24 C 288/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 4 540 599Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 540 599 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 1. 6. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 227 030 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26.6.2020 domáhá po žalovaném zaplacení 4 540 599 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 1.6.2019 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný, jako jediný společník a jednatel společnosti právnická osoba, IČO (dále též jen„ Dlužník“) se Prohlášením o ručitelském závazku z 16.72012 zavázal uspokojit žalobce v rozsahu jeho pohledávky za Dlužníkem plynoucí ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 16.7.2012 mezi žalobcem (jako věřitelem) a Dlužníkem. Dlužník svůj dluh plynoucí ze smlouvy o úvěru z 16.7.2012 řádně nesplatil, proto byl tento dluh podáním žalobce z 8.8.2013 zesplatněn, Dlužník se však dostal do platební neschopnosti, byl zjištěn jeho úpadek a na jeho majetek byl prohlášen konkurz, žalobce do insolvenčního řízení přihlásil tuto svou celkovou pohledávku za Dlužníkem ve výši 57 220 446 Kč, z insolvenčního řízení mu však bylo vyplaceno pouze 52 228 749 Kč. Od žalovaného pak žalobce dále na základě vykonatelného směnečného platebního rozkazu v exekučním řízení exekutora titul jméno příjmení vymohl další částku ve výši 178 747 Kč. V únoru 2018 proto žalovaný žalobci dlužil na základě ručitelského prohlášení částku 4 812 950 Kč. Žalovaný tento svůj dluh vůči žalobci dne 20.3.2018 písemně uznal co do důvodu a výši (4 990 599 Kč s tím, že částka 250 000 Kč bude uhrazena prostřednictvím soudního exekutora titul jméno příjmení (k čemuž následně došlo) a částka 4 740 599 Kč bude zaplacena v pravidelných měsíčních plátkách po 25 000 Kč počínaje splátkou splatnou do 31.7.2018 s tím, že v případě prodlení s jakoukoli splátkou delší než 30 dnů je žalobce oprávněn prohlásit celý dluh za splatný a žalovaný se jej zavazuje zaplatit do 30 dnů od doručení výzvy k zaplacení. Žalovaný však na částku 4 740 599 Kč zaplatil pouze splátky v červenci 2018 až lednu 2019 (po 25 000 Kč) a dne 29.3.2019 částku ve výši 25 000 Kč, tj. částku 200 000 Kč. Dále však žalovaný nezaplatil splátky splatné ke dni 31.3.2021 a 30.4.2019, žalobce proto celý nesplacený dluh žalovaného zesplatnil k 31.5.2019 a o této skutečnosti žalovaného informoval (resp. žalovaný byl vyzýván k plnění svého ručitelského závazku již písemnými výzvami z 11.7.2013, 24.3.2015, 23.1.2018, 11.9.2019). Žalovaný však již dále ničeho nezaplatil. Žalobce proto požaduje zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 4 540 599 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti této částky, tj. od 1.6.2019 do zaplacení. Na jednání soudu dne 1.10.2021 žalobce doplnil k námitkám žalovaného o dalším plnění daného dluhu, že mu byla zaplacena další částka 100 000 Kč, avšak od třetí osoby (nikoli od žalovaného), to pouze pod variabilním symbolem-rodným číslem žalovaného, proto tedy teprve jako věřitel zjišťuje od této třetí osoby, o jaké plnění se má vůbec jednat, když dosud není patrné, zda se jedná o plnění na výše uvedený dluh, jehož zaplacení se žalobce domáhá touto žalobou, neboť žalovaný nijak nereaguje na jeho nabídky smírného vyřešení věci, např. formou schválení soudního smíru na jednání soudu.

