21 C 51/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 830 887 Kč s příslušenství,

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 830 887 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 830 887 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 250 314 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna do tří od právní moci rozsudku nahradit státu náklady řízení ve výši 4 574 Kč, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 6. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 830 887 Kč s tvrzením, že dne 1. 11. 2019 uzavřela žalobkyně jako zhotovitel se žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo, na základě které se žalobkyně zavázala zhotovit dílo, a to výrobu a montáž interiérového vybavení ve stylu„ [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno] [příjmení]“. Dále byla dne [datum] mezi účastnicemi řízení uzavřena licenční smlouva na užívání ochranné známky, a dále smlouva, na základě které bylo žalované poskytnuto právo užívat koncept„ [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno] [příjmení]“ – franchisová smlouva. Dle čl. III. bod 1) smlouvy o dílo byla celková cena díla sjednána ve výši 4 154 388 Kč bez DPH. Dne [datum] byla žalované vystavena zálohová faktura znějící na částku 830 887 Kč, odpovídající 20 % z celkové ceny díla, se splatností ke dni [datum]. Předmětem řízení je pouze částka ve výši 830 887 Kč představující neuhrazenou zálohu ze smlouvy o dílo, kterou žalovaná přes výzvy neuhradila. Žalobkyně neuznává odstoupení od smlouvy o dílo, které provedla žalovaná dne [datum], přičemž žalobkyni bylo doručeno až po podání žaloby dne [datum], jelikož pro odstoupení od smlouvy uvedla neexistující důvody. Jedná se o účelové odstoupení, kterému nepředcházela výzva k odstranění porušení povinností, jak bylo ujednáno ve smlouvě o dílo. Tvrzená nesoučinnost žalobkyně není dána, neboť žalobkyně měla vůli se se žalovanou sejít a vyřešit věc mimosoudně, avšak žalovaná o takové setkání nejevila zájem. Od podpisu smlouvy o dílo došlo k několika setkáním, jednatel žalobkyně byl několikrát přítomen na stavbě při kontrolních dnech. Jednání se zúčastnili i společně se zástupci architektů ze společnosti [právnická osoba] I přes porušování smlouvy o dílo dne [datum] zajistila žalobkyně pro žalovanou dodavatele pivní technologie, došlo k odsouhlasení instalačních tras před zalitím podlah. Žalobkyně nabízela žalované úpravy smluv v podobě dodatků, doporučovala jí kvalitní společnosti pro realizaci projektu, a tedy odmítá tvrzení žalované, že by jí neposkytovala součinnost. Skutečnost, že ve faktuře byl o den posunutý den splatnosti, neznamená, že dlužník nemusí dluh hradit, pouze by to mělo vliv na počátek prodlení. Sazba DPH je v případě montáže technologického celku 0%, neboť se jedná o přenesenou daňovou povinnost, proto DPH nebyla v zálohové faktuře účtována. Žalobkyně zrealizovala celé dílo s využitím know-how žalobkyně a otevřela svoji provozovnu, navzdory tvrzení o ztížené situaci kvůli pandemii COVID-19. Žalobkyně se rovněž vyjádřila k tvrzenému omylu ohledně výše investic, který v řízení uplatnila žalovaná, a to tak, že žalovaná argumentuje předloženou modelovou situací, která však na prostor v lokaci [anonymizováno] nedopadal, jelikož modelová analýza byla žalované zaslána ještě před výběrem této lokality. Žalovaná byla velice dobře seznámena se smlouvou o dílo, sám jednatel žalované uvedl, že věděl, že modelová analýza nedopadá na prostory v lokalitě [anonymizováno], a z tohoto důvodu nebyla modelová analýza způsobilá uvést žalovanou v omyl. Relevantní by byl pouze omyl omluvitelný, tedy omyl, k němuž by došlo přesto, že jednající osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že zcela neuznává nárok uplatněný v žalobě z důvodu, že dne [datum] odstoupila jak od smlouvy o dílo ze dne [datum], tak od licenční smlouvy a franchisové smlouvy ze dne [datum]. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně porušila smluvní povinnosti tím, že cena díla uvedená v čl. III. odst. 1 smlouvy o dílo je uvedena bez DPH, avšak v zaslané faktuře je zálohová část ceny splatná včetně DPH. Zároveň žalobkyně žalované nezaslala daňový doklad v souladu se smlouvou o dílo, pouze fakturu, která není daňovým dokladem. Taktéž je na zaslané faktuře chybné datum splatnosti, když správně má být uvedený datum [datum]. Žalovaná je ve vztahu k žalobkyni slabší stranou, jelikož žalobkyně připravovala veškeré smlouvy. Žalovaná se snažila předejít sporu, když žalobkyni několikrát vyzývala k jednání, ale ta však jednání odmítala. Žalobkyně neposkytovala žalované podporu a součinnost, což je v rozporu s franchisovou smlouvou. Žalovaná tedy od smlouvy odstoupila pro podstatné porušení smlouvy ze zákonných důvodů dle § 2002 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) pro prodlení s plnění povinností žalobkyně dle § 1977 a § 1978 o.z., neboť se v rámci smlouvy o dílo zavázala dílo konzultovat a dbát reálných požadavků žalované. Toto žalobkyně porušila, když nezahrnula do smlouvy Manuál prováděcích zařizovacích prací, navíc sama dílo nezrealizovala. Došlo tedy k platnému odstoupení od smlouvy, přičemž jí měl být vrácen jednorázový vstupní poplatek ve výši 302 500 Kč, což se nestalo. Dle platné judikatury není nutné ani u nepodstatného porušení smlouvy poskytnout dodatečnou lhůtu k plnění, nicméně žalobkyně přes upozornění doposud neupravila fakturu. Nárok na zaplacení ceny díla nemá ani s ohledem na to, že to jí dle § 2610 o.z. vzniká až provedením díla, což není možné, neboť dílo bylo zrealizováno jinou osobou. Došlo tak k zániku závazku pro dodatečnou nemožnost plnění. Žalovaná dále namítla, že byla žalobkyní uvedena v omyl, jelikož plánované investice byly téměř trojnásobné, než jí tvrdila žalobkyně, a za takovýchto podmínek by žalovaná smlouvu neuzavřela. Po uzavření smluv navíc nastaly okolnosti, které nebylo možné předpokládat, a to přijetí vládních opatření v souvislosti s pandemií COVID-19. Smlouva je neplatná i pro rozpor s pravidly hospodářské soutěže dle § 11 odst. 1 zák.č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže z důvodu vnucování nepřiměřených podmínek žalobkyní a zneužití jejího dominantního postavení.

3. Mezi stranami je nesporné, že byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení díla, a to výroba a montáž interiérového vybavení ve stylu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení].

