24 C 235/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená opatrovnicí advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 152 416 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 283 306 Kč s úroky z prodlení - ve výši 8,25 % ročně z částky 152 416 Kč od 16. 5. 2021 do zaplacení - a ve výši 15 % ročně z částky 130 890 Kč od 16. 11. 2022 do zaplacení, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 87 541 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 1měsíce od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou původně Okresnímu soudu v Příbrami dne 21.5.2021 ve znění rozšíření žaloby z 28.12.2022 (které bylo připuštěno usnesením zdejšího soudu z 11.1.2023, č.j. 24 C 235/2021-112, pravomocným dne 12.1.2023) domáhá po žalované zaplacení částky 283 306 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 152 416 Kč od 16.5.2021 do zaplacení a z částky 130 890 Kč od 16.11.2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 25.2.2018 uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě žalobkyně žalované pronajala byt [číslo] ve [anonymizována dvě slova] domu [adresa] na adrese [ulice a číslo], k.ú. [část obce], [územní celek] (dále též jen„ Byt“), a to na dobu určitou od 1.3.2018 do 28.2.2019 s následným prodloužením do 31.12.2019 za sjednané nájemné ve výši 6 040 Kč měsíčně a sjednané platby na zálohách za služby spojené s užíváním Bytu ve výši 1 700 Kč měsíčně. Žalovaná však tyto platby řádně neplatila od listopadu 2018. Povinnost zaplatit žalobkyni dlužné nájemné a zálohy na služby za období od listopadu 2018 do srpna 2019 včetně ve výši 78 806 Kč bylo žalované uloženo rozsudkem Okresního soudu v Příbrami z 7.11.2019, č.j. 5 C 132/2019-41, pravomocným dne 12.3.2020. Žalobkyně nájem Bytu z důvodu neplacení nájemného vypověděla bez výpovědní doby výpovědí doručenou žalované 8.8.2019 O povinnosti žalované Byt vyklidit bylo následně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu z 26.11.2019, č.j. 4 C 311/2019-23, pravomocným dne 19.2.2021. Žalovaná Byt vyklidila exekučně až dne 2.11.2022. Protože žalovaná za užívání Bytu dále ničeho neplatila, požaduje žalobkyně touto žalobou zaplacení dlužného nájemného, resp. vydání bezdůvodného obohacení za užívání Bytu žalovanou po skončení nájemní smlouvy (ve výši sjednaného nájemného) za období 38 měsíců od září 2019 do října 2022 ve výši po 6 040 Kč/měsíc a dále zaplacení plateb za služby spojené s užíváním Bytu spotřebované žalovanou dle vyúčtování za rok 2019, a to ve zbývající dlužné výši, která nebyla přiznána výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Příbrami, tj. ve výši 11 625 Kč, dále dle vyúčtování za rok 2020 ve výši 19 991 Kč a za rok 2021 ve výši 22 170 Kč. Žalovaná byla marně vyzvána k zaplacení částek za období do dubna 2021 ve výši 152 416 Kč výzvou z 30.4.2021 a k zaplacení částek za období od května 2021 ve výši 130 890 Kč výzvou z 15.11.2022, protože dlužné částky nezaplatila, požaduje žalobkyně i zákonné úroky z prodlení z těchto dlužných částek od 16.5.2021, resp. od 16.11.2022 až do zaplacení.

2. Žalovaná nejprve k věci samé uvedla, že povinnost k uhrazení dluhu v původní žalované výši 152 416 Kč s příslušenstvím přijímá pouze z části, a to tak, že respektuje právo žalobkyně na obdržení úhrady a svou povinnost hradit nájemné, nesouhlasila však s žalobou jako celkem s tím, že se s žalobkyní (resp. i s její zástupkyní a společností spravující nemovitost) snažila na úhradě nájemného dohodnout (navrhovala několik způsobů možné úhrady vzniklého„ dluhu“), úhrady odesílala skrze společnost spravující nemovitosti, žádala čas na dohledání plateb a důkazů, když její snahou je nepřeplácet žalobkyni dvakrát. Následně prostřednictvím své opatrovnice doplnila, že žádný dluh vůči žalobkyni nevznikl, neboť vše platila.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Smlouvou o nájmu bytu na dobu určitou z 25.2.2018 (dále též jen„ Smlouva“) pronajala žalobkyně jako vlastnice a pronajímatelka žalované jako nájemci Byt za účelem bydlení na dobu určitou od 1.3.2018 do 28.2.2019, za což se žalovaná zavázala platit vždy do 10. dne daného měsíce nájemné ve výši 6 040 Kč/měsíc a zálohy na služby spojené s užíváním Bytu ve výši 1 700 Kč/měsíc za sjednané služby poskytované v souvislosti s užíváním Bytu dle čl. V. odst. 1 Smlouvy s tím, že vznikne-li dle vyúčtování služeb (k němuž je pronajímatel povinen vždy nejpozději do 31.3) nedoplatek, je jej nájemce povinen zaplatit nejpozději do 30 kalendářních dnů od výzvy.

