21 C 19/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 3 280 000 Kč s příslušenstvím

I. Nepřipouští se změna žaloby učiněná podáním žalobkyně dne 21. července 2020.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 280 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 3 280 000 Kč od 18. května 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované náklady řízení ve výši 801 149,60 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 27.1.2014 domáhala po žalované původně zaplacení částky 1 166 360 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaná rozhodla modernizovat provozovnu, a proto se v dubnu 2010 obrátila na žalobkyni s požadavkem na dodání projektové přípravy k modernizaci a rozšíření provozovny technologií využívající skleněnou moučku z odpadního skla k výrobě tzv. pěnového skla. Od května 2010 do září 2010 žalobkyně dle požadavků žalované zpracovala přípravnou projektovou dokumentaci. Dne 13. 11. 2010 vyúčtovala žalobkyně žalované dodávku projektové dokumentace v rozsahu služeb dvěma fakturami v celkové výši 311 178 Kč, přičemž žalovaná tyto faktury uhradila dne 3. 1. 2011. Na začátku roku 2011 obdržela žalovaná na základě předloženého projektu účelovou dotaci k provedení předloženého projektu. Žalované bylo vydáno rozhodnutí o přidělení dotace a podmínky pro poskytnutí dotace. Po obdržení dotace se žalovaná obrátila na žalobkyni s požadavkem na předložení podrobných specifikací projektových dokumentací a projektových služeb potřebných k realizaci projektu, a to za účelem uzavření smlouvy se žalobkyní na dodávku kompletní projektové dokumentace. Dne 6. 4. 2011 proběhlo mezi stranami jednání ohledně„ Studie proveditelnosti“ zahájení výroby výrobků z pěnového skla a dne 21. 4. 2011 zaslala žalobkyně na výzvu žalované dílčí rozpočet přípravných prací a inženýrských činností k tzv. první etapě realizace podpořeného projektu. Dne 1. a 2. 5. 2011 předložila žalobkyně žalované vyžádaný koncept smlouvy o dílo k realizaci projektu, s uvedením rozsahu a ceny projektových prací, pokyny k úspěšné realizaci výběrového řízení, zákon o veřejných zakázkách a zpřesněný časový harmonogram k realizaci podpořeného projektu. Dne 5. 5. 2011 obdržela žalobkyně od žalované zápis z jednání spolu s výzvou k předložení smlouvy na dodávku kompletní projektové dokumentace k realizaci projektu. Žalobkyně poté dne 6. 5. 2011 zaslala žalované návrh smlouvy na dodávku kompletní projektové dokumentace. Výběrové řízení bylo upraveno prováděcím předpisem poskytovatele dotace v podobě„ Pravidel pro výběr dodavatelů dle [číslo jednací], číslo vydání 7/1, s platností ode dne 17. 5. 2010“ Dne 22. 6. 2011 žalovaný jako zadavatel vyhlásil výběrové řízení k zakázce na služby s názvem„ Kompletní projektová činnost.“ Žalobkyně jako uchazeč o soutěženou zakázku dne 18. 7. 2011 požádala žalovanou o zaslání zadávací dokumentace k soutěžené zakázce, kterou žalobkyně téhož dne obdržela a dne 22. 7. 2011 odeslala zadavateli nabídku na plnění soutěžené zakázky. Žalobkyně uvádí, že zadávací řízení k soutěžené zakázce nebylo žalovanou jako zadavatelem realizováno ve smyslu ustanovení zákona o veřejných zakázkách, kdy toto výběrové řízení mělo být realizováno určenou formou dle prováděcího předpisu. Dne 26. 7. 2011 žalobkyně obdržela email od žalované s informací, že žalovaná rozhodla o přijetí její předložené nabídky, a to za cenu ve výši 3 936 000 Kč. Žalobkyně následně od doručení rozhodnutí o výběru plnila uvedenou zakázku tak, jak žalobkyni vyplývalo ze zadávací dokumentace, ve které byly mimo jiné stanoveny termíny na dodávku projektové dokumentace již ke dni 18. 8. 2011. Žalobkyně předložila žalované návrh smlouvy o dílo a současně ji vyzvala k neprodlenému uzavření smlouvy na plnění soutěžené zakázky, jak přímo vyplývalo ze zadávací dokumentace, přičemž termín si určila sama žalovaná. Dne 27. 11. 2011 žalobkyně informovala žalovanou o potřebném provedení chemických rozborů tzv. odpadového skla a zavedení ověřovacích zkoušek a postupů, aby mohly být určeny parametry samotné výroby desek z pěnového skla. Dne 29. 7. 2011 strany jednaly na osobní schůzce v provozovně žalované ohledně požadavků a podkladů k plnění předmětné soutěžené zakázky, přičemž zápis z jednání žalovaná žalobkyni nezaslala. Dne 2. 8. 2011 zaslala žalobkyně po výzvě žalované návrh smlouvy na plnění soutěžené zakázky. Dne 4. 11. 2011 provedla žalovaná neautorizovaný zásah do podpořeného projektu, přičemž se strany dohodly, že vícenáklady spojené s neautorizovaným zásahem žalované do podpořeného projektu a taktéž práce žalobkyně budou fakturovány na základě dílčích nákladů s tím, že další fakturace spojená s plněním zakázky bude provedena až po uzavření smlouvy o dílo. Dne 8. 11. 2011 strany projednaly vynucené projektové změny v provedení dopravních cest a vynucené změny spojené s modernizací„ mlecího centra“, a po té došlo k posunutí termínu dodávky projektu dopravních cest na termín 24. 8. 2011. Dne 10. 11. 2011 žalobkyně zaslala žalované návrh smlouvy na plnění vysoutěžené zakázky, když dne 12. 8. 2011 proběhla další schůzka stran ohledně modernizace„ mlecího centra“ a dne [datum] zaslala žalobkyně žalované rozpracovanou projektovou dokumentaci spolu s dílčí fakturu znějící na částku 19 800 Kč, kterou žalovaná následně uhradila. Dne 26. 8. 2011 vystavila žalobkyně žalované další fakturu znějící na částku 64 650 Kč, kterou žalovaná následně uhradila. Dne 18. 11. 2011 žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k uzavření smlouvy na plnění soutěžené zakázky. Dne 24. 11. 2011 proběhla další schůzka stran v provozovně žalované s tím, že žalovaná si vyhradila čas do 2. 11. 2011 k vyjádření se k návrhu smlouvy. Žalobkyně uvádí, že žalovaná jako zadavatel nepředložila ani po výzvách žalobkyni od 26. 7. 2011 do 2. 9. 2013 smlouvu o dílo k plnění soutěžené zakázky, přičemž žalovaná byla seznámena s tím, že jako vybraný uchazeč plnila vysoutěženou zakázku, tak, jak jí vyplývalo z předložené nabídky a projektové dokumentace. Dne 2. 9. 2011 obdržela žalobkyně od žalované vyrozumění o pozastavení podpořeného projektu. Žalobkyně opětovně zaslala žalované návrh smlouvy na plnění soutěžené zakázky, přičemž k podpisu smlouvy nedošlo. Dne 2. 11. 2011 žalobkyně obdržela od žalované oznámení o zrušení zadávacího zařízení k zakázce na služby s názvem„ Komplexní projektová činnost“, a neuzavření smlouvy na plnění soutěžené zakázky žalobkyní, přičemž žalobkyně má za to, že žalovaná takto učinila svévolně a bez relevantního důvodu. Po té dne 9. 11. 2011 iniciovala žalovaná schůzku s žalobkyní s tím, že vyzvala žalobkyni ke specifikaci provedených prací spojených s plněním vysoutěžené zakázky, přičemž žalobkyně dne 22. 11. 2011 zaslala žalované fakturu znějící na částku 354 360 Kč. Dne 3. 12. 2011 po té žalobkyně obdržela oznámení, že žalovaná ničeho neuhradí s tím, že žalovaná plnění vysoutěžené zakázky od žalobkyně nepožadovala. Žalobkyně zaslala žalované dne 20. 12. 2011 předžalobní upomínku, ve které jí vyzvala k úhradě dluhu s tím, že jednání žalované lze posuzovat jako porušení předsmluvní odpovědnosti a uplatnit tak právní institut culpa in contrahendo, když žalobkyně se podle prohlášení o vázanosti obsahem zadávací dokumentace zavázala, že ve stanovené lhůtě uzavře smlouvu na plnění vysoutěžené zakázky, přičemž žalovaná žalobkyni tento návrh smlouvy nepředložila. Žalobkyně uvádí, že po celou dobu jednala v dobré víře, že žalovaná se žalobkyní uzavře uvedenou smlouvu na plnění. Žalobkyně tak uplatňuje po žalované náhradu škody, kterou způsobila žalovaná tím, že neuhradila žalobkyni náklady za provedené plnění vysoutěžené zakázky. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný postupoval při organizování zadávacího řízení v rozporu s příslušnými právními předpisy a zásadami práva Evropské unie. Protiprávní jednání žalované spatřuje žalobkyně v tom, že od začátku nejednala se žalobkyní o uzavření smlouvy k realizaci podpořeného projektu tak, aby žalobkyně mohla jednat v dobré víře, že mezi stranami bude uzavřena smlouva na plnění soutěžené zakázky. Podáním ze dne 12. 12. 2015 žalobkyně doplnila žalobu, přičemž tvrdila, že za období od 6. 4. 2011 do 2. 11. 2011 provedla úkony tak, jak vyplývalo z průběhu kontraktačního jednání se žalovanou s tím, že na základě porušení předsmluvní odpovědnosti vznikla žalobkyni škoda ve výši 1 525 386 Kč. Podáním ze dne 22. 2. 2016 opět rozšířila žalobkyně svou žalobu tak, že po žalované požaduje částku 3 346 300 Kč, jako ušlý zisk, spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 229 492 Kč od 7. 12. 2011 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 050 508 Kč od 27. 11. 2011 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 66 300 Kč od 27. 1. 2014 do zaplacení. Žalobkyně dále podáním ze dne 1. 9. 2016 upravila požadované úroky z prodlení, které požadovala z částky 3 280 000 Kč ve výši 7,75 % ročně od 26. 7. 2011 do zaplacení a z částky 66 300 Kč ve výši 8,05 % ročně od 18. 