4. Soud podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř. provedl dokazování všemi účastníky navrženými listinnými důkazy, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Dále v souladu s § 126 o.s.ř. provedl výslech svědků navržených žalobkyní [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] a také dle § 131 o.s.ř. výslech jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalobkyně v řízení navrhovala provést výslech dalších svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení], a taktéž výslech druhého jednatele žalobkyně pana [příjmení], přičemž soud tyto výslechy neprovedl z důvodu ekonomiky řízení, neboť měl na základě listinných důkazů a výslechů shora dostatek důkazů prokazujících součinnost žalobkyně. Dále soud provedl všechny žalovanou navržené výslechy, a to svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a z důvodu„ rovnosti zbraní“ i výslech jednatele žalované [příjmení] [příjmení]. Na základě důkazů provedených má soud dostatek podkladů pro své rozhodnutí, žalobkyně ani žalovaná po poučení soudem podle ust. § 119a o.s.ř. ve spojení s ust. § 205a o.s.ř. neměly žádné návrhy.

5. Soud hodnotil všechny povedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkaz v jejich vzájemné souvislosti.

6. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalobkyně se zavázala pro žalovanou prostřednictvím subdodavatelů zhotovit dílo, a to výrobu a montáž interiérového vybavení ve stylu [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno] [příjmení], přesně specifikovanou v příloze [číslo] smlouvy (prokázáno čl. I. smlouvy o dílo ze dne [datum] včetně příloh), kdy jednatel žalované [příjmení] [jméno] nejprve vyplnil objednávku přes dotazník na webovém portálu The [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], kde žalovaná mimo jiné uvedla, že prvotním záměrem bylo otevřít restauraci v lokalitě [anonymizováno] v I. –II. kvartálu 2018 a plánovaná výše investice vlastních prostředků byla 10 000 000 Kč s tím, že žalovaná má sama nabídku několika prostorů vhodných pro realizaci a má zkušenosti s obdobným podnikáním v Rusku. Jednatel v posledních 15 letech figuroval jako finanční a obchodní manažer a ředitel v různých odvětvích, včetně gastronomie a velkoobchodu s alkoholem (prokázáno e-mailovou zprávou ze dne [datum] a jednatele žalované soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum]). Strany si ujednaly, že žalobkyně provede dílo v souladu se smlouvou o dílo, se stavebními plány a popisem nebytových prostor předanými žalovanou nejpozději v den uzavření smlouvy o dílo (prokázáno čl. II. smlouvy o dílo). Celková cena díla byla stanovena na základě položkového rozpočtu v celkové výši 4 154 388 Kč bez DPH s tím, že pokud nebude celková cena díla uhrazena do 60 dnů od uzavření smlouvy o dílo, může být cena ze strany žalobkyně upravena, pokud dojde ke změně cen u dodavatelů žalobkyně (prokázáno čl. III odst. 1 smlouvy o dílo včetně přiloženého podrobného položkového rozpočtu). Cena díla byla splatná tak, že 20 % z ceny díla měla být uhrazena do 60 dnů od podpisu smlouvy o dílo, 50 % z ceny díla do 6 měsíců od podpisu smlouvy o dílo, nejpozději však v den zahájení díla, 20 % z ceny díla nejpozději 2 týdny po zahájení díla a 10% z ceny díla nejpozději 14 dní po předání díla (prokázáno čl. III odst. 3 smlouvy o dílo). Žalobkyně se zároveň zavázala, že bude práce průběžně konzultovat se žalovanou a bude dbát jejích reálných požadavků, pokud to nebude na újmu konceptu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] (prokázáno čl. IV. odst. 1 smlouvy o dílo). [obec] instalace díla bylo uvedeno na adrese [adresa] (prokázáno čl. IV. odst. 2 smlouvy o dílo). Žalovaná se zavázala, že předá objekt určený pro montáž interiérového vybavení ve stavu způsobilém pro řádné provedení montážních prací nejpozději do tří pracovních dnů od zahájení díla (prokázáno čl. V. odst. 1 věta první smlouvy o dílo). Zároveň strany ujednaly, že kterýkoliv účastník je oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit s okamžitým účinkem v případě, že druhý účastník podstatným způsobem poruší své smluvní závazky, kdy se za podstatné porušení pro účely smlouvy o dílo považuje a) prodlení s plněním termínu splatnosti díla nebo b) další porušení smluvních závazků, avšak pouze poté, co druhý účastník ani na písemnou výzvu svůj závazek nesplní nebo následky jeho porušení neodstraní ani v dodatečně přiměřené lhůtě (prokázáno čl. VII odst. 6. smlouvy o dílo). Dne [datum] se žalobkyně též zavázala, že žalované poskytne k užívání na dobu deseti let ochrannou známku [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] (prokázáno licenční smlouvou ze dne [datum]) a také se žalobkyně téhož dne zavázala, že prostřednictvím dohody o franchise bude oboustranným záměrem stran provozování restaurace podle konceptu [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno] [příjmení], kdy žalovaná uhradila žalobkyni vstupní poplatek ve výši 302 500 Kč (prokázáno smlouvou o franchise ze dne [datum] a výpisem o pohybu na účtu žalované ze dne [datum] a potvrzením o provedení transakce). Modelová situace konceptu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] – 15 stolů, cca 300 m² předpokládala, že celková investice bez DPH měla být ve výši 7 500 000 Kč s tím, že návratnost této investice měla být za 2,7 roku, přičemž tento koncept počítal přibližně se 135 místy a provozními měsíčními náklady cca 651 000 Kč s tím, že v této analýze bylo zároveň uvedeno, že celková investice může být vyšší (prokázáno zjednodušenou ekonomickou analýzou s modelovým příkladem). Žalovaná si pronajala prostory sloužící podnikání od společnosti [právnická osoba], a to obchodní jednotku č. H [číslo] o předpokládané výměře 372,9 m² a skladové prostory č. H [číslo] o předpokládané výměře 19,48 m² s počátkem nájmu ke dni [datum] (prokázáno nájemní smlouvou ze dne [datum]). Žalovaná si prostory převzala dne [datum] s tím, že za drobné nedodělky byly označeny podlahy, nátěr, světla, topení, rozvody a další drobné vady (prokázáno ze zápisu o odevzdání a převzetí budovy nebo stavby). Zároveň [právnická osoba] [příjmení] [jméno], která zajišťovala pronájem prostor, upozornila žalovanou, že k předání prostor je důležité proškolení jejich zaměstnanců školitelem BOZP a upozornila na nutnost dodržování Manuálu provádění zařizovacích prací, do kterého mimo jiné patří povinnost provádění prací pouze oprávněnou společností, povinnost všech dodavatelů mít uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu až do výše 60 000 000 Kč a povinnost poskytnutí jmenného seznamu lidí a společností, které se budou v prostoru pohybovat (prokázáno emailovou komunikací ze dne [datum] mezi žalovanou a zaměstnankyní [právnická osoba] [příjmení] [jméno] a Manuálem provádění zařizovacích prací). Žalobkyně informovala žalovanou, že [právnická osoba] – [právnická osoba] je spolehlivý dodavatel, a dále žalobkyně upozorňovala žalovanou, že na pivní technologii poskytují záruku, avšak není možné, aby komponenty k této technologii dodával někdo jiný. Taktéž byla žalovaná upozorněna, že žalobkyně není ochotna jednat o slevě z ceny díla z důvodu, že nebyla uhrazena záloha, když vystavený daňový doklad byl již měsíc po splatnosti (prokázáno e-mailovou zprávou žalobkyně ze dne [datum]). Soud dále zjistil, že žalovaná hradila [právnická osoba] – [právnická osoba] částky za provedené práce na stavbě restaurace, avšak tyto práce neplynuly ze smlouvy o dílo, která je předmětem tohoto řízení, poněvadž smlouva o dílo ze dne [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, nikoliv se [právnická osoba] – [právnická osoba] (prokázáno z výpisu z účtu za období [datum] [datum]). Žalobkyně zaslala žalované návrh dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo s tím, že se žalobkyně nově zavázala poskytovat žalované součinnost a spolupráci pro získání příslušných správních rozhodnutí k provádění zařizovacích prací, dále se zavázala, že žalobkyně bude zařizovací práce provádět s řádnou péčí a v souladu se zákony, a dále že žalobkyně sdělí žalované seznam jmen všech pracovníků, kteří se budou podílet na zařizovacích pracích a zajistí, aby všichni dodavatelé měli pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetím osobám až do výše 10 000 000 Kč (prokázáno návrhem dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo). Žalovaná zaslala žalobkyni připomínky k dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo, kdy ve své e-mailové zprávě mimo jiné uvedla, že zálohu ve výši 20 % z ceny díla je žalovaná schopna uhradit hned v pondělí, tj. [datum] (prokázáno e-mailové zprávy žalované ze dne [datum]). Žalobkyně nesouhlasila se změnou platebních podmínek, a zároveň žalobkyně ponížila cenu díla o částku 231 700 Kč týkající se vyjmutí položky z rozpočtu (prokázáno e-mailovou zprávou žalobkyně ze dne [datum]). Žalobkyně vystavila žalované daňový doklad znějící na částku 830 887 Kč se splatností ke dni [datum] jako zálohu ve výši 20 % z ceny díla (prokázáno daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum]), ač záloha ve výši 20 % z ceny díla by odpovídala částce 1 005 373 Kč s DPH (prokázáno znaleckým posudkem ze dne [datum] vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Z doložených fotografií bylo prokázáno, že na stavbě probíhaly stavební práce (prokázáno z fotografií založených ve spise na č. l. 27-30). Žalobkyně informovala žalovanou, že pokud má zájem o další jednání ohledně dodatku ke smlouvě o dílo, snížení ceny díla a závazku dodržování manuálu provádění zařizovacích prací, musí uhradit zálohu z ceny díla, která již byla po splatnosti (prokázáno emailovou komunikací mezi žalobkyní a žalovanou ze dne [datum]). Žalovaná odstoupila od franchisové smlouvy, licenční smlouvy a smlouvy o dílo, a to z důvodu, že žalobkyně odmítala osobní schůzky, nepřehodnotila smlouvy na základě požadavků žalované, uvedla žalovanou v omyl v důsledku nesprávné výše investic, které měly být do projektu vloženy, neposkytovala žalované potřebnou součinnost a taktéž z důvodu, že nastala pandemie COVID-19 a provozování restaurace je tedy ztížené vládními opatřeními (prokázáno odstoupením od smluv ze dne [datum]). Žalovaná několikrát vyzývala žalobkyni k osobním schůzkám (prokázáno e-mailovou komunikací mezi žalovanou a žalobkyní ze dne [datum]). Žalovaná neuznala nárokovanou pohledávku žalobkyně z důvodu, že nebyly splněny podmínky pro zaplacení ceny díla (prokázáno vyjádřením ze dne [datum]). Pivní bary spolu s pivní technologií existují na více místech a pod různými značkami, nikoliv výhradně pod značkou žalobkyně (prokázáno fotografií internetových stránek [právnická osoba] ze dne [datum]). Dodání a montáž samovýčepních zařízení, technologii piva a průtokoměry zhotovila pro žalovanou [právnická osoba] a. s. (prokázáno protokolem o předání díla ze dne [datum]). Restaurace žalované byla otevřena v září roku 2020 (prokázáno fotografií oznámení na facebookové stránce realitní kanceláře [anonymizováno] ze dne [datum]). Z tabulky položek soud zjistil, že žalovaná musela na úpravu prostor vynaložit částku ve výši 1 847 117,67 Kč (prokázáno tabulkou položek na č. l. 107) a celková investice do restaurace vyšla žalovanou na částku 17 793 820,41 Kč (prokázáno seznamem dodavatelů včetně rozpisu úhrad).

