24 C 102/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený údaje o zástupci o zaplacení 45 435,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci- částku 958,25 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 16. 2. 2020 do zaplacení,- částku 1 200 Kč,- částku 40 581 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 2. 4. 2020 do zaplacení,- částku 3 895,92 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 8. 4. 2020 do zaplacení,a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 21 420 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26.1.2023 ve znění doplnění z 4.4.2024 domáhá po žalovaném zaplacení částky 45 435,17 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jako vlastník budovy č.p. , číslo, na pozemku parc. č. , číslo, , na LV , číslo, , k.p. , adresa, , a pronajímatel uzavřel s žalovaným jako nájemcem dne 20.12.2019 nájemní smlouvu (dále též jen „Nájemní smlouva“) ve znění nedílné součásti Všeobecných podmínek nájmu (dále též jen „VPN“), kterou žalovanému pronajal na dobu určitou od 1.1.2020 do 31.12.2020 nebytový prostor o výměře 77,3 m2 ve 3. nadzemním podlaží dané budovy (dále též jen „Nebytový prostor“), za což se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši 4 509 Kč a paušální platbu za plnění spojená s užíváním Nebytového prostoru (dále též jen „Platba za služby“) ve výši 6 235,13 Kč měsíčně (5 153 Kč + DPH). Žalovaný však byl v prodlení s placením těchto částek, když zaplatil pouze na začátku smluvního vztahu dne 13.12.2019 částku 32 208,88 Kč, která obsahovala i jistotu dle čl. IV. Nájemní smlouvy ve výši 21 489 Kč (dále též jen „Jistota“); od 15.2.2020 byl žalovaný v prodlení se zaplacením nájemného a Plateb za služby. Žalobce proto nájemní vztah ukončil výpovědí s účinností k 31.3.2020. Žalovaný však Nebytový prostor předal zpět žalobci až dne 6.4.2020. Žalovaný pak dosud přes upomínky dluží žalobci část nájmu za 03/2020 ve výši 958,25 Kč, když žalovanému byla dále naúčtována smluvní pokuta za prodlení s platbami dle Nájemní smlouvy fakturou žalobce č. , číslo, a na tyto nedoplatky byla započtena Jistota. Dále žalovaný dluží kompenzaci za předčasné ukončení nájmu dle čl. IX odst. 10, Anonymizováno, VPN ve výši nájemného do původně stanoveného dne ukončení nájmu, tj. částku 40 581 Kč (9x4 509 Kč). Žalobce konečně požaduje i zaplacení smluvní pokuty dle čl. III. odst. 7 VPN za nesplnění povinnosti předat Nebytový prostor zpět žalobci při skončení nájmu ve výši 3 895,92 Kč (8,40 Kč/m2 x 6 dní prodlení). Žalobce z důvodu prodlení žalovaného žádá rovněž zaplacení zákonných úroků z prodlení z výše uvedených částek vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti do zaplacení, tj. u částky 958,25 Kč od 16.2.2020, u částky 40 581 Kč od 2.4.2020 a u částky 3 895,92 Kč od 8.4.2020; dále požaduje paušální náklady spojené s uplatněním dané pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal s tím, že sporoval výši žalovaných částek, neboť není zřejmé, jak k nim žalobce dospěl; žalovaný od žalovaného neobdržel žádné vyúčtování