24 C 113/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 34 099,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 38 533,31 Kč s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 34 099,29 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 34 099,29 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 645 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Náhrada nákladů řízení státu se nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 4. 4. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 34 099,29 Kč s příslušenstvím (složeným z kapitalizovaného úroku ve výši 4 434,02 Kč a dále úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 34 099,29 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení a z úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 34 099,29 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení) s tím, že žalovaná a společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), uzavřely dne 30. 9. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr (formou úvěrového rámce ve výši 40 000 Kč), který se zavázala splácet ve stanovených měsíčních splátkách včetně sjednaného úroku ve výši 22,68 % ročně a všemi ujednanými poplatky. Žalovaná však nesplácela úvěr řádně a včas, právní předchůdce žalobce jej proto ke dni 31. 1. 2022 zesplatnil. Dluh žalované sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 31 412,37 Kč, poplatků ve výši 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 868,32 Kč a pojistného ve výši 1 118,60 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 2. 2022 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky (včetně výše uvedeného příslušenství spočívajícího dále z požadovaného úroku a úroku z prodlení) vyzval, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaná prostřednictvím ustanoveného opatrovníka nárok žalobce zcela neuznala s odůvodněním, že tvrzená úvěrová smlouva je neplatná, neboť nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalované - spotřebitele. Žalovaná rovněž sporovala doručení odstoupení od smlouvy, tedy tvrzený závazek žalované nemůže být splatný; sporovala rovněž, že nebyla seznámena s obchodními podmínkami, které se tak nestaly součástí tvrzené smlouvy. Proto žádala zamítnutí žaloby.

3. Soud předně ve věci dovodil svou mezinárodní pravomoc, a to dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015, dle něhož nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Soud proto dále vyšel z v tomto směru ustálené judikatury SDEU, jakož i na tuto problematiku stále aplikovatelné judikatury NS ČR (např. usnesení z 25. 6. 2014 sp. zn. 30 Nd 25/2014) stanovící, že pravomoc a příslušnost rozhodnout o žalobě směřující proti žalovanému, má členský stát, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště žalovaného, a to za situace, kdy soud provedl veškerá dostupná pátrání po faktickém pobytu žalovaného, ten se mu však nepodařilo zjistit, zároveň však nedisponoval žádnými průkaznými indiciemi, které by umožňovaly dojít k závěru, že žalovaný má současné bydliště mimo EU. Cílem citovaného nařízení EU je přitom mimo jiné umožnit žalobci snadno určit soud, u něhož může podat žalobu, jakož i umožnit žalovanému přiměřeně předvídat, u kterého soudu může být žalován. Smyslu nařízení se tedy nepříčí, pokud dle něj bude určena příslušnost i za situace nastalé v tomto řízení, tj., kdy žalovaná prokazatelně měla poslední známé bydliště na území státu EU (zde konkrétně na adrese uvedené v záhlaví v obvodu zdejšího soudu), změnu svého bydliště neoznámila, aktuálně je přes všechna pátrání neznámého pobytu, ale současně nebyly zjištěny žádné indicie osvědčující, že by měla bydlet mimo území EU. Zdejší soud proto uzavřel, že je ve věci mezinárodně příslušný dle posledního známého bydliště žalované ve smyslu čl. 4 bod 1, nařízení Brusel I bis. Místní příslušnost zdejšího soudu je dána dle § 84 a § 85 o.s.ř.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou (identifikovanou r.č., číslem OP ČR/Povolením k pobytu, telefonním číslem, adresou trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec a číslo] a korespondenční adresou [adresa]) dne 30.9.2020 rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb (prokázáno Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] včetně nedílné součásti Všeobecných obchodních podmínek) a v jejím rámci pak po informování žalované o podmínkách spotřebitelského úvěru (viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace o spotřebitelském úvěru) dále smlouvu o úvěru, kterou se zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr formou úvěrového rámce do 40 000 Kč (na úvěrovém účtu [číslo]) s výší prvního čerpání do 15 990 Kč se sjednaným úrokem 22,68 % ročně, pojistným ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru dne a s výší měsíční splátky min. 5 % z dlužné částky nejméně 500 Kč splatné do 17. dne měsíce (dále též jen„ Smlouva“); součástí vlastního textu Smlouvy je i výslovné prohlášení, že se žalovaná seznámila s úplným zněním Produktových podmínek pro revolvingové úvěry a Sazebníkem, které se zároveň stávají nedílnou součástí Smlouvy (viz čl. VI. Smlouvy); dále byl výslovně sjednán měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 50 Kč, smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, poplatek za náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky ve výši 100 Kč (viz čl. III. a VI. Smlouvy) (prokázáno Žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] včetně nedílné součásti Produktových podmínek a Sazebníku platného od 11.3.2020, Informacemi o úvěru„ HELLO KREDIT“ z 1.10.2020)).