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem a zároveň spolumajitelem [právnická osoba] [právnická osoba], tedy subdodavatele žalobkyně, a byl přítomen dne [datum] při kontrolním dnu, na kterém měl odsouhlasit trasy vedení pivní technologie. Spolu s ním tam byl přítomen jednatel žalobkyně [příjmení], dále [jméno] [příjmení] a projektant ze společnosti [právnická osoba], pan [příjmení], pan [příjmení] a další lidé. Dokumentaci k této záležitosti obdržel ve dnech 26. 2. a [datum] od jednatele žalobkyně. Svědek na místě zkontroloval pivní trasy, chladicí box a další technické věci. Společnost, ve které je zaměstnán, spolupracuje se žalobkyní a už pro ni zhotovili několik projektů. Funguje to tak, že nejprve dostanou od žalobkyně výkresovou dokumentaci, na základě které zaměří prostory, připraví cenový návrh rozpočtu, a po odsouhlasení dojde k výrobě samotné techniky, její montáže, zaškolení a předání díla. Návrh rozpočtu v této konkrétní věci předal žalobkyni někdy počátkem dubna 2020, a poté obdržel informaci, že jsou nějaké problémy s investorem. V prostorách stavby již byly připraveny průchody, kterými se propojují pivní pitony. Po předložení fotografií poznal místo stavby s tím, že takto již byla stavba připravena v době, kdy ji navštívil on. Neví, zda bylo dílo v tomto případě zprovozněno. Společnost [anonymizováno] [část obce] zná, tato dělá stavební úpravy před projektem.

8. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek je architektem ve společnosti [právnická osoba] a se žalobkyní spolupracoval již na více projektech. I v případě projektu se žalovanou se postupovalo jako obvykle, tedy že žalobkyně uhradí studii a návrh na technologii piva, zbytek bude hradit žalovaná. Na základě smlouvy uzavřené se žalovanou jí dodali stavební projekt, realizační projekt a projekt interiéru. Pro žalovanou dále prováděli autorský dozor, ale po nějaké době již žalovaná neplnila své závazky, a proto ani svědek již neposkytoval autorský dozor. Všechna jednání probíhala s panem [příjmení], a to za účasti jednatele žalobkyně. Studie byla zrealizována až na určité drobnosti, přičemž svědek se zúčastnil kolaudace někdy v srpnu 2020, to už byl interiér kompletní. Interiér byl obdobný jako u ostatních projektů, akorát logo bylo pozměněné. U každého projektu je stejná typologie nábytku a technologie piva.

9. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je otcem jednatele žalované a pracuje pro žalovanou jako technický manažer. Byl přítomen téměř všem jednáním se žalobkyní a se [právnická osoba] [anonymizováno], od které si pronajali prostory pro restauraci. Po dohodě s [anonymizována dvě slova] vybrali objekt zvaný [anonymizováno]. Na všech jednání s [anonymizována dvě slova] byl přítomen i jednatel žalobkyně pan [příjmení]. [anonymizována dvě slova] dbala na dodržování zařizovacích prací, resp. manuálu zařizovacích prací, který v podstatě zajišťoval bezpečnost práce v průběhu stavby. Za jeho nedodržení byly stanoveny vysoké pokuty. Tento manuál museli dodržovat nájemci, dodavatelé i subdodavatelé a v podstatě každý, kdo chtěl vstoupit do těchto prostorů. Jednatel žalobkyně pan [příjmení] jim tvrdil, že pokud by žalovaná našla lepší nebo stejně kvalitní dodavatele, avšak za nižší cenu, mohou je využít místo těch, které doporučil pan [příjmení]. Pan [anonymizováno] nechtěl dodržovat výše uvedený manuál, přičemž svědek se ho na osobní schůzce v prostorách kanceláře [právnická osoba] a. s., snažil k dodržování manuálu přimět, jinak by nesměl vstupovat na stavbu. Poté byl žalované zaslán návrh dodatku ke smlouvě o dílo, kde však nebyl zahrnut požadavek v podobě dodržování manuálu. Žalovaná naléhala, aby v dodatku byl obsažen i tento požadavek, žalobkyně však přestala se žalovanou komunikovat. Důvod, proč neuhradili zálohu plynoucí ze smlouvy o dílo, je ten, že ve smlouvě žádná záloha uvedena nebyla a také nic neplatili z důvodu, že žalobkyně odmítla dodržovat smlouvu o dílo a neposkytovala žalované součinnost. Faktura měla být vystavena až za provedené práce, ale jelikož žalobkyně žádné práce neprovedla, tak nebyl důvod nic platit. Při vybírání prostorů byl přítomen pan [příjmení], který sdělil, že prostory jsou pro restauraci vhodné, avšak později bylo nutné provést některé úpravy, které hradila [právnická osoba] [anonymizováno] jako pronajímatel. Svědek organizoval kontrolní dny, přičemž tyto se konaly každý čtvrtek a pozváni byli všichni dodavatelé, kteří uzavřeli se žalovanou smlouvu o dílo, nikoliv jednatel žalobkyně. Žalobkyni nevyzvali k zahájení provádění prací, jelikož nebyli oprávněni provádět práce z důvodu, že nebyl předložen dodatek. Proto si žalovaná našla nového dodavatele a restauraci na začátku září otevřela.

10. Z výpovědi jednatele žalované pana [příjmení] [příjmení], bylo zjištěno, že v roce 2018 žalovaná našla vhodné prostory pro restauraci v lokalitě [anonymizována dvě slova] Tyto prostory byly žalobkyní zhodnoceny jako vhodné pro budoucí restauraci, a to z hlediska lokality i technické připravenosti pro zásobování. Následně se žalobkyní uzavřeli franchisovou smlouvu na dobu 10 let. Technického manažera a dozor nad projektem vykonával otec jednatele žalované, pan [příjmení] [jméno] [příjmení]. Již před podpisem smlouvy jednatel žalované věděl, že investice bude vyšší než částka, která byla předložena. S jednatelem žalobkyně bylo ústně ujednáno, že pokud žalovaná najde výhodnější nabídky, tak dojde ke změně smlouvy o dílo. Se žalobkyní jednal ohledně Manuálu zařizovacích prací, jehož dodržování vyžadoval pronajímatel prostorů, a který žalobkyně nikdy písemně nepotvrdila. Pronajímatel prostorů dokonce musel tyto prostory upravit tak, aby zde mohla být restaurace provozována, přičemž náklady s tím spojené hradila žalovaná. Několikrát se ještě sešli se žalobkyní na společné schůzce, kdy žalobkyně poskytovala žalované součinnost, ale na konci dubna 2020 se jednatel žalované dozvěděl, že se žalobkyně bude obracet na soud, a proto v květnu 2020 podepsal smlouvy s jinými dodavateli, projekt zrealizoval a od [datum] je restaurace v provozu. Výše investic byla orientační, měla být ve výši 7 500 000 Kč, a to podle investičního plánu, který žalobkyně na jednom z prvních jednání žalované předložila.

11. Z výslechu jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v roce 2018 byl kontaktován panem [příjmení] [jméno] [příjmení] s tím, že mají zájem o jejich koncept restaurace. Začali hledat vhodné prostory, přičemž se dohodli na prostorách v objektu na Náměstí [anonymizována dvě slova] v [obec]. Poté žalobkyně doporučila žalované projektanty, kteří měli zkušenosti s jejich projekty. Na přelomu roku 2019 2020 mělo dojít k úhradě první faktury, přičemž došlo k prodlení žalované, která chtěla vést diskuzi o snížení ceny. Žalobkyně byla z počátku svolná k diskuzi o snížení ceny, avšak z důvodu trvajícího prodlení podmínila žalobkyně diskuzi o snížení ceny úhradou faktury, přičemž žalovaná ji ani tak neuhradila, a začala si projekt realizovat sama. Žalobkyně postupuje vždy tak, že uzavírá všechny tři smlouvy najednou - franchisovou, licenční a smlouvu o dílo z důvodu, že tyto jsou spolu provázané. Výše uvedený prostor byl z pohledu žalobkyně vyhovující, zároveň byl jednatel žalobkyně přítomen i jednání se [právnická osoba] [anonymizováno] ohledně nájemních smluv a při následném podpisu těchto smluv. Jednatel žalobkyně byl přítomen i na kontrolních dnech, kdy se už restaurace začala realizovat. Celkem šlo asi o deset setkání. Vhodnost prostor byla posuzována z pohledu velikosti, umístění a možnosti zásobování, nikoliv z pohledu elektroinstalace a vybavení prostorů. S manuálem předloženým [anonymizováno] byl před podpisem nájemní smlouvy seznámen a ví, že jsou v něm například podmínky pro školení zaměstnanců ohledně bezpečnosti práce a byl připraven ho respektovat, ale není zvykem, že by byl součástí smlouvy o dílo. Pan [anonymizováno] si byl vědom výše investice, když součástí smlouvy o dílo byl položkový rozpočet, ze kterého byl mimo jiné vyjmut nábytek, který si žalovaná chtěla zajistit sama. Běžně projekt probíhá tak, že již po podpisu smluv žalobkyně zadává výrobu těch položek, které mají nejdelší dodací dobu, v tomto případě šlo o výčepní hlavy, odkapníky a tankovou pivní technologii, a proto je nutné uhradit zálohu plynoucí ze smlouvy o dílo. Záloha uhrazena nebyla, a proto byly práce na výrobě výše uvedeného přerušeny. Návrh dodatku ke smlouvě o dílo žalovaná žalobkyni nepředložila. Výše investice se odvíjí od stavební připravenosti daného prostoru, takže nelze spoléhat jen na modelovou analýzu, ze které žalovaná vycházela. Navíc žalovaná v době, kdy obdržela modelovou analýzu, ještě ani neměla vybrané prostory pro restauraci. Na stavbě se jednatel žalobkyně pohyboval i bez písemného potvrzení již zmíněného manuálu. Žalované byl předložen jeden dodatek ke smlouvě, do kterého byly vloženy zásadní body zmíněného manuálu.