spotřebovaných služeb ani Jistoty; kromě toho dané období spadá do počátku epidemie covid, prostory měly sloužit podnikání žalovaného, který je však nemohl využívat, proto je požadavek na zaplacení devíti násobku nájemného nepřiměřený okolnostem a je proti dobrým mravům.. Žalovaný dále učinil zcela nesporným, že dle Nájemní smlouvy zaplatil částku 32 208,88 Kč včetně Jistoty 21 000 Kč, čímž považoval za zaplacené platby za celou dobu trvání nájmu, tj. od ledna do března 2020. Žalovaný proto žádá zamítnutí žaloby3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Mezi žalobcem jako vlastníkem Nebytového prostoru (viz výpis z katastru nemovitostí LV , číslo, , k.ú. , adresa, ) a pronajímatelem a žalovaným (jako podnikající fyzickou osobou označenou mimo jiné IČO a místem podnikání) jako nájemcem byla dne 20.12.2019 uzavřena Nájemní smlouva ve znění její přílohy 2 - VPN (jako nedílné součásti Nájemní smlouvy), kterou žalobce žalovanému pronajal Nebytový prostor (o výměře 77,3 m2) k účelu - kancelář pro výkon podnikatelské činnosti žalovaného, a to na dobu určitou od 1.1.2020 do 31.12.2020, za což se žalovaný zavázal platit nájemné ve výši 4 509 Kč měsíčně a Platby na služby ve výši 6 235,13 Kč měsíčně a dále do 13.12.2019 složit žalobci Jistotu ve výši 21 489 Kč (prokázáno Nájemní smlouvou včetně VPN). Dle VPN, jako nedílné součásti Nájemní smlouvy byly nájemné i Platby na služby splatné do 15. dne měsíce předem (konkrétně čl. VI. VPN); pro případ prodlení se zaplacením jakékoli platby dle Nájemní smlouvy ze strany žalovaného byla sjednána mluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (konkrétně čl. X. bod 1. VPN); pro případ nepředání předmětu nájmu při skončení nájmu v poslední den trvání nájmu byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 8,40 Kč za m2 a den prodlení s vyklizením předmětu nájmu (konkrétně čl. III. bod 5., bod 7. VPN), jakož i oprávnění pronajímatele do Nebytového prostoru vstoupit a tento vyklidit (konkrétně čl. III. bod 6. VPN); dále bylo sjednáno oprávnění pronajímatele Jistotu použít k úhradě pohledávek za nájemcem na nájemném, na Platby za služby, na smluvních pokutách, náhradách škody, ohledně nichž se nájemce dostane do prodlení, tj. právo Jistotu jednostranně použít k úhradě těchto neuhrazených pohledávek vůči nájemci, přičemž, volba, které tyto pohledávky budou takto uhrazeny je na pronajímateli (konkrétně čl. VII. bod 2. VPN); dále bylo sjednáno též právo pronajímatele písemně Nájemní smlouvu vypovědět v případě, že nájemce je o více než 10 dní v prodlení s placením nájemného nebo Plateb za služby, nájem tím zanikne k poslednímu dni měsíce, v němž byla výpověď doručena (konkrétně čl. IX. bod 2., bod 5., bod 8. VPN); pro případ zániku Nájemní smlouvy jinak než uplynutím stanovené doby nájmu či z důvodů přičitatelných výhradně pronajímateli byla mezi účastníky sjednána povinnost zaplatit žalobci kompenzaci do výše nájemného za období počínající dnem, ve kterém nájem zanikl a končící původně stanoveným dnem ukončení nájmu (konkrétně čl. IX. bod 10 VPN).

