24 C 145/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 548 750,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 451 249,97 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 19.9.2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 97 500,06 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 19.9.2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 68 038 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyni se vrací přeplatek soudního poplatku ve výši 649 Kč, a to prostřednictvím účtárny zdejšího soudu po právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 23.4.2024 ve znění opravy (písařské, resp. zjevné početní chyby v žalobním petitu) učiněné podáním žalobkyně z 19.9.2024 domáhá po žalovaném zaplacení částky 548 750,03 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 19.9.2023 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, (nyní , právnická osoba, .), IČO: , IČO, (dále též jen „, právnická osoba, “) jako věřiteli a žalovaným jako dlužníkem byla dne 24.8.2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, ve znění Dodatku č. , hodnota, ze dne 29.8.2022 (dále souhrnně též jen „Smlouva o úvěru“), a to prostřednictvím webové platformy , název platformy, (nyní , název platformy, ) (dále též jen „Platforma“) provozované , právnická osoba, , na základě které byla žalovanému z prostředků žalobkyně poskytnuta částka 500 000 Kč na projekt zveřejněný Platformou pod ID , identifikační číslo, a žalovaný se zavázal takto poskytnutý úvěr splatit (v celkové výši 597 500,06 Kč) tak, že zaplatí 17 měsíčních splátek po 5 416,67 Kč od 27.9.2022 do 27.1.2024 a v den sjednané konečné splatnosti, tj. 27.2.2024, zaplatí částku 505 416,67 Kč. Žalobkyně i pro případ případného posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení doplnila, že sjednanou částku 500 000 Kč zaplatila zcela dne 23.8.2022, a to prostřednictvím sjednaného „provozního účtu projektu“, z něhož byly tyto prostředky vyplaceny přímo žalovanému. Žalovaný však přes výzvu k plnění z 11.9.2023 zaplatil pouze 9 splátek v celkové výši 48 750,03 Kč (poslední splátku splatnou 27.5.2023 zaplatil až 5.9.2023). Protože , právnická osoba, neposkytl žalobkyni prokazatelné informace o tom, že by po žalovaném fakticky danou pohledávku vymáhal, uplatňuje žalobkyně po žalovaném samostatně tuto svou pohledávku na zaplacení zbývající dlužné částky dle Smlouvy o úvěru ve výši 548 750,03 Kč (597 500,06-48 750,03), přičemž dále požaduje i zákonné úroky z prodlení z žalované částky ode dne následujícího po marného uplynutí lhůty k plnění dle upomínky, tj. od 11.9.2023 do zaplacení. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že mezi žalobkyní a , právnická osoba, byla dále uzavřena dohoda o vypořádání jejich vzájemných nároků ze Smlouvy o úvěru, jejíž obsah však žalobkyně považuje za odporující dobrým mravům, neboť zejména dle jejího čl. V. plyne automatické postoupení dané pohledávky žalobkyně (za žalovaným) na , právnická osoba, při prodlení žalovaného, stejně tak z ní plyne, že při prodlení žalovaného vzniká přednostní nárok , právnická osoba, na uspokojení jeho nároků na sjednané příslušenství (smluvní úroky z prodlení, smluvní pokuty); tato ujednání tak nepřiměřeně zkracují žalobkyni (v pozici spotřebitele), když nelze odhlédnout od toho, že , právnická osoba, i žalovaný (i společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , která je majitelem bankovního účtu sloužícího v daném případě jako „provozní účet projektu“) jsou podnikající osoby právnické personálně propojené přes , tituly před jménem, , jméno FO, . K pochybnostem o povaze daných právních vztahů přispívá i to, že aktuálně došlo k prodeji pozemků ve vlastnictví žalovaného, z nichž několik odkoupila společnost , právnická osoba, pozdějšího jednatele , právnická osoba, (, jméno FO, ); tedy žalovaný aktuálně rozprodává nemovitosti, které měly sloužit jako zajištění jeho závazků (k němuž však nedošlo); žalovaný je personálně propojen s , právnická osoba, , přičemž , právnická osoba, zároveň dané pohledávky po žalovaném řádně nevymáhá, naopak její jednatelé se podílí na snižování hodnoty majetku žalovaného.

