24 C 273/2021
č. j. 24 C 273/2021-193
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 555 § 556 § 1724 § 1725 § 1746 § 1987
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 3
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 69 335 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 69 335 Kč s úroky z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částek - 13 814 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení, - 15 609 Kč od 23. 4. 2021 do zaplacení, - 15 609 Kč od 30. 4. 2021 do zaplacení, - 15 609 Kč od 8. 5. 2021 do zaplacení, - 8 694 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení, a částku 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 4 800 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 53 594 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 23.7.2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 69 335 Kč se zákonnými úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek (jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku) a s minimálními náklady spojenými s uplatněním jednotlivých dlužných pohledávek ve výši 5x 1 200 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 10.2.2021 uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobce (případně prostřednictvím subdodavatele pana [příjmení]) žalovanému poskytoval marketingové služby na správě internetových kampaní žalobce ve sjednaném rozsahu (jak byl pro každý měsíc mezi účastníky individuálně zejména ústně smluven), a to od 10.2.2021 do 30.4.2021 (kdy byla spolupráce ukončena z důvodu opakovaného prodlení s úhradou cen služeb ze strany žalovaného) a žalovaný se za to zavázal zaplatit odměnu ve sjednané hodinové sazbě 1 290 Kč + DPH. Žalovaný však přes předžalobní upomínku nezaplatil dle dohody účastníků řádně fakturami žalobce (č. 2021, 2021, 2021, 2021, 2021) vyúčtované služby za část března (ve výši 13 814 Kč) a za duben 2021 (ve výši 15 609 Kč, 15 609 Kč, 15 609 Kč a 8 694 Kč), proto se jejich zaplacení včetně příslušenství žalobce domáhá touto žalobou. K tvrzené škodě, kterou měl žalobce žalovanému způsobit, doplnil, že zejména neporušil žádnou svou konkrétní smluvní povinnost a že žalovanému žádnou faktickou škodu nezpůsobil, resp. žádná škoda mu nevznikla.
2. Žalovaný uplatněný nárok zcela neuznal s tím, že žalobce dané služby neposkytoval řádně a služby účtoval v rozporu s uzavřenou smlouvou (ve větším než sjednaném rozsahu), proto mu na uplatněnou částku odměny nevznikl nárok. Kromě toho žalobce způsobil žalovanému škodu tím, že v době Velikonoc porušil své sjednané smluvní povinnosti, když smluvené služby vůbec neposkytoval (od 2.4.2021 do 6.4.2021 neprováděl správu marketingových kampaní), čímž způsobil žalobci škodu (za marně vynaložené náklady na reklamu, o které se reálně snížil majetek žalovaného, jak plyne z žalovaným předložené Expertizy) ve výši 227 168 Kč, kterou však žalovaný v tomto řízení uplatňuje pouze jako kompenzační námitku do výše žalované částky včetně příslušenství. Žalovaný proto žádal zamítnutí žaloby.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
4. Žalovaný je podnikající právnická osoba, jeho jednatelem je od ledna 2017 [jméno] [příjmení] (prokázáno Výpisem z obchodního rejstříku žalovaného z 9.8.2021).
5. Mezi účastníky bylo nesporným, a dále E-mailem žalobce žalovanému z 9.2.2021 bylo zcela prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobce žalovanému poskytoval správu internetových kampaní probíhající od února 2021 za sjednanou hodinovou sazbu ve výši 1 290 Kč + DPH, přičemž mezi účastníky byl prvotně smluven rozsah těchto činností žalobce pro žalovaného na 20 hodin za únor a 20 hodin na březen s tím, že hodiny navíc musí schválit jednatel žalovaného, činnost nad schválený rámec se žalovaný zavázal poskytovat bezplatně (prokázáno E-mailem žalobce žalovanému z 17.2.2021); následně byl navýšen počet hodin činností žalobce na 30 za únor s tím, že se účastníci dále domluví na počtu hodin na březen (prokázáno E-mailem žalobce žalovanému z 23.2.2021, 1.3.2021) a že fakturováno bude vždy po odpracování 10 hodin (prokázáno E-mailem žalobce žalovanému z 2.3.2021). Žalovaný byl následně žalobcem vždy informován o vyčerpání konkrétního počtu hodin (pravidelně po vyčerpání 10 hodin) práce za březen, byla mu zaslána příslušná faktura za odpracovaných minulých 10 hodin a byl urgován o zaplacení vyúčtovaných (dosud dlužných) faktur za březen a byl informován o přijetí plateb na faktury č. 2021, 2021, 2021 (prokázáno Emaily žalobce žalovanému z období od 2.3. do 20.5.2021).
