24 C 31/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa účastnice a žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 25 881 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 25 881 Kč s úrokem z prodlení - ve výši 8,05 % ročně z částky 1 301 Kč od 29. 12. 2017 do zaplacení, - ve výši 9,75 % ročně z částky 6 174 Kč od 8. 2. 2019 do zaplacení - a ve výši 9 % ročně z částky 18 406 Kč od 16. 11. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 8 857,20 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného, a to do 3 dnů do právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 28.12.2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 25 881 Kč se zákonnými úroky z prodlení (specifikovanými ve výroku I. tohoto rozsudku) s odůvodněním, že je na základě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci z 10.9.2019, č.j. [insolvenční spisová značka], insolvenčním správcem dlužníka [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ Dlužník“). Dlužník na základě smluv uzavřených mezi ním a žalovaným žalovanému mezi dny 13.12.2017 a 14.12.2017 zapůjčil vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka] za částku 1 301 Kč pod schvalovacím číslem [číslo] [číslo], což žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] splatnou 28.12.2017; dále pro žalovaného dne 24.1.2019 provedl servisní zásah (diagnostika, kontrola dobíjení, stavu akum. přeměření, oprava osvětlení, výměna akumulátoru a paměti a žhavící svíčky druhého válce) na vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka] za částku 6 174 Kč pod schvalovacím [číslo] což žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] splatnou 7.2.2019; a dále pro žalovaného dne 1.11.2018 provedl servisní zásah (přezutí a vyvážení pneu, prodej pneumatik [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], programování ventilků [anonymizováno], výměna kol) na vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka] za částku 18 406 Kč, což žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] splatnou 15.11.2018. Žalobce se proto domáhá zaplacení takto vyúčtovaných částek spolu se zákonnými úroky z prodlení z každé jednotlivé částky ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury až do zaplacení.

2. Žalovaný nárok žalobce zcela neuznal s tím, že se k němu nemůže kvalifikovaně vyjádřit, neboť žalobce netvrdí žádné podstatné okolnosti vzniku smluvního vztahu mezi účastníky, když odkazuje pouze na„ smlouvy s Dlužníkem“. Předkládané faktury pak nedokládají ani že by byl mezi stranami uzavřen smluvní vztah ani, že by bylo poskytnuto tvrzené plnění. Dále vznesl námitku promlčení žalovaných nároků.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci z 10.9.2019, č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek Dlužníka, na jeho majetek byl prohlášen konkurz a jeho insolvenčním správcem byl jmenován žalobce.

5. Dlužník jako dodavatel vystavil žalovanému jako odběrateli dne 14.12.2017 fakturu [číslo] za zapůjčení vozidla [registrační značka] od 13. do 14.12.2017 na částku 1 301 Kč splatnou 28.12.2017, dne 1.11.2018 fakturu [číslo] za tam specifikované servisní zásahy na vozidle [registrační značka] na částku 18 406 Kč splatnou 15.11.2018 a dne 24.1.2019 fakturu [číslo] za tam specifikované servisní zásahy na vozidle [registrační značka] na částku 6 174 Kč splatnou 7.2.2019; žádná z těchto faktur neobsahuje podpisy, razítka dodavatele ani odběratele ani jiné potvrzení o jejich správnosti či převzetí/doručení odběrateli (prokázáno fakturami Dlužníka [číslo]).

6. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, neboť žádné další důkazy nebyly účastníky navrhovány. Soud přitom jednal na základě písemné žádosti a omluvy z 22.7.2021 v nepřítomnosti žalobce a jeho právního zástupce, když žalobce v této omluvě dále uvedl, že jediným podkladem jeho nároku jsou právě faktury získané v rámci účetnictví Dlužníka.

7. Právně soud věc posoudil podle ust. § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

8. Dle § 1723 odst. 1 o.z. vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

9. V řízení bylo prokázáno (usnesením insolvenčního soudu), že žalobce je ustanoveným insolvenčním správcem Dlužníka, je tedy dle ust. § 229 odst. 3 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon osobou s dispozičním oprávněním k majetku dlužníka (v době od prohlášení konkursu); ve věci je tedy dána jeho aktivní věcná legitimace.

10. Žalovaný sporoval uzavření„ smluv“ mezi účastníky, na jejichž základě žalobce vznesl žalobou uplatněné nároky, jakož i poskytnutí plnění dle těchto„ smluv“ ze strany Dlužníka.

11. V daném případě tak bylo na žalobci, aby doplnil skutková tvrzení a zejména navrhl důkazy k prokázání toho, že mezi Dlužníkem a žalovaným byly uzavřeny smlouvy, na jejichž základě byly vystaveny faktury výše uvedené, a zejména že plnění uvedená ve fakturách byla žalovanému Dlužníkem skutečně poskytnuta, neboť tato tvrzení nijak neplynou z předložených faktur (o nichž je pojednáno výše) a nejsou jimi ani prokázána. Z k důkazu provedených tří faktur není patrné, kdo a kdy je vystavil (neobsahují podpis ani razítko dodavatele) ani to, že by byly doručeny žalovanému, jím přijaty či jakkoli akceptovány (neobsahují podpis ani razítko dodavatele), stejně tak samy o sobě nijak neprokazují, že plnění v nich uvedená byla Dlužníkem žalovanému poskytnuta. Žalobce však výslovně uvedl, že jinými důkazy v dané věci nedisponuje; k jednání soudu se pak dobrovolně nedostavil (omluvil se a žádal o jednání v jeho nepřítomnosti), soud jej tak nemohl ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. vyzvat k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů k jejich prokázání výše uvedeným způsobem.

12. Soud tak uzavřel, že žalobce v řízení neunesl břemeno tvrzení a zejména břemeno důkazní ohledně toho, že mezi Dlužníkem a žalovaným byla uzavřena jakákoli konkrétní smlouva/smlouvy, na jejichž základě by Dlužník žalovanému poskytl plnění, z něhož by žalovanému vznikla povinnost k úhradě žalovaným částek ve smyslu ust. § 1721, resp. 1723 odst. 1 o.z.

13. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci úspěšnému žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává z odměny advokáta za 3 úkony právní služby ve výši po 2 140 Kč podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) za převzetí věci, odpor, účast na jednání soudu; dále z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; a dále 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 1 537,20 Kč, tj. celkem 8 857,20 Kč. Dále soud postupoval dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a dle § 160 odst. 1 o.s.ř.