2. Žalovaný ve věci samé učinil podáním z 14.6.2024 nesporným, že jako úvěrovaný uzavřel Smlouvu o úvěru, nicméně dále uvedl, že úvěrující stranou jsou jako solidární věřitelé žalobkyně a , právnická osoba, , přičemž dle jejich dohody o vypořádání (doložené žalovanému) je věřitelem oprávněným k vymáhání pohledávek dle Smlouvy o úvěru výhradně , právnická osoba, , který rovněž u žalovaného již upomínkou z 29.10.2022 uplatnil jako první nárok na zaplacení dlužných nároků plynoucích ze Smlouvy o úvěru, tj. u žalovaného vykonal tzv. aktivní předstih spoluvěřitele. Žalovaný doplnil, že , právnická osoba, vystupoval v rámci své činnosti jakožto provozovatel Platformy, zajišťoval veškerou komunikaci s úvěrovaným a administroval peněžní toky při čerpání úvěru a splácení úvěru. Současně Smlouva o úvěru uzavřená se , právnická osoba, a žalobkyní jako (spolu)věřiteli je jedna z mnoha jednotlivých úvěrových smluv, které žalovaný prostřednictvím Platformy uzavřel s jednotlivými investory k získání financování svého podnikatelského záměru, přičemž smluvní stranou na straně úvěrující (věřitelské) je u každé z jednotlivých úvěrových smluv vždy , právnická osoba, , a to právě za účelem umožnění administrace veškerých činností a peněžních toků. Žalovaný tak vždy komunikoval přímo a pouze s , právnická osoba, , a pouze tato společnost je tím ze (spolu)věřitelů, který je oprávněn a povinen komunikovat s úvěrovaným, inkasovat od něj splátky úvěru a ty následně distribuovat jednotlivým investorům a v případě prodlení úvěrovaného se splácením dluhů z úvěrové smlouvy vymáhat od dlužníka úhradu peněžních dluhů a podnikat veškeré právní kroky vedoucí k vymožení dluhů z úvěrových smluv. Žalovaný dále nesporoval, že jako dlužník ze Smlouvy o úvěru se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek 10-18 a následně též do prodlení s úhradou jistiny úvěru splatné dne 27.2.2024, a to z důvodu komplikací v jeho podnikatelském záměru. Žalovaný však aktivně komunikuje s , právnická osoba, za účelem řešení situace; v současné době se jedná o prodeji pozemků ve vlastnictví žalovaného za účelem uspokojení jeho dluhů. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně není oprávněna vymáhat dluh ze Smlouvy o úvěru. Podáním z 23.9.2024 žalovaný doplnil, že žalobkyně ve věci není aktivně věcně legitimována, neboť výlučným věřitelem žalovaného je , právnická osoba, , který jako jeden ze solidárních věřitelů vykonal právo aktivního předstihu již upomínkou k plnění dluhu ze Smlouvy o úvěru z 29.10.2022.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Žalovaný je podnikající právnickou osobou s předmětem podnikání mimo jiné přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor; jeho jediným jednatelem a společníkem je , tituly před jménem, , jméno FO, , r. , rok, ; jeho společníkem od , datum, do , datum, byla společnost , právnická osoba, (viz úplný výpis z obchodního rejstříku žalovaného z , datum, ).

5. Společnost , právnická osoba, je podnikající právnickou osobou s předmětem podnikání mimo jiné zprostředkování obchodu a služeb, poskytování úvěrů a zápůjček právnickým osobám; , tituly před jménem, , jméno FO, , r. , rok, , byl jejím jednatelem od , datum, do , datum, a jejím společníkem od , datum, do , datum, ; jejím jednatelem byl od , datum, do , datum, , jméno FO, a od , datum, jím je , jméno FO, (viz úplný výpis z obchodního rejstříku , právnická osoba, z , datum, ).

6. Mezi žalobkyní jako „partnerem“ (a to elektronicky přes Platformu) a , právnická osoba, jako „zprostředkovatelem“ byla dne 23.8.2022 uzavřena Rámcová smlouva (dále též jen „Rámcová smlouva“), dle níž měl zprostředkovatel partnerovi jako věřiteli zprostředkovat vztah s „klientem“ (podnikající fyzickou nebo právnickou osobou) jako dlužníkem za účelem uzavření smlouvy o úvěru „mezi těmito dvěma subjekty“ sloužící k naplnění podnikatelského záměru klienta zveřejněného na Platformě, přičemž však bylo dále výslovně sjednáno, že zprostředkovatel bude rovněž smluvní stranou smlouvy o úvěru, a to na straně věřitele (viz konkrétně čl. I. bod 1.1); partner se zavázal poukázat na sjednaný bankovní účet („provozní účet projektu“) své peněžní prostředky určené na jím vybraný projekt, s tím, že tento provozní účet projektu slouží k vypořádání peněžních toků souvisejících s projekty, tj. že je „platebním účtem“ a slouží pro přijímání plateb od partnerů poskytujících úvěr klientovi, když klient souhlasil s tím, že jím zaslané peněžní prostředky odpovídající výši sjednaného úvěru budou na daném provozním účtu projektu deponovány do doby „naplnění projektu“ a po uzavření smlouvy o úvěru budou zaslány na účet klienta (viz konkrétně čl. I. bod 1.11, čl. II. bod 2.5, bod 2.9, čl. III. bod 3.1); zároveň bylo výslovně uvedeno, že mezi , právnická osoba, a partnerem došlo k uzavření „dohody o vypořádání nároků ze Smlouvy o úvěru mezi partnerem jako věřitelem 1 a zprostředkovatelem jako věřitelem 2“ a zároveň mezi , právnická osoba, a klientem k uzavření „smlouvy o administraci upravující podmínky zveřejnění záměru a prezentaci projektu“ (viz konkrétně čl. II. bod 2.10) s tím, že žalobkyně zároveň souhlasila s tím, aby si , právnická osoba, z peněžních prostředků zaslaných žalobkyní na provozní účet odečetl svou odměnu, k jejíž úhradě byl zavázán klient dle smlouvy o administraci (viz konkrétně čl. III. bod 3.2).

