24 C 246/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vypořádání společného jmění manželů

I. Z věcí, které měli účastníci ve společném jmění manželů se přikazuje do vlastnictví žalobce: - bytová jednotka [číslo] vymezená podle zákona o vlastnictví bytů nacházející se v budově [adresa] stojící na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a s ní související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na budově [adresa] stojící na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a s ní související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí] - a motorové vozidlo tovární značky Hyundai GDH, VIN: [anonymizováno] a do vlastnictví žalované - nebytová jednotka (garáž) [číslo] vymezená podle zákona o vlastnictví bytů nacházející se v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a s ní související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a s ní související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

II. Žalobce je povinen na úplné vypořádání podílu žalované zaplatit žalované částku 847 890 Kč, do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 162 206 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 12.7.2021 domáhá vypořádání společného jmění manželů s tím, že manželství účastníků uzavřené dne 28.9.1996 bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. 5 C 93/2020-34, pravomocným 31.1.2021. Společné jmění účastníků nebylo za trvání manželství nijak modifikováno. Po rozvodu manželství mezi účastníky nedošlo k mimosoudní dohodě o vypořádání společného jmění, neboť žalovaná na návrh žalobce (shodný, jakého se domáhá touto žalobou) nijak řádně nereagovala (pouze telefonicky sdělila, že návrh se jí nelíbí, ale neuvedla nic k tomu, jak by vypořádání společného jmění účastníků mělo proběhnout). Společné jmění manželů tak tvoří bytová jednotka [číslo] vymezená podle zákona o vlastnictví bytů nacházející se v budově [adresa] stojící na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a s ní související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na budově [adresa] stojící na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a s ní související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále též společně jen„ Byt“), dále motorové vozidlo tovární značky Hyundai GDH, VIN: [anonymizováno] (dále též jen„ Vozidlo“) a nebytová jednotka (garáž) [číslo] vymezená podle zákona o vlastnictví bytů nacházející se v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a s ní související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a s ní související spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále též společně jen„ Garáž“). Hodnotu Bytu žalobce určil dle ocenění realitní kanceláře na 6 190 000 Kč, hodnotu Vozidla odhadl na 150 000 Kč, hodnotu Garáže určil dle ocenění realitní kanceláří na 695 000 Kč. Žalobce konečně žádá vypořádat i vnos z jeho výlučného majetku na majetek ve společném jmění manželů, když své výlučné finanční prostředky (získané z prodeje jeho družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu POKROK) ve výši 1 250 000 Kč použil zcela na nákup Bytu; přičemž vypořádání tohoto vnosu žádá provést ve valorizované výši s tím, že daný vnos činil tehdy 63,8 % z kupní ceny Bytu, proto nyní žádá vnos ocenit rovněž 63,8 % aktuální ceny Bytu, tj. částkou 3 949 220 Kč. Žalobce proto navrhl, aby do jeho výlučného majetku připadl Byt a Vozidlo a do výlučného majetku žalované [příjmení] s tím, že žalobce na vyrovnání podílů vyplatí žalované částku 847 890 Kč.

2. Žalovaná se k věci samé nijak nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba s výzvou k vyjádření doručena do vlastních rukou dne 2.8.2021.

3. Soud věc projednal za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, která se ač řádně předvolána k prvnímu ve věci nařízenému jednání nedostavila ani se z něj neomluvila (předvolání k jednání jí bylo doručeno rovněž do vlastních rukou dne 7.10.2021).

4. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

5. Z rozsudku zdejšího soudu z 26.1.2021, č.j. 5 C 93/2020-34, pravomocného dne 31.3.2021 má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 28.9.1996 a bylo pravomocně rozvedeno dne 31.3.2021; z manželství se účastníkům narodila nezletilá dcera, r. 2007, která byla svěřena rozhodnutím příslušného opatrovnického soudu do péče žalobce.