2. Žalovaný nárok žalobce zcela neuznal s tím, že nesporoval uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobcem a Dlužníkem (který se následně dostal do platební neschopnosti a na jehož majetek byl prohlášen konkurz), uvedl však, že jednatelem Dlužníka není již od 5.11.2018. Zajišťovacími instrumenty dané smlouvy o úvěru byly pozemky v obci obec, které byly prodány za 52 324 641 Kč, a dále blankosměnka Dlužníka avalovaná žalovaným, na jejímž základě byla v exekučním řízení (exekutora titul jméno příjmení) vymožena pohledávka dle vykonatelného směnečného platebního rozkazu ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaný má proto za to, že dalšími uskutečněnými splátkami byl z jeho strany ručitelský závazek za Dlužníka žalobci splacen, když tomuto případnému dluhu se žalovaný skutečně zavázal dne 20.3.2018, ale na základě nepravdivých a zavádějících informací od žalobce. Žalovaný je tak názoru, že veškeré závazky plynoucí z Úvěrové smlouvy z 16.7.2012 byly zaplaceny, proto neshledal žádný nárok žalobce vůči němu za opodstatněný. V dalších podáním žalovaný namítal místní a věcnou nepříslušnost zdejšího soudu.

3. Soud předně uvádí, že námitka jeho místní nepříslušnosti byla zamítnuta usnesením zdejšího soudu z 26.10.2020, č.j. 24 C 288/2020-59, pravomocným dne 9.12.2020 O námitce věcné nepříslušnosti (okresních soudů) žalovaného bylo rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze z 10.5.2021, č.j. Ncp 331/2021-83, pravomocným dne 9.6.2021, kterým bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy. Zdejší soud je proto k rozhodnutí v nadepsané věci soudem věcně i místně příslušným.

4. Soud věc projednal dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný, ač byl v řízení již dříve písemně poučen o tom, že omluvy z nařízeného ústního jednání (které ve věci opakovaně podával) musí být řádně odůvodněny a doloženy, soudu den před jednáním ve věci samé doručil nepodepsanou e-mailovou žádost o odročení nařízeného jednání, v níž uvedl pouze, že je předpoklad, že věc bude vyřešena mimosoudní cestou,„ k čemuž učinil kroky včetně úhrady částky 100 000 Kč“ a že jím oslovený právní zástupce nemohl jeho zastupování na stanovené datum soudního jednání převzít, přičemž žalovaný trvá na své osobní účasti na jednání za přítomnosti vybraného právního zástupce (pozn. soudu - totožná žádost, ovšem podepsaná žalovaným, byla doručena soudu poštou po proběhnutí nařízeného jednání ve věci, když zásilka byla k poštovní přepravě podána dne 30.9.2021, pošta byla soudu doručena až 1.10.2021 v 11 hodin, tj. po ukončení jednání soudu). Soud tuto žádost o doručení neshledal jako důvodnou, neboť neobsahuje žádný relevantní důvod (natož důležitý a nenadálý), který by žalovanému objektivně bránil v účasti na jednání soudu. Soud přitom zohlednil i to, že žalovaný byl k nařízenému jednání předvolán již 11.8.2021, a o tom, že bývalý právní zástupce žalovaného ukončil jeho právní zastupování v této věci byl soud informován již 16.3.2021, žalovaný tak měl bezmála 6 měsíců na zajištění případného nového právního zástupce (plná moc nového právního zástupce žalovaného z 12.10.2021 byla soudu doručena až dne 13.10.2020, tj. opět až po proběhnuvším jednání soudu).

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

6. Dne 16.7.2012 byla mezi žalobcem a Dlužníkem (právnická osoba, IČO), jednajícím jednatelem – žalovaným, uzavřena v rámci jejich podnikatelské činnosti smlouva o úvěru (dále též jen„ Smlouva o úvěru“), kterou se žalobce za tam stanovených podmínek zavázal poskytnout Dlužníkovi úvěr do výše 42 141 900 Kč a Dlužník se jej zavázal splatit tam stanoveným způsobem včetně sjednaného úroku; podmínkou čerpání úvěru bylo zajištění úvěru (dle čl. 2 .8.1 a čl. 3) mimo jiné uzavřením dohody o vyplňovacím právu směnečném a předložení Blankosměnky vlastní vystavené a podepsané Dlužníkem na řad žalobce, a osobním avalem jednatele Dlužníka – žalovaného a předložením originálu podepsaného ručitelského prohlášení za daný úvěr včetně jeho příslušenství vystaveného žalovaným (prokázáno Smlouvou o úvěru).

