21 C 199/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena anonymizováno jméno příjmení , obecnou zmocněnkyní bytem adresa o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 12 000 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 25 326,32 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 5 náklady státu ve výši 13 406,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje nevrácenou kauci, kterou žalobkyně v pozici nájemnice složila ve prospěch žalované jako pronajímatelky ve vztahu k nájmu bytu, přičemž tato částka po skončení nájmu bytu jí nebyla vrácena. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že účastnice uzavřely dne 25. 11. 2017 smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem byl pronájem bytu [číslo] (dále jen„ předmětný byt“) žalobkyni jako nájemkyni a to na dobu neurčitou. Žalobkyně k rukám žalované jako pronajímatelce složila vratnou peněžní jistotu ve výši 12 000 Kč v hotovosti. Žalovaná byt prodala, žalobkyni doručila výpověď z nájmu bytu listinou ze dne 24. 3. 2021 s tím, že nájem bytu skončí ke dni 30. 6. 2021. Byť žalobkyně měla za to, že výpověď z nájmu bytu je neplatná, tuto akceptovala a došlo ke skončení nájmu se žalovanou ke dni 30. 6. 2021, kdy ke stejnému dni uzavřela žalobkyně s novými vlastníky předmětného bytu novou nájemní smlouvu. Při předání bytu novým vlastníkům dne 19. 6. 2021 žalovaná odmítla vyúčtovat složenou peněžní jistotu s tím, že si ji ponechá, kdy tato sloužila dle nájemní smlouvy k zajištění úhrady nájemného, záloh na služby, doplatku z vyúčtování, úhrad za plnění poskytovaná v souvislosti s nájmem, jakož i pohledávek z titulu náhrady škody způsobené na bytu či jeho vybavení, za níž odpovídá nájemce. Žalovaná na tyto položky žádné náklady za žalobkyni nevynaložila, dle nájemní smlouvy byla povinna k vyúčtování složené peněžní jistoty učinit nejpozději do 30ti pracovních dnů od skončení nájmu, kdy lhůta k vyúčtování uplynula dne 11. 8. 2021. Žalobkyně nesouhlasila s výhradami žalované, pro které odmítla vrátit složenou peněžní jistotu. Pokud by připustila, že by měla svým nákladem vymalovat předmětný byt či že poškodila koupelnu a kuchyňskou linku, pak ani v tomto případě by bez dalšího nemohla být krácena na složené jistotě, kdy žalovaná ani na výmalbu, ani na opravu kuchyňské linky a opravu koupelny ničeho nevynaložila. K tvrzenému zamlčení poškození plynového kotle v průběhu nájemního vztahu při revizi dne 5. 3. 2021 bylo zjištěno, že plynový kotel nevyhovuje nové normě, kdy ač je umístěn v první zóně, není osazený proudovým chráničem na přívod elektřiny. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vyúčtování a vrácení složené peněžní jistoty předžalobní výzvou ze dne 9. 8. 2021, avšak žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, když k vrácení peněžní jistoty nedošlo z důvodu vzájemné dohody mezi účastníky. Vady na předmětu nájmu byly uvedeny v protokolu o předání nemovitosti ze dne 19. 6. 2021, kdy tento protokol byl podepsán oběma stranami. Poškození předmětu nájmu ze strany žalobkyně nebylo možno odstranit v plném rozsahu z toho důvodu, že cena opravy poškozeného plynového kotle překročila výši peněžní jistoty, žalobkyně se odmítla po ukončení nájemního vztahu z bytu vystěhovat, neumožnila tak provedení dalších oprav, tedy i například vymalování bytu, přičemž situace byla řešena s novým vlastníkem bytu poskytnutím slevy z kupní ceny nemovitosti. Po celou dobu trvání nájmu žalobkyně porušovala své povinnosti a to z důvodu pozdního hrazení nájemného, kdy žalovaná nepožadovala po žalobkyni úroky z prodlení. Při jednání žalovaná doplnila, že dohodu mezi účastníky o započtení kauce může prokázat svědecká výpověď nových vlastníků bytu, náklady na opravu plynového kotle pak výslech opraváře kotle. Žalovaná rovněž k důkazu navrhla fotografie bytu, které měly prokazovat stav bytu při předání bytu žalovanou žalobkyni a fotografie prokazující stav bytu při vrácení bytu žalované žalobkyni. Ve vztahu k tvrzené námitce započtení předmětné kauce byla vyzvána ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby dotvrdila a prokázala, že žalobkyně porušila některou svoji povinnost jako nájemkyně bytu a tím došlo ke vzniku škody na strany žalované, aby prokázala výši této škody a skutečnost, že ke škodě došlo v důsledku porušení povinnosti ze strany žalobkyně. Následně žalovaná doplnila, že ke dni skončení nájemního vztahu zůstal nedoplatek na nájemném ve výši 21 400 Kč, dále zde byl úrok z prodlení ve výši 1 836,70 Kč. Ve vztahu k plynovému kotli v důsledku nesprávného užívání bylo nutno vyměnit modulační zapalovací desku a s tím byl spojen náklad ve výši 8 168 Kč. Když žalovaná informovala žalobkyni o záměru byt prodat, žalovaná slíbila, že byt uvede do původního stavu, kdy předmět nájmu byl žalobkyni předán při vzniku nájmu čistě vymalovaný, vybavený plně funkční kuchyňskou linkou. Při předání bytu pak bylo shledáno, že žalobkyně nedostála žádnému svému závazku, náklady spojené s vymalováním bytu a provedení úprav byly domluveny mezi žalovanou a novými vlastníky bytu na částku 7 000 Kč, tato částka byla předána dne 19. 6. 2021 k rukám nových vlastníků bytu. O vadách na bytu a předání kompenzační částky byl sepsán protokol mezi žalovanou a novými vlastníky bytu. Kauce ve výši 12 000 Kč byla započítána na dluhy na nájmu a úroky z prodlení v celkové výši 23 236,70 Kč, na částku 8 168 Kč na nutné opravy poškozeného plynového kotle, a 7 000 Kč byla uhrazena novému vlastníku bytu k provedení oprav a vymalování bytu. Následně byla žalovaná vyzvána ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení -v jakém období došlo k pozdním platbám žalované, po jak dlouhou dobu byla v prodlení s platbou jaké částkou, když na tuto výzvu žalovaná již nereagovala.

