárodní příslušnost pro daný vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

5. Soud provedl důkazy, které ve věci žalobkyně navrhla, další důkazy nebylo třeba provádět.

6. Za použití § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

7. Žalobkyně uzavřela dne 30 6. 2022 se žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru na koupi zboží č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 29 500 Kč na financování motocyklu. Částka měla být splacena prostřednictvím 36 měsíčních splátek po 1 173 Kč, v případně prodlení se splátkami dochází ke zesplatnění závazku, dále vzniká žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné částky (prokázáno smlouvou o úvěru, úvěrovými podmínkami, sazebníkem, potvrzením o poskytnutí úvěru, smlouvou o obchodním zastoupení). Z důvodu prodlení žalovaného se splátkami žalobkyně dluh zesplatnila (prokázáno dopisem o zesplatnění ze dne 29. 12. 2022). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou (prokázáno upomínkou, dokladem o odeslání, přehledem plateb).

8. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

9. Rozhodné právo soud určil tak, že aplikoval čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle kterého si strany ve smlouvě o úvěru, resp. v čl. 8. 4 úvěrových podmínek, jež jsou součástí smlouvy, sjednaly volbu práva českého. Soud proto v souladu s ujednáním stran pokládá za právo rozhodné české právo.

10. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli platně smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z. Žalovaná před uzavřením smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Tím, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 29 500 Kč, vznikla žalovanému povinnost tyto finanční prostředky sjednaným způsobem vrátit, což však neučinil. Žalovanému dále vznikla v souladu s § 2048 o. z. povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu dle smlouvy o úvěru ve výši 349 Kč. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

15. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 314,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 555 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 865,17 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemný návrh ve věci) a z částky 2 660 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na jednání soudu dne 9. 1. 2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 760 Kč ve výši 999,60 Kč.

18. Celkové náklady žalobce ve výši 7 314,60 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).