24 C 276/2021
č. j. 24 C 276/2021-137
V PLATNOSTICitované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 430 § 2079 § 2085 § 2087 § 2095 § 2118 § 2586 § 2587 § 2604 § 2610 § 2612
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 3
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 322 169,90 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 322 169,90 Kč s úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částek - 1 160 000 Kč od 24. 8. 2018 do 31. 12. 2018, - 1 079 124,20 Kč od 1. 1. 2019 do 16. 7.2019, - 1 022 144,20 Kč od 17. 7. 2019 do 22. 7. 2019, - 541 342,20 Kč od 23. 7. 2019 do zaplacení, - 740 000 Kč od 15. 12. 2018 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částek - 70 147,98 Kč od 13. 9. 2019 do 29. 11. 2019, - 27 379,98 Kč od 30. 11. 2019 do 10. 3. 2020, - 17 374,98 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení, - 39 968,72 Kč od 12. 10. 2019 do 9. 1. 2020, - 23 452,72 Kč od 10. 1. 2020 do zaplacení a částku 4 800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 217 697,80 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 3. 8. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení 1 322 169,90 Kč se zákonnými úroky z prodlení (specifikovanými ve výroku I. tohoto rozsudku) s odůvodněním, že 1) na základě kupní smlouvy [číslo] ze dne 9. 8. 2018 prodal žalovanému osobní vozidlo Mercedes Benz CLS kombi 350 D, [registrační značka]; vozidlo bylo žalovanému předáno a žalobce vystavil fakturu [číslo] na kupní cenu 1 160 000 Kč splatnou dne 23. 8. 2018. Dne 31. 12. 2018 došlo dohodou účastníků o vzájemném započtení závazků a pohledávek k ponížení dlužné částky dle této faktury o částku 80 875,80 Kč. Na danou fakturu však žalovaný dále uhradil pouze dne 16.7.2019 částku 56 980 Kč a dne 22.7.2019 částku 480 802 Kč; zbývající dlužnou částku ve výši 541 342,20 Kč neuhradil. 2) Na základě kupní smlouvy [číslo] ze dne 30. 11. 2018 prodal žalobce žalovanému osobní vozidlo Nissan X. Trail, [registrační značka]; vozidlo bylo žalovanému předáno a žalobce vystavil fakturu [číslo] na kupní cenu 740 000 Kč splatnou dne 14. 12. 2018, na kterou žalovaný neuhradil ničeho. O převzetí každého z vozidel žalovaným byl přitom sepsán předávací protokol, faktury na kupní cenu každého z vozidel byly žalovanému předány při podpisu kupní smlouvy. Žalobce podáním z 6.5.2022 doplnil skutková tvrzení tak, že dané kupní smlouvy realizoval, tj. uzavíral za žalobce i žalovaného, vozy kontroloval a přebíral [jméno] [jméno], a to vždy na základě výslovných pokynů žalobce a žalovaného, žalovaný pak s vozy dále nakládal jako se svými a přeprodával je v rámci předmětu svého podnikání třetím osobám. 3) Na základě zakázkového listu č. [anonymizováno] ze dne 6. 6. 2019 provedl žalobce jako zhotovitel pro žalovaného jako objednatele opravu vozidla Mercedes GLA, [registrační značka], za což žalovanému vystavil fakturu [číslo] znějící na částku 84 879 Kč splatnou dne 12. 9. 2019; na tuto fakturu však žalovaný dne 4.9.2019 zaplatil pouze částku 14 731,02 Kč a pojišťovna dne 29.11.2019 částku 42 768 Kč a dne 10.3.2020 částku 10 005 Kč; zbývající částka 17 374,98 Kč nebyla uhrazena. 4) Žalobce jako zhotovitel provedl pro žalovaného jako objednatele opravu vozidla Mercedes GLA, [registrační značka], za což žalovanému vystavil fakturu [číslo] znějící na částku 39 968,72 Kč splatnou dne 11. 10. 2019; na tuto fakturu však byla uhrazena pouze pojišťovnou dne 9.1.2020 částka 16 516 Kč; zbývající částka 23 452,72 Kč nebyla uhrazena. Podáním z 6.5.2022 žalobce doplnil, že ve věcech oprav vozidel žalobce zastupovala [jméno] [příjmení], která s žalovaným uzavřela dané smlouvy o dílo, zajistila opravu vozidel, předání opravených vozidel žalovanému, vystavila dané faktury a jednala v daných věcech s pojišťovnou. Žalobce se proto domáhá zaplacení celkové dlužné částky ve výši 1 322 169,90 Kč s příslušenstvím a dále nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši 4 800 Kč (4 x 1 200 Kč).
2. Žalovaný k věci samé původně uvedl (podáním z 11.10.2021), že veškeré žalobcem uváděné faktury zaplatil v plné výši (když v podání z 7.3.2022 doplnil, že se tak mělo stát platbami na účty žalobce učiněnými v období od 15.1.2019 do 24.7.2019 v souhrnné výši 3 639 554 Kč; tedy se jeví jako pravděpodobné, že ve prospěch žalobce vznikl naopak přeplatek na daných platbách). Dále však uvedl, že i kdyby dané faktury nezaplatil, žalobcův nárok není důvodný, protože auta dle kupních smluv nebyla ve stavu způsobilém pro použití na veřejnoprávních komunikacích a v případě oprav nedošlo k řádnému plnění, když servisní zásahy, které žalobce provedl, nevedly k odstranění vad. Na jednání soudu dne 24.2.2022 žalovaný dále sporoval pravost veškerých podpisů na kupních smlouvách, fakturách, zakázkových listech, jakož i oprávnění [jméno] [příjmení] jednat v daném rozsahu za žalovaného, resp. i za žalobce, sporoval též doručení faktury dle kupní smlouvy [číslo] a doručení faktury [číslo]. Podáním z 7.3.2022 žalovaný uvedl, že žalobce žádná vozidla dle daných kupních smluv žalovanému nedodal a žádné tvrzené opravy vozidel pro žalovaného neprovedl; namítal, že žalobce v tomto směru neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Podáním z 17.5.2022 žalovaný k částečnému plnění na faktury [číslo] a [číslo] uvedl, že k takovémuto plnění muselo dojít bez jeho vědomí na pokyn jeho účetní pí [příjmení] (která byla v dané době též účetní žalobce), která mu dané faktury nepředložila, proto takové plnění nelze považovat za uznání dluhu. Žalovaný proto žádal zamítnutí žaloby v plném rozsahu.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
4. Žalovaný je od roku 1995 fyzická osoba podnikající pod [právnická osoba] [celé jméno žalovaného] [obec] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (prokázáno Detailem údajů žalovaného z živnostenského rejstříku z 4.3.2022).
5. Žalobce jako prodávající a žalovaný (označený [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] [obec] a [příjmení]) jako kupující jsou uvedeni na kupní smlouvě [číslo], jejímž předmětem bylo osobní vozidlo Mercedes Benz CLS kombi 350d, [registrační značka] za kupní cenu 1 160 000 Kč; nedílnou součástí smlouvy byl popis technického stavu vozidla (zjištěno z kupní smlouvy [číslo] ze dne 9. 8. 2018, technického stavu vozidla); převzetí vozidla žalovaným dle této kupní smlouvy bylo potvrzeno na protokolu o převzetí vozidla dne 9.8.2018 (zjištěno z protokolu o převzetí vozidla ze dne 9. 8. 2018). Daná kupní smlouva, technický stav vozidla i protokol o převzetí vozidla obsahují razítko s označením žalovaného a žalobce (se shodnými sídly – [ulice a číslo], [obec a číslo]) a jsou zjevně za obě smluvní strany podepsány toutéž osobou (prokázáno výše citovanou kupní smlouvou, technickým stavem vozidla, protokolem o převzetí vozidla). Žalobce (jednající osobou označenou jako [jméno] [jméno], a to s uvedením razítka žalobce a podpisu této osoby) vystavil žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku sjednané kupní ceny ve výši 1 160 000 Kč dne 9. 8. 2018 splatnou dne 23. 8. 2018 (zjištěno z faktury [číslo]). Z kupní ceny byla žalobcem na základě dohody o vzájemném započtení závazků a pohledávek (podepsané za oba účastníky zjevně totožnou, avšak blíže neidentifikovanou, osobou) odečtena částka 80 875,80 Kč (zjištěno z dohody o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne 31. 12. 2018). Žalovaný na fakturu [číslo] uhradil žalobci pod [variabilní symbol] dne 16.7.2019 částku 56 980 Kč (a to spolu s částkou 279 563 Kč identifikovanou jako platba na fakturu [číslo]) a pod [variabilní symbol] dne 22.7.2019 částku 480 802 Kč (a to spolu s částkou 219 198 Kč identifikovanou jako platba na úhradu půjčky [anonymizováno] [číslo]) (zjištěno z příjmového bankovního dokladu č. [anonymizováno] a [anonymizováno], výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet]).
6. Žalobce jako prodávající a žalovaný (označený [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] [obec] a [příjmení]) jako kupující jsou uvedeni na kupní smlouvě [číslo], jejímž předmětem bylo osobní vozidlo Nissan X – Trail, VIN: [anonymizováno] za kupní cenu 740 000 Kč; nedílnou součástí smlouvy byl popis technického stavu vozidla (zjištěno z kupní smlouvy [číslo] ze dne 30. 11. 2018, technického stavu vozidla); převzetí vozidla žalovaným dle této kupní smlouvy bylo potvrzeno na protokolu o převzetí vozidla dne 14.12.2018 (zjištěno z protokolu o převzetí vozidla ze dne 14.12. 2018). Daná kupní smlouva, technický stav vozidla i protokol o převzetí vozidla obsahují razítko s označením žalovaného a žalobce (se shodnými sídly – [ulice a číslo], [obec a číslo]) a jsou zjevně za obě smluvní strany podepsány toutéž osobou (prokázáno výše citovanou kupní smlouvou, technickým stavem vozidla, protokolem o převzetí vozidla). Žalobce (jednající osobou označenou jako [jméno] [jméno], a to s uvedením razítka žalobce a podpisu této osoby) vystavil žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku sjednané kupní ceny 740 000 Kč dne 30. 11. 2018 splatnou dne 14. 12. 2018 (zjištěno z faktury [číslo]).
7. Žalovaný (označený [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] [obec] a [příjmení]) jako objednatel a žalobce jako zhotovitel (jednající zde uvedeným servisním technikem [jméno] [příjmení]) jsou uvedeni na objednávce opravy osobního vozidla Mercedes GLA, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], tj. na (nepodepsaném) zakázkovém listě č. [anonymizováno] ze dne 6. 6. 2019 spočívající v provedení opravy dle ohledacího protokolu poj. ČR, č. [anonymizováno] [číslo], konkrétně opravě levého předního blatníku, lemu blatníku, levých předních dveří včetně lakování, v rozsahu 12,40 časových jednotek při sjednané ceně odhadem 50 000 Kč (zjištěno ze zakázkového listu č. [anonymizováno]). Za opravu dle tohoto zakázkového listu (v rozsahu 12,40 časových jednotek + materiál) byla žalovanému vyúčtována fakturou žalobce (s uvedením jeho razítka a podpisu osoby označené jako [jméno] [příjmení]) částka 84 879 Kč splatná dne 12.9.2019 (zjištěno z faktury [číslo]). Na tuto fakturu žalovaný uhradil pod [variabilní symbol] dne 4.9.2019 částku 14 731,02 Kč (prokázáno datovým výpisem z účtu žalobce z 4.9.2019) a v rámci ukončení šetření likvidace pojistné události (poškození daného vozidla) a rozhodnutí o vyplacení pojistného plnění (kde jako poškozený je uveden výslovně [celé jméno žalovaného] – [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]) [ulice] [anonymizováno] dne 29.11.2019 částku 42 786 Kč a [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] dne 10.3.2020 částku 10 005 Kč (zjištěno z výpisů účtu žalobce, informace o výplatě pojištění [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] z 6. 3. 2020).
8. Za opravu vozidla Mercedes GLA, 200D [registrační značka], VIN: [anonymizováno] na základě zakázky č. [anonymizováno] byla žalovanému (označenému [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] [obec] a [příjmení]) vyúčtována fakturou žalobce (s uvedením jeho razítka a podpisu osoby označené jako [jméno] [příjmení]) částka 39 968,72 Kč splatná 11.10.2019, a to za lakování př. nárazníku, výměnu předního nárazníku, světlometu včetně materiálu (zjištěno z faktury [číslo]). Na tuto fakturu zaplatila žalobci v rámci ukončení likvidace pojistné události (poškození daného vozidla) a rozhodnutí o vyplacení pojistného plnění (kde jako poškozený je uveden výslovně [celé jméno žalovaného] – [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]) [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] dne 9.1.2020 částku 16 516 Kč (zjištěno z výpisů účtu žalobce, informace o výplatě pojištění [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] z 8. 1. 2020).
9. Žalovaný provedl ze svého bankovního účtu na účty žalobce (č. [bankovní účet], který žalobce nesporoval, a č. [bankovní účet], jak plyne z výše uvedených výpisů z účtu žalobce) v období od 15.1.2019 do 24.7.2019 celkem 50 plateb v různých jednotlivých výších (od 51 Kč do 700 000 Kč) v celkové výši 3 639 554 Kč identifikovaných vždy různými VS (včetně plateb z 16.7.2019 pod [variabilní symbol] a z 22.7.2019 pod [variabilní symbol] započtených žalobcem jako částečné plnění na výše konkretizované faktury žalobce [číslo] a [číslo]); žádná platba výší ani VS neodpovídá výše uvedeným žalovaným fakturám (zjištěno z výpisů účtu žalovaného za období ledna až července 2019, přehledu seznamu plateb žalobce).
10. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky (prokázáno Výzvou k zaplacení z 23.6.2021 včetně doručenky datové zprávy).
11. Z účastnického výslechu předsedy představenstva žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v době, kdy došlo k žalovaným obchodním případům, byl žalovaný zaměstnancem žalobce, vedl divizi žalobce prodeje a servisu vozů Nissan v [část obce], kde probíhala v dané době rekonstrukce (u níž byl v daném autosalonu používán název [anonymizováno] [část obce]), a zároveň byl ve vedení společnosti [právnická osoba]; v danou dobu byly v [část obce] v pravidelném téměř denním kontaktu. Žalovaný se proto dostával ke všem smluvním dokladům a tyto byl oprávněn podepisovat za žalobce i za [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] [obec]. Předseda představenstva žalobce proto dále uvedl, že proto jsou na daných dokumentech uvedeny pouze podpisy žalovaného za obě strany, když uvedl, že podpisy na„ Technickém stavu vozidla z 9.8.2018“ jsou podpisy žalovaného. Žalovaný si takto od žalobce (od firmy Nissan [část obce]) koupil dvě auta a ty poté na svoji firmu dále prodal. Předseda představenstva žalobce z účetnictví žalobce zjistil nesrovnalosti, když dané faktury byly založeny v účetních dokladech žalobce, ale nebyly zaplaceny; ohledně daných aut zjistil, že již v [část obce] nestály, proto byl žalovaný vyzván k zaplacení, což přislíbil, ale k čemuž nedošlo, žalovaný provedl pouze částečnou úhradu. O kupních smlouvách se tedy předseda představenstva žalobce dozvěděl až zpětně, když je dohledal, neboť se daná vozidla v účetních sestavách objevila na seznamu neproplacených faktur, nevěděl přesně, co bylo jejich obsahem, neboť smlouvy si vytiskl podepsal žalovaný; věděl pouze, že daná vozidla byla původně zakoupena žalobcem. Ohledně oprav toto bylo možné tak, že žalovaný v dané době vedl divizi v [část obce], měl tedy možnost dát si tam svoje vozidla, nebo vozidla svých klientů, opravit, toto učinil, avšak opravy nezaplatil. Opravy byly provedeny, ale zůstaly nezaplaceny. Na„ Dohodě o vzájemném započtení závazků“ by mohly být podpisy zemřelé paní [příjmení], což byla společná účetní, která byla zaměstnancem žalovaného i žalobce a byla oprávněna dělat účetní operace pro obě firmy.
12. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že v dané době pro firmu žalobce i„ [právnická osoba]“ zajistil rekonstrukci areálu, kde byl následně sám v nájmu, zajistil tam navázání kontaktů s importéry vozidel. V době, kdy s ním [anonymizováno] [příjmení] ukončil nájem a chtěl, aby tam žalovaný ukončil svou činnost, tam byly nějaké nedořešené platby, nějaká salda, žalovaný si zajistil úvěr, aby to mohl vyrovnat, a tyto platby vyrovnal, měl za to, že je mezi účastníky vše vyrovnané. V dané době tam bylo cca 80 zaměstnanců, které měl žalovaný na starosti, pokud byly dělány servisy vozidel, opravy po dopravních nehodách, bylo to placeno od pojišťoven, klient nebo žalovaný platil pouze spoluúčast. Žalovaný zcela sporoval, že by se na předmětných listinách (pozn. soudu – ve spise na č.l. 6 a násl.) jednalo o jeho podpisy s tím, že neví, o čí podpisy se jedná, zda třeba nějakého technika; rovněž si nevybavil dohodu o vzájemném započtení. Jediná pí [příjmení] měla povědomí o fakturách. Žalovaný jako top manager neměl ohledně jednotlivých smluv a účetních dokladů takový přehled. Otisky razítek na daných listinách souhlasí s tím, co se v autosalonu používalo, měli k tomu přístup všichni zaměstnanci. Žalovaný se nikdy nesetkal tím, že by na něj nějaký zaměstnanec psal nějaké smlouvy, které by nebyly pravdivé. Dělalo se tam velké množství transakcí s vozidly; žalovaný měl nahoře ojeté vozy, dole měl vozy za žalobce. Žalovaný nevyloučil, že v dané době kupoval nějaké vozy od žalobce na své IČO, konkrétně si to však nevybavil, byly tam řady transakcí; když proběhly nákupy od jejich firmy, buď tam proběhla registrace vozidla, byl tam buď leasing nebo jejich firma v technickém průkazu. Žalovaný se nedokázal vyjádřit k tomu, zda daná auta koupil či nechal opravit. K tomu dále uvedl, že pokud nakupoval vozidla od žalobce, prodeje/kupní smlouvy uzavíral on sám, nebo nějaký prodejce za žalobce, tj. [anonymizováno] [příjmení] nebo vedoucí prodeje vozů Nissan. V roce 2018 žalovaný v „ [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]“ zaměstnával dva až tři prodejce, kteří mohli nakupovat auto s jeho souhlasem. Když si žalovaný, tj. jeho firma„ Autocentrum [celé jméno žalovaného]“ objednal opravu vozidla od žalobce, takto probíhalo většinou tak, že někdo ze zaměstnanců, co měl na starosti opravy, a pracoval pro obě firmy, zajistil technika, ten ohledal vozidlo, poté se to řešilo s pojišťovnou; je možné, že zakázkový list podepisoval a opravu řešil ten stejný zaměstnanec za obě strany. Opravy v 90 % platila pojišťovna, pokud neplatila, tak by to musel doplatit klient. Žalovaný s pojišťovnou nejednal, pojišťovny jednali s žalobcem, který měl v dané době uzavřené pojistné smlouvy; v dané době s pojišťovnami jednala [jméno] [příjmení], která byla zaměstnankyní obou firem. Když přišlo pojistné plnění, řešila to účetní paní [příjmení]; pojistných plnění bylo tolik (dělalo se kolem 130„ bouraček“ měsíčně), že žalovaný samozřejmě každou částku nekontroloval. Žalovaný si někdy na své IČO objednával opravy aut, které byly v jeho autopůjčovně, od žalobce; nevybavil si, že by se někdy stalo, že by si u žalobce objednal opravu a ta nebyla provedena; za celou dobu neměli jedinou reklamaci. K částečným úhradám žalovaný uvedl, že platby prováděla jeho účetní na základě pokynů, které jí dával; předmětné platby si však žalovaný nevybavil. Platby probíhali přes jejich účetní, která pracovala pro obě firmy a které oba s [anonymizováno] [příjmení] důvěřovali; platby byly vždy ze strany žalovaného řešeny na základě jeho pokynu, účetní platby za žalobce z pokynu [anonymizováno] [příjmení]; faktury vystavovala pí [příjmení] na pokyn žalovaného nebo prodejce nebo technika; u prodeje vozu je vystavoval sám prodejce.
13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný svědka zaměstnával asi 3 roky, od cca roku 2015 do roku 2018, a žalobce byl vlastníkem autoservisu, kde pracoval; v dané době měl žalovaný s p. [příjmení] obchodní vztah a byli kamarádi. Svědek pracoval jako prodejce ojetých vozů pro žalovaného, s žalobcem měl dohodu s p. [příjmení], resp. s žalobcem měl uzavřenou jednu smlouvu o spolupráci, na základě čehož mohl dělat„ přefakturaci“, která spočívala v tom, že vozidla se nakoupila na žalobce, pak se prodala na„ Autocentrum [celé jméno žalovaného] [obec]“ a pak se teprve prodala klientovi; toto vždy dělal u konkrétního vozu na konkrétní pokyn od žalovaného; dělalo se to z důvodu toho, kdo měl zrovna volný úvěrový rámec, i z důvodů marží. Některá auta se tedy nakupovala na sklad na„ Autocentrum [celé jméno žalovaného] [obec]“, když žalovaný měl úvěrový rámec u ČSOB, a některá auta se nakupovala i na žalobce. Svědek si nevybavil, že by s takto činěnou„ přefakturací“ byl kdykoli problém; stejně tak neslyšel o žádném problému s „ přefakturací“, resp. s fakturami od pí [příjmení], což byla účetní dělající pro obě firmy. Vše probíhalo tak, že svědek vydal v počítačovém systému faktury, ty předal pí účetní za obě firmy, nikdy se mu nestalo, že by mu p. [příjmení], že by za žalobce učinil něco, k čemu nebyl zmocněn, nebo o čem by p. [příjmení] nevěděl nebo neodsouhlasil. Ceny, za které se takto fakturovalo z žalobce na žalovaného mu vždy říkal žalovaný, který mu rovněž řekl, jakou tam má dát marži, a podle toho svědek vystavil fakturu. Smlouvy proto svědek podepisoval za obě strany, žalobce v autosalonu vlastně nikoho neměl, pokyny k podpisu mu vždy dával žalovaný i za žalobce, když tam p [příjmení] osobně nebyl. Svědek výslovně potvrdil, že se jedná o jeho vlastnoruční podpisy na kupní smlouvě [číslo] včetně technického stavu vozidla a předávacího protokolu i kupní smlouvě [číslo] včetně technického stavu vozidla a předávacího protokolu (pozn. soudu – tj. listiny na č.l. 6-8 a [číslo] spisu), jednalo se o tu„ přefakturaci“, k níž byl zmocněn žalovaným i žalobcem, takovýchto obchodů bylo uzavřeno asi 20, 30; bližší informace k daným smlouvám ani pokyn žalovaného k uzavření právě těchto konkrétních smluv si již svědek nevybavil, doplnil, že všechny tyto kupní smlouvy vždycky uzavíral pouze na pokyn žalovaného.
14. Z výslechu svědkyně [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že žalobce i žalovaný byli její zaměstnavatelé. V [část obce] pro žalobce svědkyně fakturovala dopravní nehody na pojišťovnu, konkrétně náplň její práce byla, že přijala klienta, který měl poškozené vozidlo z dopravní nehody, od něj si vzala veškeré doklady, které vyžadovala pojišťovna, buď škodu nahlásila na pojišťovnu, nebo to již klient nahlásil, pak se vozidlo opravilo a fakturovala se oprava, to šlo na pojišťovnu a potom pojišťovna platila buď žalobci, nebo přímo klientovi. Přijímání vozidel a fakturaci dělala buď svědkyně, její kolega nebo přijímací technik. Tímto procesem probíhaly i opravy Mercedesů, které byly žalovaného, tj.„ [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] [obec]“ nebo„ [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]“, a které opravoval žalobce, vše ale mělo jít na pojišťovnu, nikdy neslyšela o tom, že by pojišťovna žalovanému něco nezaplatila. Svědkyně zcela potvrdila, že na faktuře [číslo] i [číslo] (pozn. soudu – na listinách na č.l. 17 a 22 spisu) je její vlastnoruční podpis, faktury vždy vystavovala dle velkého technického průkazu daného vozidla; v těchto případech byl daný proces stejný; auta jim přistavili asi jejich nájemci, žalovaný je pronajímal, oni je od nich přijali, opravili a nahlásili vše na pojišťovnu; svědkyně si nevybavila tato konkrétní vozidla, obdobné případy řešila cca 3, 4. Žalovaný je vždy informoval o tom, že přijede toto jeho auto, které je poškozeno a ať to zařídí a takto udělají; svědkyně proto takto připravila i faktury, které následně dala do účtárny, která řešila DPH a platby od pojišťovny. Nikdy nestalo, že by žalovaný přišel s tím, že takováto faktura neměla být vystavena, že by to nebylo jeho auto, či že by nemělo být opraveno, rovněž nikdy nebyl problém na účtárně.
15. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když žalovaným navrhované důkazy považoval s ohledem na níže uvedené právní závěry za nadbytečné. Povedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
16. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle jehož odst. 1 se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
17. Dle § 2085 odst. 1 věta prvá o.s.ř. se jako koupě movité věci posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc.
18. Dle § 2087 o.z. prodávajícímu kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou.
19. Dle § 2095 věta první o.z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení.
20. Dle § 2118 kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.
21. Dle § 2586 a násl. o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (odst. 1). Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.
22. Dle § 2587 věta první o.z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem.
23. Dle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.
24. Dle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny vzniká provedením díla.
25. Dle § 430 odst. 2 o.z. podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.
26. V daném řízení žalobce požaduje zaplacení kupní ceny dle dvou kupních smluv o nákupu vozidel uzavřených s žalovaným jako kupujícím a zaplacení ceny díla za opravu dvou vozidel provedených žalobcem dle objednávek žalovaného. Žalovaný nejprve namítal, že veškeré žalované částky žalobci zaplatil, poté sporoval, že plnění dle žalobcem uváděných smluv jím nebylo poskytnuto řádně, nakonec sporoval samotné uzavření daných smluv.
27. Soud v daném případě dospěl k závěru, že v řízení bylo kupními smlouvami [číslo] a [číslo] vždy ve spojení s výpovědí svědka [příjmení] zcela prokázáno, že mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím byly ve smyslu ust. § 2079 a násl. (zejména § 2085 odst. 1) o.z. uzavřeny tyto dvě kupní smlouvy, kterými žalobce převedl vlastnická práva k tam zcela konkrétně vymezeným (a to uvedením [příjmení]) vozidlům za pevně stanovené kupní ceny (ve výši 1 160 000 Kč, resp. 740 000 Kč) a žalovaný tato vozidla převzal (dle ke každé této smlouvě příslušejícího protokolu o převzetí vozidla) a zavázal se stanovenou kupní cenu zaplatit.
28. Soud přitom nevešel na námitku žalovaného, že dané kupní smlouvy neuzavřel, resp. že je neuzavřela osoba k tomu za něj oprávněná. Z výpovědi svědka [příjmení] byl postaven najisto mechanismus uzavírání daných kupních smluv, byť si svědek nevybavil (s ohledem na množství obdobných smluv a plynutí času) podpisy daných konkrétních smluv, jednoznačně potvrdil, že se jedná o jeho podpisy na obou kupních smlouvách a zcela spontánně a podrobně popsal celý postup uzavírání daných smluv mezi žalobcem a žalovaným i důvody, proč byly dané smlouvy za obě smluvní strany podepsány právě pouze svědkem. Dle soudu je tak věrohodný popis daných právních jednání, jak byl prokázán výpovědí svědka [příjmení]. Soud tak dospěl k závěru, že svědek [jméno] jako tehdejší zaměstnanec žalovaného byl za něj zmocněn uzavírat dané kupní smlouvy, a to v rámci tzv.„ přefakturace“, kterou svědek popsal jako běžnou praxi zavedou mezi účastníky (kdy vozidla ve vlastnictví žalobce byla prodána nejprve žalovanému, na základě jeho výslovných pokynů, a až poté vlastním klientům žalovaného). Žalovaný sám pak ve své výpovědi potvrdil takovou praxi (nákup vozidel od žalobce), jakož i oprávnění zaměstnanců působících v daném autosalonu (v [část obce]), např. na pozicích vedoucích prodeje vozů Nissan, dané obchody realizovat jeho jménem a to vždy výslovně dle jeho pokynů (když sám uvedl, že nedošlo k žádnému případu, kdy by taková smlouva a následné vystavení tomu odpovídající faktury proběhlo chybně). Stejně tak ani žalobce v celém průběhu řízení nijak nesporoval, že by svědek [jméno] nebyl oprávněn dané smlouvy za něj uzavřít; naopak z výpovědi předsedy představenstva žalobce i samotného žalovaného jasně plyne, že účastníci řízení v době uzavírání daných kupních smluv (resp. i smluv o dílo na opravu vozidel, o nichž je pojednáno níže) mezi sebou udržovali velice blízké obchodní (a přátelské) vztahy, podnikali ve společných prostorách autosalonu Nissan v [část obce] a sdíleli i společně zaměstnance (prodejce i např. účetní pí [příjmení]), kteří byli v rámci provozů od obou účastníků pověřeni vykonáváním činností s jejich pracovními pozicemi souvisejícími, přičemž v rámci provozování podniku žalobce byl i sám žalovaný (jak plyne z výpovědi svědka [příjmení]) pověřen běžnou každodenní činností, řízením autosalonu i za žalobce. S ohledem na ust. § 430 odst. 2 o.z. tak soud pro nadbytečnost neprováděl navrhované dokazování pracovními (či obdobnými) smlouvami svědka [příjmení] (a příp. též svědkyně [příjmení]), či znaleckými posudky na zjištění pravosti jejich podpisů, neboť jejich výpověďmi (v tomto směru podpořenými i výpověďmi samotného žalovaného, jakož i předsedy představenstva žalobce) bylo nade vší pochybnost prokázáno, že dané osoby byly v provozovně žalobce i žalovaného (když tito provozovnu sdíleli) zmocněni k daným jednáním jak žalobcem, tak žalovaným, tj. svědek [jméno] konkrétně k uzavírání kupních smluv na nákup vozidel od žalobce pro žalovaného vždy dle výslovného pokynu žalovaného; svědek pak výslovně potvrdil, že se na daných smlouvách jedná o jeho podpis (znalecké zkoumání proto soud v tomto směru rovněž shledal nadbytečným).
29. Soud proto uzavřel, že právní jednání takových osob v provozovně žalovaného, pak žalovaného i žalobce zavazuje, neboť v dané době byli účastníci zjevně v dobré víře, že jednající osoba je k tomuto jednání oprávněna. Byť tedy předseda představenstva žalobce vypovídal, že na kupních smlouvách je podpis samotného žalovaného (přičemž uzavření daných smluv platně za žalobce nikdy nesporoval) platnosti daných kupních smluv není na překážku, když bylo v řízení následně prokázáno (a v tomto směru tedy vyvrácena výpověď předsedy představenstva žalobce), že dané kupní smlouvy nepodepsal sám žalovaný, ale ve zmocnění od něj svědek [jméno], když toto jeho jednání soud s ohledem na vše shora uvedené posoudil jako platné a účinné. Stejně tak svědek [jméno] za žalovaného platně potvrdil převzetí daných vozidel po seznámení se s jejich skutečným technickým stavem před uzavřením daných kupních smluv ve smyslu ust. § 2087 odst. 1 a § 2095 o.z. Proto soud nevešel ani na námitku žalovaného, že by plnění dle kupních smluv nebylo provedeno ve sjednané jakosti, či bylo plněno vadně, když žalovaný přes výzvu soudu (učiněnou na jednání soudu dne 24.2.2022) řádně (tj. zejména zcela určitě) nespecifikoval, v čem konkrétně tvrzené vadné plnění mělo spočívat, či kdy a jaké vady plnění z jeho strany vůči žalobci vytčeny, příp. zda a jaké nároky z vadného plnění jím byly vůči žalobci uplatněny.
30. Platné uzavření daných kupních smluv, jakož i doručení předmětných faktur (přes společnou účetní, jak potvrdil svědek [jméno], a jak nepřímo vyplynulo i z výpovědí předsedy představenstva žalobce i žalovaného samotného) prokazuje i částečné plnění žalovaného na kupní smlouvu [číslo] (ve výši 56 980 Kč dne 16.7.2019 a ve výši 480 802 Kč dne 22.7.2019), jak bylo v řízení zcela prokázáno výpisy z účtu žalobce č. [bankovní účet] ve spojení s příjmovými bankovními doklady č. [anonymizováno] a [anonymizováno], v jejichž rámci byly tyto platby zcela nezaměnitelně (VS-čísly daných faktur) identifikovány.