3. Dle procesních stanovisek mezi účastníky nebylo sporu, že dne 25. 11. 2017 mezi žalobkyní, jako nájemkyní a žalovanou, jako pronajímatelkou byla uzavřena smlouva o nájmu bytu, k ukončení nájmu předmětného bytu došlo na základě výpovědi žalované s tím, že nájem byl ukončen ke dni 30. 6. 2021. Byt byl dán do nájmu žalobkyni dne 25. 11. 2017, a byt odevzdán novým vlastníkům bytu dne 19. 6. 2021, kdy kupní smlouva mezi žalovanou a jako prodávající a manžely [příjmení] jako kupujícími uzavřena dne 20. 4. 2021. Sporu bylo, v jakém stavu byl předmětný byt při předání žalobkyni jako nájemkyni, rovněž sporu bylo, v jakém stavu se nacházel byt při vrácení bytu žalované jako pronajímatelce. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu, že s počátkem nájmu byla složena žalobkyní peněžní jistota ve výši 12 000 Kč ve prospěch žalované.

4. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení má soud za prokázány následující skutečnosti: Mezi žalovanou jako pronajímatelkou a žalobkyní jako nájemkyní byla dne 25. 11. 2017 uzavřena smlouva o nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] v obci [obec], nájem bytu byl sjednán od 1. 12. 2017 na dobu neurčitou s tím, že měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši 5 000 Kč, zároveň byla dohodnuta povinnost nájemce složit k rukám pronajímatele vratnou peněžní jistotu ve výši 12 000 Kč. Ve vztahu k peněžní jistotě bylo v článku 4 bod 9 dohodnuto, že pronajímatel je oprávněn použít jistotu na úhradu nezaplaceného nájemného, záloh na služby, neuhrazeného vyúčtování, nebo též na úhradu pohledávek za plnění poskytovaná v souvislosti s nájmem, jakož i pohledávek z titulu náhrady škody způsobené na bytu či jeho vybavení, za níž odpovídá nájemce, případně i jiných závazků nájemce vzniklých v souvislosti s nájmem dle této smlouvy. Nájemce svým podpisem smlouvy dává výslovný souhlas k čerpání peněžní jistoty pronajímatelem v těchto výše uvedených případech, případně k započtení takových pohledávek proti pohledávce na vrácení peněžní jistoty při skončení nájmu. Pronajímatel se zavazuje, že po skončení nájmu bytu vyplatí nájemci výše uvedenou peněžní jistotu, pokud nedojde k jejímu vyčerpání z důvodu uvedených výše, případně bude nájemci vyplacen příslušný zůstatek peněžní jistoty. Pronajímatel je povinen peněžní jistotu vyúčtovat nejpozději do 30ti pracovních dnů po skončení nájmu. Zároveň v článku 6 bod 10 bylo dohodnuto, že ke dni skončení nájmu je nájemce povinen byt vyklidit a předat jej v původním stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k běžnému opotřebení při běžném užívání (prokázáno smlouvou o nájmu bytu ze dne 25. 11. 2017).