6. Výpisem z Katastru nemovitostí z 21.2.2020 [list vlastnictví] k.ú. [část obce] soud zjistil, že ve společném jmění manželů – účastníků je zapsán Byt; z Kupní smlouvy z 22.3.2004 soud zjistil, že Byt účastníci jako kupující nabyli od [jméno] [příjmení] jako prodávající za kupní cenu 1 959 000 Kč (s tím, že 100 000 Kč složili účastníci řízení jako zálohu realitní kanceláři, 1 300 000 Kč účastníci složili před podpisem dané kupní smlouvy do advokátní úschovy a 559 000 Kč získali z hypotečního úvěru). Žalobce jako člen [anonymizována dvě slova] převedl svá členská práva a povinnosti spojené s členstvím v [anonymizována dvě slova] smlouvou z 4.3.2004 na nabyvatele [anonymizováno] [příjmení], za což mu byla na účet [právnická osoba] [bankovní účet] dne 16.3.2004 připsána částka 1 250 000 Kč (prokázáno Dohodou o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] z 4.3.2004, výpisem z účtu ČS č. [bankovní účet] z března 2004). Z Odhadu tržní ceny nemovitosti Byt 3+1, ulice [ulice] vyhotovitele Realitní páni – realitní kancelář [právnická osoba] z 17.6.2021 má soud za prokázanou obvyklou tržní cenu Bytu stanovenou ke dni 17.6.2021 částkou ve výši 6 190 000 Kč.

7. Výpisem z Katastru nemovitostí z 12.7.2021 [list vlastnictví] k.ú. [část obce] soud zjistil, že ve společném jmění manželů – účastníků je zapsána Garáž. Z Odhadu tržní ceny nemovitosti Garáž [číslo jednací], ulice [ulice a číslo] vyhotovitele Realitní páni – realitní kancelář [právnická osoba] z 17.6.2021 má soud za prokázanou obvyklou tržní cenu Garáže stanovenou ke dni 17.6.2021 částkou ve výši 695 000 Kč.

8. Z Osvědčení o registraci vozidla [registrační značka] plyne, že žalobce je zapsán jako vlastník vozidla dané registrační značky, a to konkrétně osobního vozidla Hyundai kombi, barvy modrá světlá metalíza, prvně registrovaného v ČR dne 4.2.2014.

9. Z Předžalobní výzvy z 1.7.2021 včetně podací stvrzenky z 1.7.2021 soud zjistil, že žalobce žalovanou před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce písemně vyzval k vypořádání zaniklého společného jmění účastníků dohodou, a to s návrhem shodným, jakého se domáhá touto žalobou.

10. Soud veškeré výše uvedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti (ust. § 132 o.s.ř.) a měl jimi za plně prokázaný skutkový stav, jak je rozveden níže. Další důkazy neprováděl, když žádné další důkazy ani nebyly navrhovány.

11. Právně soud danou věc posoudil ve smyslu ust. § 3038 a zejména § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) dle tohoto zákona účinného od 1.1.2014, a to s ohledem na to, že k pravomocnému rozvodu manželství účastníků došlo ke dni 31.1.2021 tedy za účinnosti o.z.

12. Podle ust. § 709 o.z. je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku (odst. 1). Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (odst. 2). Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev (odst. 3).

13. Podle ust. § 710 o.z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

14. Podle ust. § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

15. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

16. Podle § 742 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (odst. 1). Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (odst. 2).

17. V řízení bylo rozsudkem zdejšího soudu z 26.1.2021, č.j. 5 C 93/2020-34, prokázáno, že manželství účastníků (uzavřené dne 28.9.1996) bylo rozvedeno s právní mocí k 31.3.2021. Ke dni 31.3.2021 tedy zaniklo společné jmění manželů – účastníků, které vzniklo uzavřením jejich manželství, když jakákoli odchylná úprava vzniku, zániku či rozsahu společného jmění účastníků v řízení nebyla ani tvrzena. Soud proto vyšel ze zákonného režimu společného jmění účastníků.

18. Protože mezi účastníky nedošlo k dohodě o vypořádání jejich rozvodem zaniklého společného jmění, mohl každý z účastníků (bývalých manželů) navrhnout, aby o vypořádání jejich zaniklého společného jmění rozhodl soud dle ust. § 740 o.z. ve spojení s ust. § 736 o.z., a to v tříleté lhůtě od zániku společného jmění manželů (plynoucí z ust. § 741 o.z.). Žalobce je tedy aktivně věcně legitimován k podání této žaloby a zároveň žaloba byla podána včas.