6. Obsah a časový rozsah fakticky vykonaných činností žalobcem pro žalovaného vzal soud dále za prokázaný z„ [anonymizováno] report – evidence systému [anonymizováno] za období 9.2.2021 30.4.2021“, z něhož mimo jiné plyne, že žalobce vykonával činnosti pro žalobce od 16.2.2021 do 30.4.2021 nepravidelně, zpravidla v různém časovém rozsahu (od cca 5 minut do cca 2,5 hodiny) i několikrát denně v různé dny v týdnů, v některé dny však nevykonal žádnou činnost (např. od 13.3.2021 19.13 hod do 15.3.2021 9.05 hod, od 20.3.2021 20.00 hod do 22.3.2021 9.16 hod, od 26.3.2021 14.54 hod do 29.3.2021 6.30 hod, od 2.4.2021 9.49 hod do 6.4.2021 v 10.32 hod), dne 1.4.2021 byly mimo jiné provedeny činnosti – optimalizace inzerce, úprava cen za proklik v [anonymizováno], pravidelná kontrola inzerce a pozastavení kampaní na základě výsledků.
7. V průběhu spolupráce na základě„ reklamace – [anonymizována dvě slova]“ žalovaným žalobce informoval žalovaného o tom, že jeho chybou nedošlo od 2. do 5.4. ke kontrole inzerce, přičemž byl mylný předpoklad, že se inzerce na svátky automaticky utlumí s tím, že však žalovaný předem výslovně utlumení kampaně nepožadoval, kampaň na [anonymizováno] proto byla zastropována pouze denním rozpočtem; žalobce proto navrhl žalovanému snížení fakturované částky za duben o 4 500 Kč (prokázáno E-mailem žalobce žalovanému z 27.4.2021).
8. Žalobce žalovaného opakovaně upozorňoval na faktury po splatnosti a vyzval ho k zaplacení žalované částky před podáním žaloby (prokázáno E-mailem žalobce žalovanému z 30.4.2021, Předžalobní upomínkou z 30.6.2021).
9. Žalovaný žalobci za dobu výše specifikované spolupráce zaplatil pouze na základě faktur: č. [číslo] z 17.2.2021 částku 21 853 Kč dne 17.2.2021 za„ audit a optimalizaci“, č. [číslo] z 24.2.2021 částku 31 218 Kč dne 4.3.2021 za„ 20 hod optimalizace [anonymizováno]“; č. [číslo] z 1.3.2021 částku 15 328 Kč dne 4.3.2021 za„ 9,82 hod optimalizace [anonymizováno]“; č. [číslo] z 3.3.2021 částku 15 609 Kč za„ 10 hod - internetový marketing – [číslo] [číslo]“ dne 4.3.2021; č. [číslo] z 10.3.2021 částku 15 609 Kč za„ 10 hod - internetový marketing – [číslo] [číslo]“ dne 25.3.2021; č. [číslo] z 17.3.2021 částku 15 609 Kč za„ 10 hod - internetový marketing – [číslo] [číslo]“ dne 25.3.2021; č. [číslo] z 29.3.2021 částku 15 609 Kč za„ 10 hod - internetový marketing – [číslo] [číslo]“ dne 16.4.2021 (prokázáno přehledem fakturace spolu s předmětnými fakturami a historií pohybů na běžném účtu žalobce u [anonymizována dvě slova] února-dubna 2021, nespornými tvrzeními účastníků).
10. Žalobce žalovanému dále vyúčtoval činnosti pro něj provedené v březnu 2021 v rozsahu dalších 8,85 hodin fakturou č. [číslo] za„ internetový marketing – [číslo] [číslo]“ z 31.3.2021 částkou 13 814 Kč splatnou 10.4.2021; dále činnosti pro něj provedené v dubnu 2021 v rozsahu 10 hodin fakturou č. [číslo] za„ internetový marketing – [číslo] [číslo]“ z 12.4.2021 částkou 15 609 Kč splatnou 22.4.2021; v rozsahu 10 hodin fakturou č. [číslo] za„ internetový marketing – [číslo] [číslo]“ z 19.4.2021 částkou 15 609 Kč splatnou 29.4.2021; v rozsahu 10 hodin fakturou č. [číslo] za„ internetový marketing – [číslo] [číslo]“ z 27.4.2021 částkou 15 609 Kč splatnou 7.5.2021 a v rozsahu 5,57 hodin fakturou č. [číslo] za„ internetový marketing – [číslo] [číslo]“ z 30.4.2021 částkou 8 694 Kč splatnou 10.5.2021 (prokázáno těmito fakturami – pozn. soudu – jejichž zaplacení je předmětem této žaloby).
