24 C 154/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 69 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 69 650 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 18. 12. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 032 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 1. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 69 650 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem [územní celek], která je na základě zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 1. 7. 2021 provedl žalobce odtah motorového vozidla s [registrační značka], jehož provozovatelem byl ke dni odtahu žalovaný, jak je uvedeno v protokolu o odtahu. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem a vydáno žalovanému dne 4. 4. 2018 Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti stanoví příslušné nařízení [územní celek] v platném znění, přičemž v tomto případě činí 69 650 Kč, která představuje cenu za parkování vozidla na parkovišti žalobce v období od 12. 6. 2014 do 4.4. 2018, kdy bylo vozidlo vyzvednuto. Žalobce se pokusil o kontakt s žalovaným a vyzval ho k úhradě dlužné částky. Žalovaný však do dne podání žaloby neuhradil za parkovné ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil.

4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce jako příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem [územní celek] je mimo jiné oprávněn k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací (zjištěno ze zřizovací listiny). Dne 1. 7. 2012 byl žalobcem proveden odtah motorového vozidla s [registrační značka] zaznamenaný v protokolu o odtahu [číslo] přičemž jako provozovatel vozidla byl zjištěn žalovaný (zjištěno z protokolu o odtahu ze dne 1. 7. 2012). Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem, pohledávka odpovídající období od 1. 7. 2012 do 11. 6. 2014 byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 3. 2015, č. j. 15 C 476/2014-30, za období od 12. 6. 2014 do 4. 4. 2018 žalobce za parkovné požaduje částku 1 393 dní x 50 Kč, tj. celkem 69 650 Kč, stanovenou příslušným nařízením [anonymizováno] [obec] a cenovým věstníkem (zjištěno z nařízení [anonymizováno] [obec] [číslo] cenového věstníku, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 3. 2015). Žalobce žalovaného k zaplacení nárokované částky vyzval (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 10. 12. 2020, dodejky). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by nárokovanou částku žalobci zaplatil.

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 45 odst. 1, odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., provozu na pozemních komunikací, dle nichž kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace (1) .Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. o pozemních komunikacích (4). Dle výše uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že dne 1. 7. 2012 žalobce v souladu s § 45 odst. 4 výše citovaného zákona provedla odtah vozidla žalovaného a následně ho umístil na střežené parkoviště. Tímto úkonem žalovanému jako provozovateli vozidla vznikla povinnost uhradit parkovné ve výši stanovené v nařízení [územní celek] [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti za období 12. 6. 2014 do vydání vozidla 4. 4. 2018 ve výši 50 Kč x 1 393 dní, tj. ve výši 69 650 Kč. Žalobce tak v řízení prokázal, že provedl odtah vozidla žalovaného a jeho následné umístění na parkovišti žalobce a žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že nárokovanou částku již uhradil, to však žalovaný neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Úroky z prodlení byly přiznány dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když žalobce jej požadoval až od 18. 12. 2020 dle zaslané výzvy k plnění. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 786 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) po 3 900 Kč podle § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř., z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 2 646 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 18 032 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.