24 C 306/2021
č. j. 24 C 306/2021-163
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 5 zamítl žalobu žalobkyně o náhradu škody způsobené sepsáním jejích nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka, protože soud neshledal příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného jako insolvenčního správce a tvrzenou škodou. Soud uznal, že žalobkyně byla omezena v dispozici nad nemovitostmi již dříve z důvodu exekucí a právních vad, než došlo k jejich sepsání do majetkové podstaty. Žalobkyně nebyla schopna prokázat, že vážný zájemec o koupi nemovitostí byl ochoten koupit je za vyšší cenu i přes jejich právní zátěž. Soud tak rozhodl, že nárok na náhradu škody je promlčen a žaloba je nedůvodná.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 414 982 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 414 982 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 8, 25 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 155 510 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 414 982 Kč se zákonnými úroky z prodlení od datum do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně byla v roce rok vlastníkem pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa a pozemku parc. číslo vše zapsáno v katastru nemovitostí na list vlastnictví územní celek, k.ú. anonymizováno, vedeném stát. instituce (dále též jen„ Nemovitosti“). Žalovaný jako insolvenční správce dlužníka jméno příjmení - bývalého manžela žalobkyně (dále též jen„ Dlužník“) v insolvenčním řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp.zn. spisová značka (dále též jen„ Insolvenční řízení“) sepsal Nemovitosti (nesprávně označené jako majetek patřící do společného jmění bývalých manželů) do majetkové podstaty Dlužníka, o čemž informoval žalobkyni přípisem z datum doručeným jí datum. Žalobkyně ohledně Nemovitostí podala vylučovací žalobu a opakovaně jednala s žalovaným ohledně toho, že sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty je nezákonné, neboť Nemovitosti nepatří do společného jmění manželů (Dlužníka a žalobkyně), zároveň upozornila žalovaného, že aktuálně jedná o prodeji Nemovitostí, přičemž v důsledku jeho jednání hrozí zmaření tohoto prodeje. K tomu žalobkyně doplnila, že od konce anonymizováno rok do anonymizováno rok vedla jednání s vážným zájemcem o koupi Nemovitostí – jméno příjmení, který Nemovitosti hodlal (v rámci časově omezené nabídky) koupit za 5 500 000 Kč; tato jednání však potenciální kupující výhradně z důvodu sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty Dlužníka ukončil ke konci anonymizováno rok. V rámci těchto jednáních bylo jednáno i s příslušným exekutorem, s nímž bylo předjednáno, že advokátní kancelář anonymizována dvě slova, resp. anonymizováno příjmení, uvolní pro žalobkyni potřebné prostředky, které složí na účet exekutora v požadované výši, a exekutor bude požádán o zrušení inhibitoria, žalobkyně by tak mohla nakládat s majetkem (resp. nakládání s ním bránil pouze soupis do majetkové podstaty Dlužníka), s anonymizováno příjmení by byla následně uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, přičemž by kupní cenu složil do advokátní/notářské úschovy. Žalovaný však Nemovitosti vyřadil z majetkové podstaty Dlužníka s tím, že dle ust. § 239 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále též jen „insolvenční zákon“) neměly být do soupisu majetkové podstaty Dlužníka nikdy sepsány až bezprostředně poté, co p. příjmení ukončil jednání o koupi Nemovitostí. Žalovaný tak tímto svým protiprávním jednáním jako insolvenční správce zmařil prodej Nemovitostí za kupní cenu 5 500 000 Kč, čímž žalobkyni vznikla škoda spočívající v tom, že nemohla zaplatit dluh zajištěný zástavním právem na Nemovitostech a v důsledku toho, že Nemovitosti prodávala až v insolvenčním řízení vedeném na majetek žalobkyně u název soudu, pobočka obec, pod sp.zn. insolvenční spisová značka (dále též jen„ Insolvenční řízení žalobkyně“), musela zaplatit i náklady Insolvenčního řízení žalobkyně (k němuž by nedošlo, kdyby žalobkyně Nemovitosti prodala již v anonymizováno rok) a zároveň dosáhla nižší kupní ceny Nemovitostí, a to pouze 4 781 520 Kč. Žalobkyně se proto po žalovaném touto žalobou domáhá zaplacení náhrady škody spočívající v rozdílu mezi kupní cenou Nemovitostí ve výši 718 470 Kč (5 500 000 – 4 781 520), v nákladech Insolvenčního řízení žalobkyně ve výši 336 512 Kč a v úrocích (smluvních a zákonných z prodlení) zbytečně přirostlých k dluhu žalobkyně (který mohl být zaplacen již v anonymizováno rok) ve výši 360 000 Kč (sestávající ze smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení z vymáhaného dluhu žalobkyně ve výši 19 422 Kč měsíčně počítaných od datum do dne rozhodnutí o úpadku datum; přičemž žalobkyně požaduje pouze 360 000 Kč); když v daném případě je veškerá tato škoda v příčinné souvislosti s výše uvedeným protiprávním jednáním žalovaného. Žalobkyně doplnila, že Nemovitosti se pokoušela prodal i po anonymizováno rok, v anonymizováno rok manželům příjmení za 5 100 000 Kč (z prodeje však sešlo z důvodu zhoršení zdravotního stavu anonymizováno příjmení), a v anonymizováno rok pí příjmení s partnerem za 4 800 000 Kč, v dané době však již žalobkyně čelila tlaku exekutora, který nedal souhlas s daným prodejem, hodlal přistoupit k dražbě s odhadovanými náklady 750 000 Kč, proto žalobkyně iniciovala Insolvenční řízení s žalobkyní a souhlasila s přímým prodejem Nemovitostí anonymizováno příjmení.