11. Žalovaný u žalobce uplatil nárok na zaplacení škody ve výši 227 168 Kč vzniklé tím, že žalobce od 2. do 6.4.2021 nespravoval kampaně na [anonymizováno]; tuto škodu navrhl umořit dosud neuhrazenými fakturami (ve výši 63 890 Kč) a zbývající část navrhl hradit 50% částkou z fakturací za budoucí období (prokázáno E-mailem žalovaného žalobci ze 7.5.2021 a z 13.5.2021), pročež odmítl zaplatit žalované faktury (prokázáno E-mailem žalovaného žalobci z 9.5.2021). Z Expertizy č. [číslo] vypracované [titul] [jméno] [příjmení] plyne, že na základě objednávky žalovaného„ na posouzení výše způsobené škody a její možné příčiny s ohledem na náklady vynaložené na reklamu ve vztahu k výši obratu z objednávek žalovaného v období 2.4.- 6.4.2021 při správě marketingové internetové kampaně ze strany žalobce“ [titul] [příjmení] z přehledu nákladů na reklamu a výše obratu vypočítal podíl nákladů na obratu (PNO), tj. poměr mezi hrubým příjmem (obratem) a náklady na reklamu; PNO za období od 17.2.2021 do 1.4.2021 a od 7.4.2021 do 30.4.2021 takto vypočetl ve výši 31 %; v období od 2.4.2021 do 6.4.2021 pak ve výši 228 % a dále určil, že při průměrném PNO 31 % i v období od 2.4.2021 do 6.4.2021 by náklady na reklamu měly v tomto období činit jen 37 099,03 Kč, avšak ve skutečnosti činily 272 601,10 Kč, tedy rozdíl těchto částek ve výši 235 502,07 Kč považuje za škodu vzniklou žalovanému v daném období; k tomu doplnil, že skutečná škoda se od této částky může lišit v kladném i záporném směru s ohledem na možné ovlivnění správy marketingu a možné zvýšení/snížení příjmu při aktivní správě marketingu; z dané Expertizy dále plyne, že velmi vysoké PNO bylo dosaženo i v jiných než konkrétně posuzovaných dnech (např. dne 23.2.2021 činilo 103 %, dne 17.3.2021 131 %, dne 21.3.2021 činilo 170 %, dne 27.3.2021 činilo 1 699 %, dne 31.3.2021 činilo 185 %, dne 10.4.2021 činilo 448 %, dne 13.4.2021 činilo 295 %, dne 29.4.2021 činilo 166 %), v některé dny nebylo dosaženo žádného příjmu (byť byly rovněž vynaloženy náklady na reklamu). Žalovaný vůči žalobcem uplatněným částkám dopisem z 1.11.2021 započetl zaplacené částky dle faktur č. [číslo], [číslo] s tím, že je žalobce nebyl oprávněn účtovat, protože nebyly schváleny jednatelem žalovaného a dále co do celé žalované částky s příslušenstvím započetl pohledávku z titulu náhrady škody ve výši 227 168 Kč (prokázáno Dopisem žalovaného z 1.11.2021 včetně poštovního podacího archu).
12. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že jej oslovil (a to výhradně telefonicky či e-mailem) pan [příjmení], který měl zájem o jednorázovou optimalizaci kampaní na [anonymizováno], dále se pak domluvili na dlouhodobější spolupráci orámované 20 hodinami měsíčně (subdodavatelem žalobce byl pan [příjmení]). Následně zjistili, že toto je nedostatečné, proto dohodli zrušení tohoto limitu a nově se dohodli, že žalobce bude fakturovat po 10 hodinách, což rovněž dohodli telefonicky, žalobce to poté potvrdil e-mailem. Mezi účastníky nebyl stanoven maximální limit, byla dána možnost vždy po fakturaci spolupráci ukončit nebo změnit, jak by bylo potřeba. Žalobce takto běžně postupuje, že po odvedených 10 hodinách práce pošle fakturu se splatností 10 dní a kdykoli v této době může klient odmítnout další spolupráci; práce, které by žalobce vykonal v mezidobí by neúčtoval. Žalobce nikdy neměl pocit, že by žalovaný v žalovaném období nesouhlasil se spoluprací, naopak až do 30.4 mu několikrát v týdnu chodily od žalovaného požadavky na práci, což žalobce s ohledem na větší rozsah nezaplacených faktur toleroval, chtěl vyjít vstříc klientovi, který v předchozím období platil větší částky, chtěl, aby spolupráce pokračovala. O tom, že žalovaný nechce platit faktury s tím, že měly být účtovány práce nad 20 hodin se dozvěděl až na konci dubna, cca 27.4, kdy mu přišel e-mail, předžalobní výzva, že měl způsobit škodu. Mezi účastníky nebylo nijak sjednáno, ve které konkrétní časy, dny v týdnu, v jakém intervalu má být prováděna práce žalobcem, nebo jeho subdodavatelem panem [příjmení], oba jsou OSVČ, pracují z domova v čase, který jim vyhovuje, na požadavky žalovaného se vždy snažil reagovat bezprostředně. Mezi účastníky smluveným cílem služeb žalobce bylo generování zisku, pro zjednodušení byl používán výpočet PNO 40 %, byly dávány měsíční reporty, byly konzultovány jednotlivé výsledky (např. žalobce navrhoval vypnutí reklam na víkend, když nebyly tržby, žalovaný nechtěl, chtěl, aby inzerce např. utlumená běžela); konkrétní limity na to, kolik žalovaný platil za reklamy v [anonymizováno] nebyly sjednány; resp. o nastavení limitů byl žalovaný informován, měl tam v každém okamžiku přístup a věděl, jaké nepřekročitelné limity tam byly nastaveny. Krátkodobě nelze nastavit a garantovat určité PNO. U žalobce nebylo nikdy reklamováno, že by překročil sjednaný počet odpracovaných hodin za březen nebo duben 2021, mezi účastníky ohledně toho ani neproběhl žádný telefonát; o tom, že by dané faktury měly být zaplaceny ze strany žalovaného jen omylem se žalobce dozvěděl až u tohoto jednání. Během daných Velikonoc mezi žalobcem a panem [příjmení] nedošlo k předání správy inzerce, což bylo jejich pochybení, nicméně ze strany žalovaného k žádnému pokusu o kontakt v dané době nedošlo, během Velikonoc tedy inzerci nikdo nekontroloval, probíhala tam automatická optimalizace, kterou nastavuje [anonymizováno], v ty 3 dny - 3., 4., 5. se do toho nezasahovalo. Dané reklamy vždy platí majitel účtu, zde žalovaný, nelze to nastavit přesně na to, kolik se utratí další den, lze tam dát pouze horní limit na následující den, ten tam nastaven byl.