12. Na základě provedených důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně se žalované zavázala, že pro ni zhotoví dílo, a to výrobu a interiér pivního baru s pivní technologií, přičemž žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni cenu díla, která byla stanovena na základě položkového rozpočtu. Žalovaná se snažila ponížit cenu díla, přičemž žalobkyně jí vyšla vstříc tak, že z položkového rozpočtu odstranila položku za nábytek interiéru. Žalobkyně vystavila žalované daňový doklad znějící na částku 830 887 Kč představující ujednanou zálohu z ceny díla. Žalovaná ničeho nezaplatila a následně odstoupila od smlouvy.

13. Ostatní provedené listinné důkazy soud nehodnotil a nevyvozoval z nich žádné skutkové ani právní závěry, neboť to bylo pro posouzení věci nadbytečné.

14. Co se týče hodnocení důkazů, soud posoudil výpovědi účastnic-jednatelů jako nevěrohodné, jelikož si v podstatných částech odporovaly, přičemž přihlédl i k § 131 o.s.ř. a k mizivé důkazní hodnotě jejich výpovědí, na což byly strany soudem upozorněny. Soud také neuvěřil výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], otce jednatele žalované, jelikož tento je v příbuzenském vztahu k jednateli žalované a taktéž vypovídal tak, aby žalovaná spor neprohrála, přičemž jeho výpověď si odporuje s dalšími důkazy například v otázce součinnosti žalobkyně se žalovanou. Z výpovědí níže uvedených svědků a v souvislosti s ostatními listinnými důkazy bylo zjištěno, že žalobkyně poskytovala žalované součinnost a podporu, jelikož jednatel žalobkyně byl přítomen při kontrolních dnech na stavbě, jak vyplynulo ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], kterému soud neměl důvod neuvěřit, když jeho výpověď zároveň koresponduje i se svědkem [příjmení], kterému soud rovněž uvěřil, jelikož ani jeden z těchto svědků není v pracovním, příbuzenském ani jiném vztahu k účastníkům řízení a jejich výpovědi se vzájemně doplňují a korespondují s ostatními listinnými důkazy, které byly v řízení provedeny.

16. Podle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

17. Podle ust. § 574 o. z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

18. Podle ust. § 2587 věta druhá o. z. se dílem rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

19. Podle ust. § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

20. Podle ust. § 2611 o. z. provádí-li se dílo po částech nebo se značnými náklady a neujednaly-li strany placení zálohy, může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.

21. Podle § 2002 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

22. Podle ust. § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

23. Podle ust. § 1978 odst. 1 o. z. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečně přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

24. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu ust. § 2586 a násl. o. z., na základě které se žalobkyně jako zhotovitel zavázala pro žalovanou jako objednatele zhotovit prostřednictvím subdodavatelů přesně specifikované dílo (výrobu a montáž interiéru po vzoru restaurace [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] ve smyslu ust. § 2587 o. z.) a žalovaná se zavázala uhradit za dílo ujednanou cenu. Zároveň bylo v čl. III. odst. 3 smlouvy o dílo ujednáno, že žalovaná uhradí zálohu části ceny díla ve výši 20 %, a to do 60 dnů od podpisu smlouvy o dílo (tj. do [datum]). Žalovaná žádala žalobkyni o uzavření dodatku ke smlouvě o dílo, kde by došlo k ponížení ceny díla, avšak žalobkyně toto odmítla s tím, že nebyla uhrazena záloha z ceny díla podle čl. III. odst. 3 smlouvy o dílo. Navíc některé požadavky žalované ani nemohly být přijaty z důvodu, že by mohly ohrozit koncept [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] podle čl. IV. odst. 1 smlouvy o dílo. Žalovaná poté po 7 měsících od uzavření smlouvy odstoupila od smlouvy o dílo ve smyslu ust. § 2002, § 1978 a § 1977 o. z., avšak v rozporu se smlouvou o dílo, jelikož strany mezi sebou ujednaly v čl. VII. odst. 6 písm. b) smlouvy o dílo, že účastník, který hodlá od smlouvy o dílo odstoupit, musí nejprve písemnou výzvou vyzvat druhého účastníka ke splnění závazku plynoucímu ze smlouvy nebo odstranit následky porušení závazku, přičemž žalovaná takto neučinila, o čemž vypovídal sám jednatel žalované, resp. jeho otec. Písemná výzva nebyla žalobkyni doručena. Jelikož žalovaná přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho nezaplatila, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zaplacení žalované částky – 1.zálohy spolu s úroky z prodlení.

25. Soud v prvé řadě posuzoval námitku žalované ohledně obecné neplatnosti smlouvy o dílo a je toho názoru, že ujednání ve smlouvě jsou dostatečně určité, stejně tak cena díla a způsob dodání díla, a proto má za to, že smlouva o dílo byla uzavřena v souladu s právními předpisy a je tedy na místě pohlížet na toto právní jednání v souladu s ust. § 574 o. z. jako na platné. Zároveň soud poukazuje na fakt, že námitce neplatnosti smlouvy vznesené žalovanou ani nemohl přisvědčit, neboť žalovaná pouze uvedla, že byla žalobkyní uvedena v omyl ohledně výše investice, avšak dále přes poučení soudem netvrdila, jaké konkrétní skutkové okolnosti by podle zákonných ustanovení měly působit neplatnost smlouvy. V podrobnostech dále.

26. Soud tedy dospěl k závěru, že mezi účastnicemi byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o dílo, na základě níž žalobkyni vzniklo dle čl. III. Bod 3 právo požadovat po žalované úhradu 20% z ceny díla 4 154 388 Kč, čemuž přesně odpovídá žalovaná částka 830 887 Kč. Žalovaná tedy nemá pravdu v tom, že částka na základě zálohové faktury z [datum] je včetně DPH. DPH není účtováno, neboť se jedná o přenesenou daňovou povinnost, kdy v případě montáže technologického celku je DPH 0%. Splatnost k [datum] taktéž odpovídá čl. III. Bod 3 smlouvy, neboť první záloha měla být uhrazena do 60 dnů od podpisu smlouvy, ke které došlo [datum]. Žalovaná tak neměla žádný oprávněný důvod zálohu včas neuhradit. S fakturou byla žalovaná navíc seznámena již ke dni podpisu smlouvy, přesto jí doposud neuhradila, a až měsíc po její splatnosti požadovala po žalobkyni změny ve smlouvě-snížení ceny díla, kterou žalobkyně oprávněně neakceptovala, dokud nebude uhrazena zálohová faktura. Jestliže žalovaná následně pro prodlení s odstraněním vad faktury od smlouvy odstoupila, nebylo toto odstoupení důvodné a navíc nebylo učiněno dle § 2002, § 1977 a § 1978 o.z. bez zbytečných průtahů. Oprávněnost požadavku na zálohové plnění byla prokázána výpovědí svědky [příjmení], který uvedl, že určité části pivní technologie vyrábí pro žalobkyni jako subdodavatel na míru a žalobkyně mu je tedy musí uhradit na základě rámcové smlouvy mezi nimi. Požadavek úhrady zálohy je u smluv o dílo navíc běžnou praxí. Dále soud s ohledem na odstoupení žalované od smlouvy posuzoval jeho důvodnost z pohledu § 2001 o.z. a následujících. K odstoupení lze dle § 2001 o.z. přistoupit jen na základě ujednání stran nebo stanoví-li to zákon. Jak bylo výše uvedeno, jediné ustanovení upravující odstoupení ve smlouvě od dílo z [číslo] 2019 je v čl. VII. odst. 6 písm. b) s tím, že účastník, který hodlá od smlouvy o dílo odstoupit, musí nejprve písemnou výzvou vyzvat druhého účastníka ke splnění závazku plynoucímu ze smlouvy nebo odstranit následky porušení závazku. V řízení přitom bylo prokázáno, že žalovaná žádnou takovou písemnou výzvu nevytvořila a ani tedy nedoručila žalobkyni. Od smlouvy tak mohla žalovaná odstoupit pouze ze zákonných důvodů, které spatřovala v prodlení žalobkyně dle § 1977 a § 1978 o.z. Tyto důvody byly žalovanou tvrzeny zcela obecně, proto bylo žalované při jednání konaném u zdejšího soudu dne [datum] dáno poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila skutková tvrzení, jakým konkrétním podstatným způsobem žalobkyně porušila smlouvu o dílo ze dne [datum] dle čl. VII odst. 6 smlouvy o dílo, a zda dle tohoto článku zaslala žalobkyni písemnou výzvu k odstranění porušení závazků plynoucích ze smlouvy o dílo, a dále aby doplnila tvrzení o to, zda žalobkyně tyto povinnosti nesplnila ani v dodatečné lhůtě, kterou jí žalovaná poskytla, a aby navrhla důkazy k prokázání těchto tvrzení. Zároveň byla žalobkyně poučena, že nedoplní-li skutková tvrzení a neoznačí-li důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení, tj. neunese břemeno tvrzení a břemeno důkazní, ponese důsledky v podobě nepříznivého rozhodnutí ve věci samé. Žalovaná, ač řádně poučena, tato tvrzení nedoplnila, neboť pouze uvedla, že žalovaná porušila čl.III. bod 6 franchisové smlouvy, když žalované neposkytla podporu. Nedoplnila tedy skutková tvrzení ani důkazy dle výzvy soudu, která se vztahují ke smlouvě o dílo, jež je předmětem tohoto řízení, a nikoliv stejného data uzavřené franchisové smlouvy. Tyto smlouvy sice byly uzavřeny v jeden den, ještě spolu s licenční smlouvou, ale každá z nich obstojí samostatně. A jedná se o zcela standardní postup žalobkyně při uzavírání smluv, jak bylo v řízení prokázáno. Žalovaná tvrdila, že byla uvedena v omyl ohledně celkové výše investice. Tato investice několikanásobně překročila výši tvrzenou žalobkyní. V řízení přitom bylo prokázáno, že žalovaná ohledně výše investic vycházela z modelové analýzy zpracované žalobkyní dávno předtím, než vůbec měla vybraný prostor k provozování restaurace. Tato analýza navíc zahrnovala pouze obecné náklady na budoucí provoz restaurace zahrnující například náklady na mzdy, a nemohla být proto žalovanou považována za doložení výše investic do zařízení interiéru restaurace, k níž se žalobkyně zavázala. Jak vyplývá z výslechů svědka [příjmení] [příjmení] i jednatele žalované, byli to oni, kdo prostory sami vybrali, nikoliv žalobkyně. Z jejího pohledu tedy umístění restaurace a zajištění přístupu k zásobování byly prostory vyhovující. V řízení nebylo prokázáno, že by se žalobkyně ústně či písemně zavázala uzpůsobit stavebně-technicky prostory, naopak tato povinnost stíhá žalovanou dle čl. V. bod 1 smlouvy o dílo. Za těchto okolností se žalovaná měla bezpečně ujistit, zda nalezený prostor bude vyhovující k provozování restaurace. Ač byla ujištěna žalobkyní, že tyto prostory jsou vhodné z hlediska lokality, velikosti a možnosti zásobování, neposoudila si sama žalovaná stav prostor z pohledu stavebně-technického, když sama žalovaná v řízení doložila tabulku prací a vynaložených finančních prostředků, které bylo nutno vynaložit na úpravu prostor z pohledu stavebně-technického. Žalovaná tedy v tomto smyslu neunesla břemeno tvrzení a důkazní, když ani po výzvě netvrdila, jakým konkrétním způsobem žalobkyně porušila své povinnosti plynoucí jí ze smlouvy o dílo, když žalovaná v rozporu se smlouvou o dílo žalobkyni ani písemně nevyzvala, aby tvrzeného porušování smlouvy nebo povinnosti plynoucí ze smlouvy zanechala, což jasně svědčí o tom, že naopak sama žalovaná kromě smlouvy o dílo porušila také zásadu pacta sunt servanda.

27. Taktéž bylo žalované v řízení při jednání konaném u zdejšího soudu dne [datum] dáno poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila skutková tvrzení, jakými konkrétními investicemi týkajícími se smlouvy o dílo, které uvedla žalobkyně při uzavírání této smlouvy o dílo, a kterými byla žalovaná uvedena v omyl, a aby navrhla důkazy k prokázání těchto tvrzení. Žalovaná v této souvislosti doložila svůj položkový rozpočet, který byl vynaložen na úpravu prostor tak, aby zde mohla být provozována restaurace, avšak nikterak neprokázala, že by žalobkyně již před uzavřením smlouvy uvedla nepravdivé informace, které by žalovanou mohly uvést v omyl, jelikož žalovaná dopředu musela od pronajímatele prostor vědět, že v pronajímaných prostorách se předtím restaurace nenacházela, a proto bylo nutné prostory upravit tak, aby restaurace mohla na daném místě být. Položkový rozpočet připravený žalobkyní tak byl vypracován za účelem výroby a montáže interiéru, nikoliv k úpravám prostorů jako takových. Žalovaná tedy musela vědět, že v prostorách se předtím nenacházela restaurace, a proto jí muselo být zřejmé, že bude nutné provést úpravy například rozvodů vody a elektřiny tak, aby v prostorách mohla být provozována restaurace, což se opět nedá přičíst k tíž žalobkyni a ani tuto skutečnost nelze vykládat tak, že byla žalovaná uvedena v omyl, jelikož v položkovém rozpočtu předloženém žalobkyní se tyto více náklady na stavební úpravu nenacházely, rozpočet byl sestaven pouze pro výrobu a montáž interiéru. Navíc se žalovaná v čl. V. odst. 1 věta prvá smlouvy o dílo zavázala předat objekt určený pro montáž interiérového vybavení ve stavu způsobilém pro řádné provedení montážních prací nejpozději do tří dnů od zahájení díla, tedy nelze vícepráce provedené před samotným zahájením díla účtovat do konečné ceny díla ujednané se žalobkyní. Soud se ztotožnil s argumentací žalobkyně, že pokud žalovaná jasně znala ustanovení smlouvy o dílo a věděla, že zaslaná analýza je pouze modelová, která navíc nedopadala na vybrané nebytové prostory, nemůže se jednat o omyl omluvitelný, kdy toto tvrzení podporuje i judikatura, která říká, že omluvitelným je přitom jen takový omyl, k němuž došlo přesto, že jednající (mýlící se) osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti (že vyvinula obvyklou péči), kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul (srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 29 Cdo 1830/2007). Žalovaná evidentně postupovala bez důkladné znalosti smlouvy o dílo, a tedy postupovala nikoliv s obvyklou mírou opatrnosti, nýbrž vycházela z modelové analýzy, která byla pouze orientační, což nelze připsat na vrub žalobkyně.