2. Žalovaný nárok žalobkyně zcela neuznal s tím, že sporuje své protiprávní jednání, kromě toho žalobkyně nijak nekonkretizovala výpočet jednotlivých složek tvrzené škody a zejména z nedostatečných žalobních tvrzení je zřejmé, že chybí příčinná souvislost. Žalovaný vyřadil Nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty Dlužníka již datum, což bylo žalobkyni známo nejpozději datum, po celou dobu až do podání insolvenčního návrhu žalobkyně dne datum tak žalobkyni nic nebránilo Nemovitosti prodat za cenu vyšší než dosaženou v rámci Insolvenčního řízení žalobkyně. Ze samotného insolvenčního návrhu žalobkyně je však zřejmé, že k zesplatnění daného dluhu žalobkyně došlo již datum, a to z důvodu neschopnosti žalobkyně splácet. Žalobkyně tak měla z důvodů exekucí omezeno dispoziční oprávnění s Nemovitostmi již od roku rok. Mezi tvrzenou škodou žalobkyně a jednáním žalovaného tak není příčinná souvislost. Žalovaný proto žádal zamítnutí žaloby. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení s ohledem na speciální promlčecí lhůtu dle insolvenčního zákona.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
4. Žalovaný je podnikající právnickou osobou s předmětem podnikání výkon činnosti insolvenčního správce (viz výpis z obchodního rejstříku žalovaného z datum).
5. Z nesporných tvrzení účastníků (učiněných na jednání soudu dne datum) vzal soud za prokázané, že žalovaný (jednající jako insolvenční správce Dlužníka) sepsal Nemovitosti do majetkové podstaty Dlužníka, o čemž se žalobkyně dozvěděla dne datum; o vyškrtnutí Nemovitostí z majetkové podstaty Dlužníka se žalobkyně dozvěděla dne datum. Nemovitosti byly z majetkové podstaty Dlužníka žalovaným vyškrtnuty z důvodu, že s odkazem na ust. § 239 insolvenčního zákona a rozsudku název soudu č.j. číslo jednací neměly být do soupisu sepsány (prokázáno Rozhodnutím žalovaného z datum o vyřazení nemovitého majetku ze soupisu majetkové podstaty Dlužníka).
6. Ze dvou v textu nedatovaných a nepodepsaných dopisů p. příjmení jméno příjmení jméno sdělil, že delší dobu presentoval svůj zájem o koupi Nemovitostí za 5 500 000 Kč, žádal však objasnění pro něj nepřehledné situace spojené se zápisem Nemovitostí do majetkové podstaty, se zástavními právy (na částku 1 900 000 Kč) a podzástavními právy (na dokonce částku 40 000 000 Kč) na nich váznoucími, jakož i s exekutorským zástavním právem (pro 294 000 Kč), exekučními příkazy k prodeji a poznámkami o podaných žalobách s tím, že žádal o sdělení, jakým způsobem a v jakém čase dojde ke zrušení vytčených právních vad, neboť koupi hodlal z části (ve výši 1-1,5 mil. Kč) financovat z hypotečního úvěru. Protože dané právní vady včetně exekuce nebyly zrušeny, odstoupil od dalšího jednání o koupi Nemovitostí. Na daných dopisech je ručně dopsána poznámka, že přišly e-mailem dne anonymizováno, resp. datum.