31. Soud proto uzavřel, že bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím byly platně a účinně uzavřeny kupní smlouvy [číslo] a [číslo], vozidla, jež byly předměty koupě dle těchto smluv byly žalovanému (prostřednictvím jeho zaměstnance [anonymizováno]) řádně předány, avšak žalovaný (ve smyslu ust. § 2118 o.z.) nezaplatil část sjednané kupní ceny dle smlouvy [číslo] ve výši 541 342,20 Kč splatnou dle faktury [číslo] dne 23.8.2018 a dle smlouvy [číslo] nezaplatil celou sjednanou kupní cenu ve výši 740 000 Kč splatnou dle faktury [číslo] dne 14.12.2018. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl i o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci tyto částky, a to s ohledem na prodlení žalovaného se zaplacením finančních částek i s úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vždy z jednotlivé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury až do zaplacení, a to u původní dlužné částky 1 160 000 Kč vždy při započtení jednotlivých plateb na tuto částku, jak jsou uvedeny v odst. 30 tohoto odůvodnění.
32. Argumentaci žalovaného, že veškeré žalované částky (dle výše uvedených kupních smluv, i dle smluv o dílo, o nichž je pojednáno níže) žalobci zaplatil (resp. že na platbách vůči žalobci má fakticky přeplatek) soud shledal jako nedůvodnou, když žalovaný byl na jednání soudu dne 24.2.2022 postupem dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tomto rozsahu podrobně vyzván, aby zejména doplnil skutková tvrzení (a navrhl důkazy k jejich prokázání) ohledně toho, že žalované částky dle daných smluv, resp. plynoucí z každé žalované faktury žalobci zaplatil, kdy přesně a jakým konkrétním způsobem. K této výzvě však žalovaný doplnil žalobní tvrzení (která prokázal výpisy ze svého účtu a přehledem seznamu plateb žalobci, jak jsou specifikovány v odst. 9 tohoto odůvodnění) pouze tak, že žalobci v období od 15.1.2019 do 24.7.2019 uhradil celkem částku 3 639 554 Kč v jednotlivých různých 50 platbách. Žalovaný však jakýmkoli určitým způsobem nespecifikoval, která konkrétní platba (z oněch 50 učiněných) měla přináležet k té které konkrétní dlužné faktuře, která je předmětem tohoto řízení (jako to udělal žalobce u částečných plateb na faktury [číslo] a [číslo] které zároveň doložil příslušnými výpisy z účtů a tam uvedenými VS, resp. u platby na fakturu [číslo] příslušnými účetními doklady – č. [anonymizováno] a [anonymizováno] identifikujícími bez pochyb účel daných plateb). Z kusých tvrzení žalovaného a pouze předloženého výpisu z účtu žalovaného za dané období tak není nijak seznatelné (ani výší plateb, ani datem jejich učinění, ani VS daných plateb), že by se mělo jednat o platby na kteroukoli z žalovaných částek. Soud proto uzavřel, že v tomto směru žalovaný vůbec nevyhověl řádně učiněné výzvě soudu a neunesl břemeno tvrzení ohledně toho, kdy přesně a jakým způsobem zaplatil tu kterou žalovanou částku.
33. Soud dále dospěl k závěru, že v řízení bylo rovněž prokázáno, a to zakázkovým listem č. [anonymizováno] a fakturou [číslo] dále fakturou [číslo] (přináležící k objednávce č. [anonymizováno]), vše vždy ve spojení s výpovědí svědkyně [příjmení], že mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem byly dle objednávek žalovaného ústně uzavřeny dvě smlouvy o dílo dle ust. § 2586 a násl. o.z. (§ 2587 věta první o.z.), na jejichž základě žalovaný objednal opravu vozidel (konkrétně specifikovanou rozpisem prací a použitých materiálů, časovou normou a cenou prací a materiálu uvedenou v daných fakturách, resp. u prvé objednávky i v předloženém zakázkovém listu [anonymizováno]) za cenu sjednanou odhadem zjevně dle ceníku prací a materiálů žalobce, jak plyne ze zakázkového listu č. [anonymizováno]. Soud vycházel z toho, že jak plyne z výpovědí předsedy představenstva žalobce i samotného žalovaného, v předmětné době účastníci udržovali úzké zejména obchodní vztahy, podnikali ve stejné provozovně a žalovaný byl pověřen činnostmi v rámci této provozovny i za žalobce, tedy zcela zjevně byl zcela obeznámen i s ceníky žalobce. Svědkyně [příjmení] pak zcela spontánně a podrobně vysvětlila systém uzavírání smluv o oprav vozidel žalobcem na objednávku výslovně přímo žalovaného. V dané věci je tak nerozhodné, a soud se proto dále nezabýval tím, kdo byl skutečným vlastníkem daných vozidel (vymezených ve fakturách [číslo]), když výpovědí svědkyně [příjmení] bylo postaveno najisto, že to byl právě osobně žalovaný, který dané opravy za tam stanovených podmínek (spočívajících v rozsahu objednaných prací a jejich ceně) objednal. U v pořadí druhé smlouvy o dílo co do jejího rozsahu a sjednané ceny vyšel soud zcela z faktury [číslo] jejíž správnost byla potvrzena výpovědí svědkyně [příjmení], když zakázkový list k této faktuře nebyl předložen. Soud tedy vyšel z toho, že svědkyně [příjmení] zcela jednoznačně potvrdila, že se na daných fakturách a zakázkovém listu jedná o její podpis, byť si nevzpomněla na podrobnosti uzavírání každé z jednotlivých smluv (což však soud s ohledem na běh času pokládá za pochopitelné). Výpověď svědkyně je v rozsahu podpisu daných faktur, resp. zakázkového listu zcela v souladu s výpovědí předsedy představenstva žalobce i žalovaného, kteří opět potvrdili praxi účastníků, kdy si žalovaný objednával opravy v servisu žalobce.
34. V souladu s tímto závěrem je i skutečnost, že v řízení bylo jasně prokázáno, že na fakturu [číslo] bylo částečně plněno samotným žalovaným, a to konkrétně platbou ve výši 14 731, 02 Kč dne 4.9.2019 (učiněnou zcela zjevně pod VS dlužné faktury, jak bylo prokázáno výpisem z účtu žalobce), aniž by žalovaný jakýmkoli způsobem namítal nesprávnost dané faktury či jejímu vystavení předcházejícímu jednání žalobce. K námitce žalovaného na zaplacení žalovaných částek dle výše specifikovaných smluv o dílo soud pouze odkazuje na svou argumentaci již uvedenou v odst. 32 tohoto odůvodnění.
35. Na dlužnou fakturu [číslo] bylo dále částečně plněno platbami od pojišťoven ve výši 42 786 Kč dne 29.11.2019 a ve výši 10 005 Kč dne 10.3.2020 a na fakturu [číslo] platbou od pojišťovny ve výši 16 516 Kč dne 9.1.2020, jak bylo prokázáno výpisy z účtu žalobce a příslušnými dopisy pojišťovny o ukončení pojistného plnění. Z důvodu doložení sdělení pojišťoven o ukončení šetření pojistných událostí a vyplacení pojistného plnění poškozenému pak soud za nadbytečné považoval žalovaným navrhované doplnění dokazování o vyžádání kompletní dokumentace pojišťoven k daným pojistným událostem.
36. Soud proto dospěl k závěru, že v řízení bylo dostatečným způsobem prokázáno, že mezi účastníky byly platně a účinně uzavřeny smlouvy o dílo – opravy specifikovaných vozidel při sjednání ceny odhadem za splnění podmínek ust. § 2586 a násl. o.z. U ceny sjednané odhadem a následně vyúčtované fakturami [číslo] [číslo] pak žalovaný ani netvrdil, že by cena díla vyúčtovaná (ve výši 84 879 Kč, resp. 39 968,72 Kč) významně překročila cenu původně odhadem stanovenou a že by v tomto rozsahu po žalobci uplatnil jakékoli nároky (např. ve smyslu ust. § 2612 o.z.). Naopak svědkyně [příjmení] i samotný žalovaný ve výpovědích potvrdili, že veškeré žalovaným u žalobce objednané opravy byly vždy řádně provedeny, opravená vozidla byla předána a žalovaným bez výhrad převzata, resp. že„ nikdy nebyla žádná reklamace“.
37. Soud proto s ohledem na vše výše uvedené dospěl k závěru, že žalovaný je dle ust. § 2604 o.z. ve spojení s ust. § 2610 odst. 1 o.z. povinen zaplatit žalobci vyúčtované ceny oprav, neboť objednané opravy byly žalobcem provedeny avšak nebyly zaplaceny. Soud podotýká, že žalovaný byl opět na jednání soudu dne 24.2.2022 postupem dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tomto rozsahu vyzván, aby doplnil skutková tvrzení a navrhl důkazy k jejich prokázání ohledně toho, že případné vadné plnění dle daných smluv o dílo žalobci vytkl, kdy přesně, jakým způsobem a o jaké konkrétní vadné plnění se mělo jednat, avšak v tomto směru svá skutková tvrzení nijak konkrétně nedoplnil, když nově tvrdil pouze, že žalobce vůbec neprokázal dodání vozidel (dle kupních smluv) a neprokázal provedení jakýchkoli oprav dle objednávek žalovaného (dle smluv o dílo); tato jeho obrana však byla zcela vyvrácena výpovědí svědkyně [příjmení], která provedení oprav vždy na výslovnou objednávku samotného žalovaného zcela potvrdila. Žalovaný proto neunesl břemeno tvrzení ohledně toho, že by dané opravy nebyly vůbec provedeny, potažmo, že by byly provedeny vadně (jak tvrdil původně).
38. Žalovaný je tak povinen dle ust. § 2610 o.z. zaplatit žalobci sjednané ceny díla dle faktur [číslo] [číslo] ve zbývající dlužné výši (po započtení výše – v odst. 34. a 35. tohoto odůvodnění - specifikovaných částečných úhrad), tj. ve výši 17 374,72 Kč se splatností 13.9.2019 a částku 23 452,72 Kč se splatností 12.10.2019, a to s ohledem na prodlení žalovaného se zaplacením finančních částek i s úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vždy z jednotlivé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury až do zaplacení, a to opět vždy při započtení jednotlivých částečných plateb na danou dlužnou částku. Soud proto i tyto částky přiznal žalobci výrokem I. tohoto rozsudku.
39. S ohledem na to, že se v daných případech u všech 4 mezi účastníky uzavřených smluv zjevně jednalo o vzájemný závazek podnikatelů přiznal soud žalobci právo i na minimální náklady spojené s uplatněním každé této pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. částku ve výši 4 800 Kč, a to rovněž výrokem I. tohoto rozsudku.
40. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 66 109 Kč, z odměny advokáta za 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast na jednání dne 24. 2. 2022, dne 22. 4. 2022, dne 17. 6. 2022 a dne 1. 7. 2022, vyjádření ze dne 4. 3. 2022, ze dne 6. 5. 2022) po 13 620 Kč podle § 8 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedených 9 úkonů právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 26 308,80 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 217 697,80 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
41. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.