5. Žalovaný dle Nájemní smlouvy dne 13.12.2019 zaplatil částku 32 208,88 Kč včetně Jistoty ve výši 21 489 Kč (viz potvrzení o provedení platby , název banky, z 3.4.2024, nesporná tvrzení účastníků).

6. Nebytový prostor byl žalovanému předán do užívání dne 5.1.2020 (viz Předávací protokol z 5.1.2020).

7. Žalobce nájem dle Nájemní smlouvy vypověděl k 31.3.2020 z důvodu prodlení s úhradou nájemného a Plateb za služby delšího než 10 dnů a žalovaného zároveň vyzval k zaplacení veškerých dlužných částek k datu ukončení nájemního vztahu (viz výpověď z nájmu z 27.3.2020).

8. Z důvodu neposkytnutí součinnosti žalovaného s předáním předmětu nájmu zpět žalobci žalobce dne 6.4.2020 Nebytový prostor převzal zpět, o čemž učinil zápis o stavu předmětu nájmu po ukončení nájmu (viz Zápis o stavu předmětu nájmu po ukončení nájmu).

9. Žalobce jednostranným zápočtem dne 20.7.2020 započetl žalovaným složenou Jistotu ve výši 21 489 Kč na dlužnou smluvní pokutu kapitalizovanou do 15.3.2020 za prodlení se zaplacením nájemného a Plateb za služby za únor 2020 (tj. vypočtenou za období od 16.1.2020 do 15.3.2020 ve výši 0,1 % denně z dlužných částek) a za březen 2020 (tj. vypočtenou za období od 16.1.2020 do 15.3.2020 ve výši 0,1 % denně z dlužných částek), tj. ve výši 934,74 Kč vyúčtovanou fakturou žalobce , hodnota, , dále Jistotu započetl na zbývající dlužné nájemné za leden 2020 ve výši 24,25 Kč a dále zbývající část Jistoty započetl na dlužné Platby za služby za únor 2020 (tj. co do částky 4 509 Kč a 6 235,13 Kč) a za březen 2020 (co do částky 6 235,13 Kč a ve zbývajícím rozsahu na část nájemného ve výši 3 550,75 Kč); k úhradě tak žalovanému zbyla část nájemného za březen 2020 ve výši 958,25 Kč splatná 15.2.2020 (prokázáno jednostranným zápočtem z 20.7.2020).

10. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení mimo jiné žalovaných částek ve výši 958,25 Kč 40 581 Kč, 3 895,92 Kč včetně úroků z prodlení a včetně jejich specifikace též předžalobní upomínkou (viz předžalobní výzva z 1.12.2020, poštovní podací lístek z 7.12.2020).

11. Právně soud věc posoudil dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

12. Dle § 2302 odst. 1 věta druhá o.z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

13. Dle § 2303 o.z. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.

14. Dle § 2048 odst. 1 o.z ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

15. Dle § 2001 o.z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

16. Dle § 1982 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odst. 1). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

17. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. V daném případě mezi účastníky nebylo sporu o tom, a Nájemní smlouvou (ve znění VPN) samou bylo zcela prokázáno, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla platně a účinně uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ust. § 2201 a násl. o.z. (ve spojení s ust. § 2302 a násl. o.z.), na jejímž základě měl žalovaný od 1.1.2020 v nájmu k užívání pro účely své podnikatelské činnosti (jako kancelář) Nebytový prostor a za to byl povinen platit žalobci sjednané nájemné ve výši 4 509 Kč měsíčně předem a Platby na služby (vymezené v Nájemní smlouvě) ve výši 6 235,13 Kč měsíčně předem (dle § 2302 odst. 1 o.z. ve spojení s § 2303 o.z.).

19. Žalovanému byl Nebytový prostor dle Nájemní smlouvy řádně předán do užívání, jak plyne z předávacího protokolu z 5.1.2020. Mezi účastníky pak dále nebylo sporu o tom a výpovědí z nájmu z 27.3.2020 bylo zcela prokázáno, že nájem dle Nájemní smlouvy zanikl k 31.3.2020, z důvodu nehrazení sjednaných plateb žalovaným.

20. Jak plyne z potvrzení o provedení platby , název banky, z 3.4.2024 (a nesporných tvrzení účastníků) žalovaný dle Nájemní smlouvy zaplatil pouze jedinou platbu, a to dne 13.12.2019 částku 32 208,88 Kč, která zároveň obsahovala i Jistotu, k jejímuž zaplacení byl žalovaný povinen dle Nájemní smlouvy. Je tak zřejmé, že žalovaný touto platbou žalobci složil celou (zúčtovatelnou) Jistotu ve výši 21 489 Kč a Platbu za služby za leden 2020 (ve výši 6 235,13 Kč) a část nájemného za leden 2020 (ve výši 4 484,75 Kč), jak plyne z i výpočtu žalobce učiněném v Jednostranném zápočtu z 20.7.2020. Jiných plateb žalovaný dle Nájemní smlouvy nezaplatil.