13. Z výpovědi jednatele žalovaného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ohledně dané kampaně chtěli najmout odborníka, věděli, že je třeba se o to starat každý den včetně víkendů, proto oslovili žalobce, s ním bylo domluveno 20 hodin měsíčně s tím, že budou kontinuálně čerpány v celém měsíci, že na to bude denně dohlíženo, vše bylo smluveno pouze telefonicky, e-maily shrnoval žalobce. Na to byly výkazy práce, které dostával zpětně s fakturou, to zkontroloval a na základě toho zaplatil. V druhé polovině února odsouhlasil žalobci jednorázové navýšení o 10 hodin. K odsouhlasení dalšího navýšení nedošlo. Pouze proto, že neplatili faktury včas byla sjednána fakturace po odpracování 10 hodin. K fakturaci za březen (k faktuře [číslo]) uvedl, že jakmile zjistil, že bylo žalovaným zaplaceno nad rámec sjednaných dvaceti hodin, osobně telefonoval žalobci, s nímž se dohodl, že to bude použito na další období, že zaplacené částky budou přeneseny do dalšího měsíce, a žalobce s tím souhlasil. Nedokázal se vyjádřit, proč 4. faktura za březen byla zaplacena, ačkoli již přišla faktura za duben. Dále uvedl, že některé tyto faktury viděl až poté, co byly pí [příjmení] zaplaceny (což jí bylo vytčeno, u žalovaného stále pracuje, je s její prací spokojen), pí [příjmení] mohla některé faktury platit bez předchozího souhlasu jednatele, u těchto faktur však za ním měla přijít, ne ke všem dal souhlas s jejich zaplacením. Na začátku spolupráce si účastníci domluvili, že PNO by se mělo pohybovat průměrně za měsíc okolo 40 %, nebylo domluveno, kolik jsou např. ochotni investovat peněz do reklamy za měsíc, limity v [anonymizováno] nastavoval žalobce nebo pan [příjmení]. Dva zaměstnanci žalovaného kontrolovali průběžně PNO, když šlo do špatných čísel byl jim dán pokyn, aby se např. zastavil e-shop; PNO se řešilo prakticky na denní bázi, pokud to vybočovalo, během okamžité komunikace se to zastavilo a třeba se utlumila reklama; dva tím pověření zaměstnanci žalovaného vše vždy řešili s žalobcem, příp. s panem [příjmení], požadovali např. větší aktivitu, když nebyla, přenastavení kampaní atp. Ohledně období Velikonoc dále uvedl, že toto vše kontroloval pan [příjmení] až po Velikonocích, pan [příjmení] to začal korigovat až v úterý; ze strany žalovaného speciální požadavky ohledně Velikonoc předem nebyly. Spolupráce se žalobcem by byla zisková, kdyby nepokazil těch 5 dnů, kdy nepracoval.
14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se jedná o administrativní pracovnici, která u žalovaného pracuje cca 10 let, účtovala faktury ohledně e-shopu. Faktury, které jsou předmětem tohoto řízení jí prošly rukama. Fakturu cca v březnu (nevzpomněla si již, jakou konkrétně) proplatila, až pak šla za jednatelem žalovaného, který jí vynadal, že faktura neměla být proplacena, že je moc vysoká a že bylo účtováno špatně. To řešili jednou na přelomu března/dubna, když se řešila fakturace za duben; svědkyně poté slyšela, jak jednatel žalovaného volal žalobci, že bylo účtováno za více hodin a že navrhuje, aby se tato platba započetla na další období; svědkyně nevěděla, jaká byla na toto reakce žalobce. Poté již žádné faktury od žalobce neproplácela; jednatel žalovaného jí řekl, že za příští období se bude platba započítávat. Svědkyně se nevybavila, jaký byl na základě těchto skutečností domluven další postup s fakturací od žalobce. K postupu proplácení faktur u žalovaného svědkyně popsala, že faktury dojdou jí, pravidelné měsíční (za telefony atp.) rovnou proplácí, ostatní nepravidelné nese jednateli žalovaného, který je potvrdí, podepíše, svědkyně je následně proplatí. Stejně to probíhalo u faktur žalobce, které vždy schvaloval jednatel žalovaného kromě oné jedné. Pokud byly faktury zasílány na adresu [email], jednatel žalovaného je poté svědkyni přeposlal na její e-mail.
