21 C 35/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 830 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 830 Kč se 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 500 Kč od 16. 10. 2025 do zaplacení, s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 15 500 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení, s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 13 830 Kč od 4. 12. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 394 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 24. 9. 2025 došlo k dopravní nehodě za účasti vozidla registrační značky , SPZ, , které bylo v dané době registrováno na jméno žalovaného. Žalobce na pokyn Policie ČR provedl odtah uvedeného vozidla na jeho odstavné parkoviště na adrese , adresa, , kde bylo vozidlo uskladněno od 25. 9. 2025 do 19. 11. 2025. Dne 19. 11. 2025 bylo vozidlo předáno , Anonymizováno, na jeho odstavné parkoviště na adrese , adresa, , , adresa, . Žalobci v souvislosti s odtahem vozidla žalovaného vznikly náklady v celkové výši 29 830 Kč představované náklady za uskladnění vozidla a náklady za odtah vozidla na odstavné parkoviště ve Veleslavíně v částce 25 500 Kč a za odtah vozidla z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, v částce 4 330 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož žalobkyně uvedla, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se nijak nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Ve věci je přítomen mezinárodní prvek daný státní příslušností žalovaného, soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. S odkazem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen z.m.p.s.), aplikoval dvoustrannou mezinárodní smlouvu uveřejněnou vyhláškou ministra zahraničních věcí pod č. 95/1983 Sb. uzavřenou mezi Československou socialistickou republikou a , adresa, sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 16. 5. 1983 (dále jen „mezinárodní smlouva“). Lze aplikovat úpravu dle čl. 38 mezinárodní smlouvy o náhradě škody, podle něhož se věc řídí právním řádem státu smluvní strany, kde došlo ke skutečnosti zakládající právo na náhradu škody a příslušný soud je ten soud státu, jehož právní předpisy se použijí jako právo rozhodné. Na základě uvedeného je mezinárodně příslušný český soud a rozhodné právo je české.

5. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

6. Žalobce je státní příspěvkovou organizací zřízenou , právnická osoba, (zřizovací listina příspěvkové organizace ze dne 8. 12. 1997). Žalobce provedl na základě pokynu Policie ČR dne 24. 9. 2025 odtah vozidla registrační značky , SPZ, , jehož vlastníkem byl v té době žalovaný a které bylo následně umístěno na odstavném parkovišti žalovaného na adrese , adresa, . Žalobce dopisem ze dne 1. 10. 2025 vyzval žalovaného, aby si vozidlo vyzvedl (předávací protokol vozidla ze dne 25. 9. 2025, výzva k vyzvednutí vozidla ze dne 1. 10. 2025 včetně dodejky). Žalovaný si však vozidlo nevyzvedl, a to tak bylo dne 19. 11. 2025 předáno , Anonymizováno, a umístěno na adrese , adresa, (protokol o převzetí vozidla od nálezce a jeho předání na odstavnou plochu, zápis o předání zajištěného vozidla). V souvislosti s odtahem a umístěním vozidla na odstavném parkovišti vznikly žalobci náklady v celkové výši 29 830 Kč, kdy cena za odtah vozidla a jeho uskladnění byla stanovena Nařízením hlavního města Prahy (kalkulace nákladů, nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013, nařízení hlavního města Prahy, kterým se mění nařízení č. 2/2013 Sb., o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, kalkulace ceny za dopravu). Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaný ničeho nezaplatil (předžalobní výzva ze dne 9. 1. 2026).

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalobce provedl odtah vozidla, jehož vlastníkem byl žalovaný, kdy bylo vozidlo umístěno na odstavném parkovišti žalobce a následně předáno Magistrátu hlavního města Prahy. V souvislosti s odtahem a umístěním vozidla na odstavném parkovišti vznikly žalobci náklady v celkové výši 29 830 Kč, které žádal po žalovaném uhradit, přičemž žalovaný neuhradil ničeho.

8. V řízení bylo prokázáno, že žalobce v rámci své činnosti vykonávané na základě zřizovací listiny Ministerstva vnitra a v souladu s § 31 odst. 1 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), provedl odtah shora specifikovaného vozidla žalovaného na odstavné parkoviště provozované žalobcem. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení Hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ve znění novely schválené usnesením Rady Hlavního města Prahy č. 1411 ze dne 22.7.2024 (dále jen „nařízení“) činí cena za jeden nucený odtah vozidla 3 800 Kč. Podle odst. 3a téhož ustanovení činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel každý i jen započatý den až do sto osmdesátého dne 500 Kč. Dle interní kalkulace žalobce byla cena za odtah vozidla z parkoviště žalobkyně na parkoviště v , Anonymizováno, vypočtena částkou 4 330 Kč.

9. Tímto úkonem žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci za odtah vozidla a jeho umístění na odstavném parkovišti částku v žalované výši stanovenou v souladu s nařízením, přičemž žalovaný danou částku dosud neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení celkové výši 1394 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 194 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky (předžalobní výzva a podání žaloby.

11. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.