21 C 64/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou ve věci manželky: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 manžela: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupen obecnou zmocněnkyní Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o rozvod manželství

I. Manželství manželky: , jméno FO, (psáno též , jméno FO, ), narozené dne , Datum narození zainteresované osoby 0/0, a manžela: , jméno FO, (psáno též , Jméno zainteresované osoby 1/0, ), narozeného , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , uzavřené na Městském úřadu v , Anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželé se společným návrhem podaným k soudu dne 5. 6. 2024 domáhali rozvodu manželství uzavřeného mezi účastníky dne 22. 4. 2023 s tím, že z manželství se nenarodilo žádné dítě. Manželství účastníků je trvale a hluboce rozvráceno, když k ukončení společné domácnosti došlo v listopadu 2023. Mezi účastníky byla uzavřena Dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení a o vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu ze dne 5. 6. 2024.

2. Soud v prvé řadě zkoumal svou mezinárodní příslušnost, když je ve věci mezinárodní prvek. Oba manželé jsou státní příslušnosti Ukrajiny, oba měli v době sepsání a podání společného návrhu bydliště v České republice. Současně se soud zabýval otázkou rozhodného práva. Podle čl. 30 odst. 1 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, vyhlášené pod č. 123/2002 Sb. m. s. (dále jen jako mezinárodní smlouva) se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Podle čl. 30 odst. 3 věta druhá mezinárodní smlouvy, jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Podle čl. 21 odst. 1 mezinárodní smlouvy, jestliže je dána v souladu s ustanoveními této smlouvy pro projednávání věci pravomoc justičních orgánů obou smluvních stran a návrh na zahájení řízení již byl podán jednomu z justičních orgánů jedné ze smluvních stran, je vyloučena pravomoc justičního orgánu druhé smluvní strany. Soud proto v souladu s čl. 30 odst. 3 věta druhá mezinárodní smlouvy dovodil svou mezinárodní příslušnost o návrhu na rozvod účastníků rozhodnout, neboť mu není známo, že by stejný návrh účastníci podali dříve u orgánů druhé smluvní strany mezinárodní smlouvy. Zároveň v souladu s čl. 30 odst. 1 mezinárodní smlouvy soud určil jako právo rozhodné ukrajinské právo. Soud proto bude aplikovat ukrajinský zákon o rodině č. 2947-III, ze dne 10. ledna 2002.

3. Soud postupoval dle zák. č. 292/13 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen ,,z. ř. s.“), a s odkazem na § 389 z. ř. s. neprodleně ze zákona nařídil jednání.

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že oba manželé jsou ukrajinské národnosti s ukrajinskou státní příslušností, pro manžela i manželku jde o první manželství, manželství je bezdětné, manželé již od listopadu 2023 netvoří společnou domácnost. Žádný z manželů nemá zájem o obnovu manželského soužití a Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení a o vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu ze dne 5. 6. 2024 sepsali svobodně a vážně.

5. Soud učinil následující skutková zjištění: Oddacím listem ze dne , datum, vydaným Městským úřadem , adresa, bylo prokázáno, že účastníky řízení bylo uzavřeno manželství dne 22. 4. 2023. Dohodou o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení a o vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu ze dne 5. 6. 2024 bylo prokázáno, že manželé uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě bydlení po rozvodu manželství s tím, že žádný z nich nemá potřebu vyživovací povinnosti od druhého z manželů po rozvodu.

6. Podle čl. 112 odst. 1 ukrajinského zákona o rodině soud zjistí skutečný vztah manželů, skutečné důvody soudního sporu o rozvod, přihlíží k přítomnosti nezletilého dítěte, dítěte se zdravotním postižením (invalidy) a dalších okolností života manželů.

7. Podle čl. 112 odst. 2 ukrajinského zákona o rodině soud rozhodne o zrušení manželství, pokud se prokáže, že další soužití manželů a zachování manželství by byly v rozporu se zájmy jednoho z nich, se zájmy jejich dětí, které jsou zásadní.

8. Soud po zvážení skutečného stavu manželství a okolností jeho trvání dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství ve smyslu čl. 112 ukrajinského zákona o rodině, protože setrvání manželů v manželství by bylo v rozporu s jejich zájmy. Po právním posouzením ve smyslu čl. 110–112 ukrajinského zákona o rodině č. 2947-III, dospěl soud k závěru, že společnému návrhu na rozvod manželství je nutné vyhovět a manželství účastníků rozvedl.

9. Soud výrokem II. tohoto rozhodnutí rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na § 23 z. ř. s.