1. 2014 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že kauzální nexus jednání žalované a způsobenou škodou spatřuje v nerespektování právních předpisů pro poskytnutí veřejné podpory ze strany žalovaného a škody, jež vznikla žalobkyni na základě nerespektování právních předpisů pro poskytnutí veřejné podpory ze strany žalovaného. Žalobkyně podáním ze dne 1. 3. 2018 vyčíslila konečnou částku nárokovanou v žalobě na 3 280 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 280 000 Kč od 30. 8. 2016 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že dle„ Studie proveditelnosti“ měla být udržitelnost daného projektu dána především diverzitou potencionálních odběratelů, když žalovaná do této studie ani nezahrnula svého hlavního odběratele [anonymizováno] [právnická osoba], kvůli kterému nakonec odstoupila od projektu. K tomu žalobkyně uvádí, že nemohla být připravena na situaci, kdy žalovaná odstoupí od projektu z důvodu ukončení obchodní spolupráce se společností [anonymizováno] [právnická osoba], jelikož taková společnost nebyla uvedena mezi společnostmi, se kterými žalovaná obchodně spolupracuje. Podáním ze dne 21.7.2020 žalobkyně změnila skutková tvrzení tak, že plnění lze po žalované požadovat případně i z titulu konkludentně uzavřené smlouvy, neboť nabídku žalobkyně v rámci výběrového řízení lze považovat za návrh smlouvy dle § 43a odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a výběr ze strany žalované za její akceptaci.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává ani z části s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala, že došlo k naplnění základních předpokladů této odpovědnosti, mezi které patří protiprávní úkon, vznik škody, příčinnou souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody a presumované zavinění. Žalovaná uvádí, že aby mohlo jít o porušení odpovědnosti podle § 415 o.z., musely by strany jednat o uzavření konkrétní smlouvy, anebo by žalovaná musela ukončit probíhající jednání o uzavření smlouvy bez legitimního důvodu, což žalovaná popírá s tím, že zadávací řízení ukončila v souladu s [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno]). Žalovaná taktéž rozporuje požadovanou částku, když část ve výši 750 000 Kč považuje žalovaná za ušlý zisk žalobkyně, a nejedná se tedy o vynaložené náklady na provádění zakázky podle dokumentace, a proto je žaloba v této části nedůvodná. Dále žalovaná namítá, že jednoznačně uvedla, že se nejedná o veřejnou zakázku dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách z důvodu nenaplnění znaků dotovaného zadavatele, nýbrž o zadávací řízení konané podle pravidel pro výběr dodavatelů zakázek spolufinancovaných z [anonymizováno] [číslo jednací]. Dle zadávací dokumentace byla žalovaná oprávněna odmítnout všechny předložené nabídky, přičemž důvodem zrušení výběrového řízení bylo, že se v jeho průběhu ukázalo, že termíny realizace předmětu zakázky byly stanoveny velmi krátce a vzhledem k tomu, že jejich dodržení bylo sankcionováno smluvní pokutou, jejíž výše byla současně dílčím hodnotícím kritériem s váhou 30 %, došlo by prodloužením těchto termínů k zásadní změně zadávacích podmínek. Nedostatečná délka lhůty pro realizaci předmětu zakázky se plně projevila až po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky s tím, že by nastala nemožnost splnění termínu realizace předmětu zakázky bez možnosti jejich prodloužení, aniž by byla porušena zásada rovného zacházení s uchazeči. Žalovaná před vyhlášením výběrového řízení upozornila uchazeče na nutnost postupovat v souladu s pravidly [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno]), tedy že žalovaná může všechny nabídky odmítnout či řízení z určitých důvodů zrušit, aniž by došlo k uzavření smlouvy. Podle uvedených pravidel byla žalovaná jako příjemce dotace povinna na dodávky od jednoho dodavatele v předpokládané částce vyšší než 500 000 Kč vyhlásit zadávací řízení. Výsledek zadávacího řízení opravňoval žalovanou k uzavření smlouvy na projektovou činnost a až uzavřením smlouvy by došlo k přijetí nejvhodnější nabídky a její následné realizaci. Žalovaná dále uvedla, že jestliže žalobkyně začala o své vůli plnit předmět zakázky uvedený v zadávací dokumentaci, bez platné smlouvy uzavřené se žalovanou, konala tak na vlastní riziko, jelikož žalovaná její činnost nijak nepodporovala a neiniciovala. K realizaci projektu nedošlo kvůli ekonomickým důvodům, a z tohoto důvodu nedošlo ani k uzavření smlouvy se žalobkyní. Žalovaná tvrdí, že náklady vynaložené žalobkyní uhradila, přičemž ostatní náklady nijak nesouvisí s daným projektem, o čemž byla žalobkyně informována na jednání dne 29. 11. 2011. Žalobkyně předložila žalované návrh smlouvy o dílo, podle které měl být vypracován projekt pro realizaci projektu. Účastníci se však na znění smlouvy nedohodli a žalovaná zadávací řízení na komplexní projektovou činnost zrušila v souladu se zadávací dokumentací. Žalovaný přišel o zásadní zdroj svých příjmů, jelikož byl generálním dodavatelem upravených skleněných střepů společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], a z tohoto důvodu bylo žalované zřejmé, že by nemohla dostát svým závazkům vyplývající ze zakázky, a i z toho důvodu zrušil zadávací řízení. K vystavenému daňovému dokladu [číslo] znějící na částku 353 360 Kč žalovaná uvádí, že si vyúčtované práce u žalobkyně neobjednala, a taktéž tento daňový doklad považuje za účelový, jelikož daňový doklad pod stejným číslem již byl vystaven, když zněl na částku 14 400 Kč. Žalovaná taktéž namítá promlčení nároku žalobkyně v částce 359 026 Kč, jelikož ke vzniku této škody mělo dojít od 26. 7. 2011 do 2. 11. 2011, a žalobkyně nárok na zaplacení této částky uplatnila až dne 2. 11. 2015. Dále žalovaná uvedla, že se žalobkyní spolupracovala v období měsíce dubna až září 2010, kdy žalobkyně měla vytvořit„ Studii [anonymizováno]“. Žalovaná uvádí, že žalobkyně začala sama ze své vlastní iniciativy realizovat předmět zakázky, aniž byla uzavřena smlouva, přičemž uzavřením smlouvy by došlo k přijetí nejvhodnější nabídky. K tomu žalovaná uvádí, že žalobkyně nemůže žalované předkládat vyúčtování na provedené práce, když si žalovaná od žalobkyně ničeho neobjednala. Žalovaná se vyjádřila k rozšíření žaloby žalobkyně tak, že uvedla, že takové rozšíření je velmi zmateční a velmi komplikovaně identifikovatelné z čeho plyne nárok žalobkyně ohledně částky 3 360 300 Kč. Žalovaná ještě k četným změnám žaloby uvedla, že již při podání návrhu musela žalobkyně vědět, jak velká škoda jí vznikla, a kdo za ni odpovídá. Vzhledem k tomu žalovaná namítá námitku promlčení, jelikož část nároku je od 5. 11. 2015 do 21. 2. 2016 promlčena. V závěrečném návrhu žalovaná nad rámec uvedla, že dle zadávací dokumentace k předmětné zakázce byly termíny pro projektovou činnost stanoveny fixními termíny, a to pro přípravnou fázi projektu od 18. 8. 2011 do 3. 1. 2012, a termíny pro dodání přímo navazovaly na přípravnou fázi, i když byly sjednány méně určitě. Byla sjednána smluvní pokuta, jejíž výše byla současně hodnotícím kritériem s váhou 30 %. Žalovaná byla nucena vyčkat na uzavření smlouvy s dodavatelem skleněných střepů, a v takové situaci by bylo nutné změnit zadávací dokumentaci ohledně termínů pro plnění zakázky a dodání dokumentace, což by mohlo mít vliv na případný okruh uchazečů a na obsah nabídek. Dále žalovaná uvedla, že i v případě, kdyby se daný vztah posuzoval podle zákona č. 137/2006 Sb., jednalo by se o zrušení zadávacího řízení dle ust. § 84 odst. 2 písm. e), kdy zadavatel může zrušit bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytnou důvody hodné zvláštního zřetele, přičemž v tomto případě se jednalo o nemožnost splnění termínu realizace předmětu zakázky. Žalovaná proto odstoupila od projektu. Žalovaná uvádí, že neporušila žádnou povinnost, kvůli které by vznikl nárok na náhradu škody, a uváděnou škodu nelze ztotožnit s odměnou dle nikdy neuzavřené smlouvy. V rozhodné době nebyl institut porušení předsmluvní povinnosti upraven přímo v právním řádu a na věc je proto nutné aplikovat judikaturu soudů, dle níž je třeba postupovat podle § 415 a 420 o.z. s tím, že za případnou škodu lze považovat pouze mimořádné náklady vzniklé v souvislosti s konkrétní smlouvou, nikoliv obvyklé provozní náklady či ušlý zisk, kterých se domáhá žalobkyně. Částka 62 000 Kč jsou náklady související s uplatněným práva jako je například požadovaná částka za zpracování podkladů pro sepis žaloby. V částce 713 386 Kč se žalobkyně domáhá skutečné škody, které ale nelze dle výše uvedeného přiznat, neboť se nejedná o mimořádné náklady vzniklé v souvislosti se smlouvou. Zároveň podotýká, že žalobkyně v tomto vztahu vystupovala v pozici podnikatele, tedy profesionála, a sama tedy porušila její prevenční povinnost, když tvrdí, že ještě před uzavřením smlouvy provedla práce v hodnotě 797 836 Kč, ač věděla, že žalovaná si vyhradila právo kdykoliv zrušit výběrové řízení.

3. Usnesením ze dne 3.9.2018 č.j. 21C 19/2015-1346 soud připustil změnu žaloby a současně řízení částečně zastavil o částku 66 300 Kč s příslušenstvím. Usnesením ze dne 13.5.2020 č.j. 21C 19/2015-1443 soud řízení částečně zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby o příslušenství.

4. Výrokem I. rozsudku soud nepřipustil změnu žaloby učiněnou podáním žalobkyně dne 21.7.2020, kdy žalobkyně zcela změnila skutková tvrzení tak, že plnění lze podle ní po žalované případně požadovat i z titulu konkludentně uzavřené smlouvy, neboť nabídku žalobkyně v rámci výběrového řízení lze považovat za návrh smlouvy a výběr ze strany žalované za její akceptaci dle o.z.. § 95 odst. 2 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) dopadá na tento úkon žalobkyně, neboť byl jednak učiněn hluboce po koncentraci řízení, ke které došlo na prvním jednání dne 12.11.2015 a současně ani dosavadní provedené důkazy (po 14 jednáních) nemohou být podkladem pro řízení o změněném návrhu (srovnej rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 2502/2000).

5. Mezi stranami je nesporné, že žalovaná v minulosti objednala u žalobkyně mimo rámec výše uvedeného projektu projektovou dokumentaci dopravních cest a projektovou dokumentaci ocelových konstrukcí ve svém závodu ve [obec], kterou žalobkyně vyfakturovala daňovými doklady [číslo] znějící na částku 19 800 Kč, [číslo] znějící na částku 64 650 Kč a [číslo] znějící na částku 14 400 Kč, které žalovaná uhradila.

6. Soud podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř. provedl dokazování všemi účastníky navrženými listinnými důkazy, přičemž potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. Na základě důkazů provedených má soud dostatek podkladů pro své rozhodnutí, žalobkyně po poučení soudem podle ust. § 119a o.s.ř. ve spojení s ust. § 205a o.s.ř. neměla žádné návrhy, žalovaná taktéž ne.

7. Soud hodnotil všechny povedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkaz v jejich vzájemné souvislosti.

8. Soud zjistil z provedeného dokazování následující skutkový stav:

9. Žalobkyně je právnickou osobou, přičemž mezi činnosti jejího podnikání patří mimo jiné specializované stavební činnosti a inženýrská činnost v investiční výstavbě (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku ze dne 13. 10. 2013).

10. Žalovaná je právnickou osobou, když předmětem jejího podnikání je zprostředkovatelská činnost, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v rámci živnosti volné, podnikání v oblasti nakládání s odpady v rámci živnosti volné, silniční motorová doprava nákladní a výroba a zpracování skla (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku ze dne 25. 10. 2013).

11. Žalobkyně prostřednictvím jednatele [jméno] [příjmení] v emailové zprávě popsala, jaké práce žalobkyně provedla v období od 22. 4. 2010 do 30. 9. 2010, přičemž v přehledu prací účtovala mimo jiné za studie pro umístění a efektivní provoz sušky včetně výkresové dokumentace a projednání, přičemž se jednalo o práce, které žalobkyně prováděla pro žalovanou v souvislosti žádosti o poskytnutí dotace (prokázáno emailovou zprávou ze dne 1. 12. 2010 včetně příloh včetně studie [anonymizováno]).

12. Žalovaná vystavila daňové doklady [číslo] [číslo] v souvislosti s přípravnými pracemi v rámci dotačního programu, které žalobkyně uhradila dne 5. 1. 2011 (prokázáno daňovými doklady [číslo] znějící na částku 118 308 Kč se splatností ke dni [datum] a daňový doklad [číslo] znějící na částku 192 870 Kč se splatností ke dni [datum] a výpisem z účtu ze dne [datum]).

13. Z první strany Přílohy páteřního manuálu [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná byla příjemcem dotace poskytované Ministerstvem průmyslu a obchodu, přičemž mimo jiné by bylo povinností žalované postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale v upozornění poskytovatele dotací pro realizátory podpořených projektů bylo uvedeno, že většina podnikatelů patří mezi nedotované zadavatele, tj. nevztahuje se na ně přímo zákon o veřejných zakázkách (prokázáno přílohou páteřního manuálu [anonymizováno]).

14. Soud zjistil, že účastníci spolu vedli poradu ohledně komplexní projektové činnosti dne 6. 4. 2011, na které se mimo jiné účastníci dohodli, že pan [příjmení], jako jednatel žalobkyně, připraví do konce dubna roku 2011 projekt pro technologii mlecího centra a zpevněných ploch tak, aby bylo možné zahájit výběrové řízení na technologii a čerpání finančních prostředků z úvěru (prokázáno ze zápisu z porady ze dne 6. 4. 2011).

15. Žalobkyně prováděla další studie ohledně projektu, když spolupracovala taktéž s odborníky z [obec] školy chemicko-technologické v [obec], když tato činnost byla žalobkyni uhrazena v rámci faktury [číslo]. K přidělení dotace je podstatná i případná spolupráce v rámci aplikovaného výzkumu s vysokými školami, a z tohoto důvodu byla uzavřena smlouva mezi žalovanou a Vysokou školou chemicko-technologickou v [obec]. Žalobkyně spolupracovala s Vysokou školou chemicko-technologickou v [obec] v části zabývající výrobou desky i při laboratorním výzkumu pěnící křivky a křivky výdrže a celkovém složení směsi (prokázáno emailovou komunikací ze dne 14. 4. 2011, ze dne 19. 7. 2011, ze dne 25. 7. 2011, ze dne 27. 7. 2011, smlouvou o vědecko-technické spolupráci ze dne [datum] a dopisem ze dne 19. 7. 2011).

16. Dne 21. 4. 2011 zaslal jednatel žalobkyně dílčí rozpočet pro část první etapy v celkové výši 49 890 000 Kč a nabídku na první část projektové dokumentace v celkové výši 546 500 Kč (prokázáno emailovou zprávou ze dne 21. 4. 2011, rozpočtem pro první etapu, emailovou zprávou ze dne 20. 4. 2011 a nabídkou ze dne 20. 4. 2011).

17. Z přiloženého seznamu osob je patrné, jaké osoby na projektu pracovali. Jde konkrétně o pana [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], přičemž v seznamu chybí ještě pan [příjmení], který byl přijat až po vypracování studie proveditelnosti (prokázáno z tabulky složení a odpovědnosti členů projektového týmu).

18. Žalobkyně zaslala žalované výsledky testů pevnosti a jejich vyhodnocení (prokázáno emailovou zprávou ze dne 21. 4. 2011 a tabulkami s hodnotami a výsledky testů).

19. Z emailové zprávy soud zjistil, že již tehdy upozorňovala sama žalobkyně na skutečnost, že už v této fázi projektu se vyskytovala velká časová prodleva mezi jednotlivými kroky (prokázáno z emailové zprávy zde dne 21. 4. 2011 a časového harmonogramu).

20. Žalovaná vyhlásila výběrové řízení k zakázce na služby s názvem„ Komplexní projektová činnost“, přičemž nabídky do tohoto zadávacího řízení měly být doručeny nejpozději do [datum], přičemž žalovaná v oznámení o zahájení zadávacího řízení výslovně uvedla, že zadávací řízení je organizováno v souladu s pravidly pro výběr dodavatelů tohoto operačního programu, když na zadávací řízení se neuplatní ustanovení zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (prokázáno oznámením o zahájení zadávacího řízení s datem publikace ke dni [datum]).

21. Žalobkyni byla dne 18. 7. 2011 zaslána zadávací dokumentace pro zakázku„ Komplexní projektová činnost“, ve které bylo mimo jiné uvedeno, že zadavatel předpokládá, že smlouva o plnění předmětu zakázky bude uzavřena 1. 8. 2011, a to v závislosti na termínu ukončení zadávacího řízení, přičemž předmět zakázky měl být postupně plněn tak, že technická a technologická studie projektu nejpozději do 9. 9. 2011, dokumentace pro opravy vnitřních dopravních komunikací nejpozději 18. 8. 2011, pro výstavbu nových výrobních a skladových hal nejpozději do 3. 1. 2012, pro novou výrobní technologii pro výrobu pěnového skla, včetně výroby pece nejpozději do 3. 4. 2012, pro přeložku silového přívodu el. energie do provozovny zadavatele nejpozději do 3. 1. 2012, pro úpravy a rozšíření mlecího centra a drcení vstupního materiálu nejpozději do 18. 8. 2011, dokumentace pro výběr dodavatele kompletní výrobní technologie pro novou výrobu pěnového skla nejpozději do 18. 8. 2011, pro výběr dodavatele výrobních a skladových hal a ploch nejpozději do 28. 10. 2011, pro výběr dodavatele rozšíření mlecího a drtícího centra nejpozději do 18. 8. 2011, dokumentace pro provedení stavby do prosince 2012,„ basic detail“ do prosince 2012,„ detail design“ do ½ roku 2013 a dokumentace k povolení prozatímního užívání stavby nejpozději do 28. 5. 2013, přičemž bylo dále stanoveno, že se uchazeč podáním nabídky zavazuje respektovat následující obchodní podmínky zadavatele, když tyto obchodní podmínky nemohou být ve smlouvě o plnění předmětu zakázky změněny v neprospěch zadavatele, a taktéž že se nejedná o veřejnou zakázku ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Žalovaná výslovně uvedla, že je oprávněna odmítnout všechny předložené nabídky, popř. zadávací řízení zrušit, a to z důvodů dle ust. § 84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (prokázáno zadávací dokumentací na„ Komplexní projektovou činnost“ ze dne 14. 6. 2011).

22. Žalobkyně předložila nabídku spolu s přílohami k veřejné zakázce na dodání„ Komplexní projektové dokumentace“ vyhlášené žalovanou (prokázáno nabídkou žalobkyně spolu s přílohami).

23. Z návrhu smlouvy o dílo soud zjistil, že předmětem smlouvy o dílo bylo vypracování technické a technologické studie, řešící závazné vyřešení všech podstatných technických a technologických celků projektu, a dále hrubý přehled bodů, které měly být ve smlouvě specifikovány (prokázáno z emailové zprávy ze dne [datum] a návrhu smlouvy o dílo).

24. Žalobkyně zaslala tabulku rozpočtu způsobilých výdajů v rámci studie proveditelnosti na Ministerstvo průmyslu a obchodu, jelikož tato tabulka byla podkladem pro získání a přidělení dotace. Projekt se skládal ze tří etap, které bylo nutné dodržet, na což žalobkyně žalovanou opakovaně upozorňovala, aby se daný projekt dal stihnout v určeném časovém rozmezí. Rozpočet byl přibližně na 312 000 000 Kč s tím, že poskytnutá dotace by přesahovala polovinu z této částky (prokázáno tabulkou rozpočtu způsobilých výdajů).

25. Z pokynů k úspěšné realizaci výběrového řízení na dodavatele soud zjistil, že se jedná o doprovodný dokument u příprav výběrového řízení na dodavatele realizovaných podle Pravidel pro výběr dodavatelů, závazné metodiky [anonymizováno], přičemž při postupu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách se nelze tímto dokumentem řídit. Podle těchto pravidel pro výběr dodavatelů, subjekty nemající u zakázek v celkové hodnotě vyšší než 500 000 Kč bez DPH, s výjimkou uvedenou v pravidlech pro výběr dodavatelů, povinnost postupovat dle výše zmíněného zákona, a jestliže má žadatel povinnost postupovat podle pravidel pro výběr dodavatelů, nelze dobrovolně zvolit přístup dle zákona o veřejných zakázkách místo dle pravidel pro výběr dodavatelů, přičemž se zákonem lze inspirovat v bodech, které pravidla pro výběr dodavatelů neupravují. V těchto pokynech bylo taktéž uvedeno, že při zadávání veřejné zakázky je doporučeno, aby bylo uvedeno, že se nejedná o veřejnou zakázku dle zákona o veřejných zakázkách. Taktéž zde bylo uvedeno, že smlouva o dílo musí být uzavřena s vítězným uchazečem, přičemž smlouva musí obsahovat náležitosti uvedené v pravidlech pro výběr dodavatelů, když smlouva musí být uzavřena ve shodě s podmínkami veřejné zakázky. Tím, že uchazeč podá nabídku, akceptuje tím podmínky stanovené v zadávací dokumentaci (prokázáno z Pokynů k úspěšné realizaci výběrového řízení na dodavatele).

26. Dne 2. 5. 2011 proběhla mezi účastníky další porada, na které se strany dohodly, že dne 4. 5. 2011 bude jednateli žalobkyně předána informace o umístění skladovacích ploch, která mu bude sloužit jako podklad pro zpracování projektu, dále že projekt na zpevněné plochy bude do 14. 5. 2011 vypracován a předán, a že jednatel žalobkyně do 7. 5. 2011 zašle žalované Hospodářskou smlouvu na kompletní projektovou dokumentaci [obec], a že pan [příjmení] zajistí projektovou dokumentaci na mlecí centrum do konce května. Další schůze mezi stranami proběhla dne 12. 5. 2011, kde byl projednán harmonogram postupu realizace projektu (prokázáno emailovou zprávou ze dne 5. 5. 2011 a zápisem z porady ze dne 2. 5. 2011, zápisem z porady ze dne 12. 5. 2011).

27. Žalobkyně informovala žalovanou, že stále nemá žádný smluvní vztah se žalovanou, a proto nebude pokračovat ve smluvním jednání se společností [právnická osoba] Dále žalobkyně upozorňovala žalovanou na skutečnost, že se musí rozlišovat projektová dokumentace pro výběr dodavatele a projektová dokumentace na stavbu (prokázáno emailovou zprávou ze dne 17. 5. 2011).

28. Jednatel žalobkyně upozorňoval žalovanou na skutečnost, že v návrhu smlouvy o dílo neupřesnil celkovou cenu, jelikož je toho názoru, že žalovaná bude pravděpodobně muset vyhlásit výběrové řízení pro dodavatele projektové dokumentace. Jednatel žalobkyně doplnil návrh smlouvy o dílo o další skutečnosti popisující předmět díla (prokázáno z emailové zprávy ze dne 6. 5. 2011 a návrhu smlouvy o dílo).

29. Z podmínek poskytnutí dotace a inovace soud zjistil, jaká verze pravidel se bude aplikovat na danou věc, a to v tomto případě konkrétně pravidla [anonymizováno] – tedy Operační program podnikání a inovace (prokázáno z čl. 2 bodu 2 podmínek poskytnutí dotace a inovace).

30. Žalobkyně zaslala žalované k připomínkování koncept základního projektu mlecího centra, a dále průvodní list na dodávku nové technologie na výrobu zateplovacích desek (prokázáno z emailových zpráv ze dnů 26. 6. 2011, 4. 7. 2011, 19. 7. 2011 a 20. 7. 2011).

31. Žalovaná vybrala nabídku žalobkyně jako nejvhodnější, když nabídková cena žalobkyně činila dle krycího listu nabídky 3 280 000 Kč bez DPH (prokázáno emailovou zprávou ze dne 26. 7. 2011 a oznámením o výběru nejvhodnější nabídky).

32. Žalobkyně pokračovala s projektovou dokumentací, když vyzvala žalovanou k doměření parkoviště a úsek silnice k doměření vozovky, vše podle požadavků kooperující společnosti [právnická osoba] a dále pokračovala v pracích na projektu ohledně pěnového skla s kooperující [právnická osoba] a. s. (prokázáno emailovou zprávou ze dne 8. 7. 2011 a ze dne 15. 6. 2011).

33. Dále žalobkyně pokračovala v projektové dokumentaci ohledně zjišťování prvků pro výrobu pece a materiálu k výrobě pěnové skla, konkrétně procentního podílu hrubé a jemné frakce na haldách umístěných v areálu, přičemž žalobkyně žádala o provedení měření, aby mohl vyhodnotit zrnitost materiálu dováženého ze třídírny. Žalobkyně upozornila na skutečnost, že pro novou výrobu musí být stanovena a určena minimální teplota pro výšku či tloušťku pěnového skla, optimalizace výdrže pro napěnění na maximální možnou tloušťku, optimalizace chladící křivky, laboratorní výroba desky z pěnového skla, výzkum výroby„ sendvičového“ složení materiálu pěnového skla a optimalizace pěnící zásady (prokázáno emailovou zprávou ze dne 14. 6. 2011, ze dne 26. 6. 2011 a ze dne 7. 6. 2011).

34. Žalobkyně zaslala návrh smlouvy o dílo, který už reflektoval výběrové řízení, s celkovou cenou ve výši 3 280 000 Kč s tím, že žalobkyně navrhovala konkrétní testy a zkoušky, k posouzení parametrů vstupního materiálu (prokázáno návrhem smlouvy o dílo a emailovou zprávou ze dne 27. 11. 2011).

35. Žalobkyně upozorňovala žalovanou na skutečnost, že bude oslovovat též zahraniční dodavatele, přičemž si strany dohodly, že překlad listin si zajití žalovaná (prokázáno emailovou zprávou ze dne 2. 8. 2011 a ze dne 3. 8. 2011).

36. Žalobkyně zaslala žalované další návrh smlouvy o dílo, a to z toho důvodu, že dle zadávací dokumentace měla být smlouva uzavřena do určitého data s tím, že se toto datum posouvalo, a proto žalobkyně ve smlouvě aktualizovala lhůty, do kterých bude jaká část projektu vyhotovena (prokázáno návrhem smlouvy o dílo ze dne 2. 8. 2011).

37. Žalobkyně spolupracovala při vypracování projektu se společností [právnická osoba], přičemž se tyto dvě strany společně sešly, aby ujednaly, co bude která strana vypracovávat (prokázáno z emailové komunikace ze dnů 4. 8. 2011 a 8. 11. 2011).

38. Žalobkyně urgovala žalovaného o schůzku ohledně projektových prací v [anonymizováno] a na mlecí centrum [obec]. Žalovaná zaslala žalobkyni nákres, na kterém byl vyobrazen podzemní zásobník (prokázáno emailovou zprávou ze dne 9. 8. 2011 a nákresem zásobníku).

39. Žalobkyně navrhla body, které považovala za nutné projednat na osobním setkání se žalovanou (prokázáno emailovou zprávou ze dne 10. 8. 2011).

40. V dalším návrhu smlouvy o dílo žalobkyně upravila bod, který obsahoval dobu a místo plnění díla, a to vzhledem k neautorizovaným zásahům ze strany žalované do projektu (prokázáno návrhem smlouvy o dílo a podacím lístkem ze dne 10. 8. 2011).

41. Žalobkyně se dne 12. 8. 2011 sešla se žalovanou na schůzi, na které strany dojednávaly podrobnosti projektu, a to konkrétně, některé změny projektu (prokázáno emailovou zprávou ze dne 15. 8. 2011 a zápisu z jednání ze dne 12. 8. 2011).

42. Žalobkyně upozornila žalovanou na skutečnost, že stále nebyla uzavřena smlouva o dílo (prokázáno emailovou zprávou ze dne 15. 8. 2011).

43. Žalobkyně žádala žalovanou o pracovní schůzku v termínu od 23. 8. 2011 do 24. 8. 2011 z důvodu potřeby podepsání smlouvy o dílo, úhradu vystavené fakturace a určení stavu projektu (prokázáno emailovou zprávou ze dne 18. 8. 2011 a dopisem ze dne 18. 8. 2011).

44. Žalobkyně předložila několikeré vyhotovení smlouvy o dílo, ve kterém byly upraveny termíny z důvodu posunu termínu realizace s žádostí žalobkyně o podepsání návrhu smlouvy o dílo (prokázáno emailovou zprávou ze dne 19. 8. 2011 a návrhem smlouvy o dílo).

45. Strany se sešly na pracovní schůzi v provozovně ve [obec], přičemž bylo ujednáno, že se pan [příjmení] ze společnosti žalované vyjádří k návrhu na smlouvu o dílo nejpozději do 2. 9. 2011 (prokázáno zápisem z jednání ze dne 24. 8. 2011).

46. Soud zjistil, že odběratel žalované, [právnická osoba] [právnická osoba], vypověděla kupní smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a [právnická osoba] [právnická osoba], jejímž předmětem byla koupě upravených střepů, a to ke dni 25. 3. 2010. Žalovaná s touto výpovědí nesouhlasila, a podala proti [právnická osoba] [právnická osoba] žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem na zaplacení částky 191 283 345,89 Kč (prokázáno opětovnou výpovědí ze dne 24. 8. 2011 a žalobou ze dne 11. 8. 2010).

47. Žalobkyně zaslala žalované fakturu znějící na částku 64 650 Kč se splatností ke dni 9. 9. 2011, přičemž částka představovala vyúčtování nákladů kooperující společnosti [právnická osoba] (prokázáno daňovým dokladem [číslo]).

48. Žalobkyně zaslala žalované emailovou zprávu s tím, že sama žalobkyně uvedla, že se domnívá, že již byl překročen časový rámec, ve kterém bylo možné uvedený projekt realizovat, a proto je nutné o této skutečnosti informovat poskytovatele dotace (prokázáno emailovou zprávou ze dne 29. 8. 2011).

49. Žalobkyně urgovala žalovanou o vyjádření k návrhu smlouvy o dílo, a to textovými zprávami, emailovými zprávami, a taktéž při jednání v provozovně ve [obec] (prokázáno textovými zprávami ze dne 2. 9. 2011, emailovou zprávou ze dne 2. 9. 2011).

50. Žalovaná informovala žalobkyni, že se program na Výrobu unikátních výrobků z pěnového skla z provozních důvodů odsouvá s tím, že o zahájení prací bude žalobkyně informována (prokázáno emailovou zprávou ze dne 2. 9. 2011).

51. Žalobkyně požádala zaměstnance [právnická osoba], pana [příjmení], který se zabýval poskytnutím dotace, o zaslání dokumentu oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, a to z důvodu, že stále nebyla podepsána smlouva o dílo (prokázáno emailovou zprávou ze dne 19. 9. 2011).

52. Pan [anonymizováno] ze společnosti [právnická osoba], informoval dne 2. 11. 2011 žalobkyni o skutečnosti, že došlo ke zrušení zadávacího řízení k zakázce na služby s názvem„ Komplexní projektová činnost“ od zadavatele, kterým byla žalovaná. Zadávací řízení bylo zrušeno, jelikož termíny v zadávací dokumentaci byly stanoveny přísně, a tím tak byl ohrožen celý projekt i s ohledem na výši smluvní pokuty, která byla účtována za každý započatý den prodlení z celkové nabídkové ceny. Smlouva nemohla být uzavřena, jelikož vykazovala podstatné odlišnosti oproti zadávacím podmínkám (prokázáno emailovou zprávou ze dne 2. 11. 2011 a oznámením o zrušení zadávacího řízení ze dne 31. 10. 2011).

53. Ze zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu bylo zjištěno, že příjemce dotace v rámci Operačního programu Podnikání a inovace stvrzuje svým podpisem Podmínky poskytnutí dotace, a tím i dodržování závazných pravidel uvedených v tomto dokumentu, když jednou z povinností je i postupovat při výběru dodavatelů v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, nebo podle Pravidel pro výběr dodavatelů, která tvoří jednu z povinných příloh Podmínek poskytnutí dotace, a taktéž bylo zjištěno, že projekt měl být rozdělen na určité etapy pro stanovení termínů realizace projektu (zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu, čj. [číslo] a pravidla etapizace projektu).

54. Žalobkyně podala proti oznámení o zrušení zadávacího řízení rozklad s tím, že oznámení o zrušení zadávacího řízení obsahuje nepravdivé údaje a informace (prokázáno rozkladem ze dne 4. 11. 2011 a podacím lístkem ze dne 8. 11. 2011).

55. Žalobkyně vystavila několik faktur znějících dohromady na částku 457 009 Kč, které představují náklady vynaložené na vypracování projektové dokumentace, včetně pronájmu kanceláře a leasingu vozidla, který byl vypočítán na základě poměrového vzorce pro podíl (prokázáno fakturami [číslo] [číslo] [číslo], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]).

56. Žalobkyně požádala žalovanou o finanční vypořádání v důsledku zrušeného zadávacího řízení za projektové práce, přičemž žalobkyně požadovala částku ve výši 365 675 Kč s tím, že žalovaná již dříve uhradila částku ve výši 70 375 Kč. Žalobkyně zaslala žalované i fakturu na zbývající neuhrazenou část, se splatností ke dni 6. 12. 2011 (prokázáno dopisem ze dne 22. 11. 2011, podacím lístkem ze dne 22. 11. 2011 a daňovým dokladem [číslo]).

57. Žalovaná žalobkyni fakturu neproplatila z důvodu, že si vyfakturované práce u žalobkyně neobjednala, a ani na takové práce neuzavřeli smlouvu (prokázáno dopisem ze dne 29. 11. 2011).

58. Žalobkyně předložila taktéž listiny představující náklady za pronájem kanceláře a leasing za služební vozidlo, které požaduje od dubna do října roku 2011, když za kancelář hradila měsíčně částku 7 020 Kč a za vozidlo 16 228 Kč, a dále náklady spojené vytisknutím rozpracované projektové dokumentace ve výši 15 000 Kč (prokázáno výpisy z účtu za období od 12. 11. – 13. 6. 2011 a smlouvou o úvěru od společnosti [právnická osoba], výpisem z účtu prokazujícím odeslání částky [částka] jako náklady na tisk projektové dokumentace).

59. Jednatel žalobkyně účtoval žalobkyni částku 50 000 Kč a 75 000 Kč, a dále účtoval pětkrát částku 125 000 Kč, částku 361 195 Kč, částku 224 369 Kč, částku 883 014 Kč a částku 172 401 Kč jako náklady za provedení prací své společnosti s odůvodněním, že postupem času na projektu pracoval s větší intenzitou, a proto se částky zvětšily. Dále žalobkyně vyúčtovala částku ve výši 1 727 354 Kč společnosti [právnická osoba] jako náklady na projektové práce a výkresové zpracování (prokázáno fakturou [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] včetně výpisu z účtu žalobkyně o úhradě částek jednateli žalobkyně ze dne [datum]).

60. Z výkresu areálu žalované soud zjistil, že tento výkres předložil pan [jméno], který areál ještě přeměřoval, aby se daný projekt do areálu žalovaného vešel, přičemž s tímto výkresem se žalobkyně seznámila a poupravila ho ve spolupráci s panem [příjmení] (prokázáno předloženým výkresem ze dne 28. 4. 2011 a emailovou zprávou ze dne 30. 5. 2011 a emailovou zprávou ze dne 31. 5. 2011).