21. Žalovaný tak byl zjevně v prodlení s hrazením nájemného a Plateb za služby od února 2020 (resp. dle výše uvedeného dlužil již část nájemného za leden 2020 ve výši 24,25 Kč). Žalobce byl proto dle § 2001 o.z. ve spojení s čl. IX. bod 2., bod 5., bod 8. VPN oprávněn od Nájemní smlouvy odstoupit, což učinil výše uvedenou výpovědí k 31.3.2020, ke kterémužto dni byl žalovaný dle čl. III. bod 5. VPN povinen Nebytový prostor vyklidit a sám předat zpět žalobci. Ze Zápisu o stavu předmětu nájmu po ukončení nájmu je patrné, že žalovaný nesplnil ani tuto svou povinnosti, když Nebytový prostor zpět žalobci k 31.3.2020 sám nepředal, žalobce proto mohl využít svého dále sjednaného práva (dle čl. III. bod 6. VPN) a Nebytový prostor sám vyklidit a převzít zpět, k čemuž přistoupil dne 6.4.2020.

22. S ohledem na vše shora uvedené soud uzavřel, že žalobce byl oprávněn k výše uvedenému odstoupení od Nájemní smlouvy, nájem proto skončil 31.3.2020, Nebytový prostor byl však předán zpět žalobci vyklizený až dne 6.4.2020.

23. Žalovaný tak v souvislosti s předčasným ukončením nájmu povinen zaplatit jak platby dosud dlužné dle Nájemní smlouvy, tak i platby dle Nájemní smlouvy (ve spojení s VPN) sjednané právě pro případ předčasného ukončení Nájemní smlouvy, resp. i smluvní pokuty za prodlení s placením plateb dle Nájemní smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky denně (dle čl. X. bod 1. VPN) a za prodlení s vyklizením Nebytového prostoru ve výši 8,40 Kč za m2 a den prodlení (dle čl. III. bod 6. VPN). Obě tyto smluvní pokuty pak soud shledal jako platně uzavřené ve smyslu ust. § 2048 o.z., neboť je v nich přesně vymezena povinnost, pro jejíž porušení jsou smluveny a je zřejmá i výše smluvní pokuty, resp. způsob jejího určení. Konkrétní výši těchto smluvních pokut (jak je specifikovaná níže) v daném případ pak soud s přihlédnutím ke všem okolnostem neshledal nemravnou, když se jedná o výši obvyklou v obdobných obchodních vztazích podnikatelských subjektů.

24. Po skončení nájmu žalobce dále v souladu s ust. § 1982 o.z. přistoupil k započtení složené Jistoty ve smyslu čl. VII. bod 2. VPN na pohledávky za žalovaným, přičemž žalobce Jistotu započetl (jak je prokázáno fakturou žalobce č. , hodnota, a Jednostranným zápočtem) nejprve na smluvní pokutu vyúčtovanou žalovanému dle čl. X. bod 1. VPN ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení se zaplacení nájemného a Plateb za služby za únor a březen 2020 ve výši 934,74 Kč, následně na dlužné nájemné za leden 2020 ve výši 24,25 Kč a poté postupně na dlužné Platby za služby a nájemné za únor a březen 2020. Provedením tohoto zápočtu tak zanikly tam uvedené vzájemně se střetnuvší pohledávky účastníků, přičemž zůstala pouze zápočet převyšující pohledávka žalobce za žalovaným z titulu dlužného nájemného za březen 2020 ve zbývající výši 958,25 Kč splatné k 15.2.2020. Žalovaný pak ani netvrdil, že by toto dlužné nájemné žalobci zaplatil a proti provedenému zápočtu po vysvětlení jeho provedení a specifikaci tam uvedených plateb v řízení ani žádnými konkrétními námitkami nebrojil. Soud proto nárok žalobce na zaplacení dlužného nájemného za březen 2020 ve výši 958,25 Kč shledal důvodným.

25. Žalobce po žalovaném dále požaduje zaplacení smluvní pokuty (uvedené již výše) sjednané mezi účastníky v souladu s § 2048 o.z. v čl. III. bod 6. VP za porušení povinnosti žalovaného vyklidit Nebytový prostor ke dni skončení nájmu, tj. k 31.3.2020, a to ve výši 8,40 Kč za m2 a den prodlení. Zápisem o stavu předmětu nájmu po ukončení nájmu bylo zcela prokázáno, že Nebytový prostor žalobce převzal až dne 6.4.2020. Žalovaný ani netvrdil, že by Nebytový prostor žalobci předal (či byl schopen a ochoten) předat kdykoli dříve. Soud proto žalobce v rozsahu požadavku na tuto smluvní pokutu vyčíslenou do 6.4.2020, tj. kapitalizovanou ve výši 3 895,92 Kč vyhověl.

26. Žalobce se konečně domáhá zaplacení kompenzace za předčasné ukončení nájmu. K tomu soud vyšel z toho, že mezi účastníky byla v čl. IX. bod 10 VPN pro případ zániku Nájemní smlouvy jinak než uplynutím stanovené doby nájmu či z důvodů přičitatelných výhradně pronajímateli sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobci stanovenou „kompenzaci“ do výše nájemného za období počínající dnem, ve kterém nájem zanikl a končící původně stanoveným dnem ukončení nájmu. V daném případě se tedy jedná o další povinnost výslovně smluvenou mezi účastníky v rámci jejich smluvní volnosti pro případ předčasného ukončení Nájemní smlouvy z důvodu přičitatelného výhradně žalovnaého, dle níž je žalovaný povinen zaplatit žalobci kompenzaci ve výši nájemného za dobu původního smluveného trvání Nájemní smlouvy. Soud takto sjednanou povinnost neshledal rozpornou s dobrými mravy či poctivým obchodním stykem, když tato povinnost byla mezi účastníky jasně a jednoznačně smluvena (byť v rámci VPN), bylo tak zcela na volním uvážení žalovaného (jako fyzické osoby podnikající, tj. osobu profesionální vystupující s péčí řádného hospodáře), zda za daných podmínek do daného nájemního vztahu vstoupí či nikoli. Obdobná smluvní ustanovení přitom nejsou u nájemních smluv uzavíraných mezi podnikateli výjimkou, když se jedná o v zásadě zajištění kompenzace pronajímatele pro případ náhlého výpadku nájemného do doby, než např. najde nového nájemce. Soud pak nevešel ani na námitku žalovaného, že daný nárok je proti dobrým mravům bez dalšího pouze proto, že se mělo jednat o období covidu. Tato námitka byla žalovaným učiněna pouze zcela obecně a povšechně. Žalovaný neuvedl naprosto žádná konkrétní tvrzení týkající se právě jeho podnikatelské činnosti, když ani netvrdil v čem mělo spočívat zcela konkrétní omezení a jaké jeho činnosti v daném Nebytovém prostoru, kdy přesně mělo nastat a jak dlouho mělo trvat, jakým konkrétním např. opatřením státu, hygieny atp. měla být a jaká jeho podnikatelské činnost omezena, zda pro tento případ čerpal např. podporu ze státních prostředků atp. Žalovaný je tak dle čl. IX. bod 10 VPN povinen zaplatit žalobci částku ve výši sjednaného nájemného za období od 04-12/2020, tj. 9x4 509 Kč, tj. 40 581 Kč.

27. Vzhledem ke všemu výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to s ohledem na prodlení žalovaného se zaplacením finančních částek žalobci i co do úroků z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vl. č. 351/2013 Sb., a to z jednotlivých částek vždy ode dne následujícího po dni prodlení do zaplacení, tj. u dlužného nájemného ve výši 958,25 Kč od 16.2.2020 do zaplacení; u částky 40 581 Kč od 2.4.2020 do zaplacení a u smluvní pokuty ve výši 3 895,92 Kč až od 8.4.2020 (s ohledem na její vyčíslení do 6.4.2020), když žalobce zaplacení veškerých dlužných částek plynoucích z Nájemní smlouvy po žalovaném požadoval již v rámci výpovědi z nájmu. Paušální náklady spojené s vymáháním žalované pohledávky soud přiznal ve výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 818 Kč; odměnou advokáta za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast na jednání soudu dne 28.7.2023, 4.4.2024) ve výši po 2 940 Kč podle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“); náhradou hotových výdajů advokáta za výše uvedených 5 úkonů právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; a 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 3 402 Kč, tj. celkem 21 420 Kč. Dále soud postupoval dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

29. Lhůty k plnění byly určeny dle dle § 160 odst. 1 o.s.ř.