7. Dne 16.7.2012 žalovaný jako ručitele podepsal prohlášení (výslovně dle § 303 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) o ručitelském závazku (dále též jen„ Ručitelské prohlášení“), kterým prohlásil a zavázal se uspokojit žalobce jako věřitele v rozsahu veškerých pohledávek žalobce za Dlužníkem vyplývajících ze Smlouvy o úvěru až do celkové výše jistiny 42 141 900 Kč a to včetně příslušenství těchto pohledávek a veškerých práv s nimi spojených, pokud Dlužník své peněžité závazky vůči žalobci nesplní řádně a včas.

8. Žalobce z důvodu opakovaného porušování Smlouvy o úvěru závazek Dlužníka plynoucí ze Smlouvy o úvěru zesplatnil (ve výši 43 568 788,28 Kč) a Dlužníka vyzval k jeho zaplacení do 10 dnů písemnou výzvou z 8.8.2013 (prokázáno Oznámením o zesplatnění, výzvou k úhradě žalobce z 8.8.2013, poštovní dodejkou od zásilky podané na adresu sídla Dlužníka dne 9.8.2013).

9. Usnesením Městského soudu v Praze z 10.11.2014, č.j. spisová značka byl zjištěn úpadek Dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs.

10. Žalovaný jako„ ručitel“ uzavřel dne 20.3.2018 s žalobcem jako„ věřitelem“ písemné Uznání závazku a dluhu (dále též jen„ Uznání dluhu“), jímž mimo jiné výslovně potvrdil, že žalobce má vůči Dlužníkovi pohledávku dle Smlouvy o úvěru ve výši (jistiny) 42 141 900 Kč s úrokem ve výši 9 % p.a. a že žalovaný vystavil dne 16.7.2012 ve prospěch žalobce prohlášení o ručitelském závazku, dle kterého se zavázal uspokojit žalobce v rozsahu veškerých jeho pohledávek za Dlužníkem vyplývajících ze Smlouvy o úvěru a dále že téhož dne vystavil Dlužník na řad žalobce směnku vlastní číslo kterou jako avalista podepsal žalovaný, a to jako prostředek krytí všech pohledávek a nároků žalobce vůči Dlužníkovi plynoucích ze Smlouvy o úvěru; dále žalovaný potvrdil, že Dlužník svůj dluh ze Smlouvy o úvěru řádně a včas nesplnil, a proto byl žalovaný žalobcem vyzván k plnění dle ručitelského prohlášení a vedle toho je proti němu vedena exekuce soudním exekutorem titul jméno příjmení na základě směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze z 19.5.2015, č.j. 53 Cm 98/2015-18 (k vymožení mimo jiné částky 250 000 Kč s 6 % úrokem z prodlení od 24.3.2015 do zaplacení, jak je prokázáno Směnečným platebním rozkazem Městského soudu v Praze z 19.5.2015, č.j. 53 Cm 98/2015-18, pravomocným 22.8.2017); v čl. II. Uznání dluhu žalovaný jako ručitel výslovně uznal a učinil nesporným, že ke dni vyhotovení tohoto Uznání dluhu dluží žalobci mimo jiné, dluh ve výši 4 990 599 Kč skládající se z částky vymáhané v exekuci dle výše specifikovaného směnečného platebního rozkazu a dále částku 4 740 599 Kč vypočítanou jako rozdíl aktuálního celkového dluhu dle Smlouvy o úvěru a částky vymáhané ve výše uvedené exekuci, a to výslovně z důvodu ručitelského závazku dle ručitelského prohlášení podepsaného žalovaným 16.7.2012 nebo směnečného ručení za splacení úvěru poskytnutého na základě Smlouvy o úvěru Dlužníkovi, proto se žalovaný dále zavázal, že tento svůj dluh zaplatí tak, že exekutorem vymáhaná částka dle výše uvedeného směnečného platebního rozkazu bude zaplacena prostřednictvím exekutora a žalovaný bude dále daný dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 25 000 Kč vždy do posledního dne příslušného měsíce s první splátkou splatnou do 31.7.2018, přičemž pro případ prodlení s jakoukoli splátkou delší než 30 dní bylo sjednáno oprávnění žalobce prohlásit celý nesplacený dluh za splatný, a pro tento případ se žalovaný zavázal zaplatit celý takto zesplatněný dluh do 30 dnů ode dne doručení výzvy k jeho zaplacení na adresu jeho trvalého pobytu (prokázáno Uznáním dluhu).

