21 C 31/2025
č. j. 21 C 31/2025-11
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 6 § 62
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2820 § 2910
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 2
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, 30/2024 Sb. — § 6
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Anonymizováno , narozený Datum narození žalovaného , státní příslušník Turecka bytem Adresa žalovaného o zaplacení 123 625 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 123 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 123 625 Kč od 24. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 946 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 123 625 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v odůvodnění uvedla, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu , jméno FO, , s SPZ , SPZ, , které dne 30. 5. 2024 řídil v , adresa, , kdy svou neohleduplnou jízdou poškodil zaparkovaný osobní automobil , jméno FO, , s SPZ , SPZ, , ve vlastnictví , jméno FO, (dále jen 2. poškozený) a následně zaparkovaný osobní automobil , Anonymizováno, , s SPZ , SPZ, , ve vlastnictví , jméno FO, (dále jen 1. poškozený). Žalovaný zanechal vzkaz s kontaktem ke své osobě a z místa dopravní nehody odjel. Jelikož k vozidlu , jméno FO, , s SPZ , SPZ, , nebylo k datu nehody, tedy ke dni 30. 5. 2024, uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla žalobkyni povinnost poskytnout poškozeným v plné výši plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, kterou má žalovaný povinnost uhradit. Za žalobkyni jejím jménem vyřídila pojistnou událost společnost , právnická osoba, . (dále jen pověřený partner), která má pro tyto činnosti odpovídající personální a technické zázemí. Prvnímu poškozenému bylo vyplaceno plnění z titulu jeho havarijního pojištění sjednaného s , právnická osoba, . (dále jen , Anonymizováno, ). , Anonymizováno, uhradila za poškozené vozidlo , Anonymizováno, , s SPZ , SPZ, , pojistné plnění ve výši 72 788 Kč na základě faktury za opravu. Následně přešlo právo na náhradu plnění z pojištění na , Anonymizováno, , která jej uplatnila u žalobkyně. Žalobkyně dne 22. 8. 2024 uhradila , Anonymizováno, náhradu plnění poskytnutého poškozenému ve výši 72 788 Kč. Druhému poškozenému, majiteli vozidla , jméno FO, , s , Anonymizováno, , poskytla žalobkyně v návaznosti na šetření pověřeného partnera z Garančního fondu dne 10. 7. 2024 plnění v celkové výši 47 812 Kč na základě kalkulace nákladů na opravu. Samotnému pověřenému partnerovi uhradila žalobkyně dne 6. 8. 2024 smluvní odměnu ve výši 3 025 Kč představující náklady spojené s vyřízením případu. Celkem tedy žalobkyně v souvislosti s likvidací škodní události vyplatila částku 123 625 Kč. Žalobkyni vzniká ze zákona nárok vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti. Žalobkyně se tedy žalobou domáhala uhrazení újmy, kterou za žalovaného hradila, včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu. Toto plnění není nárokem na náhradu škody, ale nárokem sui generis; jde o speciální postižní právo žalobkyně dané přímo ze zákona. Žalobkyně vyzvala žalovaného přípisem ze dne 24. 10. 2024 k náhradě toho, co za něj plnila, tj. zaplacení částky 123 625 Kč, a to ve lhůtě do 23. 11. 2024. Následně vyzvala žalovaného k plnění ještě předžalobní výzvou ze dne 8. 1. 2025.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“) za použití § 101 odst. 4 o. s. ř., když se nevyjádřil na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
3. V této věci jde o řízení s mezinárodním prvkem, protože žalovaný je občanem Turecka. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Na uvedený vztah nedopadá žádná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Tureckem, proto soud s odkazem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, aplikoval nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), konkrétně obecné pravidlo příslušnosti v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení, podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, kde mají bydliště. Žalovaný měl bydliště na území České republiky ve smyslu českého práva, na které odkazuje čl. 62 nařízení Brusel I bis, proto je dána mezinárodní příslušnost českého soudu.