5. Byt byl žalované předán do užívání v lednu 2018 (viz Předávací protokol z 9.3.2018).

6. Žalované bylo dne 19.4.2020 doručeno vyúčtování služeb spotřebovaných v souvislosti s užíváním Bytu za rok 2019 s nedoplatkem ve výši 25 225 Kč, vyúčtování obsahuje výzvu k zaplacení nedoplatku (prokázáno Vyúčtováním služeb za Byt za rok 2019 a poštovní dodejkou), dále dne 16.4.2021 vyúčtování služeb spotřebovaných v souvislosti s užíváním Bytu za rok 2020 s nedoplatkem ve výši 19 991 Kč, vyúčtování obsahuje výzvu k zaplacení nedoplatku (prokázáno Vyúčtováním služeb za Byt za rok 2020 a poštovní dodejkou) a dále dne 25.3.2022 vyúčtování služeb spotřebovaných v souvislosti s užíváním Bytu za rok 2021 s nedoplatkem ve výši 22 170 Kč, vyúčtování obsahuje výzvu k zaplacení nedoplatku (prokázáno Vyúčtováním služeb za Byt za rok 2021 a poštovní dodejkou).

7. Žalobkyně Čestným prohlášením z 16.12.2022 potvrdila, že je výhradní vlastnicí domu, v němž se nachází Byt, že mezi účastnicemi byla uzavřena Smlouva, dle níž nájemní poměr skončil až v srpnu 2019, avšak žalovaná Byt vyklidila až exekučně dne 2.11.2022, že správou daného domu je pověřena společnost [právnická osoba], [IČO] a že žalovaná neplatila platby dle Smlouvy v jakékoli výši od května 2019 dosud.

8. Jednatelka společnosti [právnická osoba], [IČO], [jméno] [příjmení] potvrdila (Potvrzením z 16.12.2022) mimo jiné, že od května 2019 nebyly na účet určený ve Smlouvě k platbám za Byt připsány žádné částky od žalované ani od jiných neznámých příkazců.

9. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužných částek za užívání Bytu za období od září 2019 do dubna 2021 včetně zbývajících nedoplatků dle vyúčtování služeb spojených s užíváním Bytu za roky 2019 a 2020 ve celkové výši 152 416 Kč Výzvou z 30.4.2021 (včetně podací stvrzenky) a k zaplacení dlužných částek za užívání Bytu za období od dubna 2021 do října 2022 včetně nedoplatků dle vyúčtování služeb spojených s užíváním Bytu za rok 2021 ve celkové výši 130 890 Kč Výzvou z 15.11.2022 (včetně podací stvrzenky).

10. Nájem Bytu byl vypovězen bez výpovědní doby dle § 2291 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) z důvodu nehrazení nájemného Výpovědí žalobkyně z 7.8.2019 doručenou žalované dne 8.8.2019 (viz poštovní dodejka), a to s uvedením přesných dlužných částek a poučení o možnosti podat proti výpovědi námitky a do dvou měsíců od doručení návrh soudu na přezkoumání výpovědi; žalovaná byla zároveň vyzvána bez zbytečného odkladu k vyklizení a předání Bytu žalobkyni.

