21 C 48/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0, státní příslušnost Bulharska bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10 437 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 437 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 137 Kč od 13. 9. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 437 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nehrazení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy žalovaná, jakožto provozovatel vozidla reg. zn. SPZ, se zdvihovým objemem nad 2 500 cm3, neměla v období od 23. 1. 2023 do 11. 5. 2023 sjednáno pojištění odpovědnosti, ač k tomu byla povinna na základě § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění (dále jen ,,zákon“). Tato zákonná povinnost trvá po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Pokud provozovatel tuto svou povinnost nesplní, má žalobkyně dle § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek za každý den porušení této povinnosti.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“) za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. , když nereagovala na výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

3. V této věci jde o řízení s mezinárodním prvkem, protože žalovaná je občanem Bulharska s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Jelikož Česká republika a Bulharsko jsou členskými státy Evropské unie, určil soud rozhodné právo pro daný vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise došel soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně vyzvala žalovanou, jakožto provozovatele vozidla reg. zn. SPZ, výzvou ze dne 29. 6. 2023 k úhradě příspěvku do garančního fondu Anonymizováno ve výši 10 137 Kč, jelikož vozidlo nebylo pojištěno po dobu 109 dní, kdy denní sazba činí 93 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě). Žalobkyně žalovanou upomenula o úhradu nedoplatku upomínkou ze dne 4. 10. 2023, ve které již uplatnila též náklady spojené s vymáháním pohledávky mimosoudní cestou ve výši 300 Kč. Žalovaná byla též upomenuta předžalobní výzvou ze dne 31. 10. 2023 (zjištěno z upomínky a předžalobní výzvy).

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

6. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Bulharsko jsou, použije přednostně. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.

7. Dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

8. Dle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

9. Dle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen „vyhláška“) se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč.

10. Dle § 2a vyhlášky činí výše nákladů právnická osoba spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč.

11. Žalobkyni vznikl na základě § 4 odst. 1 zákona právní nárok na zaplacení příspěvku, jelikož žalovaná porušila svou povinnost stanovenou § 1 odst. 2 písm. a) zákona, tedy jako provozovatel vozidla takové vozidlo pojistit. Výše nároku žalobkyně se vypočítá dle § 4 odst. 3 zákona jako násobek počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno a sazby, která je stanovena v § 2 vyhlášky, tj. 109 x 93, celkem 10 137 Kč. K této částce se dále přičtou náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které podle § 2a vyhlášky činí 300 Kč. Celkový dluh žalované tak činí 10 437 Kč. Žalovaná se ohledně vzniklého nedoplatku ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a proto soud uložil žalované rovněž zaplatit úroky z prodlení. Výše úroků byla určena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 437 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a písemný návrh) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

14. Lhůty ke splnění povinnosti byly stanoveny podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvod pro jejich prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.