21 C 56/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr Blankou Jarolímkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 40 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 40 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 850 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 812 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně jakožto příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy oprávněná mimo jiné k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, se žalobou ze dne 29. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 850 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 26. 7. 2015 byl proveden odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný. Odtah vozidla byl proveden v souladu s § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen„ zákon o silničním provozu“). Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní a vyzvednuto až dne 22. 8. 2018. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny odtahu a parkovného. O nároku žalobkyně na zaplacení ceny odtahu a parkovného od 26. 7. 2015 do 27. 5. 2016 bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 10. 2016, č. j. 4 C 284/2016-14. Žalobkyně po žalovaném dále požaduje parkovné za období od 28. 5. 2016 do data vydání vozu dne 22. 8. 2018. Cena parkovného je určena příslušným nařízením [anonymizováno] [obec] účinným v den odtahu vozidla, tj. nařízením [číslo] z r. 2013). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínán, avšak ničeho nezaplatil.

2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaný se na výzvu nevyjádřil, měl soud za to, že souhlasí (§ 101 odst. 4. o. s. ř.), a proto k projednání věci nenařizoval jednání.

3. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou [územní celek], která je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání (prokázáno zřizovací listinou žalobkyně ze dne [datum]). Žalobkyně dne 26. 7. 2015 provedla odtah motorového vozidla v souladu s § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (prokázáno z karty vozidla, z protokolu o odtahu vozidla ze dne [datum] [číslo]). Žalobkyně žalovaného informovala o odtahu vozidla a vyzvala jej k jeho převzetí (prokázáno oznámením o odtahu vozidla a výzvou k převzetí vozidla ze dne 20. 8. 2015 s dodejkou). Za provedený odtah předmětného vozidla a služby střežení vozidla na odstavném parkovišti žalobkyně vůči žalovanému uplatnila nárok na zaplacení ceny za odtah vozidla a služby střežení vozidla (parkového) ve výši podle § 2 odst. 2 nařízení [územní celek] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti vydaného na základě výměru Ministerstva financí (cenového věstníku) [číslo] 2013 ze dne [datum], podle něhož maximální cena za nucený odtah vozidla činí 1 900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí za první až třetí i jen započatý den parkování 250 Kč za den, za čtvrtý až 180. i jen započatý den parkování 400 Kč a za 181. a každý další i jen započatý den parkování 50 Kč za den (prokázáno z nařízení [anonymizováno] [obec] [číslo] z roku 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti účinného ke dni 1. 4. 2013 přijatého usnesením Rady [anonymizováno] [obec] [číslo] 2013 ze dne [datum]). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 10. 2016, č. j. 4 C 284/2016-14 byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni cenu odtahu vozidla ve výši 1 900 Kč a cenu za služby střežení vozidla na odstavném parkovišti za období od 26. 7. 2015 do 27. 5. 2016 (prokázáno z rozsudku zdejšího soudu ze dne 25. 10. 2016, č. j. 4 C 284/2016-14). Žalovaný, přestože byl o úhradu upomenut, žalobkyni nezaplatil cenu za služby střežení vozidla na odstavném parkovišti v období od 28. 5. 2016 do data vydání vozu dne 22. 8. 2018 ve výši částky žalované v tomto řízení (prokázáno výzvou k uhrazení dlužné částky ze dne 23. 9. 2015 s dodejkou a předžalobní výzvou ze dne 1. 12. 2020).

4. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně provedla odtah vozidla žalovaného, které odstavil na střeženém parkovišti. Za dobu, po kterou se vozidlo nacházelo na střeženém parkovišti, žalobkyně po žalovaném požadovala cenu parkovného, přičemž ten ničeho ani přes výzvy neuhradil.

5. Podle § 45 odst. 1 zákona o silničním provozu kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.

6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že dne 26. 7. 2015 žalobkyně v souladu s § 45 odst. 1 zákona o silničním provozu provedla odtah vozidla žalovaného a následně ho umístila na střežené parkoviště. Tímto úkonem žalovanému jako provozovateli vozidla vznikla povinnost uhradit parkovné ve výši stanovené v nařízení [územní celek] [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti za období 28. 5. 2016 do data vydání vozu dne 22. 8. 2018 v celkové výši 40 850 Kč. Protože žalovaný tuto částku žalobkyni přes výzvy k úhradě nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 1 634 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s § 14b odst. 1 bod 3. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“) 3 úkony právní pomoci po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a dále 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, to vše zvýšeno o 21 % DPH. Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti, neboť u zdejšího soudu bylo již podáno přes 800 žalob tohoto typu. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové, ani po právní stránce. O nároku žalobkyně z téhož titulu, avšak za období od 26. 7. 2015 do 27. 5. 2016 bylo zdješím soudem navíc již rozhodováno, konktrétně rozsudkem ze 25. 10. 2016, č. j. 4 C 284/2016-14. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b AT. Celkové náklady řízení žalobkyně ve výši 3 812 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 378 Kč a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).