11. Žalované byla uložena povinnost vyklidit a žalobkyni předat Byt do 15 dnů od právní moci rozsudku Rozsudkem pro uznání zdejšího soudu z 26.11.2019, č.j. 4 C 311/2019-23, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze z 28.1.2021, č.j. 29 Co 382/2020-74, pravomocným dne 19.2.2021 tím, že se má za to, že žalovaná uznala, že nájem Bytu dle Smlouvy zanikl výpovědí žalobkyně z důvodu nehrazení nájemného a služeb spojených s užíváním Bytu, avšak žalovaná Byt přes výzvu dosud nevyklidila.

12. Byt byl vyklizen až exekučně dne 2.11.2022 (prokázáno Protokolem o vyklizení Bytu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z 2.11.2022, sp.zn. 101 EX 00728/21-127).

13. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužné nájemné za listopad 2018 ve (zbývající dlužné) výši 5 000 Kč, dále nájemné dlužné za prosinec 2018 ve výši 6 040 Kč, dále dlužné platby za služby spojené s užíváním Bytu za rok 2018 dle vyúčtování ve výši 5 846 Kč a dále nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním Bytu za leden 2019 až srpen 2019 ve výši 61 920 Kč (8x7 740), tj. celkem částku 78 806 Kč a dále zákonné úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek vždy od 11. dne daného měsíce až do zaplacení, a to rozsudkem Okresního soudu v Příbrami z 7.11.2019, č.j. 5 C 132/2019-41, pravomocným dne 12.3.2020, a to s odůvodněním, že dle mezi účastnicemi uzavřené Smlouvy, která byla dohodou účastnic prodloužena, žalovaná za užívání Bytu dané sjednané platby nájemného a záloh na služby, resp. platby za služby dle vyúčtování příslušného roku, ničeho nezaplatila.

14. U Okresního soud v Příbrami probíhá od 17.6.2020 řízení o omezení svéprávnosti žalované, v jehož rámci probíhalo aktuálně znalecké přezkoumávání zdravotního stavu žalované (viz Návrh matky žalované na omezení svéprávnosti žalované z 15.6.2020, Usnesení Okresního soudu v Příbrami z 4.1.2021, č.j. 12 Nc 4303/2020-99 o nařízení ústavního vyšetření posuzované, a z 20.7.2021, č.j. 12 Nc 4303/2020-201), přičemž žalovaná v daném řízení aktivně odmítala, že by byly naplněny zákonné podmínky pro omezení její svéprávnosti (viz Protokol o jednání Okresního soudu v Příbrami z 8.9.2020 ve věci sp.zn. 12 Nc 4303/2020).

15. Výše uvedené důkazy soud posoudil jednotlivě i v jejich souvislosti a dospěl k závěru, že jsou dostatečné pro řádně zjištění skutkového stavu nezbytného pro rozhodnutí ve věci. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení, jiné důkazy ve věci nebyly navrhovány. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2201 a násl. o.z., dle něhož se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

17. Dle § 2246 odst. 1 věta první o.z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou.

18. Dle § 2247 odst. 1 o.z. věta první si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Dle odst. 3 citovaného ustanovení stanoví způsob rozúčtování cena úhrad služeb jiný právní předpis.

19. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále též jen„ Zákon“) platí, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle odst. 2 citovaného ustanovení musí poskytovatel služeb ve vyúčtování uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

20. Dle § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou by ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

21. Dle § 2291 odst. 1 o.z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

22. Dle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

23. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle § 29 odst. 3 o.s.ř. může předseda senátu, pokud neučiní jiná opatření, ustanovit opatrovníka též účastníků, který se nemůže z jiných zdravotních důvodů nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.