28. Soud má za prokázané, že dne [datum] došlo mezi účastnicemi k uzavření smlouvy o dílo s tím, že základní premisou je zásada pacta sunt servanda. Je tedy nutno na smlouvy pohlížet jako na platné. Z tohoto pohledu tak soud zkoumal i odstoupení žalované od smlouvy, k němuž došlo po sedmi měsících od jejího uzavření [datum], přičemž doručeno bylo žalobkyni až [datum], tedy po podání žaloby. Již z této časové souslednosti v kontextu se zcela obecnými důvody uvedenými v odstoupení a skutečností, že žalovaná si vlastními silami za pomoci subdodavatelů žalobkyně zajistila fakticky provedení díla sama, a restauraci se shodným konceptem a stylem interiéru otevřela v srpnu 2020, jeví soudu odstoupení jako účelové. Soud proto dále podrobně posuzoval, zda žalovaná odstoupila od smlouvy v souladu s ust. § 2001 o. z., tedy tak, jak to strany ujednaly ve smlouvě o dílo, nebo případně v souladu se zákonem. Protože žalovaná přes poučení soudem netvrdila a ani neprokázala, že by odstoupila od smlouvy o dílo podle čl. VII. odst. 6 písm. a), b) smlouvy o dílo, kdy podle písm. a) nebyla žalobkyně v prodlení s plněním termínu díla ani podle písm. b) nedošlo ze strany žalované k žádné výzvě k nápravě porušení povinností ze smlouvy, zabýval se soud otázkou, zda žalovaná odstoupila od smlouvy v souladu se zákonem. Obecné odstoupení od smlouvy pro prodlení je upraveno v ust. § 1977, § 1978 a § 2002 o. z., ve všech těchto případech je možné od smlouvy odstoupit pouze bez zbytečného odkladu, kterým se dle judikatury (viz. např. rozhodnutí NS 32 Cdo 2484/2012) rozumí do několika dnů. V tomto případě je nutné poukázat na skutečnost, že žalovaná od smlouvy neodstoupila bez zbytečného odkladu v souladu s ust. § 1977 a ust. § 2002 odst. 1 o. z., nýbrž tak učinila až dne [datum], Důvodem má být nesoučinnost se žalovanou. [jméno] žalovaná uvedla, že žalobkyně odmítá schůzky přes půl roku a prokazuje to například e-mailem z [datum] s tím, že žádají schůzku [datum], k odstoupení přitom došlo až po třech měsících. Žalovaná tedy v rozporu s ust. § 1977 a § 2002 odst. 1 o. z., neodstoupila od smlouvy bez zbytečného odkladu, ale učinila tak zcela účelově až po více než 7 měsíců později. Důvodem nemůže být ani pandemie COVID-19, neboť smlouva byla uzavřena [datum], záloha byla splatná již [datum] a první nemocný v ČR byl zaznamenán až [datum], tedy 4 měsíce po uzavření smlouvy a dva měsíce po splatnosti zálohy. Žalovaná navíc sama s využitím kontaktů od žalobkyně dílo bez vědomí žalobkyně zhotovila a restauraci v srpnu 2020 přes pandemii COVID-19 otevřela. I z tohoto pohledu se odstoupení žalované jeví soudu jako ryze účelové, ve snaze vyhnout se závazkům ze smlouvy od dílo. V řízení bylo nad rámec uvedeného prokázáno, že žalobkyně s žalovanou průběžně komunikovala, jednatel žalobkyně se účastnil kontrolních dnů i po uzavření smlouvy o dílo, žalobkyně dokonce snížila cenu díla o židle, které si žalovaná dodala sama. Předložila žalované dne [datum] dodatek ke smlouvě obsahující fakticky Manuál zařizovacích prací, který ale žalovaná nepodepsala. Nelze tak dospět k závěru, že by žalobkyně v rozporu s čl. IV smlouvy o dílo nedbala reálných požadavků žalované a práce s ní nekonzultovala. V řízení bylo výpovědí [titul] prokázáno, že zásadní atributy Manuálu zřizovacích prací byly žalované známy již při podpisu nájemní smlouvy s [anonymizováno] v březnu 2019, tedy více než půl roku před uzavřením smlouvy o dílo. Žalovaná tedy mohla po žalobkyni požadovat jejich zahrnutí do smlouvy. Toto ale neučinila, a až následně po uzavření smlouvy, se je snažila vnutit žalobkyni jako její nezbytnou součást. V řízení bylo přitom prokázáno, že žalobkyně nakonec žalované navrhla v březnu 2020 dodatek ke smlouvě v podstatě obsahující uvedený manuál, tento dodatek ale žalovaná nepodepsala. Nad to se neprokázalo ani tvrzení žalované, že nezakomponováním manuálu do smlouvy, bude fakticky znemožněno smlouvu o dílo zrealizovat, neboť subdodavatelé nebudou vpuštěni na stavbu. Důvěryhodní svědci vypověděli, že na stavbě byli a byl zde přítomen i jednatel žalobkyně, který navíc potvrdil, že závazky z manuálu (pojištění, dodržování bezpečnosti práce) všichni jeho subdodavatelé splňují a je zcela běžnou praxí ve stavebnictví, je dodržovat. V řízení bylo prokázáno e-maily z ledna a února 2020, že žalovaná se v podstatě snažila přimět žalobkyni ke změně smlouvy o dílo- snížení ceny po té, co si sama zjistila ceny jednotlivých subdodávek, což ovšem nelze považovat za neposkytnutí součinnosti, a tedy důvodem pro odstoupení od smlouvy. Byla to prvotně žalovaná, která nedodržela svojí povinnost vyplývající ze smlouvy o dílo- uhradit zálohu z ceny díla, kterou žalobkyně oprávněně požaduje. Zároveň soud podotýká, že žalovaná v rozporu s ust. § 1978 odst. 1 o. z. žalobkyni nevyzvala písemnou výzvou, aby v přiměřené lhůtě svou povinnost splnila, pokud měla za to, že žalobkyně některou svou povinnost plynoucí ze smlouvy o dílo porušila. Navíc z jednání žalobkyně není zřejmé, že by žalobkyně byla v prodlení s plněním některé povinnosti ujednané ve smlouvě o dílo, když žalovaná ani žalobkyni nevyzvala k započetí prací v souladu s čl. III. odst. 3 smlouvy o dílo, proto tedy nemohlo dojít k prodlení na straně žalobkyně. Byla to tedy žalovaná, kdo byl v prodlení s plněním svých povinností a i proto nemohla platně od smlouvy odstoupit. Co se týče tvrzené nemožnosti plnění dle § 2006 o.z. z důvodu zániku smlouvy o dílo zrealizováním díla žalovanou, toho se žalovaná nemůže dovolávat, neboť nemožnost plnění sama způsobila, když využila kontaktů žalobkyně a restauraci s využitím know-how žalobkyně designovými interiérovými prvky žalobkyně v srpnu 2020 otevřela a doposud jí provozuje, což vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení]. Je tedy potřeba shrnout, že žalovaná nenaplnila důvody pro odstoupení od smlouvy dané přímo smlouvou, a ani žádným ze zákonných důvodů. Nad rámec je nutné podotknout, že i kdyby žalovaná prokázala tvrzené prodlení žalobkyně a od smlouvy odstoupila bez zbytečného odkladu, mohla teoreticky odstoupit dle § 2004 odst. 2 o.z. jen od nesplněného zbytku plnění, nikoliv od smlouvy celé.