7. Ze sdělení anonymizováno právnická osoba z datum soud zjistil, že telefonní číslo tel. číslo (pozn. soudu – žalobkyní tvrzené telefonní číslo p. příjmení) je anonymní předplacená služba, proto není znám jeho majitel.
8. Na základě jejího návrhu z datum bylo dne datum zahájeno Insolvenční řízení žalobkyně; žalobkyně v návrhu uvedla, že je vlastnicí Nemovitostí, převzala povinnosti spojené s úvěrem (se společností právnická osoba), který však nezvládala splácet, pročež byl zesplatněn dne datum, žalobkyně se snažila situaci řešit prodejem Nemovitostí, což však za nabídnuté ceny prodeje nepovolil zajištěný věřitel, z důvodů nákladů exekuce a penále proto žalobkyně podala návrh na povolení oddlužení (prokázáno Návrhem na povolení oddlužení žalobkyně, Detailem lustrované osoby ISIR z datum). Přihláškou pohledávky ze datum věřitel právnická osoba, IČO, přihlásil do Insolvenčního řízení žalobkyně svou pohledávku za žalobkyní zajištěnou zástavními právy váznoucími na Nemovitostech plynoucí z úvěrové smlouvy ze dne datum zesplatněné dne datum v aktuální celkové kapitalizované výši 3 813 283,91 Kč, s tím, že dlužná jistina činila 1 604 894,98 Kč, smluvní úroky z jistiny pak 4,32 % ročně a zákonné úroky z prodlení 10 % ročně). Žalobkyně, jakož i příslušný insolvenční soud souhlasil s prodejem Nemovitostí mimo dražbu bez výběrového řízení za cenu obvyklou zjištěnou dle znaleckého posudku, tj. ve výši 4 790 000 Kč, resp. přímým prodejem kupujícím anonymizováno. příjmení a anonymizováno dle kupní smlouvy z datum; zástavní věřitel navrhoval provedení dražby s vyvolávací cenou 4 800 000 Kč (zjištěno ze Záznamu o jednání s dlužníkem z datum a z usnesení název soudu z datum, č.j. insolvenční spisová značka) .V rámci Insolvenčního řízení žalobkyně došlo k prodeji Nemovitostí a byl získán čistý výtěžek 4 781 530 Kč (prokázáno Návrhem na vydání výtěžku zajištěnému věřitele číslo právnická osoba z datum). V rámci Insolvenčního řízení žalobkyně bylo dále splněno její oddlužení, přičemž odměna insolvenčního správce činila 336 512,62 Kč (prokázáno Zprávou o splnění oddlužení žalobkyně ze datum).
9. Z nepodepsaných konceptů smlouvy o smlouvě budoucí kupní (u prvé s uvedením data verze datum, u druhé nedatované) zprostředkovatele anonymizována čtyři slova, IČO soud zjistil, že zájemci o koupi Nemovitostí od žalobkyně za kupní cenu 5 100 000 Kč měla být jméno příjmení, r. rok, resp. za kupní cenu 4 800 000 Kč jméno příjmení, r. rok, a jméno příjmení, r. rok; kupující v obou konceptech byli vždy identifikováni r.č. a bydlištěm.
10. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že vše začalo zpoplatněním hypotéky, kterou odkoupila právnická osoba anonymizováno, s kterou probíhala spousta jednání, žalobkyně nemohla Nemovitosti prodávat i z důvodu těchto jednání, probíhala jednání k prodeji Nemovitostí, chodili zájemci, ale anonymizována dvě slova stále navyšovali požadovanou částku a nebyli ochotni souhlasit s prodejem. V roce rok si Nemovitosti přišel prohlédnout p. příjmení, byť žalobkyně uváděla, že mají s manželem majetkové vyrovnání, choval se arogantně s tím, že o tom se případně teprve budou bavit. Proto byl hledán kupec, který by měl částku v hotovosti, aby tím byla vyřešena exekuce. Takto byl přes realitku nalezen p. příjmení, který souhlasil s kupní cenou 5 500 000 Kč, z níž část by platil hypotékou, žalobkyně mu dům ukázala, byl nadšený. V dané době Nemovitosti byly sepsány do majetkové podstaty, proto v obec jednali s žalovaným, jako insolvenčním správcem. V anonymizováno rok proběhla schůzka s tím, že je vážný zájemce, který by byl ochoten jít do vyplacení v souvislosti s exekucí, účastnili se jí p. příjmení za žalovaného, dva lidé s plnou mocí za anonymizována dvě slova, žalobkyně a její právní zástupce anonymizováno příjmení; zástupci anonymizována dvě slova, však uvedli, že chtějí ještě 1 000 000 Kč navíc; p. příjmení se této schůzky neúčastnil, byla daná pevná částka od kupce, ale právnická osoba anonymizováno od prodávajících chtěla 1 000 000 Kč navíc, což ze strany žalobkyně nebylo akceptovatelné. jméno prosili p. příjmení, aby to vyjmul z majetkové podstaty, s tím, že Nemovitosti jsou pouze žalobkyně, což anonymizována dvě slova chtěl co nejrychleji bydlet, po této schůzce čekal pouze cca 14 dní, cca do konce srpna, poté od jednání o koupi odstoupil. Na jednáních s p. příjmení ohledně toho, jak by vše mělo být konkrétně financováno z hypotéky s ohledem na váznoucí právní závady žalobkyně nebyla přítomna, vše řešil její tehdejší právní zástupce anonymizováno příjmení; bylo nějak smluveno, že by exekuce, hypotéku vyplatil anonymizováno příjmení, pak by Nemovitosti byly čisté a pak by to zaplatil p. příjmení anonymizováno příjmení. Toto se neuskutečnilo, protože Nemovitosti p. příjmení z podstaty vyškrtl až v září. K vyplacení exekuce nedošlo, protože p. příjmení to zmařil tím, že na dané schůzce s anonymizována dvě slova nebyli ochotni vyškrtnout Nemovitosti z majetkové podstaty, pokud jim žalobkyně nezaplatí 1 000 000 Kč navíc.
11. Z výpovědi anonymizováno jméno příjmení soud zjistil, že byl právním zástupcem žalobkyně, jako advokát jí byl zbaven mlčenlivosti. Jeho advokátní kancelář řešila případ manželů příjmení již několik let. Žalobkyně se stala jediným vlastníkem Nemovitostí po vypořádání jejího společného jmění manželů, čímž vůči manželovi převzala i s tím spojené závazky. Na manžela žalobkyně, který původním věřitelům samozřejmě dále dlužil, bylo vyhlášeno insolvenční řízení, jeho insolvenčním správcem byl žalovaný. Žalobkyně se Nemovitosti přes cca 4 realitní kanceláře pokoušela prodat cca do roku rok, v té době však byla nabízená cena nízko, nevyplatilo by se to. Svědek proto jako jednatel společnosti právnická osoba poskytující dlužníkům možnosti vypořádání jejich dluhu na nemovitosti a případných exekucí žalobkyni seznámil s postupem, který v obdobných případech činí, tj. že dlužníkům poskytnou peníze předem na sjednaný úrok, ve spolupráci s příslušným exekutorem, který by k určitému dni vyčíslil veškeré dluhy, by částku složili na jeho účet a exekutor by hned vydal usnesení o zániku inhibitoria, Nemovitosti by tím byly uvolněny. Takto to bylo předjednáno i v daném případě s p. příjmení v anonymizováno rok, bylo domluveno, že by cca 1 000 000 měl z hypotéky a zbytek z úspor, poté, postupem dalšího času, uváděl, že by měl více peněz z úspor; chtěl Nemovitosti zaplatit, až by byly právně čisté, pročež mu byl předestřen tento postup s tím, že mu byla nabízena smlouva o smlouvě budoucí kupní, k čemuž se klonil, nebo přímo kupní smlouva se splatností kupní ceny až po zápisu do katastru nemovitostí; placení bylo domluveno tak, že by složil do advokátní nebo notářské úschovy a bylo by to odčerpáno, až by byl čistý list vlastnictví s tím, že výmaz zástavního práva by trval třeba dva, tři měsíce. V případě potřeby úvěrování běžně spolupracují i s bankami. Na