11. Žalovaný jako ručitel byl dopisem žalobce z 24.3.2015 informován o zesplatnění Smlouvy o úvěru a byl vyzván k zaplacení zbývající dlužné částky dle této smlouvy ve výši 42 121 900 Kč a příslušenství (prokázáno Výzvou k úhradě dlužné částky z 24.3.2015). Žalovaný byl vyzván jako ručitel k zaplacení zbývající dluhu dle Smlouvy o úvěru ve výši 4 741 697 Kč do 10 dní písemnou výzvou žalobce z 23.1.2018 převzatou osobně zmocněnkyní žalovaného titul jméno příjmení 23.1.2018 (prokázáno Předžalobní upomínkou z 23.1.2018, plnou mocí titul jméno příjmení z 22.1.2018). Žalovanému bylo dne 28.5.2019 písemně oznámeno zesplatnění dluhu dle Uznání dluhu ke dni 31.5.2019 v celkové výši nesplacené jistiny 4 540 599 Kč, a to z důvodu, že nezaplatil sjednané splátky dle Uznání dluhu splatné ke dni 31.3.2019 a 30.4.2019 (prokázáno Oznámením žalobce o ztrátě výhody splátek z 23.5.2019 a poštovní doručenkou s podpisem žalobce dne 28.5.2019). Žalovaný byl vyzván k zaplacení zesplatněného dluhu dle Uznání dluhu ve výši 4 540 599 Kč do 30 dnů Výzvou žalobce z 11.9.2019.

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když další důkazy ani nebyly navrhovány. Provedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná 13. Právně soud věc posoudil ve smyslu ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“) podle ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném ke dni 16.7.2012 (dále jen„ obch.zák.“), a to ohledně posouzení Smlouvy o úvěru a Ručitelského prohlášení, a dále podle ustanovení o.z., a to ohledně posouzení Uznání dluhu (sepsaného dne 20.3.2018).

14. Podle § 497 a násl. obch.zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ust. § 303 a násl. obch.zák. kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem.

16. Podle § 306 odst. 1 obch. zák. je věřitel oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Tohoto vyzvání není třeba, jestliže je věřitel nemůže uskutečnit nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závazek nesplní.

17. Podle ust. § 2053 uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

18. V daném případě mezi účastníky nebylo sporu o tom a Smlouvou o úvěru bylo zcela prokázáno, že mezi žalobcem a Dlužníkem v rámci jejich podnikatelské činnosti byla platně uzavřena úvěrová smlouva dle ust. § 497 a násl. obch.zák., na jejím základě žalobce Dlužníkovi poskytl za tam sjednaných podmínek úvěr do maximální sjednané výše 42 141 900 Kč a Dlužník se jej zavázal tam stanoveným způsobem splatit včetně sjednaného úroku.

19. Jedním z více užitých zajišťovacích prostředků splácení Smlouvy o úvěru bylo mimo jiné to, že žalovaný (jako tehdejší jediný jednatel Dlužníka) písemným prohlášením z 16.7.2012 zcela v souladu s ust. § 303 a násl. obch.zák. převzal ručení za veškeré závazky Dlužníka (včetně příslušenství) plynoucí ze Smlouvy o úvěru.

20. Usnesením Městského soudu v Praze z 10.11.2014, č.j. spisová značka, bylo zcela prokázáno, že k 10.112014 byl zjištěn úpadek Dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, což žalovaný rovněž nesporoval, stejně jako to, že Dlužník dluh plynoucí ze Smlouvy o úvěru před tím řádně nesplácel.

21. Žalobce proto žalovaného jako ručitele dle Ručitelského prohlášení opakovaně vyzýval k zaplacení splatných pohledávek plynoucích ze Smlouvy o úvěru z důvodu jejich neplnění Dlužníkem (viz Výzva k úhradě dlužné částky z 24.3.2015, Předžalobní upomínka z 23.1.2018), když Dlužník byl před tím (ve smyslu ust. § 306 odst. 1 obch.zák.) vyzýván marně ke splnění dluhu plynoucího ze Smlouvy o úvěru, který byl zcela zesplatněn z důvodu prodlení Dlužníka, a to již Oznámením o zesplatnění, výzvou k úhradě z 8.8.2013.

22. Soud tak na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalobce v řízení dostatečným způsobem prokázal, že mezi ním a Dlužníkem byla uzavřena Smlouva o úvěru a že ručení za veškeré závazky (včetně příslušenství) plynoucí z této smlouvy za Dlužníka převzal na základě písemného ručitelského prohlášení ze dne 16.7.2012 žalovaný. Ručitelské prohlášení přitom bylo dle soudu sjednáno platně zcela v souladu s ust. § 303 a násl. obch.zák., když jím žalovaný písemně výslovně vůči žalobci prohlásil, že jej uspokojí, jestliže Dlužník vůči žalobci nesplní jakýkoli, resp. veškeré své závazky plynoucí ze Smlouvy o úvěru, tj. až do výše jistiny 42 141 900 Kč a dále ve výši veškerého příslušenství dle Smlouvy o úvěru.

23. Nadto žalovaný již po zesplatnění Smlouvy o úvěru a poté, co byl žalobcem opakovaně marně vyzýván k doplacení dluhu plynoucího ze Smlouvy o úvěru z titulu svého ručení (dle Ručitelského prohlášení), a to nejprve ve výši jistiny 42 121 900 Kč (výzvou k úhradě z 24.3.2015) poté po částečném uspokojení žalobce (v rámci insolvenčního řízení vedeného s Dlužníkem) ve zbývající dlužné výši 4 741 697 Kč (Předžalobní upomínkou z 23.1.2018), písemně co do důvodu a výše celý tento svůj dluh vůči žalobci ve celkové dosud dlužné výši 4 990 599 Kč uznal Uznáním dluhu (ze dne 20.3.2018) žalovaný.

24. Soud toto Uznání dluhu rovněž posoudil jako platné a účinné, neboť naplňuje všechny podmínky dle ust. § 2053 o.z., když bylo žalovaným vůči žalobci učiněno písemně a žalovaným bylo podepsáno, žalovaný jím výslovně uznal svůj dluh ve výši 4 990 599 Kč s tím, že tento dluh se skládá výslovně z částky 4 740 599 Kč jako rozdílu aktuálního celkového dluhu a částky vymáhané v exekuci vedené proti žalovanému na základě v odst. 10 a dále z částky dosud v této exekuci (která v době sepsání Uznání dluhu stále probíhala) vymožené. Uznání dluhu pak dále obsahuje i zcela jednoznačnou identifikaci právního důvodu uznaného dluhu, tj. obsahuje vymezení, že se jedná o dluh plynoucí ze Smlouvy o úvěru (uzavřené mezi žalobcem a Dlužníkem) a to z titulu ručení žalovaného (dle jeho Ručitelského prohlášení), resp. dále z titulu žalovaným podepsané směnky (jak bylo směnečné řízení specifikováno v odst. 10 tohoto odůvodnění).

25. Za dané situace se tak dle ust. § 2053 o.z. má za to, že ke dni Uznání dluhu, tj. k 20.3.2018 existoval dluh žalovaného vůči žalobci ve výši (dosud nevymožené v probíhající exekuci) 4 740 599 Kč. Žalobce v žalobních tvrzeních dále specifikoval, že ode dne sepsání Uznání dluhu žalovaný dále zaplatil částku 200 000 Kč. V řízení tak bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a zejména prokázal, že tento dluh např. ke dni Uznání dluhu neexistoval, příp., že jim byl později splacen.

26. Žalovaný však toto neučinil, když žádnou z výše uvedených prokázaných skutečností právně relevantním způsobem nesporoval, resp. soudu ani netvrdil ani nenavrhl důkazy k prokázání toho, že by tento jeho dluh (v aktuální žalované výši 4 540 599 Kč) vůči žalobci neexistoval. Žalovaný pouze ve svém prvním vyjádření ve věci uvedl, že„ má za to, že dalšími uskutečněnými splátkami byl z jeho strany ručitelský závazek za Dlužníka žalobci splacen“, aniž by však jakkoli specifikoval, o jaké splátky (v jaké výši, kdy učiněné) by se mělo jednat. Následně pak toto své tvrzení (že daný dluh již snad neměl existovat) sám vyvrátil v žádosti o odročení jednání z 30.9.2021, kde naopak uvedl, že„ je předpoklad, že věc bude vyřešena mimosoudní cestou, k čemuž učinil kroky včetně úhrady částky 100 000 Kč“. Žalovaný však opět ani řádně netvrdil ani neprokázal, že by žalobci např. skutečně částku 100 000 Kč na daný dluh zaplatil a žalobce tuto skutečnost z jemu známých okolností na jednání soudu nemohl potvrdit. Žalovaný se zároveň o své vůli nedostavil k prvnímu ve věci nařízenému jednání, aniž by mu v tom bránil jakýkoli objektivní (a soudu řádně a včas sdělený a doložený) důvod, sám se tak zbavil možnosti být soudem poučen (dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.) o povinnosti tvrdit a prokázat neexistenci žalovaného dluhu.

27. Soud proto vycházel ze stavu prokázaného ke dni rozhodnutí, a to že žalovaný na základě Ručitelského prohlášení byl dle ust. § 306 odst. 1 obch. zák. po marné výzvě k plnění Dlužníka povinen uspokojit žalobce v rozsahu veškerých jeho pohledávek za Dlužníkem plynoucích ze Smlouvy o úvěru, když žalovaný nadto tento svůj dluh ve zbývající výši 4 740 599 Kč uznal Uznáním dluhu, poté však přes výzvy k plnění zaplatil do dne vyhlášení tohoto rozsudku prokazatelně pouze částku 200 000 Kč.

28. S ohledem na to, že zesplatnění dluhu žalovaného dle Uznání dluhu bylo učiněno v souladu s dohodou o splatnosti učiněnou rovněž v Uznání dluhu ke dni 31.5.2019 (viz Oznámení o ztrátě výhody splátek z 23.5.2019 doručené žalovanému dne 28.5.2019) byl žalovaný povinen dle znění Uznání dluhu zaplatit celý zbývající dluh do 30 dní od této výzvy, což však neučinil, resp. v řízení ani netvrdil ani neprokázal, že by tak učinil.

29. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu shledal jako důvodnou a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci zbývající dlužnou částku specifikovanou v Uznání dluhu po odečtení již zaplacené částky 200 000 Kč, tj. částku ve výši 4 540 599 Kč a to s ohledem na prodlení žalovaného od 1.6.2019 (když daný dluh byl v souladu s Uznáním dluhu zesplatněn k 31.5.2019) spolu s úroky z prodlení ve výši dle § 1970 o.z. a nařízení vl. č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci zcela úspěšnému přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 227 030 Kč, když žalobce se náhrady případných dalších nákladů řízení výslovně vzdal.

31. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb.