21 C 22/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení 90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % ročně z částky 90 Kč od 4. března 2018 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 90 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. s tvrzením, že nezletilý syn žalované dne 23. 2. 2018 využil u žalobkyně lékařskou pohotovostní službu, za což žalované jako zákonnému zástupci nezletilého pacienta vznikla povinnost zaplatit regulační poplatek. Regulační poplatek byl vyúčtován daňovým dokladem ze dne 23. 2. 2018 znějícím na částku 90 Kč splatným dne 3. 3. 2018. Žalovaná svůj dluh písemně uznala dne 23. 2. 2018.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaná se nevyjádřila, měl soud za to, že souhlasí, a k projednání věci nenařizoval jednání. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že nezletilému synovi žalované byla dne 23. 2. 2018 poskytnuta v zařízení žalobkyně hrazená péče, za niž jí byl vystaven platební doklad znějící na částku 90 Kč splatný dne 3. 3. 2018 (zjištěno z daňového dokladu ze dne 23. 2. 2018 číslo). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 18. 6. 2018 a následně i předžalobní výzvou k plnění ze dne 23. 10. 2020 (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 18. 6. 2018 a předžalobní výzvy ze dne 23. 10. 2020 s podacími archy), avšak žalovaná ničeho nezaplatila což nesporuje. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni uznala co do důvodu i do výše (prokázáno uznáním dluhu ze dne 23. 2. 2018).

5. Dle § 16a odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je pojištěnec anebo za něj jeho zákonný zástupce, povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství.

6. Podle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Dne 23. 2. 2018 bylo synovi žalované poskytnuto pohotovostní ošetření v zařízení žalobkyně, čímž žalované vznikla v souladu s ust. § 16a odst. 1 výše citovaného zák. č. 48/1997 Sb., povinnost zaplatit regulační poplatek za poskytnutí této lékařské pohotovostní služby ve výši 90 Kč. Protože žalovaná ač svůj dluh ve smyslu § 2053 o. z. uznala, žalobkyni dosud částku v této výši nezaplatila, soud jí tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, splatnost dlužné částky vyplývá z vystavených daňových dokladů.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spoj. s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dvou náhradách hotových výdajů ve výši 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkony návrh ve věci samé a výzva k plnění, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 600 Kč, a byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti, neboť u zdejšího soudu bylo již podáno přes 3 700 žalob tohoto typu. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Jedná se tak ve smyslu ust. § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky o návrh podaný na ustáleném vzoru, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání. (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li povinný to, co mu bylo rozhodnutím soudu uloženo, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.