Nemovitostech vázl jediný dluh jediného věřitele, daným postupem by došlo následně i ke zrušení exekuce i zástavních práv. K vypočtení přesného dluhu od exekutora již nedošlo, protože ten odkazoval na zapsání Nemovitostí v insolvenci. Ohledně vyškrtnutí z majetkové podstaty svědek opakovaně osobně jednal s anonymizováno příjmení, kterého znal od roku rok, měl osobně pocit, že by to vyškrtl, ale měl opačný pokyn jediného zajištěného věřitele; svědek příjmení příjmení opakovaně uváděl, že zajištěný věřitel se nemohl řádně přihlásit do dané insolvence, neboť to již byly Nemovitosti výhradně žalobkyně. Ohledně toho, proč Nemovitosti nebyly takto vyplaceny dříve svědek doplnil, že případné zaplacení dluhu v exekuci žalobkyně odviselo od toho, aby mohla s danou nemovitostí disponovat a tuto prodat, což nemohla, neboť byla zapsána v majetkové podstatě Dlužníka. Daný dluh žalobkyně byla firma právnická osoba ze svých prostředků připravena zaplatit exekutorovi již v anonymizováno rok, proto je škoda spočívající ve zbytečně přirostlých úrocích počítána od datum, poté by běžely cca 2 až 3 měsíce, kdy by byly Nemovitosti vyčištěny od právních vad a poté by platil p. příjmení přes schovatele firmě právnická osoba 12. Soud shrnuje výše uvedený v řízení prokázaný skutkový stav tak, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla minimálně od roku rok výlučnou vlastnicí Nemovitostí, na nichž však vázl hypoteční úvěr (a s ním spojená pod/zástavní práva věřitele právnická osoba), zesplatněný již dne datum, přičemž dlužná jistina činila 1 604 894,98 Kč, smluvní úrok 4,32 % ročně, úrok z prodlení 10 % ročně. Nemovitosti však byly přesto žalovaným zapsány do soupisu majetkové podstaty Dlužníka (manžela žalobkyně v rámci Insolvenčního řízení), o čem se žalobkyně dozvěděla dne datum. Nemovitosti byly následně dne datum žalovaným vyškrtnuty z tohoto soupisu z důvodu, že tam dle § 239 insolvenčního zákona neměly být nikdy sepsány, o čemž se žalobkyně dozvěděla dne datum. Žalobkyně se pokoušela Nemovitosti opakovaně prodat, od anonymizováno do anonymizováno rok p. příjmení, následně pí příjmení a následně anonymizováno a anonymizováno, prostřednictvím realitní kanceláře, za asistence advokátní kanceláře anonymizováno ulice, který je též jednatelem společnosti (právnická osoba) zabývající se mimo jiné řešením prodeje nemovitostí s váznoucími exekucemi a jinými právními vadami. Žalobkyně na sebe dne datum podala insolvenční návrh, na jehož základě na její majetek bylo zahájeno insolvenční řízení, v jehož rámci žalobkyně souhlasila s přímým prodejem Nemovitostí, tyto byly prodány anonymizováno a anonymizováno s čistým výtěžkem ve výši 4 781 530 Kč, náklady insolvenčního řízení činily 336 512,62 Kč.
13. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když k navrhovanému výslechu svědka p. příjmení uvádí, že tato osoba v řízení přes výzvy soudu nebyla žalobkyní ztotožněna tak, aby mohla být vůbec řádně předvolána, resp. vůbec ztotožněna např. v evidenci obyvatel atp., na telefonická ani e-mailová předvolání (na žalobkyní sdělené telefonní číslo a e-mailovou adresu) pak tato osoba nijak nereagovala. Návrh žalobkyně na provedení důkazu čtením přepisů telefonních hovorů s p. příjmení až na jednání soudu dne datum soud považuje za učiněný opožděně v rozporu s provedenou koncentrací řízení, když žalobkyni nic nebránilo aby tento důkaz navrhla a předložila soudu již s žalobou. Kromě toho však soud uzavřel, že výše rozvedené provedené dokazování je dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jak jednotlivě tak zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
14. Právně soud věc posoudil podle ust. § 36 odst. 1 insolvenčního zákona, dle něhož je insolvenční správce povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy třetích osob.
15. Dle § 37 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen kdy prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení.
16. Dle § 37 odst. 4 insolvenčního zákona se právo na náhradu škody nebo jiné újmy proti insolvenčního správci promlčí do 2 lež poté, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a odpovědnosti insolvenčního správce, nejpozději však do 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslným trestným činem, za který byl insolvenční správce pravomocně odsouzen, nejpozději do 10 let od skončení insolvenčního řízení.