29. I za předpokladu, že by soud připustil, že žalovaná byla uvedena v omyl ohledně výše investic, nejedná se o podstatné porušení smlouvy zakládající právo žalované od smlouvy odstoupit, a už vůbec by to žalovanou nezbavovalo povinnosti uhradit ujednanou zálohu. Rovněž nelze od smlouvy odstoupit z důvodu, že žalobkyně nepřijala veškeré podmínky žalované pro vypracování dodatku [číslo] ke smlouvě, jelikož se žalovaná zcela dobrovolně ve smlouvě o dílo ze dne [datum] zavázala k ujednaným povinnostem, když ve smlouvě o dílo v čl. IV. odst. 1 bylo navíc ujednáno, že žalobkyně bude dbát reálných požadavků žalované, pokud nedojde k ohrožení konceptu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], kdy v tomto případě by některé podmínky žalované v podobě změn subdodavatelů tento koncept ohrozit mohly. Nad to lze doplnit, že žalovaná o dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo žádala žalobkyni až 3 měsíce po splatnosti vystaveného daňového dokladu na zálohu z ceny díla. Z výše uvedeného má soud za to, že odstoupení od smlouvy ze dne [datum] bylo provedeno v rozporu jak se smlouvou o dílo, tak v rozporu se zákonem, a proto soud odstoupení od smlouvy vyhodnotil jako účelové a neztotožnil se se závěry žalované.

30. Navíc jak bylo shora uvedeno z doložených e-mailových zpráv jasně vyplývá, že účastníci spolu poměrně často komunikovali, tedy vzájemně spolu koordinovali, kdy ze zpráv plyne vůle žalobkyně ustoupit žalované v souvislosti se snížením kupní ceny, avšak za podmínek, že dojde k úhradě zálohy ze smlouvy o dílo. Žalobkyně dokonce vyhověla žalované v tom smyslu, že jí zaslala návrh dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo, kde byly upraveny některé požadavky žalované. Žalovaná ničeho neuhradila, a proto žalobkyně ztratila zájem o osobní setkání, jelikož jí to přišlo oprávněně nadbytečné.

31. Ač žalovaná odkazuje na ust. § 2610 o. z., že nárok na zaplacení ceny díla vzniká až provedením díla, zde se jedná o uhrazení pouze zálohy ve výši 20 % z koncové ceny díla, nikoli o celkovou cenu díla, když sama žalovaná se zcela dobrovolně a bez nátlaku k úhradě této zálohy zavázala v čl. III odst. 3 smlouvy o dílo.

32. K tvrzení žalované, že kvůli celosvětové pandemii viru Covid-19 a s tím souvisejícími vládními opatřeními, neměla dostatek finančních prostředků k dotažení celého projektu a žádala slevu z ceny díla soud uvádí, že tato pandemie viru Covid-19 však nastala až po uzavření všech výše zmíněných smluv, jak sama žalovaná uvedla ve svém vyjádření ze dne [datum], přičemž soud má za to, že žalovaná již v době uzavírání smluv musela mít připravené finanční prostředky na investici do vybudování restaurace, což pandemie viru Covid-19 nemohla ovlivnit, jelikož nastala až 2 nebo 3 měsíce po uzavření smluv. Navíc splatnost zálohy ve výši 20 % byla ke dni [datum], tedy ještě před vypuknutím pandemie viru Covid-19, tedy žalovaná měla dostatek času k tomu, aby zálohu uhradila. K tomu lze ještě doplnit, že restaurace je od září roku 2020 v provozu, navzdory tvrzení žalované, že byla omezena, co se týče finančních prostředků.

33. V neposlední řadě žalovaná tvrdila porušení hospodářské soutěže s tím, že žalobkyně byla v silnějším postavení a odmítala jednání o konkrétních ujednání ve smlouvách. Soud podotýká, že nemohlo dojít k porušení hospodářské soutěže či k ohrožení slabší strany, jelikož obě strany vystupovaly jako podnikající právnické osoby, nikoliv jako podnikatel a spotřebitel, když navíc jednatel žalované sám o sobě tvrdil, že za posledních 15 let působil jako finanční a obchodní manažer a ředitel v různých branžích, především v gastronomii a velkoobchodu s alkoholem, tedy lze na něho v tomto směru hledět jako na profesionála, co se týče vedení restaurace a podnikání v odvětví gastronomie. Účastníci řízení tedy měli rovné postavení, navíc bylo v zájmu žalované jako podnikající právnické osoby, aby se před podpisem smlouvy o dílo důkladně seznámila i s jejím obsahem, což zjevně neučinila.

34. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila a ani nijak neprokázala, že byla oprávněna odstoupit od smlouvy z důvodu porušení povinností žalobkyně plynoucí z platně uzavřené smlouvy o dílo, soud shledal žalobu důvodnou a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

35. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.

36. O povinnosti žalované uhradit žalobkyni příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž její běh je dán splatností zálohové faktury.

37. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 33 240 Kč a dále v nákladech právního zastoupení za 15 úkonů právní služby po 11 660 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, 4x písm. d) uvedeného ust., písemné podání – žaloba, vyjádření k žalobě ze dne [datum], ze dne [datum] a závěrečný návrh ze dne [datum], 10x písm. g) účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem konaného dne 24. 11. 2020, dne 4. 2. 2021 (delší než 2 hodiny, proto bráno jako dva úkony právní služby), dne 20. 4. 2021 (delší než 2 hodiny, proto bráno jako dva úkony právní služby), dne 8. 6. 2021 (delší než 2 hodiny, proto bráno jako dva úkony právní služby), dne 3. 8. 2021 (delší než 2 hodiny, proto bráno jako dva úkony právní služby) a dne 21. 9. 2021, když jejich výše je dána § 8 odst. 1 ve spoj. s ust. § 7 bod 6. této vyhlášky) a dále 15 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 250 314 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok II.).

38. O povinnosti žalované zaplatit státu na náhradě nákladů znalečné ve výši 4 574 Kč rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná spor prohrála a nejsou u ní dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Výrokem III. proto soud uložil žalované v obecné pariční lhůtě dle § 160odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř. uhradit státu jím vynaložené náklady řízení spočívající ve vyplaceném tlumočném.