61. Žalobkyně účtovala žalované náklady ve výši 5 220 Kč na kontrolu návrhu smlouvy o dílo, když žalobkyně využila právní pomoci advokátní kanceláře JUDr. [jméno] [příjmení] a náklady za právní pomoc ve výši 30 000 Kč a 36 000 Kč od AK [příjmení] & [anonymizováno]. Dále žalobkyně vyúčtovala částku 65 000 Kč za přípravu důkazů a žaloby (prokázáno fakturou [číslo] [rok], fakturou [číslo] [rok], fakturou č. [anonymizováno] [rok], výpisem z účtu ze dne 11. 11. 2011, 13. 1. 2012 a 11. 4. 2014 a fakturou [číslo]).

62. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, ve které ji vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 801 823 Kč z důvodu předsmluvní odpovědnosti, jelikož nabídka žalobkyně byla vybrána jako nejvhodnější nabídka v zadávacím řízení, když žalovaná jednala se žalobkyní o uzavření smlouvy o dílo, k jejímuž uzavření na konec nedošlo s tím, že žalovaná reagovala na tuto výzvu dopisem, ve kterém uvedla, že odmítá skutečnost, že by porušila jakoukoliv povinnost, přičemž na základě porušení povinnosti by vznikla žalobkyni škoda (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 6. 2. 2012 a dopisem ze dne 15. 2. 2012).

63. Soud zjistil, že žalobkyně zvažovala podání insolvenčního návrhu na žalovanou, která se dostala do úpadku, přičemž insolvenční návrh proti žalobkyni byl odmítnut (prokázáno emailovou zprávou ze dne 10. 9. 2013, emailovou zprávou ze dne 4. 10. 2013 a výpisem z insolvenčního rejstříku ze dne 4. 12. 2015).

64. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek stavěl pro žalovanou závod, přičemž žalobkyně se zde podílela jako projektant. Jako zaměstnanec jiné společnosti se podílel na výstavbě I. etapy závodu na pěnové sklo a po jejím ukončení přešel k žalované s tím, že se měl podílet se na výstavbě II. etapy v pozici ředitele výstavby. Od nástupu spolupracoval se žalobkyní. Vyhlášení výběrového řízení na projektovou dokumentaci si řešila sama žalovaná, svědek nikoliv, ale ví, že výběrové řízení vyhrála žalobkyně. Od konce července se začalo na projektu intenzivně pracovat, jelikož už tehdy byl časový skluz. Začátkem listopadu se zakázka zrušila i ve vztahu k žalobkyni, ale o důvodu zrušení nic neví. Má za to, že žalobkyně nedostala za práci zaplaceno, přičemž sám svědek úhradu urgoval. Finanční stránku věci měl na starost finanční ředitel Ing. [anonymizováno]. Svědek viděl projektovou dokumentaci, nebo alespoň její část. Svědek ví, že žalobkyně pracovala pro žalovanou asi 3 měsíce. O smluvních vztazích mezi žalobkyní a žalovanou neví nic. Byla vypracována i projektová dokumentace na dopravní cesty, kterou vypracovala společnost [právnická osoba], přičemž [právnická osoba] plus vyhrála výběrové řízení na výstavbu těchto cest a odkládacích ploch. Taktéž byl vypracován i časový harmonogram, který byl velmi časově náročný. Svědek upřesnil, že to byla velká zakázka, a proto se společnosti nejprve zajímaly o technické parametry spíše než o uzavírání smluv.

65. Z výslechu svědka Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je zaměstnancem žalované na pozici finančního ředitele. Na starost měl i financování daného projektu, přičemž projekt měl tři zdroje financování, a to dotaci od Ministerstva průmyslu a obchodu, vlastní zdroje žalované a úvěr z banky. Pro získání dotace oslovil žalobkyni, jelikož spolu již spolupracovali na předchozích projektech a pro získání dotace byla taktéž nutná studie proveditelnosti, kterou žalobkyně dokončila v prvním pololetí roku 2010, přičemž za tuto studii žalobkyně obdržela úhradu. Po té se přistoupilo k zadávací dokumentaci k výběrovým řízením, kterou taktéž pomohla vypracovat žalobkyně. Výběrová řízení byla dvě, jedno na komplexní projektovou dokumentaci a druhé na rekonstrukci zpevněných ploch ve [obec]. Žalovaná dlouhodobě spolupracuje se [právnická osoba], se kterou má uzavřenu mandátní smlouvu, a která odborně vede výběrová řízení. Žalobkyně vypracovala technickou specifikaci pro zadávací dokumentaci, což bylo žalobkyni uhrazeno. Na konci července 2011 rozeslala [anonymizováno] oznámení o výběru nejvhodnější nabídky v rámci výběrového řízení na komplexní projektovou činnost. Hned po té zaslala žalobkyně návrh smlouvy o dílo, kterou ale jednatel žalované nepodepsal z důvodu, že se vedla jednání s hlavním odběratelem žalované, se [právnická osoba] [právnická osoba], což bylo sděleno žalobkyni na osobním setkání, kterého se účastnil také svědek, že dokud se nevyřeší vztahy s touto společností, žalovaná smlouvu nepodepíše. Po oznámení o výběru nejlepší nabídky nebyla žalobkyně od žalované nijak úkolována a žádnou práci od žalobkyně ani neobjednala. Žalobkyně byla upozorněna na skutečnost, že nemá provádět žádné práce, dokud se nevyřeší situace s hlavním odběratelem. Po výpovědi s hlavním odběratelem nemohli dále riskovat několikamilionový projekt, a proto dále nepokračovali na uvedeném projektu. Za té situace se ani nevědělo, jaké stavby, jak velké a kde budou stát, a proto nemohly být známy parametry k vypracování komplexní projektové dokumentace. Oznámení o zrušení výběrového řízení provedla [právnická osoba], aby bylo vše v souladu se zákonem, když jako důvod jí uvedli skutečnost, že mají ekonomické problémy. Svědek hradil žalobkyni některé faktury, přičemž fakturu se stejným číslem jako předchozí, již uhrazená faktura, byla žalobkyni vrácena. Žalobkyně nepracovala pro žalovanou, jelikož spolu neměli podepsanou žádnou smlouvu a ani žalobkyně nedostala žádné pověření. Žalobkyně předložila několik návrhů smluv o dílo, avšak vždy bylo žalobkyni oznámeno, aby ještě počkala. Nechtěli ho nijak poškodit, proto nechtěli, aby pracoval na projektu, když by se mohlo stát, že mu některé práce nebudou moci uhradit.

66. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracovala na pozici sekretářky žalované. Výběrové řízení řídila pro žalovanou [právnická osoba], přičemž nabídka žalobkyně byla vybrána jako nejvhodnější. Z ekonomických důvodů muselo být výběrové řízení zrušeno. Žalovaná dostala výpověď od hlavního odběratele, čímž byla ohrožena celá společnost. Žalobkyně předložila jednateli žalované návrh smlouvy o dílo, přičemž jednatel žalované žalobkyni sdělil, že smlouva prozatím nemůže být podepsána. Tuto skutečnost svědkyně ví, jelikož slyšela obsah telefonního hovoru mezi jednateli žalované a žalobkyně, když má kancelář hned vedle jednatel žalované.

67. Z výslechu jednatele žalované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v roce 2011 byl výrobním a technickým ředitelem žalované. Žalobkyně pomáhala žalované vytvořit studii proveditelnosti. Přes [anonymizováno] po té požádali a následně obdrželi dotaci na výrobu desek z pěnového skla. Žalobkyně vyhrála následné výběrové řízení, což jí bylo oznámeno [právnická osoba] dne 26. 7. 2011. Dne 24. 8. 2011 obdržela žalovaná výpověď od hlavního dodavatele [anonymizováno] [právnická osoba], přičemž s touto skutečností byla žalobkyně obeznámena. Žalobkyně chtěla začít připravovat projekt dle výběrového řízení, přičemž žalovaná po něm žádnou činnost nechtěla. Zároveň v průběhu jednání žalobkyně neříkala žalované, že už by měla nějaké práce či části projektu hotové, když v podstatě ani nebylo co, jelikož nebyly hotové půdorysy budov, ani rozhodnuto o jejich umístění a ani nebyla vybrána technologie.

68. Z výslechu účastníka řízení [jméno] [příjmení], jako jednatele žalované, soud zjistil, že po získání dotace bylo vyhlášeno výběrové řízení, které vyhrála žalobkyně. Mezitím hlavní odběratel žalované, [anonymizováno] [právnická osoba], vypověděla žalované smlouvu a ukončila s ní spolupráci, což bylo neprodleně oznámeno jednateli žalobkyně, panu [příjmení] s tím, že zastavují dotovaný projekt. Projekt byl zastaven, jelikož žalovaná neměla finanční prostředky a ani by nedostala úvěr od banky. Skutečnost, že žalovaná s projektem končí, byla žalobkyni oznámena hned, přičemž za jeden měsíc od doby, kdy žalobkyně vyhrála výběrové řízení, nemohla stihnout vyhotovit celý projekt. Žalobkyně nikdy nepředložila, co měla rozpracováno. Žalobkyně nedostala od žalované pokyn k provádění jakýchkoliv prací. Smlouva nebyla uzavřena z důvodu odstoupení hlavního odběratele a také z důvodu, že nebyla jasné, jaká technologie bude vůbec k výrobě pěnového skla použita. O smlouvě o dílo se nejednalo, veškeré návrhy byly předloženy jednatelem žalobkyně.

69. Z výslechu účastníka řízení [jméno] [příjmení], jako jednatele žalobkyně, soud zjistil, že jednatel žalobkyně tvrdil, že nebyl informován o finančních potížích žalované nebo že by došlo k výpovědi mez žalovanou a hlavním odběratelem. Ani pan [příjmení], se kterým komunikovala žalobkyně, jí neinformoval o finančních problémech. Žalobkyně započala s pracemi ihned po informaci, že zvítězila ve výběrovém řízení.

70. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, které by vedly ke zjištění skutkového stavu. Jde o emailové zprávy a komunikaci mezi žalobkyní a jinými společnostmi ohledně tavící pece, když tyto důkazy jsou pro dané řízení bezpředmětné z důvodu nadstandartních popisů odborných postupů, které nejsou pro dané řízení podstatné. Dále soud nevzal v potaz ani důkazy žalobkyní vyhotovené zadávací dokumentace, jelikož veřejná zakázka ani dotační program se řídily vlastní zadávací dokumentací. Ani důkazy k prokazování detailní výroby pěnového skla nejsou pro dané řízení relevantní, jelikož důkazy předložené k obsahu prací na projektové dokumentaci byly dostačující. Taktéž nemůže žalobkyně uplatňovat již za řízení náklady vynaložené na právní pomoc, jelikož tyto náklady spadají do nákladů řízení, přičemž náklady řízení mají akcesorickou povahu a právo na ně vzniká až rozhodnutím soudu ve věci samé spolu s výrokem o nákladech řízení. Z důkazů, které žalobkyně předložila v anglickém jazyce, soud taktéž nezjistil nic, jelikož soud není povinen si cizojazyčné listiny překládat.

71. Z provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr, že žalovaná byla příjemkyní dotace od Ministerstva průmyslu a obchodu pro realizaci areálu na výrobu pěnového skla, přičemž k vypracování komplexní projektové dokumentace zadala výběrové řízení, ve kterém zvítězila žalobkyně. Po té mělo v souladu se zadávací dokumentací a pravidly Operační program podnikání a inovace dojít k uzavření smlouvy o dílo. Žalobkyně začala pracovat na projektové dokumentaci a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky spojené s dílčími pracemi na projektové dokumentaci, přestože jí bylo sděleno, že smlouva nebude uzavřena.

72. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

73. Podle ust. § 631 zákona č. 40/1964 Sb., o.z. smlouvou o dílo se zavazuje objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.

74. Podle ust. § 420 odst. 1 o. z., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

75. Podle ust. § 442 odst. 1 o. z., se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

76. Podle ust. § 379 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

77. Podle ust. § 287 odst. 2 obch. zák. je vyhlašovatel soutěže oprávněn odmítnout všechny předložené návrhy, jestliže si toto právo vyhradil v podmínkách soutěže.

78. Po právní stránce věc soud s ohledem na přechodná ustanovení § 3028 odst. 3 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku posoudil tak, že mezi stranami probíhala v roce 2011 předsmluvní jednání, přičemž účelem mělo být uzavření smlouvy o dílo dle ust. § 631 o. z., když předsmluvní odpovědnost nebyla v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník upravena, a proto soud vycházel z v té době platné judikatury. Předmětem smlouvy o dílo mělo být vyhotovení komplexní projektové dokumentace pro provozovnu ve [obec], přičemž na tuto zakázku vyhrála žalobkyně veřejnou zakázku. Veřejná zakázka se neřídila zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jelikož ve vyhlášeném výběrovém řízení k zakázce na služby s názvem„ Komplexní projektová činnost“, žalovaná výslovně uvedla, že zadávací řízení je organizováno v souladu s pravidly pro výběr dodavatelů operačního programu, když na zadávací řízení se neuplatní ustanovení zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Tento krok žalované byl v souladu s pravidly pro výběr dodavatelů, jelikož subjekty nemající u zakázek v celkové hodnotě vyšší než 500 000 Kč bez DPH, s výjimkou uvedenou v pravidlech pro výběr dodavatelů, povinnost postupovat dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a jestliže má žadatel povinnost postupovat podle pravidel pro výběr dodavatelů, nelze dobrovolně zvolit přístup dle zákona o veřejných zakázkách místo postupu podle pravidel pro výběr dodavatelů. Tento řádný způsob uzavírání zakázky byl potvrzen i zprávou Ministerstva průmyslu a obchodu i [právnická osoba], jejíž předmětem činnosti je právě organizování veřejných zakázek. Žalovaná tedy postupovala v souladu s pravidly OPPI, kterými byla vázána, když zrušila výběrové řízení bez udání důvodu, k čemuž byla dle pravidel OPPI oprávněna. Žalobkyně přitom byla s touto skutečností seznámena, neboť podáním její nabídky akceptovala postup podle uvedených pravidel OPPI. Zákonem o veřejných zakázkách se přitom dle OPPI lze inspirovat jen v bodech, která pravidla pro výběr dodavatelů neupravují, což není tento případ. V souladu s OPPI bylo povinností žalované, uzavřít s vítězným uchazečem z výběrového řízení smlouvo o dílo, avšak žalovaná celé výběrové řízení zrušila, ještě předtím než k uzavření takové smlouvy došlo. K takovému jednání byla oprávněna, jak bylo uvedeno výše, a nebylo její povinností uvést jakýkoliv důvod pro zrušení výběrového řízení. Nad rámec toho přesto žalovaná prostřednictvím agentury [právnická osoba] žalobkyni sdělila i důvod-špatnou ekonomickou situaci. [jméno] lze objektivně shledat, s ohledem na vypovězení smlouvy hlavního odběratele výrobků žalované společností [anonymizováno] [právnická osoba] dne [datum], a také obecnou hospodářskou krizí probíhající v tomto období. Bylo prokázáno, že žalobkyně o této skutečnosti byla seznámena obratem, přesto bez dalších pokynů či zadání jakékoliv práce od žalované pokračovala v pracích na projektu. Žalobkyně tedy neměla žádný smluvní vztah ve vztahu k žalované ohledně vypracování projektové dokumentace, když na projektové dokumentaci začala pracovat zcela ze své iniciativy, ač byla několikrát upozorňována, že má posečkat na další vývoj ohledně vysoutěžené zakázky, na což upozorňovali i všichni svědci, kteří byli vyslechnuti v tomto řízení. Soud uvěřil výpovědím svědků pana [příjmení], pana [příjmení], paní [příjmení], pana [příjmení]. [příjmení] i pana [příjmení]. [příjmení], jelikož se tyto výpovědi shodují, a naopak neuvěřil výpovědi jednatele žalobkyně p. [příjmení], a to z důvodu, že se jednalo o účastnický výslech, kdy jednatel žalobkyně nebyl poučen o následcích křivé výpovědi, a také z toho důvodu, že po posouzení ostatních důkazů všechny listinné důkazy i ostatní svědecké výpovědí prokázali opak.

79. Předně se soud zabýval z důvodu ekonomiky řízení vznesenou námitkou promlčení a dospěl k závěru, že nároky uplatněné žalobkyní podáními ze dne 5.11.2015 a 21.2.2016 v celkové výši 2 113 640 Kč jsou promlčeny. Žalobkyně se dne 2. 11. 2011 dozvěděla o tom, že bude podávat nabídku, resp. žalobkyně požaduje škodu, k níž mělo dojít jednáním v období od 26.7.2011 do 2.11.2011, a od této chvíle běžela subjektivní promlčecí lhůta, která je podle ust. § 397 obch. zák., nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Žaloba byla podána ke dni 27. 1. 2014, přičemž promlčecí lhůta by uplynula dnem 2. 11. 2014, nárok žalobkyně tedy promlčen nebyl jen ohledně původně žalované částky ve výši 1 166 360 Kč. Ve zbytku 2 113 640 Kč je nárok promlčen a nelze jej pro důvodně vznesenou námitkou žalobkyni přiznat.