5. Žalovaná dala žalobkyni výpověď nájemní smlouvy ke dni 30. 6. 2021 (prokázáno výpovědí nájemní smlouvy bez uvedení data, nesporným tvrzením účastníků).

6. Při vzniku nájmu dne 25. 11. 2017 byla složena žalobkyní peněžní jistota ve prospěch žalované ve výši 12 000 Kč (nesporné tvrzení mezi účastníky).

7. Dne 20. 4. 2021 žalovaná prodala předmětný byt [jméno] a [jméno] [příjmení], dne 19. 6. 2021 byl byt protokolárně předán žalovanou jako prodávající kupujícím manželům [příjmení] s tím, že nájemkyní bytu nadále zůstala žalobkyně. Zároveň v rámci protokolu o předání nemovitosti bylo uvedeno, že byla předána částka 2 000 Kč jako záloha [celé jméno žalobkyně] a 5 000 Kč vyrovnání za nájem za období od 18. 5. 2021 až 30. 6. 2021 (prokázáno Protokolem o předání nemovitosti ze dne 19. 6. 2021).

8. Žalovaná dne 19. 6. 2021 uvedla v listině označené jako peněžní jistota, že při předání bytu novým majitelům nebyla peněžní jistota ve výši 12 000 Kč vrácena nájemkyni [celé jméno žalobkyně], která má i nadále byt v pronájmu od nových majitelů. Důvodem nevrácení peněžní jistoty je to, že byt je nevymalovaný, poškozená koupelna, linka, plus pozdní platby a zamlčení poškození plynového kotle. Jsou zde podpisy nájemkyně i pronajímatelky, kdy s vyjádřením a konstatováním žalované k nevrácené kauce žalobkyně nesouhlasila (prokázáno listinou ze dne 19. 6. 2021 předloženou ze strany žalobkyně). Žalovaná pak předložila identickou listinu ze dne 19. 6. 2021 shora uvedenou, kde však chyběl nesouhlas žalobkyně k nevrácení kauce (prokázáno listinou ze dne 19. 6. 2021 předloženou ze strany žalované).

9. Ve vztahu k dlužnému nájemnému za období od 10. 12. 2017 do 10. 6. 2021 na základě periodických výpisů z účtu žalobkyně či její matky za předmětné období spolu s nesporným tvrzením žalobkyně a žalované má soud za prokázané, kdy žalovaná tvrdila nezaplacení nájmu ze strany žalobkyně za říjen 2018, tento byl zaplacen 8. 10. 2018, nájem za listopad 2018 byl zaplacen 8. 11. 2018, (prokázáno potvrzením o provedení transakce nájemného za říjen a listopad 2018). Nájemné za říjen 2019 bylo uhrazeno dne 7. 10. 2019 (prokázáno potvrzením o provedení transakce), nájemné za říjen 2020 bylo zaplaceno 8. 10. 2020 (prokázáno potvrzením o provedení transakce nájemného), rovněž nájemné za srpen 2020 bylo uhrazeno dne 10. 8. 2020 ve výši 5 700 Kč a dne 7. 9. 2020 bylo uhrazeno nájemné za září 2020 ve výši 5 700 Kč (prokázáno periodickými výpisy z účtu žalované či její matky v daném období), pouze nájemné se splatností 10. 11. 2020 bylo zaplaceno v březnu 2021. Periodickými výpisy z účtu žalobkyně či její matky bylo prokázáno, že k pozdní úhradě došlo ve vztahu k nájemnému pouze za listopad 2020, kdy tento byl zaplacen až v březnu 2021. Žalovaná přes výzvu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nedoplnila v jaké výši došlo k zápočtu za úrok z prodlení za tuto pozdní platbu, když bylo zjištěno, že veškeré nájemné bylo zaplaceno, pouze došlo k prodlení za nájem za listopad 2020.