19. Ohledně rozsahu společného jmění účastníků ke dni zániku manželství, tedy ke dni 31.3.2021, tj. ohledně toho, jaké věci (aktiva či pasiva) se ve smyslu ust. § 709 a § 710 o.z. staly předmětem společného jmění účastníků a existovaly ke dni zániku manželství, byl soud dle ustálené judikatury (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.5.2007, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006, či ze dne 27.9.2004, sp.zn. 22 Cdo 684/2004) vázán výslovným vymezením toho, jaký majetek a závazky (resp. případné zápočty toho, co bylo vynaloženo z výlučného majetku jednoho z účastníků na majetek ve společném jmění manželů a naopak) účastníci učinili předmětem vypořádání.

20. Soud tak vyšel z tvrzení žalobce, že do společného jmění účastníků spadá Byt a Garáž, což bylo zcela potvrzeno i příslušnými výpisy z katastru nemovitostí, v nichž jsou tyto nemovitosti zapsány ve společném jmění účastníků, a dále Vozidlo, jak lze rovněž dovodit z osvědčení o registraci Vozidla, v němž je jako vlastník zapsán žalobce, ovšem s ohledem na dobu první registraci Vozidla v ČR je zjevné, že Vozidlo bylo nabyto za trvání manželství účastníků, a tedy náleží do společného jmění účastníků (když nebylo tvrzeno, že by bylo pořízeno z výlučných prostředků žalobce či žalované).

21. Předmětem vypořádání konečně žalobce učinil i vnos svých výlučných finančních prostředků ve výši 1 250 000 Kč do majetku ve společném jmění účastníků, když tyto prostředky měl vynaložit na koupi Bytu. Žalobce přitom v řízení prokázal (kupní smlouvou z 22.3.2004), že účastníci Byt do společného jmění manželů získali koupí v roce 2004 za kupní cenu 1 959 000 Kč, přičemž část této ceny ve výši 100 000 Kč a 1 300 000 Kč byla složena v hotovosti před uzavřením dané kupní smlouvy (jak plyne z textu dané kupní smlouvy). Žalobce dále doložil (výpisem z účtu č. [bankovní účet]), že v dané době (březen 2004) disponoval výlučnými finančními prostředky ve výši 1 250 000 Kč (získanými za převod jeho členských práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova], jak plyne z dohody o převodu těchto práv a povinností z 4.3.2004). Tvrzení žalobce, že veškeré takto získané finanční prostředky (ve výši 1 250 000 Kč) užil právě na úhradu části kupní ceny Bytu (konkrétně na úhradu 63,8 % kupní ceny Bytu) žalovaná v řízení rovněž nijak nesporovala, resp. v řízení ani netvrdila ani neprokázala z jakých jiných finančních prostředků (ve společném jmění manželů nebo z jejích výlučných) byl Byt pořízen.

22. S ohledem na vše shora uvedené proto soud uzavřel, že ke dni zániku manželství do společného jmění účastníků spadal Byt, jehož cenu ve výši 6 190 000 Kč má za prokázanou odhadem tržní ceny Bytu od [právnická osoba] z 17.6.2021, dále Garáž, jejíž cenu ve výši 695 000 Kč má za prokázanou odhadem tržní ceny Garáže od [právnická osoba] z 17.6.2021, a Vozidlo, jehož cenu vzhledem ke stáří a stavu, žalobce odhadl na 150 000 Kč a žalovaná ji rovněž v řízení nijak nerozporovala. Tedy do společného jmění manželů spadal pouze majetek (aktiva) v hodnotě 7 035 000 Kč.

23. Účastníci neučinili předmětem vypořádání společného jmění žádné závazky.

24. Ve smyslu ust. § 742 odst. 1 písm. c) o.z. má žalobce právo na nahrazení vnosu svého výlučného majetku na majetek ve společném jmění manželů, a to dle odst. 2 tohoto ustanovení v hodnotě zvýšení (nebo snížené) podle toho, jak se ode dne vynaložení tohoto výlučného majetku zvýšila (nebo snížila) hodnota majetku, který byl za daný vnos získán. Jak plyne z výše uvedeného, žalobce své výlučné prostředky ve výši 1 250 000 Kč užil na zaplacení 63,8 % kupní ceny Bytu (získaného tím do společného jmění manželů). Má proto po zániku společného jmění účastníků právo na nahrazení tohoto vnosu ve valorizované výši, tj. ve výši odpovídající rovněž 63,8 % z aktuální ceny Bytu, tj. ve výši 3 949 220 Kč (63,8 % z 6 190 000 Kč).

25. Pro výpočet výše podílu každého z účastníků na jejich zaniklém společném jmění, při rovnosti podílů dle ust. § 742 odst. 1 písm. a) o.z. (když soud neshledal žádné důvody, pro něž by se mohl od rovnosti podílů účastníků odchýlit) je třeba od zjištěných aktiv spadajících do společného jmění (ve výši 7 035 000 Kč) odečíst prokázaný vnos výlučných prostředků žalobce (ve výši 3 949 220 Kč). Podíl na společném jmění účastníků připadající na každého z účastníků pak činí 1 542 890 Kč (aktiva 7 035 000- vnos 3 949 220: 2).

26. Žalobce v řízení žádal do svého výlučného vlastnictví přikázat Byt a Vozidlo, k čemuž se soud přiklonil, když přihlédl k tomu, že žalobce má do péče svěřenu nezletilou dceru účastníků (tedy je třeba přihlédnout i k jejím bytovým potřebám), jakož i k tomu, že se na pořízení Bytu z převážné části podílel ze svých výlučných prostředků (výše specifikovaným vnosem). Jako vlastník Vozidla je pak zapsán rovněž žalobce, lze tedy usuzovat, že to je on, který Vozidlo fakticky užívá. Žalovaná pak v řízení ani tento navrhovaný způsob vypořádání nerozporovala, resp. ani jiný způsob vypořádání sama nenavrhla.

27. Soud proto vyšel z návrhu žalobce a do jeho výlučného vlastnictví přikázal Byt (v hodnotě 6 190 000 Kč) a Vozidlo (v hodnotě 150 000 Kč) a do výlučného vlastnictví žalované Garáž (v hodnotě 695 000 Kč), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. Protože vypořádací podíl každého z účastníků, jak shora uvedeno, činí 1 542 890 Kč, avšak žalobkyně nabyla pouze majetek v hodnotě 695 000 Kč, rozhodl soud zároveň, že žalobce je povinen žalované na vyrovnání jejího podílu doplatit částku ve výši 847 890 Kč (1 542 890 – 695 000), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Soud přitom sice vzal do úvahy, že v daném případě se jedná o případ tzv. iudicium duplex, kdy s ohledem na rovnost podílů při vypořádání společného jmění účastníků co do rozsahu byli oba účastníci úspěšní shodně a stejně tak i každý z nich mohl podat předmětnou žalobu, soud však v tomto konkrétním případě vyšel z toho, že žalovaná svým zjevně úmyslně pasivním přístupem k věci vypořádání společného jmění účastníků způsobila, že toto soudní řízení vůbec muselo být vedeno, když řádně a konstruktivně nereagovala na předžalobní výzvu k vypořádání společného jmění dohodou, následně se pak ani soudního řízení aktivně neúčastnila. Soud proto žalobci přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jejichž vznik vyvolala sama žalovaná (srovnej obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ČR z 26.1.2016, sp.zn. 22 Cdo 3730/2015) Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 12 000 Kč, odměnou advokáta za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, písemné podání žaloby, účast na jednání soudu dne 18.11.2021) po 30 300 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 5 492 110 Kč) dle § 8 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.; náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 4 úkony právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu; dále náhradou za cestovné právní zástupkyně žalobce ze sídla ([obec]) do sídla soudu ([obec]) a zpět na jednání soudu dle § 13 advokátního tarifu, tj. za ujetí 184 km, a to dle předloženého technického průkazu vozidla a dle vyhl. č. 589/2020 Sb., tedy ve výši 1 137 Kč (při prům. spotř. pal. 6,4 l /100 km, ceně PH 27,80 Kč, sazbě zákl. náhr. 4,4 Kč/km); dále náhradou za čas promeškaný cestou k jednání soudu a zpět dle § 14 advokátního tarifu za 6 půlhodin ve výši po 100 Kč; a dále 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 26 069 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.; tj. celkem 162 206 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu § 149 odst. 1 o.s.ř.

30. Lhůty k plnění byly ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanoveny v trvání 3 měsíců od právní moci rozsudku, když soud tuto lhůtu shledal jako přiměřenou s ohledem na výši přiznaných částek (vypořádání i nákladů řízení) tak, aby oba účastníci měli reálnou možnost si tyto finanční prostředky obstarat a vyhnout se tak např. případnému výkonu rozhodnutí.