15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje pro žalovaného řadu let jako referent administrativy, chodila mu v kopii některá e-mailová komunikace v rámci vztahu účastníků. S žalobcem bylo domluveno, že jim spravoval nějaké kanály v PPC kampaních v rozsahu 20 hodin měsíčně. Svědek tam dělal grafiku na pokyn jednatele žalovaného. S jednatelem žalovaného svědek neřešil cokoli ohledně toho, v jakém rozsahu měl žalobce dělat práci (v jakých obdobích, jak často, v jakou denní dobu), či ohledně toho, zda v práci žalobce byly vady. Pouze se řešil jeden problém přes nějaké svátky, že žalobce nepřenastavil kampaně a v daném období došlo k velkému nárůstu nákladů. Svědek měl přístupy do správy kampaní, k výkonnostním ukazatelům apod.
16. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když návrh na vyhotovení znaleckého posudku na určení škody způsobené žalobci jednáním žalovaného považuje s ohledem na níže uvedené právní závěry za zcela nadbytečný, neboť by na nich nemohl ničeho změnit. Provedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.
17. Právně soud věc posoudil podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
18. Dle § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.
19. Dle § 1725 o.z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
20. Dle § 555 odst. 1 o.z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.
21. Dle § 556 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2).
22. V daném případě mezi účastníky nebylo sporu o tom a e-mailem žalobce z 9.2.2021, jakož i výpovědí žalobce a jednatele žalovaného bylo potvrzeno, že mezi účastníky byla zcela v souladu s ust. § 1746 odst. 2 o.z. (ve smyslu ust. § 1724 odst. 1, resp. § 1725 o.z.) ústně uzavřena smlouva, kterou se žalobce pro žalovaného zavázal mimo jiné (tj. mimo původní jednorázovou optimalizaci [anonymizováno], jak plyne z výpovědi žalobce) vykonávat sjednanou správu internetových kampaní žalovaného v období od února 2021 v rozsahu původně sjednaných 20 hodin měsíčně a žalovaný se za to zavázal platit žalobci úplatu za jednu hodinu práce ve výši 1 290 Kč + DPH, přičemž jak bylo potvrzeno e-mailem ze 17.2.2021 (přičemž jednatel žalovaného potvrdil ve své výpovědi, že žalobce obsah dohod shrnoval v e-mailech), rozsah práce žalobce byl následně pro únor 2021 dohodou účastníků rozšířen na 30 hodin; spolupráce účastníků pokračovala až do konce dubna 2021.
23. Z v řízení k důkazu provedených faktur žalobce [číslo], č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo] a výpisu z účtu žalobce dále plyne, že žalovaný dle výše uzavřené smlouvy (tj. nad rámec původní jednorázové optimalizace kampaní dle faktury č. [číslo]) zaplatil žalobci za únor částku 31 218 Kč (za 20 hod práce) a částku 15 328 Kč (za 9,82 hodin práce) a za březen pak dne 4.3.2021 částku 15 609 Kč za prvních 10 hodin práce, dne 25.3.2021 částku 15 609 Kč za druhých 10 hodin práce, částku 15 609 Kč za třetích 10 hodin práce a dne 16.4.2021 částku 15 609 Kč za čtvrtých 10 hodin práce.
24. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný nezaplatil další faktury, kterými mu žalobce vyúčtoval práci za březen 2021 v rozsahu dalších 8,85 hodin fakturou č. [číslo] částkou 13 814 Kč splatnou 10.4.2021 a dále činnosti pro žalovaného provedené v dubnu 2021 v rozsahu prvních 10 hodin fakturou č. [číslo] částkou 15 609 Kč splatnou 22.4.2021, v rozsahu druhých 10 hodin fakturou č. [číslo] částkou 15 609 Kč splatnou 29.4.2021, v rozsahu třetích 10 hodin fakturou č. [číslo] částkou 15 609 Kč splatnou 7.5.2021 a v rozsahu dalších 5,57 hodin fakturou č. [číslo] částkou 8 694 Kč splatnou 10.5.2021.
25. Mezi účastníky tak zůstalo pouze sporným, v jakém rozsahu (ve smyslu počtu hodin měsíčně) byly žalovaným smluveny služby žalobce za měsíc březen a duben 2021, a tedy to, v jakém rozsahu je tyto činnosti dle uzavřené smlouvy povinen žalovaný žalobci zaplatit. Žalovaný setrval na tom, že mezi účastníky pro období března a dubna 2021 platila původní dohoda o sjednaném rozsahu činností žalobce 20 hodin měsíčně, přičemž žalovaný veškeré tyto činnosti žalobce dle smlouvy za březen i duben již zaplatil, a to v části učiněným zápočtem (z dopisu žalovaného z 1.11.2021), když ohledně faktur č. [číslo] a [číslo] žalovaný uvedl, že je zaplatil pouze omylem, proto tyto platby započetl na práci žalobce za duben, a dále započítával tvrzenou škodu způsobenou žalobcem žalovanému. Žalobce naopak trval na tom, že ústní dohodou účastníků (potvrzenou e-mailem žalobce z 2.3.2021) byl od března 2021 zrušen maximální počet hodin 20 měsíčně, ale dále bylo smluveno, že žalobce vždy odpracuje 10 hodin, které vyúčtuje, a v době splatnosti této každé faktury může žalovaný vždy další spolupráci změnit či ukončit, pokud by si již služby žalobce dále nepřál.