17. Dle § 2951 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.
18. Dle § 2953 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.
19. Předmětem tohoto řízení je náhrada ze strany žalobkyně tvrzené škody, kterou měl žalobkyni, jako třetí osobě stojící mimo rámec Insolvenčního řízení Dlužníka, způsobit žalovaný jako insolvenční správce tím, že do majetkové podstaty Dlužníka sepsal Nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobkyně, pročež je žalobkyně nemohla prodat, čímž jí měla vzniknout škoda spočívající v rozdílu kupní ceny nemovitostí, kterou nabízel p. příjmení v létě rok a kupní ceny která byla následně získána v Insolvenčním řízení Žalobkyně v roce rok, dále ve zbytečně vzniklých nákladech Insolvenčního řízení žalobkyně a ve smluvních úrocích a zákonných úrocích z prodlení zbytečně přirostlých k dluhu žalobkyně od datum do datum, to vše z důvodu, že žalovaný porušil své povinnosti insolvenčního správce, což bylo tvrzenou jedinou příčinou toho, že Nemovitosti nebyly v létě rok prodány p. příjmení, resp. že již v anonymizováno rok nebyl splacen na nich váznoucí dluh žalobkyně (prostřednictvím společnosti právnická osoba).
20. Soud tak předně dospěl k závěru, že takto tvrzená škoda žalobkyně měla vzniknout jednáním žalovaného jako insolvenčního správce v příčinné souvislosti s porušením jeho zákonných povinností. Dle ust. § 37 odst. 1 insolvenčního zákona je tak žalovaný jako tvrzený škůdce ve věci pasivně věcně legitimován.
21. V daném případě mezi účastníky nebylo sporu o tom a z ve věci provedených veškerých listinných důkazů týkajících se Insolvenčního řízení žalobkyně bylo prokázáno, že žalobkyně byla již minimálně v období od roku rok výlučnou vlastnicí Nemovitostí.
22. Jak bylo mezi účastníky učiněno zcela nesporným byly Nemovitosti v rámci Insolvenčního řízení vedeného na majetek bývalého manžela žalobkyně, v jehož rámci byl žalovaný insolvenčním správcem, žalovaným sepsány do majetkové podstaty Dlužníka (o čemž byla žalobkyně informována datum), avšak stalo se tak v rozporu s ust. § 293 insolvenčního zákona, pročež byly z daného soupisu žalovaným z tohoto soupisu vyškrtnuty, s tím, že do soupisu neměly být nikdy pojaty (o čemž se žalobkyně dozvěděla dne datum), jak bylo zcela prokázáno Rozhodnutí žalovaného o vyřazení nemovitého majetku ze soupisu majetkové podstaty z datum.
23. Žalovaný tak tímto jednáním (sepisem Nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně do majetkové podstaty Dlužníka v rozporu u ust. § 239 insolvenčního zákona) porušil své povinnosti dle insolvenčního zákona (§ 36 odst. 1 insolvenčního zákona), pročež dle ust. § 37 odst. 1 insolvenčního zákona odpovídá i třetím osobám (zde žalobkyni), pokud jim tímto jednáním způsobil škodu nebo jinou újmu.
24. Zákonnými předpoklady odpovědnosti za škodu v daném případě tak je porušení zákonné povinnosti ze strany žalovaného (k čemuž došlo způsobem výše uvedeným), vznik škody a příčinná souvislosti mezi porušením povinnosti a vznikem škody.
25. Soud se proto dále zabýval tím, zda je v daném případě prokázán vznik škody a zejména zda je mezi touto škodou a porušení povinnosti žalovaným příčinná souvislost. Příčinná souvislost je dána, pokud nebýt případného porušení povinnosti žalovaného, by ke škodě v dané výši nedošlo.
26. Tvrzená škoda žalobkyně je odvozována od toho, že to byl výhradně žalovaný, který sepsáním Nemovitostí do majetkové podstaty Dlužníka zmařil prodej Nemovitostí za kupní cenu 5 500 000 Kč v anonymizováno rok kupcem p. příjmení. Soud však dospěl k závěru, že tato skutečnost byla v řízení vyvrácena. Soud přitom vyšel zejména z toho, že, jak již výše uvedeno, osoba kupce p. příjmení přes výzvy soudu nebyla žalobkyní vůbec řádně ztotožněna tak, aby např. mohla být ověřena existence (a totožnost) této osoby např. v centrální evidenci osob; ohledně této osoby (tvrzeného vážného zájemce o koupi Nemovitostí za 5 500 000 Kč) neznala žalobkyně ani datum narození, ani jeho adresu (ačkoli u následných potenciálních kupců anonymizována dvě slova. příjmení, anonymizováno žalobkyně v návrzích kupních smluv uváděla jak jejich adresy tak r.č.); jeví se tak zcela nevěrohodné, že by takto žalobkyni blíže neznámá osoba byla vážným zájemcem o koupi Nemovitostí za danou cenu. Soud však zejména nemohl řádně ztotožnit a ani k řízení předvolat p. příjmení, který na sděleném telefonním čísle – zjištěném operátorem jako číslem bez uvedení majitele, resp. ani na e-mailové adrese nebyl dostupný, resp. na takto činěné pokusy o předvolání nijak nereagoval (soud pouze podotýká, že vzhledem k tomu, že nebyla známa řádná doručovací adresa nepřistoupil např. ani k ukládání pořádkových pokut, neboť nebyla dostatečně identifikována osoba, které by měla být pokuta uložena, resp. nebylo ani zřejmé, zda byla předvolání jakékoli existující osobě doručena či nikoli).