4. Na základě listinných důkazů založených ve spise došel soud ke skutkovému závěru, že dne 30. 5. 2024 řídil žalovaný osobní automobil , jméno FO, , RZ , SPZ, , po , adresa, , ve směru k , adresa, . Zde poškodil zaparkovaný osobní automobil , jméno FO, , SPZ: , SPZ, , a následně zaparkovaný osobní automobil , Anonymizováno, , SPZ: , SPZ, . Z místa dopravní nehody odjel a dopravní nehodu neoznámil Policii ČR. Na místě ale zanechal svůj kontakt. Při dopravní nehodě nedošlo k žádnému zranění, vznikla hmotná škoda na výše uvedených vozidlech, jiná hmotná škoda nebyla na místě zjištěna ani uplatněna. K vozidlu , jméno FO, , s SPZ , SPZ, , nebylo uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zjištěno z policejního protokolu ze dne 31. 5. 2024 a ze sdělené PČR ze dne 29. 6. 2024). Společnost , právnická osoba, . uplatnila vůči žalobkyni náhradu škody ve výši 72 788 Kč. Tuto částku uhradila svému klientovi, 1. poškozenému, z titulu jeho havarijního pojištění u , právnická osoba, . (zjištěno z žádosti o regres ze dne 15. 8. 2024, ze stanovení výše skutečné škody a z faktury za opravu č. , hodnota, ). Škoda na vozidle 2. poškozeného byla stanovena ve výši 47 812 Kč. Tuto částku vyplatila 2. poškozenému společnost , právnická osoba, ., která byla žalobkyní pověřena k řešení škodní události (zjištěno ze stanovení skutečné škody, zápisu o poškození, kalkulace nákladů na opravu a vyjádření k likvidaci ze dne 4. 7. 2024). Následně žalobkyně uplatnila vůči žalovanému náhradu toho, co za žalovaného uhradila a náklady na vyřízení případu, tedy celkem částku 123 625 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 24. 10. 2024). Protože žalovaný částku ve stanovené výši neuhradil, vyzvala ho žalobkyně k úhradě předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 8. 1. 2025).
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
6. Rozhodné právo určil soud podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), dle kterého je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Škoda vznikla v České republice, rozhodným právem je proto české právo.
7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
8. Podle § 2820 odst. 1 OZ vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.
9. Podle § 2820 odst. 2 OZ osoba, jejíž právo na pojistitele přešlo, vydá pojistiteli potřebné doklady a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Zmaří-li přechod práva na pojistitele, má pojistitel právo snížit plnění z pojištění o částku, kterou by jinak mohl získat. Poskytl-li již pojistitel plnění, má právo na náhradu až do výše této částky.
10. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen jako ZPOD), provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.
11. Podle § 62 písm. b) ZPOD Kancelář poskytuje z garančního fondu plnění za újmu vzniklou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti, jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, nebo jde-li o vozidlo, k jehož provozu se nevztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, stanoví-li tento zákon, že za újmu vzniklou provozem tohoto vozidla se poskytuje plnění z garančního fondu.
12. Podle § 71 odst. 1 písm. a) ZPOD poskytne-li , Anonymizováno, plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu.
13. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu , jméno FO, , neměl sjednané povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle § 6 odst. 1 písm. b) ZPOD. Dne 30. 5. 2024 způsobil dopravní nehodu, proto žalobkyni vznikla povinnost podle § 62 písm. b) ZPOD poskytnout poškozeným v plné výši plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, kterou má žalovaný povinnost uhradit podle § 2910 OZ. Prvnímu poškozenému bylo vyplaceno plnění z titulu jeho havarijního pojištění sjednaného s , Anonymizováno, , která uhradila pojistné plnění ve výši 72 788 Kč na základě faktury za opravu a v souladu s § 2820 OZ, přešlo právo na náhradu plnění z pojištění na , Anonymizováno, , která jej následně uplatnila u žalobkyně. Druhému poškozenému poskytla žalobkyně v návaznosti na šetření pověřeného partnera z Garančního fondu dne 10. 7. 2024 plnění v celkové výši 47 812 Kč. Žalobkyni proto vznikl na základě § 71 odst. 1 písm. a) ZPOD nárok na zaplacení žalované částky vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, tedy vůči žalovanému.
14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O příslušenství soud rozhodl v souladu s § 1970 o. z. Výše úroků byla určena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 946 Kč, která představuje zaplacený soudní poplatek.
16. Lhůty ke splnění povinnosti byly stanoveny podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvod pro jejich prodloužení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.