26. V daném případě dospěl soud k závěru, že z výpovědí žalobce a jednatele žalovaného i z výkazu odpracované práce žalobce pro žalovaného ([anonymizováno] report – evidence systému [anonymizováno]) zřejmé, že spolupráce účastníků s jejich vzájemným souhlasem trvala až do 30.4.2021 a že žalobce po celou tuto dobu sjednané služby žalovanému řádně poskytoval, když tyto služby (jako ani žalovanému za tyto činnosti vystavené faktury) nebyly ze strany žalovaného v průběhu této spolupráce nijak sporovány/reklamovány (vyjma prací neodvedených v období Velikonoc 2021, o nichž je pojednáno níže). Výpovědi žalobce a jednatele žalovaného se však zcela rozcházejí v tom, v jakém rozsahu se dané činnosti žalovaný zavázal žalobci zaplatit. S ohledem na to, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena ústně a každý z účastníků uvádí zcela jiný obsah daných smluvních ujednání, přistoupil soud k výkladu projevu skutečné vůle účastníků v okamžiku učinění daných právních jednání ve smyslu ust. § 555 a § 556 o.z. zejména s ohledem na obsah doložené e-mailové komunikace účastníků a s ohledem na jejich faktické jednání během dané spolupráce, tedy soud zejména zohlednil faktickou praxi zavedenou mezi účastníky a tomu, co jednání nejen předcházelo, ale i tomu, jak účastníci dávali následně najevo, jaký obsah a význam sami danému právnímu jednání přikládají.
27. V tomto rozsahu soud zohlednil především to, že již v e-mailu žalobce z 1.3.2021 žalobce shrnoval, že je třeba domluvit počet hodin na březen, tedy zjevně mezi účastníky již neplatila původní dohoda o 20 hodinách měsíčně bez omezení, naopak již brzo po sjednání spolupráce (již v měsíci únoru) se 20 hodin měsíčně ukázalo nedostatečných a časový rozsah práce byl následně mezi účastníky rozšiřován, resp. na každý měsíc zjevně určován znovu ad hoc, když v e-mailu žalobce z 2.3.2021 je shrnuto bez dalšího, že byla domluvena fakturace po 10 odpracovaných hodinách. Žádný z těchto e-mailů, resp. žádnou z těchto dohod (v e-mailech shrnutou) žalovaný v průběhu dané spolupráce nijak nesporoval, naopak, jak plyne (ze systému [anonymizováno] i z výpovědi žalobce) po celou dobu až do konce dubna žalobci aktivně zadával sjednanou práci v rozsahu, který zjevně 20 hodin měsíčně přesahoval, což bylo zcela potvrzeno e-maily žalobce z období od 2.3. do 20.5.2021, kterými byl žalovaný pravidelně informován o odpracování vždy každých 10 hodin (za březen a následně za duben) a o zaslání faktury za každých takto odpracovaných 10 hodin, proti čemuž žalovaný rovněž nijak nebrojil.
28. Soud tak uzavřel, že již z tohoto chování žalovaného je zřejmé, že o odpracování veškerých prací v rozsahu, jak byly vyúčtovány žalobcem fakturami č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo] a č. [číslo] věděl a s provedením těchto prací v daném rozsahu souhlasil. Tyto závěry pak potvrzuje i následné jednání žalovaného, kdy bez jakýchkoli výhrad zaplatil žalobci faktury, jimiž bylo vyúčtováno prvních 40 odpracovaných hodin v březnu 2021, a to platbami z 3.3.2021, 25.3.2021 a 16.4.2021, tj. v době, kdy již žalovanému např. byla doručena další faktura za činnosti žalobce provedené jak na konci března 2021 tak i na počátku dubna 2021 (tj. faktury č. [číslo], č. [číslo]). Kromě toho ještě následujícími e-maily jednatele žalovaného žalobci ze 7.5.2021 a 13.5.2021 žalovaný žalobce utvrzoval v tom, že o daných neuhrazených fakturách ví, avšak tyto (co do jejich výše nebo oprávněnosti jejich vystavení) nijak nerozporoval, naopak je navrhoval započíst na tvrzenou škodu, kterou měl žalobce způsobit žalovanému.