27. Skutečnost, že Nemovitosti mohly být tvrzeným kupcem p. příjmení koupeny již v anonymizováno roku rok, resp. že dluh žalobkyně na Nemovitostech váznoucí mohl být zaplacen prostřednictvím společnosti právnická osoba již v anonymizováno rok, a že se tak nestalo výhradně z důvodu soupisu Nemovitostí do majetkové podstaty Dlužníka, je tak prokazována pouze výpovědí tehdejšího právního zástupce žalobkyně příjmení jméno 28. Tuto výpověď však dle soudu vyvrátila svou vlastní výpovědí žalobkyně, která sama zcela spontánně uvedla, že předmětný dluh váznoucí na Nemovitostech nebyl v daném období roku rok vyplacen proto, že zajištěný věřitel požadoval vyplacení částky o 1 000 000 Kč vyšší, než byla částka pro žalobkyni akceptovatelná. Stejně tak dle soudu konstrukci vyplacení dluhů váznoucích na Nemovitostech předestřenou anonymizováno příjmení, resp. to, že tento postup byl ochoten akceptovat potenciální kupující p. příjmení, vyvrací dva dopisy samotného p. příjmení (doručené žalobkyni, resp. jejímu zástupci v anonymizováno rok), z nichž jasně plyne, že kupující měl zájem pouze o zakoupení právně bezvadných nemovitostí k okamžitému nastěhování, a od jednání o koupi odstoupil i proto, že na Nemovitostech vázla zástavní a podzástavní práva a exekuční příkazy, přičemž p. příjmení zde jasně uvedl, že potřebuje koupi z části financovat hypotékou, která by mu zjevně v případě zastavených a exekučně postižených Nemovitostí nebyla poskytnuta. Mezi účastníky přitom nebylo sporným a listinami dokládajícími průběh Insolvenčního řízení žalobkyně bylo prokázáno, že exekuce na dané Nemovitosti probíhaly zcela zřejmě již hluboce před rokem rok, neboť předmětný dluh žalobkyně týkající se Nemovitostí byl zesplatněn již na konci roku rok (viz např. insolvenční návrh samotné žalobkyně).
29. Soud tak s ohledem na vše shora uvedené shrnuje, že v řízení bylo prokázáno, že sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty Dlužníka žalovaným známé žalobkyni od datum do datum nebylo jedinou a výhradní příčinou toho, že Nemovitosti nebyly v anonymizováno rok prodány p. příjmení, resp. že v anonymizováno rok nebyl splacen předmětný dluh žalobkyně. Naopak žalobkyně byla omezena v dispozicích s Nemovitosti již daleko dříve, bez ohledu na toto jednání žalovaného, a to z důvodu na nich váznoucích exekucí, které mohla jakýmkoli jí zvoleným způsobem splatit kdykoli dříve (i později). jméno žalobkyně pak dále uvedla, že dané exekuce nebyly vyplaceny z důvodu pro ni nepřijatelných požadavků zástavního věřitele. Dopisy p. příjmení pak potvrdily, že soupis Nemovitostí do majetkové podstaty Dlužníka byl pouze jedním z více důvodů, pro které nebyl ochoten za daných podmínek v daném období Nemovitosti koupit. Soud tak neshledal, že by právě a jedině protiprávní jednání žalovaného (sepis Nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně do majetkové podstaty Dlužníka v období datum datum) byl jedinou, resp. hlavní příčinou žalobkyní tvrzené škody, resp. toho, že Nemovitosti nebyly prodány p. příjmení. Naopak v řízení bylo prokázáno, že p. příjmení Nemovitosti za daných okolností nebyl v daném čase ochoten koupit i z důvodu na nich váznoucích zástavních, podzástavních práv a exekučních přípisů. Na čemž dle soudu nemůže ničeho změnit pouze zcela hypotetický postup vyplacení dluhů váznoucích na Nemovitostech předestřený ve výpovědi anonymizována dvě slova, neboť v řízení nebylo prokázáno, z důvodů výše uvedených (týkajících se identifikace svědka příjmení), že by tento postup p. příjmení v daném případě skutečně akceptoval. Naopak z jeho dopisů plyne opak, tj. že byl ochoten kupní cenu zaplatit teprve v okamžiku, kdy by Nemovitosti nebyly zatíženy žádnými právními vadami; resp. z jeho dopisů nikterak neplyne a nelze nijak dovodit jeho souhlas s tím, že by byl ochoten složit kupní cenu ve výši 5 500 000 Kč na dobu např. několika měsíců do advokátní úschovy do doby, než by byly odstraněny právní vady Nemovitostí, tj. exekuční příkazy a zejména zapsaná zástavní a podzástavní práva.
30. Soud tak uzavřel, že neshledal příčinnou souvislost mezi sepsáním Nemovitostí do majetkové podstaty Dlužníka na přelomu roku rok rok a dosažením nižší ceny (o 718 470 Kč) při prodeji Nemovitostí v rámci Insolvenčního řízení žalobkyně v roce rok; nadto když žalobkyně sama výslovně žádala přímý prodej Nemovitostí v rámci Insolvenčního řízení žalobkyně a nikoli provedení dražby, v níž mohla být dosažena kupní cena vyšší.
31. Kromě toho k Insolvenčnímu řízení žalobkyně došlo na základě návrhu samotné žalobkyně z důvodu, jak sama uvedla, aby se vyhnula vysokým nákladům exekuce. Dle soudu tak není dána ani příčinná souvislost mezi vzniklými náklady této insolvence (v prokázané výši 336 512 Kč), neboť tyto náklady vznikly výhradně v příčinné souvislosti s volním jednáním samotné žalobkyně, která pro vyřešení své finanční situace v okamžiku, kdy jí hrozily vyšší náklady exekuce, sama zvolila a navrhla své oddlužení.
32. Stejně tak soud neshledal příčinnou souvislost mezi jednání žalovaného a úroky a úroky z prodlení přirostlými k dluhu žalobkyně od datum do datum, když žalobkyně kdykoli v této době, resp. kdykoli před tím mohla svůj již od datum splatný dluh zaplatit a vyhnout se tak vzniku jak úroků tak úroků z prodlení, což však neučinila. Na běh úroků a úroků z prodlení tak dle soudu jednání žalovaného nemělo žádný vliv, neboť se jedná o důsledek neplnění dluhu ze strany žalobkyně. Nadto soud dospěl k závěru, že škoda spočívající v úrocích a zákonných úrocích z prodlení od datum do datum je (s ohledem na žalovaným vznesenou námitku promlčení) promlčena dle ust. § 37 odst. 4 insolvenčního zákona, neboť úroky a úroky z prodlení jsou samostatným nárok, který se promlčuje jednotlivě za každý den, v němž jsou úroky a úroky z prodlení splatné, žalobkyně se tedy o škůdci a takto vzniklé škodě dozvěděla okamžikem ukončení jednání žalovaného, tj. dne datum a od tohoto okamžiku se jednotlivé úroky a úroky z prodlení promlčovaly ve 2 leté lhůtě; úroky a úroky požadované za období více než anonymizováno let před podáním žaloby jsou tak promlčeny. Na okraj soud podotýká, že promlčenými neshledal ostatní žalované nároky, neboť o vzniku tvrzené škody spočívající v rozdílu kupních cen se žalobkyně dozvěděla až v roce rok, tj. po prodeji Nemovitostí, a o vzniku tvrzené škody spočívající ve vzniklých nákladech Insolvenčního řízení žalobkyně až v roce rok, kdy byly teprve stanoveny. Vědomost o vzniku škody je přitom podmínkou pro možnost řádného uplatnění nároku na náhradu škody, tedy i podmínkou pro počátek běhu promlčení.
33. Vzhledem ke všemu výše uvedenému soud žalobu shledal nedůvodnou, když v daném případě neshledal vůbec příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného a žalobkyní tvrzenou škodou, resp. nárok žalobkyně na škodu spočívající v úrocích a úrocích v prodlení od datum do datum je i promlčen. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl.
34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1o.s.ř. a ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta za 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé z datum, datum, datum, účast na jednání soudu dne datum, datum, datum, datum, datum) ve výši po 13 980 Kč podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“); dále náhradou hotových výdajů advokáta za 9 výše uvedených úkonů právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; a dále 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 26 990Kč, tj. celkem 155 510 Kč. Dále soud postupoval dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.