7. Žalobkyně zároveň téhož dne 23.8.2022 na dobu 2 let udělila plnou moc společnosti , právnická osoba, k jejímu zastupování v právních jednání ve věcech nezbytných k uzavření Dodatku č. 1 Smlouvy o úvěru z 23.8.2022, a to ke sjednání splátkového kalendáře a sjednání konečného dne splatnosti úvěru (viz Plná moc z , datum, ).

8. Smlouvou o úvěru č. , číslo smlouvy, datovanou dnem 24.8.2022 podepsanou elektronicky přes Platformu ve znění Dodatku č. 1 z 29.8.2022 – podepsaného za žalobkyni dle uděleného zmocnění , tituly před jménem, , jméno FO, (tj. Smlouvou o úvěru) se žalobkyně jako „věřitel 1“, a , právnická osoba, jako „věřitel 2“, zavázaly poskytnout žalovanému, jako dlužníkovi, úvěr ve výši 500 000 Kč z „provozního účtu projektu“ na financování jeho projektu ID , identifikační číslo, a na úhradu dluhů vyplývajících ze smlouvy o administraci, uzavřené mezi Věřitelem 2 a dlužníkem (viz konkrétně čl. II. bod 1., 2. a), b); žalovaný se zavázal úvěr včetně úroků, poplatků, odměn a dalších nároků dle Smlouvy o úvěru vrátit dle v Dodatku č. 1 sjednaného splátkového kalendáře (viz konkrétně čl. III. bod 1.) věřitelům jako „věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně dle § 1877 občanského zákoníku“ (viz konkrétně čl. II. bod 3.); sjednaný úrok činil 13 % ročně (s tím, že při zesplatnění se zvyšuje o 20 %), úrok z prodlení 36 % ročně, smluvní pokuta sjednaná pro případ porušení jakékoli povinnosti dlužníka činila 2 % z maximální částky jistiny úvěru, smluvní pokuta za prodlení dlužníka s úhradou splátky sjednaných úroků a jistiny činila 10 % z každé dlužné částky po splatnosti, (viz konkrétně čl. III. bod 2., č. V. bod 2., 4., 5.) s tím, že neurčí-li věřitelé jinak dluh dlužníka se plní v pořadí náklady spojené s uplatněním pohledávky, nesplacené úroky z prodlení a smluvní pokuty, nesplacené úroky úvěru, nesplacená jistina úroku (viz konkrétně čl. V. bod 7.); pro případ prodlení dlužníka delšího 3 dnů byl sjednán závazek věřitele 2 doručit dlužníkovi prostřednictvím účtu na Platformě výzvu k uhrazení dlužných částek a v případě prodlení delšího 1 měsíc byla sjednána okamžitá splatnost dosud nesplatných závazků dlužníka, a to okamžikem doručení oznámení o zesplatnění prostřednictvím Platformy, poštovní zásilkou nebo datovou zprávou (viz konkrétně čl. V. bod 8., 10.); žalovaný se zavázal splatit úvěr tak, že zaplatí 17 pravidelných měsíčních splátek po 5 416,67 Kč splatných vždy k 27. dni měsíce od září 2022 do ledna 2024 a v konečný den splatnosti úvěru 27.2.2024 zaplatí částku 505 416,67 Kč (viz konkrétně Dodatek č. 1).