29. Obranu žalovaného, že poslední faktury, které zaplatil za březnovou práci žalobce, zaplatil pouze omylem pochybením pí účetní, považuje soud za účelovou, když z následného (výše popsaného) jednání žalovaného důvodnost této námitky nevyplývá. Naopak výpověď pí [příjmení] je v tomto rozsahu pouze kusá a nepřesvědčivá, když svědkyně si vzpomínala na jednu blíže neurčenou fakturu, kterou měl zaplatit omylem, avšak fakticky faktury zaplacené nad rámec 20 hodin práce za březen byly dvě, a to zaplacené více než 20 dní po sobě. Výpověď svědkyně tak v tomto rozsahu neobstojí. Ohledně tvrzeného zápočtu již zaplacených částek na práci žalobce teprve v budoucnu odvedenou v dubnu 2021 učiněného telefonicky se pak opět diametrálně rozcházejí výpovědi žalobce (který takový telefonát zcela popřel) a jednatele žalovaného. To, že svědkyně [příjmení] potvrdila, že telefonát daného obsahu měl jednatel žalovaného uskutečnit, je pak zcela v rozporu s tím, že si dále nebyla schopna vybavit vůbec ničeho k tomu, co bylo smluveno pro případ další fakturace ze strany žalobce, ani co činila s následnou (v duchu daného telefonátu) zjevně zcela špatně učiněnou fakturací žalobce (když proplatila faktury žalobce platbami ze dne 25.3.2021 a 16.4.2021 a následně ještě obdržela další faktury žalobce z 31.3.2021, z 12.4.2021, z 19.4.2021, z 27.4.2021 a z 30.4.2021), tj. tato její výpověď nekoresponduje s tím, že následné faktury nebyly např. obratem žalobci vráceny s reklamací neodůvodněné fakturace v rozporu s dohodou o zápočtu atp. (naopak, jak výše uvedeno, žalobci bylo sděleno, že tyto dluhy žalovaný započítává na vzniklou škodu). Soud proto výpověď svědkyně [příjmení] posoudil v tomto rozsahu jako neurčitou a nevěrohodnou, když tato výpověď odporuje zejména následnému faktickému jednání samotného žalovaného, když jeho námitky o chybné fakturaci se poprvé objevily až během tohoto soudního řízení (zápočet v tomto rozsahu byl učiněn až dopisem žalovaného z 1.11.2021, tj. 3 měsíce po zahájení řízení).
30. Soud tak dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že jak plyne zejména z jednání samotných účastníků řízení během celého jejich smluvního vztahu, jakož i z jejich vzájemné e-mailové korespondence, tak i z plateb učiněných žalovaným (vždy pod VS konkrétní faktury žalobce) byla mezi účastníky uzavřena smlouva, kterou se žalobce zavázal pro žalovaného provádět sjednané služby (správu internetových kampaní), což činil ve sjednaném rozsahu odsouhlaseném žalovaným i v březnu a dubnu 2021 (jak plyne z výkazu systému [anonymizováno]) tj. v březnu v rozsahu 48,85 hodin a v dubnu 35,57 hodin, a žalovaný se mu za to zavázal zaplatit odměnu ve sjednané výši 1 290 Kč + DPH/hod, tj. ve výši 76 250 Kč za březen 2021 a ve výši 55 521 Kč za duben 2021. Žalovaný však zaplatil pouze za březen 2021 částku ve výši 62 436 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit i zbývající dlužné částky řádně vyúčtované fakturami žalobce č. [číslo] ve výši 13 814 Kč splatné dne 10.4.2021, č. [číslo] ve výši 15 609 Kč splatné dne 22.4.2021, č. 2021 ve výši 15 609 Kč splatné dne 29.4.2021, č. [číslo] ve výši 15 609 Kč splatné dne 7.5.2021 a č. [číslo] ve výši 8 694 Kč splatné dne 10.5.2021, tj. celkem částku ve výši 69 335 Kč, a to s ohledem na prodlení žalovaného se zaplacením finančních částek vždy ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury včetně úroků z prodlení z každé jednotlivé dlužné částky dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. až do zaplacení, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku.
31. Soud s ohledem na výše uvedené rovněž uzavřel, že není důvodný případný žalovaným učiněný (dopisem z 1.11.2021) zápočet plateb zaplacených původně na faktury žalobce č. [číslo] a č. [číslo] (který však formou kompenzační námitky žalovaný v tomto řízení ani neuplatnil), neboť daná fakturace ze strany žalobce byla důvodná a žalovaný byl povinen tyto částky zaplatit, nevznikly mu tak z těchto plateb žádné pohledávky, které by vůči žalobci mohl započíst. Kompenzační námitku vznesenou žalovaným v tomto řízení, a to v rozsahu tvrzené škody způsobené žalobcem žalovanému ve výši (uplatněné v rozsahu zápočtu) 227 168 Kč, soud považuje za nedůvodnou. Žalovaný shledal škodu jemu žalobcem způsobenou v tom, že žalobce v období Velikonoc 2021 nevykonával vůbec správu kampaní žalovaného, proto bylo žalovaným vynaloženo na náklady daných reklam (jak plyne z žalovaným předložené Expertizy č. [číslo]) o 235 502,07 Kč více, než kdyby žalobce svou činností udržel tzv. PNO na průměrné výši 31 %. V daném případě však soud neshledal na straně žalobce ani porušení právní povinnosti ani vznik škody na straně žalovaného. Předně z žádného z provedených důkazů neplyne, že by mezi účastníky byla sjednána povinnost žalobce činnosti při správě kampaní žalovaného provádět každý den v určitém rozsahu, a to včetně víkendů. O této povinnosti vypovídal pouze jednatel žalovaného, avšak jeho výpověď je v tomto rozsahu v rozporu jak s výpovědí žalobce, tak zejména v rozporu s výkazem prací provedených pro žalovaného ([anonymizováno] report – systém [anonymizováno]) za celou dobu spolupráce účastníků, z něhož plyne, že žalobce práce pro žalovaného nevykonával denně ani ne každý víkend, proti čemuž žalovaný za celé období spolupráce nijak nebrojil. V řízení bylo dále rovněž prokázáno (výpovědí žalobce, kterou v tomto směru ani jednatel žalovaného ani svědek [příjmení] nijak nerozporoval), že žalovaný na období Velikonoc 2021 nevznesl předem žádné speciální požadavky na úpravu (např. po/zastavení) kampaní, dle obsahu sjednané spolupráce tak bylo na žalobci, jakým způsobem a ve které konkrétní dny a v jakém rozsahu správu kampaní žalovaného provede (příp. tak činil na základě přechozích výslovných zvláštních požadavků žalovaného, resp. jím k tomu pověřených zaměstnanců žalovaného), tedy nebylo porušením takto smluvených povinností žalobce, když právě v období od 2.4.2021 od 9.49 hodin do 6.4.2021 do 10.32 hodin ve správě kampaní ničeho neprovedl, když optimalizace inzerce, úprava cen za proklik v [anonymizováno], pravidelná kontrola inzerce a pozastavení kampaní na základě výsledků byla před svátky provedena dne 1.4.2021; na tomto právním závěru pak nemůže nic změnit ani e-mail žalobce z 27.4.2021, kterým uznal, že bylo jeho chybou, že kampaně přes daný víkend nespravoval, když byl mylný předpoklad, že se kampaně automaticky utlumí. Kromě toho však soud v daném případě ani neshledal, že by žalovanému byla daným jednáním (resp. opominutím) žalobce způsobena škoda. Žalovaný dle předložené Expertizy škodu dovozuje pouze z toho, že na nákladech za reklamu na [anonymizováno] zaplatil v daném období více, než pokud by žalobce (nějakou svojí činností) udržel tzv. PNO (tedy poměr mezi hrubým příjmem a náklady na reklamu) v průměrné výši vypočítané za zbývající období spolupráce účastníků, tj. ve výši 31 %. Dle soudu se tak v daném případě v rámci Expertizy jedná o v zásadě náhodný výpočet PNO za účelově vybrané období (konkrétně od 2.4. do 6.4.2021), v němž PNO překročilo za ostatní období trvání spolupráce vypočítaný průměr PNO. Mezi účastníky však nebylo smluveno (a dle principů fungování daných kampaní, jak je ve výpovědi popsal žalobce) ani nemohlo být smluveno konkrétní PNO na každý jednotlivý den (či za jakékoli kratší období), resp. ani konkrétní možná útrata za náklady na reklamu na každý daný den. Z Expertizy přitom naopak plyne, že i za jiná období dosahovalo PNO i řádově více než 31 %, proti čemuž žalovaný nebrojil, resp. netvrdil v těchto obdobích, že by mu naopak činností žalobce byla způsobena škodu. Soud proto uzavřel, že žalovanému v daném případě nemohla vzniknout tvrzená škoda, protože za vynaložené náklady mu byla [právnická osoba] řádně poskytnuta zakoupená reklama. Kromě toho mezi účastníky jediný od počátku sjednaný ukazatel (tj. průměrné PNO 40 %) nebyl žalobcem nikdy překročen (resp. jeho překročení ani žalovaným nebylo tvrzeno), stejně tak nebyly (ani nemohly být) překročeny limity nákladů na reklamu přednastavené v [anonymizováno], o nichž byl žalovaný informován, když do daných účtů měl přístup, jak plyne z výpovědi žalobce i svědka [příjmení]. Soud s ohledem na vše shora uvedené považuje danou tvrzenou pohledávku žalovaného za žalobcem z titulu náhrady škody za zcela nejistou a neurčitou, a proto dle ust. § 1987 odst. 2 o.z. za nezpůsobilou k započtení.
32. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když, protože se jedná o vzájemný vztah podnikatelů vyplývající z jejich podnikatelské činnosti, přiznal žalobci právo i na náhradu minimálních nákladů spojených s uplatněním žalované pohledávky, a to dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč. Ve zbytku, tj. co do dalších požadovaných minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 4x 1 200 Kč soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, neboť se v daném případě jednalo o jednotlivé dílčí platby vyplývající z jednoho a téhož závazkového vztahu uplatněné jedinou předžalobní výzvou.
33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobce byl v řízení neúspěšný jen v nepatrné části, co do minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky (výr. II. tohoto rozsudku), proto mu soud přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Za ty soud považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 774 Kč; dále odměnu advokáta za 10 úkonů právní služby, a to konkrétně za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní upomínku (když soud nepovažuje za účelný náklad tohoto řízení dané upomínce předcházející jednoduchou výzvu k plnění, jak byla žalobcem vyúčtována), podání žaloby, písemné vyjádření z 26.10.2021, nahlížení do spisu dne 19.11.2021, 23.2.2021, účast na jednání soudu dne 1.10.2021, 3.12.2021, 5.5.2022 (s ohledem na dobu konání jednání od 13.00 do 15.17 hodin ve výši odměny za 2 úkony právní služby) po 3 900 Kč podle § 8 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1, odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ advokátní tarif“); dále náhradu hotových výdajů advokáta za uvedených 10 úkonů právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; a dále 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 8 820 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.; tj. celkem 53 594 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu § 149 odst. 1 o.s.ř.
34. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.