80. Svůj nárok žalobkyně požaduje z titulu náhrady škody vzniklé v souvislosti s vypracováním komplexní projektové dokumentace, v podstatě požaduje cenu za dílo, které měla pro žalovanou provést. Předpokladem pro úspěšné uplatnění nároku na jakoukoliv škodu, je prokázání porušení povinnosti, vznik škody a příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a škodou-kauzální nexus. Žalobkyně tedy požadovala náhradu škody ve smyslu § 442 odst. 1 o. z. a § 379 obch. zák., přičemž dostatečně neprokázala ani jeden z uvedených předpokladů vznik a výši škody a jejich příčinnou souvislost s porušením povinností žalované. Soud k tomuto nároku uvádí, že žalobkyně v řízení dostatečně neprokázala znaky potřebné k uplatnění náhrady škody. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaná porušila některou ze smluvních či zákonných povinností, neboť jak bylo uvedeno výše, skutečnost, že zrušila výběrové řízení bylo zcela v souladu s OPPI, a žalovaná tak mohla učinit i bez uvedení důvodu. Žalobkyně s tímto postupem přitom byla seznámena. Jestliže žalobkyně dovozuje porušení povinností žalované v souvislosti s dotačním řízením, toto jednak nemá vztah k uplatněnému soukromoprávnímu nároku žalobkyně, druhak je případné porušení žalovanou plně v kompetenci správních orgánů. Žalobkyně tak přes opakované poučení dle § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř. neprokázala již první předpoklad pro vznik nároku na náhradu škody, proto nemůže být žaloba úspěšná ani ve zbývající nepromlčené části. Taktéž však žalovaná neprokázala vznik škody, jelikož byla dopředu a několikrát upozorněna na to, že nemá na projektové dokumentaci pracovat bez uzavření smlouvy o dílo vzhledem k časové náročnosti celého projektu a nejisté ekonomické budoucnosti žalované, a tím pádem žalobkyně ani nemohla prokázat příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Do té míry, do jaké jde o svobodná hospodářská rozhodnutí učiněná na podkladě vlastního rizika, by měl každý za svá jednání a majetkové dispozice odpovídat sám. Pouze ve chvíli, kdy by byla jeho svoboda rozhodování v tomto ohledu nějakým způsobem omezena, lze uvažovat o přenesení odpovědnosti na druhého. V tomto případě však byla žalovaná upozorňována, aby neprováděla žádné práce v souvislosti s vysoutěženou zakázkou, jelikož budoucnost celého projektu byla ohrožena. Tedy i za situace, kdy žalobkyně mohla být díky vítězné nabídce ve výběrovém řízení v očekávání, že uzavře se žalovanou smlouvu o dílo, nelze po žalované požadovat náhradu škody z důvodu, že žalobkyně byla zavčasu upozorněna na skutečnost, že smlouva o dílo nebude uzavřena. Žalovaná jí také nezadávala žádné úkoly ani práce. Soud dospěl k závěru, že žalovaná oznámila skutečnost, že smlouva nebude uzavřena včas, a proto žalobkyně musela vědět, že veškerou práci spojenou s vypracováním projektové dokumentace dělá z vlastní iniciativy a bez objednání ze strany žalované a nemohla být proto v dobré víře. Tím, že žalobkyně podala nabídku k vyhlášené veřejné zakázce, souhlasila v souladu s pravidly pro výběr dodavatelů s podmínkami uvedenými v zadávací dokumentaci, ve kterých bylo výslovně stanoveno, že žalovaná si vyhrazuje právo výběrové řízení zrušit, a to i bez udání důvodů. I kdyby soud posuzoval jednání žalované dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, dopadal by na jednání žalované § 84 uvedeného zákona, kdy jedním z důvodů pro zrušení výběrového řízení může být důvod hodný zvláštního zřetele. Za ten lze považovat ztrátu nejvýznamnějšího odběratele, čímž se žalovaná dostala do nejisté ekonomické situace v kombinaci s probíhající ekonomickou recesí. Koneckonců i poskytovatel dotace tento důvod zrušení výběrového řízení akceptoval. Za škodu navíc nemůže být považováno to, co žalobkyně pro žalovanou vypracovala a žalovaná jí za to nezaplatila. Žalobkyně nemá nárok na obvyklé náklady před uzavřením smlouvy, pouze na specifické náklady vyvolané v důsledku žalované, přičemž ani po poučení soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. tyto specifické požadavky žalobkyně neuvedla. Uplatněná náhrada škody vycházející z kalkulace zisku z nerealizované smlouvy nepředstavuje v projednávané věci škodu vzniklou v příčinné souvislosti s jednáním žalované o uzavření smlouvy (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2015, č. j. 23 Odo 903/2013). K nároku žalobkyně, kdy požadovala po žalované taktéž úhradu nákladů za pronájem kanceláře a leasing služebního vozidla soud uvádí, že žalobkyně je obchodní společností, která ke své činnosti spojené s podnikáním vynakládá měsíčně určité náklady spojené s provozem, jejichž úhradu nemůže nárokovat po žalované z důvodu, že takové náklady by jí vznikly nezávisle na tom, zda by pracovala na projektu pro žalovanou či na jiném projektu. Nadto lze dodat, že v tomto řízení žalobkyně neprokázala, že by si předmětnou kancelář a vozidlo pořídila v příčinné souvislosti s danou zakázkou. V tomto případě soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ve kterém se uvádí, že potencionálním smluvním partnerům zpravidla vznikají náklady, jejichž povaha a výše závisí na typu předpokládané smlouvy, s jejichž vynaložením musí počítat bez ohledu na to, zda zamýšlená smlouva bude nakonec uzavřena či nikoliv. Vynaložení těchto obvyklých provozních nákladů přitom za odškodnitelnou majetkovou újmu ve smyslu ust. § 420 o. z. považovat nelze. Oproti tomu v případě vynaložení nákladů, které nelze považovat za – pro uzavření smlouvy konkrétního typu – běžné (obvyklé) a jejichž potřeba vyvstala v důsledku specifických požadavků druhé strany, nelze vyloučit možnost jejich posouzení jako škody podle výše odkazovaného ustanovení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2006, č. j. 29 Odo 1166/2004). Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR tedy vyplývá, že může být přiznána náhrada negativní škody, avšak pouze ve výši odpovídající neobvyklým nákladům, mezi které nepatří pronájem kanceláře a leasing nového vozidla, a taktéž sem nepatří náklady za právní zastoupení spojené s úpravou návrhu smluv o dílo. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení ani důkazní, když nevyčíslila skutečnou výši mimořádných nákladů, které jí vznikly v souvislosti s pracemi pro žalovanou.

81. K tomu lze ještě uvést, že jednání jedné ze stran může být považováno za protiprávní v případě, že jednání o uzavření smlouvy dospělo do stádia, kdy jedna ze stran byla v důsledku chování druhé strany v dobré víře, že smlouva bude uzavřena a druhá strana ukončila jednání o uzavření smlouvy, aniž by k tomu měla legitimní důvod (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ze dne 2. 9. 2008 č. j. 25 Cdo 127/2007). Za této situace byla žalobkyně seznámena s možností zrušení výběrového řízení, a to i bez udání důvodu, a proto nemohla být v dobré víře, že smlouva bude uzavřena. Nad to byla opakovaně upozorňována na špatnou ekonomickou situaci žalované a žalovaná jí ani žádnou práci nikdy nezadala. Lze proto shrnout, že nárok žalobkyně ve výši 2 113 640 Kč byl promlčen a zbytek nároku ve výši 1 166 360 Kč nebylo možné žalobkyni přiznat, neboť neprokázala ani jeden z předpokladů pro vznik nároku na náhradu škody, když byť i jen absence jednoho z nich, nemohla vést k přiznání nároku žalobkyni.

82. Nad to soud doplňuje, že i kdyby se výběrové řízení řídilo zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a žalovaná by zrušila výběrové řízení bez důvodů zvláštního zřetele, jak namítala žalobkyně, bylo povinností žalobkyně dle ust. § 110 odst. 1 a 2 podat námitky ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o porušení zákona, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Žalobkyně tyto námitky vůči žalované ani tak nepodala.

83. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

84. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s vyměřeným soudním poplatkem ve výši 167 315 Kč a dále náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s náklady za právní zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 6 úkony právní služby po 12 980 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, 3x písm. d) uvedeného ust., písemné podání - vyjádření k žalobě ze dne 12. 3. 2014, ze dne 21. 4. 2015 a ze dne 11. 11. 2015, písm. g) účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem konaného dne 12. 11. 2015 (delší než 2 hodiny, proto bráno jako dva úkony právní služby), když jejich výše je dána § 8 odst. 1 ve spoj. s ust. § 7 bod 6. této vyhlášky), a dále náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s náklady za právní zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 4 úkony právní služby po 14 420 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a to písm. d) uvedeného ust., písemné podání - vyjádření k žalobě ze dne 8. 12. 2015, 2x písm. g) účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem konaného dne 15. 12. 2016 (delší než 2 hodiny, proto bráno jako dva úkony právní služby) a dne 18. 4. 2016, když jejich výše je dána § 8 odst. 1 ve spoj. s ust. § 7 bod 6. této vyhlášky), a dále náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s náklady za právní zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 14 úkony právní služby po 21 700 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a to 4x písm. d) uvedeného ust., písemné podání - vyjádření ze dne 13. 6. 2016, ze dne 13. 10. 2016, ze dne 2. 5. 2017, 6. 3. 2018, 6x písm. g) účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem konaného dne 23. 6. 2016 (delší než 2 hodiny, proto bráno jako dva úkony právní služby), dne 17. 10. 2016 (delší než 3 hodiny, proto bráno jako tři úkony právní služby), dne 10. 4. 2017, dne 25. 9. 2017, dne 7. 12. 2017 (delší než 2 hodiny, proto bráno jako 2 úkony právní služby), a dne 14. 3. 2018, když jejich výše je dána § 8 odst. 1 ve spoj. s ust. § 7 bod 6. této vyhlášky), a dále náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s náklady za právní zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 4 úkony právní služby po 21 420 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a to 6x písm. d) uvedeného ust., písemné podání - vyjádření ze dne 16. 10. 2019, ze dne 18. 5. 2020, ze dne 10. 8. 2020, ze dne 18. 8. 2020, ze dne 15. 9. 2020 a ze dne 23. 10. 2020, 3x písm. g) účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem konaného dne 10. 1. 2019, dne 10. 3. 2020, dne 23. 6. 2020 a dne 13. 8. 2020, když jejich výše je dána § 8 odst. 1 ve spoj. s ust. § 7 bod 6. této vyhlášky) a 34 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 801 149,60 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).