10. Výslechy svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], má soud za prokázanou pouze tu skutečnost, že oběma svědkům není nic známo o uzavření dohody mezi účastnicemi o započítání kauce, tak jak bylo tvrzeno ze strany žalované, oba svědci potvrdili, že koupili od žalované byt na přelomu jara a léta v roce 2021. Při předání bytu, kromě svědků a účastnic řízení byl přítel nebo manžel žalované. Žádný ze svědků si nevzpomněl, zda při předání bytu byla řešena nějakým způsobem kauce mezi účastnicemi sporu. Žalobkyně jako novým majitelům bytu složila novou kauci. Dle svědka [příjmení] byt byl při předání ve standardním stavu, kdy během 10 minut došlo k předání a byl sepsán předávací protokol (prokázáno výslechy svědků [jméno] a [jméno] [příjmení]).

11. Výslechem svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázané, že prováděl roční servisní prohlídku plynového kotle v předmětném bytě a to dne 5. 3. 2021, kdy servisní prohlídka tam nebyla dělána delší dobu. Další opravy se pak týkaly v souvislosti s touto servisní prohlídkou, kdy dne 28. 4. 2021 byla provedena výměna modulační a řídící desky s tím, že bylo zjištěno, že deska má výpadky a kotel se zastavoval. Při opravě dne 28. 5. 2021 bylo zjištěno, že kotel je nad vanou, tedy v zóně jedna a kotel není chráněn, proto tam byl nainstalován kombinovaný chránič, aby se mohl kotel dále provozovat. Všechny opravy byly vynuceny stářím a provozem předmětného kotle, závady nebyly zaviněny lidskou silou či lidským pochybením (prokázáno výslechem svědka [jméno] [jméno]).

12. Žalovaná byla vyzvána k vrácení kauce výzvou žalobkyně ze dne 9. 8. 2021 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 9. 8. 2022, dokladem o odeslání ze dne 13. 8. 2021).

13. Žalovaná kauci nevrátila (prokázáno Odpovědí žalované ze dne 3. 9. 2021).

14. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 25. 11. 2017 mezi žalobkyní jako nájemkyní a žalovanou jako pronajímatelkou byla uzavřena smlouva o nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] v obci [obec], nájem bytu byl sjednán od 1. 12. 2017 na dobu neurčitou s tím, že měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši 5 000 Kč. K ukončení nájmu předmětného bytu došlo na základě výpovědi žalované ke dni 30. 6. 2021. Dne 25. 11. 2017 složena žalobkyní peněžní jistota ve výši 12 000 Kč. Ve vztahu k peněžní jistotě bylo v článku 4 bod 9 dohodnuto, že pronajímatel je oprávněn použít jistotu na úhradu nezaplaceného nájemného, záloh na služby, neuhrazeného vyúčtování, nebo též na úhradu pohledávek za plnění poskytovaná v souvislosti s nájmem, jakož i pohledávek z titulu náhrady škody způsobené na bytu či jeho vybavení, za níž odpovídá nájemce, případně i jiných závazků nájemce vzniklých v souvislosti s nájmem dle této smlouvy. Nájemce svým podpisem smlouvy dává výslovný souhlas k čerpání peněžní jistoty pronajímatelem v těchto výše uvedených případech, případně k započtení takových pohledávek proti pohledávce na vrácení peněžní jistoty při skončení nájmu. Pronajímatel se zavazuje, že po skončení nájmu bytu vyplatí nájemci výše uvedenou peněžní jistotu, pokud nedojde k jejímu vyčerpání z důvodu uvedených výše, případně bude nájemci vyplacen příslušný zůstatek peněžní jistoty. Pronajímatel je povinen peněžní jistotu vyúčtovat nejpozději do 30ti pracovních dnů po skončení nájmu. Dne 20. 4. 2021 žalovaná prodala předmětný byt [jméno] a [jméno] [příjmení], dne 19. 6. 2021 byl byt protokolárně předán žalovanou jako prodávající kupujícím manželům [příjmení] s tím, že nájemkyní bytu nadále zůstala žalobkyně. Zároveň byla novým vlastníkům bytu předána částka 2 000 Kč jako záloha [celé jméno žalobkyně] a 5 000 Kč vyrovnání za nájem za období od 18. 5. 2021 až 30. 6. 2021. Žalovaná dne 19. 6. 2021 nevrátila peněžní jistotu ve výši 12 000 Kč nájemkyni [celé jméno žalobkyně] s tím, že byt je nevymalovaný, poškozená koupelna, linka, plus pozdní platby a zamlčení poškození plynového kotle. Žalobkyně s nevrácením kauce nesouhlasila. K pozdní úhradě nájemného ze strany žalobkyně došlo za měsíc listopad 2020, kdy tento byl zaplacen až v březnu 2021. Noví vlastníci předmětného bytu si nejsou vědomi žádné dohody mezi účastnice o započítání kauce ve prospěch žalované, žalobkyně jim následně zaplatila novou kauci. Byt byl při předání při prodeji ve standardním stavu. Oprava kotle byla vynucena stářím kotle a závady na něm nebyly způsobeny lidskou silou či pochybením. Žalovaná, ač vyzvána ve smyslu § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. neprokázala stav bytu při předání bytu do nájmu a při jeho ukončení, nedoplnila tvrzení za jaké období a v jaké výši vznikl u ní nárok na úrok z prodlení za pozdně zaplacené nájemné, když bylo v řízení prokázáno, že žádný dluh na nájemném žalobkyně jako nájemkyně u žalované v současnosti nemá a došlo pouze k jedné pozdní úhradě za měsíc listopad roku 2020, kdy takto nájemné bylo zaplaceno v březnu 2021. Žalovaná byla vyzvána k vrácení kauce předžalobní výzvou ze dne 9. 8. 2021.

15. Dle § 2254 odst. 1, 2 zákona 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen občan.zák.) ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Dle odst. 2 výše uvedeného ustanovení při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

16. Po právní stránce dospěl podepsaný soud k následujícím závěrům: Mezi účastnicemi byla sjednána v rámci smlouvy o nájmu předmětného bytu dle § 2235 občan. zák. dohoda o složení peněžní jistoty dle § 2254 odst. 1 občan. zák., na základě které žalobkyně složila dne 25. 11. 2017 žalobkyně ve prospěch žalované peněžní jistotu ve výši 12 000 Kč. Ke dni 30. 6. 2021 došlo ke skončení nájmu bytu na základě výpovědi žalované dle § 2286 občan. zák., kdy mezi účastnicemi ani nebylo sporu, že v tento den byl nájem bytu ukončen. V řízení tak ve smyslu § 2254 odst. 2 občan. zák. a článku 4 bodu 9 Smlouvy o nájmu bytu vzniklo právo žalobkyně po uplynutí 30 dnů právo na vrácení jistoty. V řízení přes výzvu soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. nebyla prokázána dohoda účastnic ve smyslu § 1981 občan. zák. o zániku povinnosti žalované vrátit jistotu žalobkyni, když tato nebyla prokázána výslechy svědků [příjmení], ani ji nelze seznat ze znění listiny ze dne 19. 6. 2021 předložené ze strany žalované, když její znění ve smyslu § 555 občan.zák. nelze hodnotit jako dohodu účastnic o zániku povinnosti žalované vrátit peněžní jistotu. Soud se pak následně zabýval hodnocením této listiny, zda se nejedná o započtení ve smyslu § 1982 občan. zák. Soud však dospěl k závěru, že tuto listinu nelze hodnotit ani jako započtení s ohledem na její neurčitost, když z obsahu listiny nelze vyvodit rozsah poškození koupelny, linky, pozdní platby a poškození plynového kotle. Přes výzvy soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalovaná v řízení neprokázala stav bytu při vzniku nájmu a po skončení nájmu, kdy svědek [příjmení] potvrdil standardní stav bytu. Žalovaná netvrdila, ani neprokázala jakékoliv porušení povinnosti žalobkyně jako nájemkyně bytu a vznik škody na straně žalované s prokázáním, že důvodem takové škody bylo porušení povinnosti žalobkyní. Ve vztahu k tvrzenému poškození kotle naopak v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poškození kotle nezpůsobila. Žalovaná tak neprokázala žádný důvod pro nevrácení jistoty. Uplynutím 30 dní od skončení nájmu, tj. od 30. 6. 2021 vzniklo žalobkyni právo na vrácení peněžní jistoty ve výši 12 000 Kč. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl, když zároveň v souladu s ust. § 1970 občan. zák. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení požadovaný od 12. 8. 2021, kdy 30-ti denní lhůta k vrácení peněžní jistoty uplynula dříve než 11. 8. 2022.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byla zcela úspěšná žalobkyně, soud ji proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Náklady žalobkyně jsou v daném případě představovány zaplaceným soudním poplatkem za žalobu v částce 1 000 Kč a náklady právního zastoupení žalobce dle § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za 8 úkonů (po zohlednění dvou ½ úkonů tedy 7) po 1 580 Kč za úkon- 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva ze dne 9. 8. 2021 a 3. vyjádření žalobkyně ze dne 5. 10. 2021 úkon 2. a 3. počítaný každý za ½ úkonu ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h), 4. sepis žaloby, 5. vyjádření ze dne 13. 1. 2022 a účast na jednání dne 15. 2. 2022, 12. 4. 2022, 23. 8. 2022, spolu s paušální náhradou ve výši 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. za každý z těchto 8 úkonů, dále z cestovného k jednání k soudu z místa kanceláře právního zástupce žalobce (Česká Lípa Praha a zpět v délce k jednomu jednání v celkové délce 200 km) za použití vozidla Ford Focus s průměrnou spotřebou 6 litrů motorové nafty na 100 km dle velké technického průkazu k vozidlu a normy EU 692/2008, kdy se bere v potaz 3. údaj o spotřebě, kdy cestovné za jednání dne 15.2.2022 bylo stanoveno ve výši 1385,20 Kč při sazbě základní náhrady ve výši 4,70 Kč za 1 km a ceně benzínu 95 O ve výši 37,10 Kč za litr dle Vyhlášky č. 511/2021 Sb., cestovné za jednání dne 12. 4. 2022 bylo stanoveno ve výši 1385,20 Kč při sazbě základní náhrady ve výši 4,70 Kč za 1 km a ceně benzínu 95 O ve výši 37,10 Kč za litr dle Vyhlášky č. 47/2022 Sb., cestovné za jednání dne 23. 8. 2022 bylo stanoveno ve výši 1474 Kč při sazbě základní náhrady ve výši 4,70 Kč za 1 km a ceně benzínu 95 O ve výši 44,50 Kč za litr dle Vyhlášky č. 116/2022 Sb., dále náhrady za ztrátu času strávené na cestě k jednání a zpět dle § 14 odst.3 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, když cesta k jednání trvala dvě hodiny, tudíž za jedno jednání (tam i zpět) 4 hodiny tedy celkem v částce 800 Kč, za 3 jednání pak v částce 2 400 Kč a 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. Celkem tak náklady dosáhly částky 25 326,32 Kč (výrok II rozsudku). Soud nepřiznal žalobkyni náklady vzniklé dne 2. 6. 2022 za jednání, které bylo zrušeno z důvodu na straně obecné zmocněnkyně žalované, když o nich bylo rozhodnuto samostatně dne 18. 8. 2022 usnesením pod č. j. 21 C 199/2021-182.

18. Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil dle § 148 odst.1 o. s. ř.. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve sporu nebyla úspěšná a soudu vznikly náklady v částce 13 406,20 Kč za vyplacené svědečné za výslech svědků (svědečné svědkyně [příjmení] ve výši 486 Kč, svědečné svědka [příjmení] ve výši 10 358 Kč, svědečné svědka [jméno] ve výši 2 562,20 Kč) při jednání dne 23. 8. 2022, uložil tuto povinnost žalované (výrok III rozsudku).