6. Ve Smlouvě žalovaná dále výslovně uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů/dětí, je zaměstnána u [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 22 000 Kč, její celkové náklady domácnosti činí 9 500 Kč a má finanční závazky ve výši 398 Kč. Z výplatní pásky žalované zaměstnavatele [právnická osoba] z [číslo] plyne výše čisté měsíční mzdy žalované 19 046 Kč. Z lustrace žalované z registru SOLUS, plyne, že žalovaná zde jako dlužník není evidována.

7. Žalovaná dle Smlouvy čerpala poprvé úvěr ve výši 15 990 Kč dne 29.9.2020, k 20.12.2021 však již dlužila čerpanou jistinu úvěru ve výši 31 412,37 Kč, pojistné ve výši 1 118,60 Kč, poplatky ve výši 700 Kč (za výzvu k plnění 100 Kč a náklady vymáhání 600 Kč) a smluvní pokutu z prodlení ve výši 868,32 Kč (zjištěno z výpisu čerpání úvěru [číslo]).

8. Právní předchůdce žalobce úvěr dle Smlouvy ke dni 31. 1. 2022 zesplatnil z důvodu prodlení žalované se splátkami a žalovanou vyzval k úhradě celkové dlužné částky spočívající v dlužných splátkách ve výši 13 668 Kč, jistiny splatné ke dni odstoupení ve výši 23 297 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 869 Kč a náhrady náklady spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 700 Kč, o čemž žalovanou vyrozuměl písemně na adresy [adresa žalované] (prokázáno Odstoupením od úvěrové smlouvy z 27.12.2021, poštovním podacích archem z 27.12.2021).

9. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15.2.2022 byla výše uvedené pohledávka za žalovanou plynoucí ze Smlouvy postoupena na žalobce (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení), což bylo žalované písemně oznámeno na adresy [adresa žalované] (viz oznámení o postoupení pohledávky z 25.2.2021 včetně poštovního podacího archu z 28.2.2021). Žalovaná byla k zaplacení dlužné žalované částky vyzvána před podáním žaloby na všechny tři výše uvedené adresy žalované (zjištěno z předžalobní upomínky právního zástupce žalobce z 3. 3. 2022 včetně poštovního podacího archu z 4.3.2022).

10. Takto provedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci, když jiné důkazy ani ve věci nebyly navrhovány. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

11. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ Zákon“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

13. Dle § 2048 věta první o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

14. V daném případě má soud Smlouvou včetně jejích nedílných součástí (Produktových podmínek a Sazebníků) za zcela prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla platně ve smyslu ust. § 2395 a násl. o.z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr formou úvěrového rámce (ve výši 40 000 Kč), z něhož žalovaná fakticky vyčerpala jistinu ve výši 31 412,37 Kč, jak plyne z výpisu čerpání úvěru [číslo] když žalovaná se úvěr zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách, včetně sjednaných poplatků dle Smlouvy ve spojení se Sazebníkem, včetně pojistného ve sjednané výši, včetně úroku ve výši 22,68 % ročně a včetně smluvní pokuty sjednané řádně ve smyslu ust. § 2048 o.z.

15. Soud přitom nevešel na argumentaci žalované, že Smlouva je neplatná z důvodu neřádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, když soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce s ohledem na výši poskytnutého úvěrového rámce (max. 40 000 Kč) a výši měsíční splátky (i při maximálním čerpání - max. 2 000 Kč měsíčně) úvěruschopnost žalované ve smyslu ust. § 86 Zákona zkoumal dostatečně, když vyšel z žalovanou samotnou tvrzené výše měsíčního příjmu (22 000 Kč), která byla nadto řádně doložena výplatní páskou zaměstnavatele žalované (z níž plyne čistý měsíční příjem žalované 19 046 Kč), a to vše za situace, kdy žalovaná dále uvedla, že má zajištěno bydlení u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost a je svobodná a v produktivním věku, s výdaji na„ domácnost“ a finanční závazky ve výši nepřevyšující měsíčně 10 000 Kč. Soud tak má za dostatečně věrohodně prokázané, že finanční prostředky, kterými žalovaná, která nebyla zároveň evidována jako dlužník či osoba se závadnou platební bilancí (v registru SOLUS) disponovala, byly zcela dostatečné k hrazení byť maximální možné splátky dle Smlouvy. Dle soudu proto právní předchůdce žalobce splnil podmínky zkoumání úvěruschopnosti žalované dle ust. § 86 Zákona.

16. Žalovaná pak byla již ve vlastním textu Smlouvy (viz čl. VI.) řádně seznámena i s veškerými jejími nedílnými součástmi včetně Produktových podmínek a Sazebníku, což zcela jasně stvrdila vlastním uzavřením Smlouvy.

17. Stejně tak byly žalované doručeny výzva k zaplacení dlužných částek dle Smlouvy, Odstoupení od Smlouvy z důvodu prodlení s plnění sjednaných splátek, jakož i Oznámení o postoupení pohledávky plynoucí ze Smlouvy na žalobce, a to na právnímu předchůdce žalobce, resp. žalobci všechny tři výše uvedené jemu známé adresy žalované (jak plyne z výše specifikovaných poštovních podacích archů). Přitom platí, že sama žalovaná ve Smlouvě jako svou korespondenční adresu uvedla adresu [adresa], tedy se pro daný případ jedná vůči žalované o doručovací adresu, na kterou právní předchůdce žalobce veškeré písemnosti řádně doručoval. Skutečnost, že na této adrese žalovaná poštu nepřebírala, nelze klást k tíži právnímu předchůdci žalobce, resp. žalobci.

18. Soud proto uzavřel, že žalobce, na něhož byla pohledávka za žalovanou plynoucí ze Smlouvy řádně postoupena dle ust. § 1879 a násl. o.z. (jak bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy) v řízení prokázal, že jeho právní předchůdce finanční prostředky dle Smlouvy žalované poskytl, a dostatečným způsobem (výpisem z čerpání úvěru [číslo]) doložil i výši nárokované částky, která spočívá v nevrácené jistině úvěru ve výši 31 412,37 Kč, v pojistném ve výši sjednané Smlouvou v celkové dlužné výši 1 118,60 Kč, a poplatcích za výzvu k plnění 100 Kč, nákladech spojených s vymáháním splatného závazku 600 Kč a smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek kapitalizované ve výši 868,32 Kč (vše dle čl. III., resp. IV. Smlouvy). Naopak žalovaná, aby se ubránila, musela by tvrdit a prokazovat, že úvěr včetně příslušenství uhradila, což však neučinila.

19. Soud proto žalobě vyhověl a to včetně úroku sjednaného Smlouvou ve výši 22,68 % ročně v části kapitalizovaného do dne zesplatnění ve výši 4 434,02 Kč a dále plynoucího od 1.2.2022 až do zaplacení a s ohledem na prodlení žalované se zaplacením finanční částky též včetně úroku z prodlení dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vl. č. 351/2013 Sb. ve výši 11,75 % ročně od 1.2.2022 do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 705 Kč, z odměny advokáta za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, vyjádření ve věci samé z 13.1.2023, účast na jednání soudu 16.2.2023) po 2 500 Kč podle § 8 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedených 5 úkonů právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 2 940 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 18 645 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

21. Ve smyslu ust. § 148 odst. 1 ve spojení s ust. § 149 odst. 2 o.s.ř., když žalované byl v projednávané věci ustanoven opatrovník (v záhlaví specifikovaný advokát) z důvodu jejího neznámého pobytu, nelze státu přiznat náhradu nákladů řízení za odměnu ustanoveného advokáta, o níž bude rozhodnuto samostatným usnesením.

22. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.