9. Mezi žalobkyní jako „partnerem“ a , právnická osoba, jako „zprostředkovatelem“ byla dále dne 23.8.2022 elektronicky uzavřena Dohoda o vypořádání nároků ze Smlouvy o úvěru mezi partnerem jako věřitelem 1 a zprostředkovatelem jako věřitelem 2 (dále též jen „Dohoda o vypořádání“), a to za „účelem a v souvislosti s vypořádáním jejich vzájemných vztahů vzniklých v souvislosti a na základě Smlouvy o úvěru, dle níž jsou solidárními věřiteli“ (viz konkrétně čl. I.), dle níž peněžní prostředky odpovídající výši úvěru dle Smlouvy výslovně poskytuje věřitel 1 poukázáním na provozní účet projektu (viz konkrétně čl. II. bod 1.) s tím, že nárok na plnění dlužníka dle Smlouvy o úvěru má partner jako věřitel 1 v rozsahu jistiny úvěru a smluvních úroků z úvěru a zprostředkovatel jako věřitel 2 v rozsahu smluvních úroků z úvěru (včetně jeho smluveného navýšení) po zesplatnění dluhu, úroků z prodlení, poplatků, smluvních pokut, ostatních nesplacených dluhů, náhrady nákladů s vymáháním, náhrady škody či bezdůvodného obohacení (viz konkrétně čl. III.); žalobkyně zároveň vzala na vědomí, že žalovaný bude veškeré platby na základě Smlouvy o úvěru hradit na provozní účet projektu (viz konkrétně čl. II. bod 3.); pro případ prodlení žalovaného bylo smluveno, že oprávněn (jako první celý) dluh vymáhat je zprostředkovatel jako věřitel 2 ve smyslu § 1877 občanského zákoníku (viz konkrétně čl. III. bod 5., čl. V. bod 1.); žalobkyně zároveň postoupila na , právnická osoba, veškeré své pohledávky vyplývající ze Smlouvy o úvěru, a to s odkládací podmínkou, že postoupení je účinné okamžikem doručení vyrozumění o zesplatnění dluhů dlužníka s tím, že cena za postoupení této pohledávky „odpovídá procentuálnímu vyjádření nároku partnera v čl. IV. odst. 4.“ s tím, že tato cena je splatná do 14 kalendářních dnů poté, „co zprostředkovateli bude uhrazena cena za postoupení pohledávek za dlužníkem vyplývajících ze Smlouvy o úvěru ze strany nabyvatele těchto pohledávek“ (viz konkrétně čl. IV. bod 4, čl. V.).

10. Dle potvrzení o provedení platby z 3.1.2024 byla z bankovního účtu žalobkyně ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, dne 23.8.2022 zaslána částka 500 000 Kč. Dle výpisu z účtu žalobkyně bylo na její účet v období od 26.9.2022 do 5.9.2023 připsáno z bankovního účtu č. , č. účtu, celkem 9 plateb vždy po částce 5 416,67 Kč.

11. Z e-mailové adresy „, název platformy, - , e-mail, “ byly zasílány opakovaně zjevně Platformou automaticky generované upomínky žalovaného k úhradě aktuálně splatných dluhů dle Smlouvy o úvěru, ID , identifikační číslo, , na účet projektu č. , č. účtu, , a to konkrétně na e-mailové adresy „, e-mail, “ a „, e-mail, “, a to první dne 23.10.2022 a další v období od roku 2023 (viz e-mailové upomínky k úhradě z 23. a 29. 10.2022 , 23. a 29. 12.2022, a z 23.1.2023, 23.2.2023, 1. a 23. a 29. 3.2023, 23. a 29.4.2023, 23. a 29.5.2023, 23. a 29.6.2023, 23. a 29.7.2023, 23. a 29.8.2023, 23. a 29.9.2023, 23. a 29.10.2023, 23.11.2023). , právnická osoba, vyzval dále žalovaného k úhradě aktuálně dlužných smluvních úroků a smluvní pokuty dle Smlouvy o úvěru písemnou výzvou z 26.9.2023.

12. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění veškerých jí dlužných částek dle Smlouvy o úvěru v aktuální výši 565 000 Kč do 7 dnů písemnou výzvou z 11.9.2023 doručenou žalovanému (dne 11.9.2023) i společnosti , právnická osoba, (prokázáno Výzvou k plnění z 11.9.2023 včetně dodejky do datové schránky). K tomu žalovaný (jednající svým tehdejším jednatelem , tituly před jménem, , jméno FO, ) žalobkyni sdělil, že dané nároky musí odmítnout, neboť veškeré tyto nároky jsou již uplatňovány věřitelem 2, tj. společností , právnická osoba, (viz Vyjádření žalovaného k výzvě plnění z 11.9.2023). Žalobkyně dne 2.1.2024 dále vyzvala společnost , právnická osoba, k doložení vymáhání mimo jiné pohledávky ze Smlouvy o úvěru s tím, že na Platformě nejsou úplné informace (viz Výzva k plnění ze dne 2.1.2024 včetně doručenky). Společnost , právnická osoba, (jednající tehdejším jednatelem , jméno FO, ) k žádosti žalobkyně dne 16.1.2024 sdělila, že informace o postupu vymáhá pohledávek z jednotlivých projektů na Platformě „jsou zveřejněny na kartách projektů na Platformě a že vynakládá maximální úsilí k vymožení dlužných částek“ (viz Vyjádření , právnická osoba, z , datum, ).

13. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když zejména pro nadbytečnost zamítl návrhy na doplnění dokazování výpisem z účtu č. , č. účtu, , právnická osoba, . a smlouvou o administraci k projektu ID , identifikační číslo, , když v řízení bylo již provedenými důkazy dostatečně prokázáno poskytnutí finanční prostředků dle Smlouvy o úvěru. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná z části.

14. Po právní stránce soud věci posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 1877 o.z. je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první.

16. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. V daném případě mezi účastníky nebylo sporu o tom a Smlouvou o úvěru samou bylo zcela prokázáno, že žalobkyně označená jako věřitel 1, , právnická osoba, označený jako věřitel 2, a žalovaný jako dlužník, uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. o.z. smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet dle sjednaného splátkového kalendáře.

20. Faktické poskytnutí daného úvěru, a to vyplacením žalovanému ze sjednaného „ provozního účtu projektu“, tj. bankovního účtu č. , č. účtu, , mezi účastníky rovněž nebylo sporným a dále bylo prokázáno i potvrzením o provedení platby z účtu žalobkyně dne 23.8.2022, z něhož plyne, že žalobkyně sama na daný sjednaný provozní účet projektu zaplatila částku 500 000 Kč; totožná identifikace tohoto provozního účtu projektu plyne např. i z e-mailových upomínek žalovaného generovaných Platformou. Žalovaný inkasování sjednané částky 500 000 Kč výše uvedeným způsobem nijak nesporoval, nesporovaným zůstalo i to, že žalovaný v rozporu se Smlouvou o úvěru dosud na daný úvěr splatil žalobkyni pouze částku 48 750,03 Kč, jak bylo prokázáno též výpisem z účtu žalobkyně z období 26.9.2022-5.9.2023.

21. Soud tak shrnuje, že má za zcela prokázané, že výlučně a výhradně žalobkyně dle podmínek Smlouvy o úvěru (jakož i v přímé návaznosti na ni sjednanou Rámcovou smlouvou a Dohodou o vypořádání) poskytla finanční částku ve výši 500 000 Kč, kterou inkasoval zcela výlučně žalovaný (i proto soud jako nadbytečné posoudil doplňovat dokazování o další výše uvedené navrhované důkazy k prokázání těchto skutečností).

22. Soud se však s ohledem na ust. § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o.z. dále zabýval samotným obsahem a účelem Smlouvy o úvěru, a to v její zjevné bezprostřední návaznosti a vázanosti na další smluvní povinnosti účastníků, resp. i společnosti , právnická osoba, , sjednané v rovněž jimi uzavřené Rámcové smlouvě a Dohodě o vypořádání, neboť tyto smlouvy tvoří ucelené právní jednání vedené jediným společným záměrem, jímž bylo financování žalobkyní vybraného projektu žalovaného prostřednictvím Platformy zřízené a vedené společností , právnická osoba, . Tato právní jednání tak dle soudu nelze posuzovat samostatně, nýbrž je nutno je posoudit zejména v jejich vzájemných souvislostech. Soud pak dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť odporuje zákonu, resp. v souhrnu s Rámcovou smlouvou a Dohodou o vypořádání se zjevně příčí dobrým mravům, a to z důvodů dále rozvedených.

23. Absolutně neplatné právní jednání je jednání neplatné přímo ze zákona a od počátku, nevyvolává tak zamýšlené právní následky. Přihlédnout i bez návrhu k absolutní neplatnosti je soud povinen vždy, tj. bez ohledu na to, zda se některý z účastníků neplatnosti dovolává. Dobré mravy jsou pak souhrnem základních etických zásad obecně zachovávaných a uznávaných v demokratické společnosti, přičemž jejich zjevné porušení (tj. porušení jednoznačně patrné pro průměrně rozumnou osobu) je sankcionováno absolutní neplatností takového jednání stejně jako u právního jednání odporujícího zákonu, kterým je jednání v rozporu s objektivním právem, konkrétně s normami kogentními, přičemž tento rozporu může být i jen obsahový, tedy např. neformulovaný výslovně, ale vyplývající z obsahu ustanovení dopadajícího na konkrétní právní vztah. Jednáním odporujícím zákonu pak může být v konkrétním případě i jednání zákon tzv. obcházející (pokud to účel zákona vyžaduje), tj. jednání prostředky, které zákon sám o sobě nezakazuje, ale jejichž užití v důsledku vede k tomu, aby byl záměrně dosažen výsledek právní normou nepředvídaný a nežádoucí. Taková jednání je vždy nutno posoudit v kontextu veškerých smluvních ujednání uzavíraných souběžně.