25. Soud ve věci předně uvádí, že s ohledem na v řízení vyvstalé pochybnosti ohledně jednání žalované byl k ochraně jejích zájmů ustanoven usnesením zdejšího soudu z 4.5.2022, č.j. 24 C 235/2021-79 ustanoven dle § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovník (v záhlaví uvedená advokátka), proti čemuž žalovaná (z důvodu, že je zcela schopná sama v řízení vystupovat) nejprve brojila odvoláním; dané usnesení zdejšího soudu však bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze z 29.7.2022, č.j. 72 Co 194/2022-87, pravomocným dne 12.8.2022 (na které soud v tomto rozsahu pro stručnost zcela odkazuje). Žalovaná následně naopak z důvodů probíhajícího řízení o omezení její svéprávnosti navrhla přerušení tohoto řízení. Návrh na přerušení zdejší soud zamítl usnesením z 15.12.2022, č.j. 24 C 235/2021-111, pravomocným dne 12.1.2023, neboť neshledal, že by v daném řízení vedeném u Okresního soudu v Příbrami byla řešena jakákoli konkrétní otázka, která by mohla mít bezprostřední význam pro řízení toto (resp. taková otázka, která by v tamním řízení měla být fakticky řešena a mohla mít vliv na řízení probíhající u zdejšího soudu ani nebyla konkrétně tvrzena), když ochrana práv žalované v řízení probíhajícím u zdejšího soudu je dle soudu dostatečně zajištěna právě účastí žalované ustanovené opatrovnice – advokátky.

26. V daném případě soud dospěl k závěru, že v řízení bylo Smlouvou zcela prokázáno, že mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanou jako nájemnicí byla ve smyslu ust. § 2201 a násl. o.z. uzavřena nájemní smlouva na Byt, za jehož užívání se žalovaná zavázala platit žalobkyni měsíčně nájemné (dle § 2246 odst. 1 o.z.) ve výši 6 040 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním Bytu (ve smyslu ust. § 2247 odst. 1 o.z.) ve výši 1 700 Kč, a to na dobu určitou od 1.3.2018 do 28.2.2019, když Smlouva obsahuje všechny zákonné náležitosti a Byt byl řádně předán žalované do užívání, jak plyne z Předávacího protokolu.

27. Mezi účastnicemi pak dále nebylo sporováno, že daný nájemní poměr mezi účastnicemi byl prodloužen jejich dohodou, a to minimálně do 31.12.2019, jak tvrdila žalobkyně a žalovaná nesporovala, což neodporuje ust. § 2285 o.z.

28. Výpovědí z nájmu Bytu ze dne 7.8.2019 ve spojení s rozsudkem zdejšího soudu sp.zn. 4 C 311/2019-23 pak bylo dále zcela prokázáno, že nájem Bytu žalované zanikl doručením této výpovědi, tj. (jak bylo prokázáno poštovní doručenkou) dne 8.8.2019 (když žalovaná ani netvrdila, že by proti výpovědi jakýmkoli právně relevantním způsobem brojila, když výpověď obsahuje všechny zákonné náležitosti a byla žalovaná řádně doručena) ,. Soud tak uzavřel, že od 9.8.2019 žalovaná užívala Byt bez právního důvodu.

29. Žalovaná přitom Byt takto užívala až do 2.11.2022, kdy byl teprve vyklizen, jak bylo zcela prokázáno Protokolem o vyklizení Bytu soudního exekutora.

30. Žalovaná je tak s ohledem na výše uvedené povinna zaplatit žalobkyni dle Smlouvy dlužné nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním Bytu za celou dobu užívání Bytu dle Smlouvy, tj. do 8.8.2019 a ode dne 9.8.2019 dále pak zaplatit žalobkyni za užívání Bytu po skončení Smlouvy náhradu ve výši ujednaného nájemného dle § 2295 o.z.

31. Povinnost žalované zaplatit žalobkyni dlužné nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním Bytu za období do srpna 2019 včetně již byla žalované pravomocně uložena rozsudkem Okresního soudu v Příbrami č.j. 5 C 132/2019-41. Soud proto tímto rozsudkem rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dlužné nájemné za období od září 2019 do 8.8.2019 a dále od 9.9.2019 do října 2022 včetně (dle § 2295 o.z.), tj. za 38 měsíců ve výši dle Smlouvy, tj. po 6 040 Kč, tj. celkem částku 229 520 Kč.

32. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni platby za služby spotřebované při užívání Bytu, a to ve smyslu ust. § 2247 odst. 1 o.z. do dne skončení nájmu a dále pak dle ust. § 2991 odst. 1 o.z., když ode dne skončení nájmu dále spotřebováváním těchto služeb došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení. Vyúčtování nákladů těchto služeb za rok 2019, 2020, 2021 (dle čl. V. odst. 1 Smlouvy) soud shledal souladnými s ust. § 7 odst. 1 Zákona (žalovaná sama proti správnosti vyúčtování rovněž nijak nebrojila) a všechna tato vyúčtování byla žalované řádně doručena dne 19.4.2020, resp. 16.4.2021, resp. 25.3.2022 (viz doručenky). Žalovaná proto byla povinna zaplatit tato vyúčtování (dle Smlouvy) do 30 dní od doručení, což neučinila. Soud jí proto i tuto povinnost za rok 2019 ve zbývající dlužné výši 11 625 Kč (25 225- 13 600 Kč za zálohové platby za leden-srpen 2019 přiznané již rozsudkem Okresního soudu v Příbrami č.j. 5 C 132/2019-41), za rok 2020 ve výši 19 991 Kč a za rok 2021 ve výši 22 170 Kč, tj. v celkové výši 53 786 Kč uložil tímto rozsudkem.

33. Žalovaná se nezaplacením dlužných nájmů (splatných dle Smlouvy vždy ke každému 10. dni měsíce), dlužného vyúčtování služeb spojených s užíváním Bytu (splatných dle Smlouvy vždy do 30 dní od jeho doručení) a dlužného bezdůvodného obohacení za užívání Bytu, resp. s tím spojených služeb bez právního důvodu po skončení Smlouvy (splatného ode dne následujícího po výzvě k plnění) ocitla v prodlení s plněním finančních částek, je proto povinna zaplatit žalobkyni též úroky z prodlení z dlužných částek až do jejich zaplacení, a to dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však úroky z prodlení požadovala nikoli již ode dne prodlení se zaplacením každé jednotlivé dlužné částky, ale až ode dne následujícího po uplynutí dodatečně poskytnuté lhůty k plnění dle předžalobních výzev z 30.4.2021 (co do částky 152 416 Kč) a z 15.11.2022 (co do částky 130 890 Kč), soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. Soud závěrem uvádí, že nevešel na obranu žalované, že veškeré žalované částky byly žalobkyni řádně zaplaceny, když žalovaná přes výzvy soudu dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., učiněné na jednání soudu dne 15.12.2022 a 19.1.2023 nijak nespecifikovala, jakým způsobem (jakými konkrétními platbami, kým a ve prospěch koho učiněnými, kdy učiněnými atp.) měla dané částky zaplatit a zejména k prokázání tohoto svého tvrzení nenavrhla jakýkoli důkaz. Naopak toto tvrzení bylo zcela vyvráceno jak čestným prohlášením žalobkyně, tak potvrzením správcovské firmy [právnická osoba], z nichž plyne, že žalovaná za užívání Bytu žalobkyni ani správcovské firmě za žalované období ničeho nezaplatila. I pokud by tedy bylo zjištěno (např. v řízení o omezení svéprávnosti žalované), že žalovaná např. poskytovala finanční prostředky na úhrady za užívání Bytu jakékoli v tomto řízení nezjištěné třetí osobě, v tomto řízení nebylo prokázáno, že by byly předány žalobkyni za užívání Bytu žalovanou. V tomto rozsahu (že žalované částky byly žalovanou žalobkyni řádně zaplaceny) tak žalovaná neunesla ani břemeno tvrzení ani břemeno důkazní.

35. Soud proto žalobě jako důvodné zcela vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto jí vůči žalované náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v celkové výši 14 166 Kč, dále odměnou advokátky podle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), a to za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba, účast na jednání soudu 112. 2022, 15.12.2022) ve výši po 7 220 Kč z tarifní hodnoty 152 416 Kč, dále za 2 úkony právní služby (předžalobní upomínka, rozšíření žaloby) ve výši po 6 340 Kč z tarifní hodnoty 130 890 Kč, dále za 1 úkon právní služby (účast na jednání soudu dne 19.1.2023) ve výši po 9 460 Kč z tarifní hodnoty 283 306 Kč; dále náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 8 úkonů právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; a dále 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 12 735 Kč; tj. celkem 87 541 Kč. Dále soud postupoval dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

37. Jako přiměřenou přisouzené částce a situaci žalované zjištěné v průběhu řízení soud považuje prodlouženou lhůtu k plnění v trvání 1 měsíce od právní moci (dle § 160 o.s.ř.).