24 C 140/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované naposledy v ČR bytem adresa , t.č. neznámého pobytu zastoupená opatrovníkem advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 4 317 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 317 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 7. 10. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 12. 4. 2021 domáhá po žalované zaplacení částky 4 317 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalované byla žalobcem dne 3. 8. 2020 poskytnuta zdravotní péče prostřednictvím Oddělení urgentního příjmu dospělých. Náklady na tuto zdravotní péči byly žalované vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 6. 8. 2020, splatnou dne 6. 10. 2020 na částku 4 317 Kč. Žalovaná nebyla zdravotně pojištěna, proto je povinna tyto náklady uhradit sama. Žalobce žalovanou k zaplacení vyzval, ta však na tuto výzvu nijak nereagovala a svůj dluh neuhradila. Žalobce proto požaduje zaplacení dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dané faktury až do zaplacení.

2. Žalovaná nárok žalobce zcela neuznala s tím, že žalobce předložením pouhé faktury neprokázal poskytnutí zdravotní péče žalované.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Žalovaná je státní občanskou Rumunska (zjištěno z kopie OP žalované), na území České republiky byla registrována jako občanka EU v období od 15. 9. 2019 do 15. 9. 2020 na adrese [adresa], [obec a číslo] (zjištěno ze sdělení Ministerstva vnitra odboru azylové a migrační politiky ze dne 30. 4. 2021).

5. Žalovaná identifikovaná mimo jiné datem narození a trvalým bydlištěm plynoucím z občanského průkazu, byla dne 3. 8. 2020 ošetřena na urgentním příjmu žalobce s bolestí na hrudi a dušností, v nemocnici nechtěla zůstat na pozorování (zjištěno ze zprávy žalobce o ošetření žalované na urgentním příjmu s datem a razítkem a podpisem ošetřující lékařky). Žalobce vyúčtoval žalované za poskytnutí této zdravotní péče z 3.8.2020 částku ve výši celkem 4 317 Kč, veškeré položky žalobcem poskytnuté zdravotní péče žalované s jejich cenou jsou přílohou k faktuře (zjištěno z faktury [číslo] včetně přílohy s označením pacienta - žalované na částku 4 317 Kč a přehledu o faktuře se seznamem učiněných úkonů). Cena za poskytnutí zdravotních služeb byla stanovena v souladu s Věstníkem Ministerstva zdravotnictví ČR č. 12/2019 (zjištěno z věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 12/2019). Žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzval na adresu [adresa žalovaného] (zjištěno z výzvy ze dne 8. 2. 2021 včetně poštovního podacího archu).

6. Soud předně ve věci dovodil svou mezinárodní pravomoc, a to dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015, dle něhož nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaná byla na území České republiky registrována jako občanka EU v období od 15. 9. 2019 do 15. 9. 2020 s poslední adresou platného pobytu v ČR na adrese uvedené v záhlaví. Soud proto dále vyšel z v tomto směru ustálené judikatury SDEU, jakož i na tuto problematiku stále aplikovatelné judikatury NS ČR (např. usnesení z 25. 6. 2014 sp. zn. 30 Nd 25/2014) stanovící, že pravomoc a příslušnost rozhodnout o žalobě směřující proti žalovanému, má členský stát, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště žalovaného, a to za situace, kdy soud provedl veškerá dostupná pátrání po faktickém pobytu žalovaného, ten se mu však nepodařilo zjistit, zároveň však nedisponoval žádnými průkaznými indiciemi, které by umožňovaly dojít k závěru, že žalovaný má současné bydliště mimo EU. Cílem citovaného nařízení EU je přitom mimo jiné umožnit žalobci snadno určit soud, u něhož může podat žalobu, jakož i umožnit žalovanému přiměřeně předvídat, u kterého soudu může být žalován. Smyslu nařízení se tedy nepříčí, pokud dle něj bude určena příslušnost i za situace, kdy žalovaná prokazatelně měla poslední známé bydliště na území státu EU (zde konkrétně na adrese uvedené v záhlaví v obvodu zdejšího soudu), změnu svého bydliště neoznámila, aktuálně je přes všechna pátrání neznámého pobytu, ale současně nebyly zjištěny žádné indicie osvědčující, že by měla bydlet mimo území EU. Zdejší soud proto uzavřel, že je ve věci mezinárodně příslušný dle posledního známého bydliště žalované ve smyslu čl. 4 bod 1, nařízení Brusel I bis. Místní příslušnost zdejšího soudu je dána dle § 84 a § 85 o.s.ř.

7. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) podle kterého se smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba (odst. 1). Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů (odst. 2).

8. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

9. V dané věci tak soud po provedeném dokazování uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, a to zejména zprávou ošetřující lékařky o ošetření žalované na urgentním příjmu, kde byla žalovaná identifikována údaji zcela souladnými s jejím občanským průkazem i tehdejším bydlištěm v ČR, že žalovaná navštívila žalobce za účelem poskytnutí zdravotních služeb a žalobce žalované zdravotní služby (v rozsahu ošetření [anonymizována tři slova] specifikované podrobně v příloze faktury [číslo]) poskytl, čímž konkludentně došlo k uzavření smlouvy podle § 2636 o.z. Žalovaná byla řádně identifikována dle předloženého OP a označena jak na zprávě o ošetření žalované na urgentním příjmu tak i na faktuře, kterou bylo žalované poskytnutí zdravotních služeb vyúčtováno, a která byla řádně zaslána na žalovanou sdělenou adresu, která odpovídá adrese uvedené žalovanou i do centrální evidence cizinců. Soud přitom zejména lékařkou podepsanou zprávu o šetření a tomuto ošetření zcela odpovídající konkrétní specifikace zdravotnických služeb uvedenou v příloze dané faktury považuje za zcela věrohodnou a v daném případě za dostatečnou k prokázání toho, že daná lékařská péče byla žalované v daném rozsahu poskytnuta, když totožnost žalované byla dostatečně prokázána z jejího OP. Vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla zdravotně pojištěna, má povinnost hradit si poskytnuté zdravotní služby sama. Podrobný seznam položek žalobcem poskytnutých zdravotních služeb byl součástí faktury, přičemž cena za poskytnutí zdravotní služby byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotnických výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci cen zdravotních služeb uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 12/2019. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobce žalované zdravotní služby poskytl, přičemž žalované náklady za tyto služby vyfakturoval na správně určenou žalovanou částku ve výši 4 317 Kč, kterou žalovaná neuhradila a ni přes předžalobní upomínku zaslanou na adresu jejího tehdejšího bydliště. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dlužné faktury až do zaplacení.

10. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a 2 paušálních odměn nezastoupeného účastníka ve výši po 100 Kč (výzva k plnění a podání žaloby) podle ust. § 2 odst. 1 a 2 paušálních odměn nezastoupeného účastníka ve výši po 300 Kč (písemné vyjádření ze dne 25. 2. 2022 a účast na jednání dne 8. 4. 2022) podle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu ve výši 100 Kč, tj. celkem 1 800 Kč.

11. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

12. Ve smyslu ust. § 148 odst. 1 ve spojení s ust. § 149 odst. 2 o.s.ř., když žalované byl v projednávané věci ustanoven opatrovník (v záhlaví specifikovaný advokát) z důvodu jejího neznámého pobytu, nelze státu přiznat náhradu nákladů řízení za odměnu ustanoveného advokáta, o níž bude rozhodnuto samostatným usnesením.