24. Soud tak v daném konkrétním případě vyšel z toho, že již zejména z Rámcové smlouvy, která upravuje prvotní základní parametry vztahu žalobkyně a , právnická osoba, plyne, že výhradním účelem poskytnutí finančních prostředků ze strany žalobkyně bylo investování jejích výlučných prostředků za účelem jejich zhodnocení (pro žalobkyni) formou investice do jí vybraného projektu „klienta“, který svůj podnikatelský záměr (na který potřeboval vybrat finanční prostředky) inzeroval prostřednictvím Platformy zřízené a vedené , právnická osoba, . , právnická osoba, tak od počátku zcela zjevně vystupoval v daných právních vtazích (a to jak ve vztahu s žalobkyně tak i s „klientem“, tj. v tomto případě s žalovaným, jak plyne ze „smlouvy o administraci upravující podmínky zveřejnění záměru a prezentaci projektu“, jejíž uzavření předpokládá Rámcová smlouvy) jako zprostředkovatel, tj. provozovatel Platformy, který za své služby zprostředkovatele má sjednanou odměnu právě a výhradně od žalovaného, jemuž tak zjevně rovněž poskytoval jako zprostředkovatel své služby (viz čl. III. bod 3.

2. Rámcové smlouvy). Zároveň bylo již z Rámcové smlouvy (viz čl. I. bod 1.11., čl. II. bod 2.5., 2.9., čl. III. 3.1.) zcela zřejmé, že jedinou osobou, která bude fakticky poskytovat své vlastní finanční prostředky na sjednaný úvěr, bude žalobkyně, resp. již z těchto ustanovení, je patrné, že , právnická osoba, žádné své vlastní finanční prostředky jako věřitel poskytovat nebude; naopak bylo výslovně sjednáno, že finanční prostředky získané v daném případě výlučně od žalobkyně je , právnická osoba, (jako zprostředkovatel) oprávněn pouze buď vyplatit na účet dlužníka (tj. žalovaného po „naplnění projektu“, tj. po uzavření Smlouvy o úvěru), nebo je vrátit „partnerovi“, tj. vyplatit je zpět jejich vlastníku – žalobkyni.

25. Z ust. § 2395 o.z. plyne, že podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je právě ujednání o závazku úvěrujícího poskytnout určitou částku úvěrovanému a povinnost úvěrovaného poskytnutou částku vrátit a zaplatit úrok. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že v řízení bylo zcela prokázáno, že jediným skutečně (a mezi účastníky též zamýšleným faktickým) věřitelem, tj. úvěrujícím, který následně poskytnul své výlučné finanční prostředky na úvěr žalovanému, byla žalobkyně. Vložení , právnická osoba, jako „věřitele 2“ do Smlouvy o úvěru je tak zjevně jednáním v rozporu se zákonem (konkrétně s ust. § 2395), neboť , právnická osoba, ani pojmově nemůže být věřitelem daného úvěru a jeho věřitelem fakticky není, neboť žádné finanční prostředky žalovanému neposkytl a z žádného smluvního ujednání mezi účastníky tohoto řízení a , právnická osoba, ani neplyne, že by jakékoli své vlastní finanční prostředky žalovanému poskytnout měl. , právnická osoba, pouze jako před tím smluvený „zprostředkovatel“ zajistil zkontaktování žalobkyně jako potenciálního věřitele s žalovaným jako potenciálním dlužníkem, za což mimo jiné měl mít sjednánu odměnu od samotného žalovaného.

