21 C 52/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr Blankou Jarolímkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 6 035 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 6 035 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 348,77 Kč od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020.

II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 1. 2021 po žalované jako poplatníkovi rozhlasového poplatku domáhala zaplacení částky 6 035 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazeného rozhlasového poplatku s tím, že dne 12. 9. 2018 zaslala žalované jako odběrateli elektřiny výzvu k přihlášení rozhlasového přijímače, případně byla žalovaná vyzvána k zaslání čestného prohlášení, že není držitelem rozhlasového přijímače. Vzhledem k tomu, že žalovaná této výzvě nevyhověla, stala se s účinností ke dni 31. 10. 2018 poplatníkem rozhlasového poplatku ve výši 45 Kč měsíčně. Žalovaná neuhradila rozhlasové poplatky za období od 1. 11. 2018 do 1. 9. 2020, čímž jí vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši 1 035 Kč. Dále vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost dle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), je žalobkyně oprávněna po žalované požadovat podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích zaplacení přirážky ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne 28. 1. 2020, aby uhradila dlužnou částku, žalovaná však svou povinnost ani v dodatečně stanovené lhůtě nesplnila. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat po žalované úrok z prodlení, který žalobkyně za období od 28. 2. 2018 do 30. 9. 2020 kapitalizovala ve výši 348,77 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaná se na výzvu nevyjádřila, měl soud za to, že souhlasí (§ 101 odst. 4. o. s. ř.), a proto k projednání věci nenařizoval jednání. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Žalovaná byla žalobkyní dne 12. 9. 2018 vyzvána k přihlášení rozhlasového přijímače, případně k zaslání čestného prohlášení, že není držitelem rozhlasového přijímače (prokázáno z výzvy ze dne 12. 9. 2018 ve spojení s dokladem o doručení). V období od 1. 11. 2018 do 1. 9. 2020 žalovaná užívala rozhlasový přijímač, aniž by za jeho užívání žalobkyni řádně a včas hradila rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně (prokázáno výpisem z evidence rozhlasového poplatníka a přehledem dlužných předpisů a plateb ze dne 29. 9. 2020). Dlužné rozhlasové poplatky v celkové výši žalované částky žalovaná žalobkyni ani přes upomínku z její strany dosud neuhradila, což nesporuje (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 27. 1. 2020 ve spojení s dokladem o doručení).

5. Podle § 3 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

6. Podle § 7 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby.

7. Podle § 7 odst. 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí.

8. Podle § 8 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek.

9. Podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník, který nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Pokud tak učinil v souvislosti s placením televizního poplatku, je povinen zaplatit České televizi kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 10 000 Kč. Přirážka se platí za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, za který nebyla splněna povinnost platit rozhlasový nebo televizní poplatek.

10. Podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle § 6 zákona měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.

11. Na základě provedených listinných důkazů a ve spojení s příslušnými ustanoveními výše uvedeného zákona dospěl soud k závěru, že žalovaná v období od 1. 11. 2018 do 1. 9. 2020 žalovaná užívala rozhlasový přijímač, v důsledku čehož jí dle § 3 odst. 1 ve spojení s § 7 odst. 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích vznikla povinnost hradit žalobkyni rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně, tedy za uvedené období celkem částku 1 035 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila povinnost dle § 8 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, vznikla jí podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích povinnost k zaplacení přirážky ve výši 5 000 Kč. Jelikož žalovaná svoji zákonnou povinnost ani přes výzvu ze strany žalobkyně nesplnila, vzniklo žalobkyni podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích právo domáhat se zaplacení dlužného rozhlasového poplatku, včetně příslušenství u soudu. Proto soud shledal podanou žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně požadovala příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení za období od 28. 2. 2018 do 30. 9. 2020 kapitalizovala ve výši 348,77 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v žalobkyní požadované výši spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dvou náhradách hotových výdajů ve výši 100 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkony návrh ve věci samé a výzva k plnění, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 600 Kč, a byly přiznány v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu navíc známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti, neboť u zdejšího soudu bylo již podáno přes 300 žalob tohoto typu. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Jedná se tak ve smyslu § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky o návrh podaný na ustáleném vzoru, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické.