24 C 11/2024
č. j. 24 C 11/2024-22
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 5 zamítl žalobu o zaplacení částky přes 79 tisíc korun, protože žalobce neprokázal uzavření úvěrové smlouvy a faktické vyplacení prostředků žalovanému. Soud se opřel o § 321/2001 Sb., podle něhož musí být spotřebitelská úvěrová smlouva uzavřena písemně, což žalobce nesplnil. Není-li prokázáno vyplacení úvěru, nelze žalobu uspět ani na základě bezdůvodného obohacení. Soud rozhodl, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce adresa zastoupený údaje o zástupci adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného údaje o zástupci 5 o zaplacení 79 202,51 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 77 563, 71 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 1. 3. 2023 do zaplacení, částku 13 249,97 Kč, částku 4 085,16 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 77 563,71 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, částku 265 Kč, částku 1 638,80 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 638,80 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 11.8.2023 ve znění změny žaloby z 17.8.2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky 79 202,51 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba (dále též jen „právní předchůdce žalobce“) a žalovaným byla dne 27.4.2006 (po prověření pravdivosti tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů k posouzení jeho úvěruschopnosti) uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalovaný mohl čerpat úvěr formou úvěrového rámce ve výši 100 000 Kč platební kartou, přičemž se zavázal úvěr splácet alespoň v minimálních sjednaných splátkách spolu s úrokem ve výši 21,36 % ročně. Žalovaný dle informací právního předchůdce žalobce vyčerpal na jistinu úvěru celkem částku 526 254,90 Kč, avšak zároveň porušil své povinnosti hradit řádně a včas měsíční splátky (právnímu předchůdci žalobce uhradil pouze částku v celkové výši 719 090 Kč), úvěr byl proto k 28.2.2023 prohlášen za splatný. Tato pohledávka za žalovaným pak byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek z 16.3.2023. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení dlužných částek dle Smlouvy spočívajících v dlužné jistině úvěru ve výši 77 563,71 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1.3.2023 do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 15 % ročně od 1.6.2023, dále ve smluvním úroku ve výši 12 271,37 Kč a poplatcích za pojištění schopnosti splácet ve výši 978,60 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 4 085,16, v nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč a ve smluvní pokutě ve výši 1 638,80 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1.3.2023.
2. Žalovaný k věci samé nijak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalobce se z nařízeného jednání omluvil a žalovaný se nedostavil bez omluvy. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
4. Z předložené listiny cetelem Žádost/Smlouva o poskytnutí úvěru z 27.4.2006 č. hodnota soud pouze zjistil, že žalovaný prostřednictvím společnosti právnická osoba. u společnosti právnická osoba. sjednal úvěr za účelem zaplacení „prodejní ceny předmětu financování“ ve výši 49 999 Kč a zároveň požádal, aby jej společnost právnická osoba. zařadila do seznamu žadatelů o poskytnutí úvěrového rámce a poskytla mu jej až do výši 100 000 Kč a vydala mu úvěrovou kartu na jeho jméno; jednorázová výše čerpání úvěru byla uvedena 49 999 Kč.
5. Tvrzená pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy o úvěru uzavřeném s právním předchůdcem žalobce označené číslem hodnota ve výši 92 452,48 Kč je obsažena v Seznamu postoupených pohledávek dle Smlouvy o postoupení pohledávek z 16.3.2023 uzavřené mezi žalobcem a právním předchůdcem žalobce, přičemž žalovaný byl dle Oznámení o postoupení pohledávky z 29.3.2023 o tomto postoupení informována byl vyzván předžalobní upomínkou z 28.6.2023 (včetně poštovního podacího archu) k zaplacení žalované částky.
6. Z žalobcem dále předložené listiny označené Číslo úvěru: hodnota strana hodnota pouze plyne, že se jedná patrně o počítačovou sjetinu tabulky s uvedením údajů o čerpání/splácení úvěru, a to s daty od 23.4.2008 do 16.1.2023, není z ní nijak patrné, např. kdo ji vyhotovil, či o jaký bankovní či jiný účet a které osoby se jedná.
7. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když další důkazy ani nebyly navrhovány. Po zhodnocení všech předložených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
8. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, účinného ke dni tvrzeného uzavření úvěrové smlouvy z 27.4.2006 (dále též jen „zákon“). Dle § 4 zákona smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně.
9. V daném případě žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel úvěrovou smlouvu č. hodnota, na jejímž základě měl žalovanému poskytnout na platební kartě úvěrový limit 100 000 Kč, žalobce však žádnou takovou smlouvu o úvěru (která dle výše citovaného ustanovení zákona musela být sepsána písemně) soudu nepředložil. Z jediné předložené listiny podepsané žalovaným plyne, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřel smlouvu o úvěru č. hodnota, dle níž mu měl být poskytnut úvěr na financování předmětu koupě ve výši 49 999 Kč (uzavření takového smlouvy o úvěru, ani postoupení pohledávky z této smlouvy plynoucí na žalobce však žalobce v řízení ani netvrdil); žalovaný v této smlouvě právního předchůdce žalobce dále pouze požádal o další úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč; faktické uzavření takovéto úvěrové smlouvy (tj. akceptace žádosti žalovaného či faktické vyplacení tvrzeného úvěru žalovanému) se však z této listiny nijak nepodává. Poskytnutí úvěru žalovanému v tvrzené výši úvěrového rámce 100 000 Kč, ale zároveň v tvrzené výši faktického čerpání 526 254,90 Kč pak dle soudu není prokázáno ani listinou označenou jako „Číslo úvěru: hodnota strana hodnota“, když z ní není patrné kdy a kým byla vyhotovena, nelze z ní nijak ověřit, že se jedná o fakticky vyplacený úvěr žalovanému, nadto dle tvrzené smlouvy uzavřené již dne 27.4.2006, když období čerpání je v dané listině datováno až od 23.4.2008. V žalobcem dále pouze předložené smlouvě o postoupení pohledávek je pohledávka za žalovaným rovněž identifikována číslem úvěrové smlouvy hodnota, která však předložena nebyla.
10. Žalobce se přitom k nařízenému soudnímu jednání nedostavil a sám se tak zbavil možnosti, aby byl soudem dle ust. § 118a odst. 3 poučen o nutnosti navrhnout a předložit důkazy ohledně toho, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena tvrzená úvěrová smlouva že žalovanému byly dle této smlouvy fakticky vyplaceny jakékoli finanční prostředky a že případná pohledávka za žalovaným byla na žalobce řádně postoupena.
11. Dle výše uvedeného je tak zřejmé, že žalobce v řízení neunesl zejména břemeno důkazu ohledně toho, že právní předchůdce žalobce s žalovaným tvrzenou úvěrovou smlouvu č. hodnota vůbec uzavřel, jakož ani břemeno tvrzení a břemeno důkazu, že daný úvěr, tj. konkrétní finanční prostředky (a v jaké výši) byly žalovanému právním předchůdcem žalobce fakticky vyplaceny a kdy, jakým způsobem. S ohledem na neprokázání faktického vyplacení tvrzených finančních prostředků žalovanému pak soud danou věc nemohl posoudit ani např. jako bezdůvodné obohacení; nadto za situace, kdy žalobce nepředložit tvrzenou úvěrovou smlouvu, avšak zároveň sám uvedl, že žalovaný měl vyčerpat finanční prostředky ve výši částka, avšak zároveň právnímu předchůdci žalobce již vrátil částku v celkové výši částka, tedy k případnému bezdůvodnému obohacení na úkor právního předchůdce žalobce ani nemohlo ze strany žalovaného dojít, neboť jistinu tvrzeného (ale neprokázané) úvěru zjevně podstatně přeplatil. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.