26. Obsah těchto všech vzájemně propojených smluvních ujednání účastníků a účelovost toho, že byl do nich , právnická osoba, vložen jako „věřitel 2“, je pak dle soudu nutno nahlížet i v souvislosti s tím, že dle Smlouvy o úvěru i následné Dohody o vypořádání je to právě , právnická osoba, , který byl jako jediný (dle dohody podle ust. § 1877 o.z.) oprávněn po dlužníkovi (žalovaném) vymáhat plnění dle Smlouvy o úvěru, nadto s tím, že jeho nároky (na úroky z prodlení smluvní pokuty atp. mají být plněny před nároky žalobkyně – viz čl. V. bod 7. Smlouvy o úvěru). I tuto dohodu dle ust. § 1877 o.z. soud shledává jako rozpornou se zákonem, když jejím jediným možným následkem je, že v případě prodlení žalovaného je žalobkyně fakticky zbavena jakýchkoli právních možností domoci se plnění své pohledávky. Účelem těchto ujednání totiž zjevně bylo, aby jediným oprávněným k případnému vymáhání dlužných pohledávek ze Smlouvy o úvěru byl , právnická osoba, , což v daném případě odporuje základním principům logiky a je zcela v rozporu se skutečným stavem, kdy faktickým jediným věřitelem žalovaného (který poskytl své finanční prostředky) byla výlučně žalobkyně a naopak , právnická osoba, žalovanému žádné své vlastní finanční prostředky jako úvěr neposkytl, měl příp. pouze od žalovaného obdržet sjednanou odměnu dle „smlouvy o administraci“ (jejíž smluvní stranou však nebyla žalobkyně). Zjevným účelem daných ujednání tak nebylo nic jiného, než fakticky žalobkyni (která je nadto jako jediná v daných vztazích osobou fyzickou nepodnikající) vyloučit z možnosti domoci se svých pohledávek po žalovaném; a to ještě v situaci, kdy žalovaný a , právnická osoba, byly podnikající právnické osoby jednoznačně personálně propojené, když jejich vůle a jednání byly v dané době tvořeny výlučně , tituly před jménem, , jméno FO, (který si tak fakticky např. sám sobě odesílal obecné výzvy k plnění, tvořil odpovědi na dané výzvy s odůvodněním, proč žalovaný nemůže žalobkyni plnit atp.). Tyto skutečnosti pak už pouze dokresluje i ujednání, dle něhož i v případě zesplatnění dluhů žalovaného ze Smlouvy o úvěru (k němuž však , právnická osoba, dosud nepřistoupil) nastane účinek postoupení této pohledávky žalobkyně na , právnická osoba, (viz čl. IV. bod 4., čl. V Dohody o vypořádání), za což by sice žalobkyně měla inkasovat cenu postoupení (patrně ve výši jistiny úvěru), avšak až po té, co „zprostředkovateli“ (tj. , právnická osoba, ) bude „uhrazena cena za postoupení pohledávek za dlužníkem ze strany nabyvatele těchto pohledávek“, aniž by bylo dále jakkoli specifikováno (či z čehokoli byť jen patrno), o jaké další postoupení se má jednat, kdo má být nabyvatelem těchto pohledávek, resp. jaký bude postup, pokud žádný další nabyvatel, který by byl ochoten zaplatit jakoukoli cenu za postoupení daných pohledávek společnosti , právnická osoba, vůbec nebude existovat. Je tak zjevné, že veškerá tato vzájemně provázaná právní jednání (zejména vložení „věřitele 2“), ustanovení o přednostním plnění dluhů věřiteli 2 (a nikoli žalobkyni), ujednání dle § 1877 o.z. o výhradním oprávnění , právnická osoba, vymáhat dluhy po žalovaném, který je s ním personálně těsně propojen i ujednání o postoupení pohledávek žalobkyně na , právnická osoba, za zcela nejasných podmínek, nelze v jejich souhrnu vykládat jinak, než že sloužila k tomu, aby v případě neúspěchu daného investičního projektu a s tím spojeného prodlení žalovaného s plněním svých dluhů bylo fakticky zabráněno žalobkyni přímo se domoci jakékoli ze svých pohledávek vůči žalovanému, když bylo v zásadě ponecháno zcela na libovůli , právnická osoba, zda a v jakém rozsahu bude či nebude pohledávky po žalovaném vymáhat (zde soud pouze podotýká, že , právnická osoba, dosud fakticky pro žalobkyni nevymohl u žalovaného ničeho, na žalovaného ani nepodal žalobu atp., tedy přes výzvu soudu nebylo nijak doloženo, že by byly činěny jakékoli faktické kroky ke skutečnému vymožení pohledávek pro žalobkyni).

27. S ohledem na vše shora uvedené proto soud veškerá tato smluvní ujednání, tj. jak Smlouvu o úvěru, tak na ni navázané Rámcovou smlouvu a Dohodu o vypořádání, shledal ve zjevném rozporu se zákonem (když dané smlouvy ve svém souhrnu obcházejí zákon zjevně za účelem, který je v rozporu se smyslem ustanovení upravujících jak úvěrovou smlouvu - § 2395 a násl. o.z., tak solidaritu věřitelů - § 1877 o.z.), když dané smlouvy sledují zjevně i účel rozporný s dobrými mravy, a to ten, aby žalobkyně cestou práva nemohla uplatnit své nároky na vrácení jejích vlastních finančních prostředků, které prostřednictvím Platformy , Název platformy, poskytla žalovanému. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatnou, a to pro zjevný rozpor se zákonem, kdy současně narušuje veřejný pořádek (resp. dobré mravy), a to v takové intenzitě, která dosahuje stupně zjevnosti. Zároveň se nejedná pouze jen o části Smlouvu o úvěru, které by bylo možné od ostatního jejího obsahu, resp. od obsahu Rámcové smlouvy a Dohody o vypořádání oddělit, tj. bez uvedených zákonu, resp. dobrým mravům se příčícím, ustanovením Smlouvy o úvěru by k jejímu uzavřením mezi stranami zjevně nedošlo.

28. Soud proto dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru (jakož i Rámcová smlouva a Smlouva o vypořádání, jako vzájemně související právní jednání vedená společných záměrem jejich smluvních stran) jsou právní úkony v celém rozsahu absolutně neplatné dle ust. § 588 o.z. ve spojení s ust. § 580 o.z., tj. neplatné od počátku, jejich účastníci jsou si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili.29. , právnická osoba, tak fakticky není (a dle výše uvedeného ani nikdy nebyl) věřitelem žalovaného co do jemu poskytnuté částky 500 000 Kč, o kterou se jedná v tomto řízení. V daném případě tak neobstojí námitky žalovaného, že aktivně věcně legitimován je , právnická osoba, . Naopak soud dospěl k závěru, že z důvodu absolutní neplatnosti smluvních ujednání účastníků je v daném případě nutno nárok žalobkyně posoudit z titulu bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 o.z. a násl., v kterémžto rozsahu účastníky na jednání soudu dle § 118a odst. 2 o.s.ř. též řádně poučil. V daném rozsahu pak žalobkyně zcela unesla břemeno tvrzení a břemeno důkazu ohledně toho, že žalovanému poskytla ze svých prostředků částku 500 000 Kč (platbou z jejího bankovního účtu), žalovaný, který tuto částku zcela čerpal z „provozního účtu projektu“ , však žalobkyni dosud splatil pouze 48 750,03 Kč. Soud tak důvodným shledal nárok žalobkyně na vrácení zbývající dlužné částky, tj. bezdůvodného obohacení, k němuž na její úkor na straně žalovaného došlo, když žalobkyně plnila žalovanému z neplatného právního důvodu, tj. nárok na zaplacení částky 451 249,97 Kč (500 000-48 750,03), a to z důvodu prodlení žalovaného (trvajícího ode dne následujícího po marném uplynutí 7 denní lhůty k plnění dle výzvy k plnění doručené mu 11.9.2023) spolu s úroky z prodlení z této částky dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vl. č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. Nárok žalobkyně na zaplacení zbývající žalovaného částky 97 500,06 Kč sestávající se smluvních úroků dle Smlouvy o úvěru (spolu se zákonnými úroky z prodlení) má soud za nedůvodný, a to z důvodu výše uvedené neplatnosti Smlouvy o úvěru, tedy i neplatnosti ujednání o smluvních úrocích. Soud proto rozhod, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná z 82,2 % a žalovaný ze 17,8 %, žalobkyně má proto právo na náhradu 64,4 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku (po vrácení přeplatku – viz níže) ve výši 21 951 Kč; dále z odměny advokátky podle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření z 19.9.2024, účast na jednání soudu dne 23.8.2024 a 25.10.2024) po 10 500 Kč; dále z náhrady hotových výdajů advokátky za uvedených 6 úkonů právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; dále z náhrady za cestovné advokátky z jejího sídla (, adresa, ) do sídla soudu (, adresa, ) a zpět dle § 13 advokátního tarifu, a to na jednání soudu dne 23.8.2024 a 25.10.2024, tj. za ujetí celkem 360 km (tj. 4 cesty po 90 km) dle předloženého technického průkazu vozidla a vyhl. č. 398/2023 Sb., tedy ve výši 2 772 Kč (při prům. spotř. pal. 5,43 l/100 km, ceně PH 38,70 Kč/l, sazbě zákl. náhr. 5,60 Kč/km); dále z náhrady za čas promeškaný cestami k těmto jednáním soudu a zpět dle § 14 advokátního tarifu, tj. za 16 půlhodin ve výši po 100 Kč/půl hodina; a dále z 21 % DPH z odměn a náhrad ve výši 14 526,12 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.; tj. celkem 105 649,12 Kč, z čehož 64,4 % činí 68 038 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

32. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

33. Soud konečně výrokem IV. rozsudku rozhodl dle 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích o vrácení přeplatku nesprávně vyměřeného poplatku za žalobu (ve výši 649 Kč), když poplatková povinnost žalobkyně s ohledem na opravu žalobního petitu v souladu s žalobními tvrzeními činila pouze 21 951 Kč, avšak žalobkyně při podání žaloby zaplatila 22 600 Kč.