24 C 427/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem titul et titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného naposledy v ČR bytem adresa zastoupený opatrovníkem advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 059,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 059,50 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 21. 6. 2019 do zaplacení a částku ve výši 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 662 Kč, k rukám právního zástupce žalobce a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 7. 9. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 059,50 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byl sazebník platný od 1. 1. 2019, s počátkem pojištění ke dni 28. 2. 2019, pojistným stanoveným ve výši 3 415 Kč a splatným ročně. Pojistná smlouva byla ukončena ke dni 20. 6. 2019 z důvodu neuhrazení pojistného žalovaným. Dlužné pojistné bylo nejpozději spatné téhož dne, žalovaný jej však neuhradil. Žalobce se proto domáhá zaplacení dlužného pojistného za předmětné období ve výši 1 059,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 21. 6. 2019 do zaplacení a dále nákladů spojených se zasláním upomínky dlužného pojistného dle sazebníku ve výši 200 Kč.

2. Opatrovník žalovaného k věci samé uvedl, že pojistná smlouva je neplatná, neboť je uzavřena v jazyce, který žalovaný neovládá. Navrhl proto žalobu zamítnout.

3. Zdejší soud předně dovodil svou mezinárodní pravomoc (příslušnost) v této věci v souladu s čl. 48 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2002 Sb.m.s., o smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, dle něhož se smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli (1). Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku (2). Pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá (3). Forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek (4). Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek (5). Pojistná smlouva, o kterou se jedná v tomto řízení přitom byla uzavřena v ČR. Ve věci je proto dána mezinárodní pravomoc zdejšího soudu, když místní příslušnost soud určil dle § 84 a § 85 o.s.ř., přičemž vyšel z posledního známého pobytu žalovaného v ČR (na adrese v záhlaví uvedené), když soudu se veškerým dostupným pátráním nepodařilo zjistil jiný aktuální pobyt žalovaného (viz obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ČR z 25. 6. 2014 sp. zn. 30 Nd 25/2014).

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Žalovaný má ukrajinskou státní příslušnost, na území ČR měl povolen dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání (zaměstnanecká karta) od 13. 9. 2017 do 11. 6. 2019, přičemž od 30. 10. 2018 do 11. 6. 2019 byl hlášen na poslední platné adrese [adresa]; platnost zaměstnanecké karty byla následně zrušena, žalovanému bylo k pobytu na území ČR zrušeno oprávnění (zjištěno ze sdělení Ministerstva vnitra ČR ze dne 19. 11. 2020).

6. Žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 26. 2. 2019 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání (dále jen„ Pojistná smlouva“), a to s účinností od 28. 2. 2019 na dobu neurčitou, s pojistným ve výši 3 415 Kč splatným ročně. Předmětem Pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti žalovaného z výkonu povolání a pojistné mělo být uhrazeno vždy k 28. 2. každého roku. Nedílnou součástí Pojistné smlouvy byl mj. i sazebník poplatků (zjištěno z pojistné smlouvy [číslo]). Podle sazebníků poplatků platného od 1. 1. 2019 činí poplatek za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění částku 200 Kč (zjištěno ze sazebníku poplatků platného od 1. 1. 2019).

7. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužného pojistného splatného dne 28. 2. 2019, a to nejpozději do 19. 6. 2019, žalovaný byl poučen, že pokud dlužné pojistné nebude ve stanovené lhůtě uhrazeno, pojistná smlouva dne 19. 6. 2019 zanikne (zjištěno z upomínky dlužného pojistného ze dne 29. 4. 2019).

8. Pojistná smlouva zanikla dnem 19. 6. 2019 z důvodu neuhrazení sjednaného pojistného, dlužné pojistné činilo 1 059,50 Kč (zjištěno z informace o zániku pojistné smlouvy ze dne 30. 6. 2019).

9. Žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky po zániku pojištění opakovaně vyzval upomínkou před podáním žaloby ze dne 10. 8. 2019 a následně předžalobní upomínkou ze dne 18. 8. 2020 (zjištěno z upomínky ze dne 10. 8. 2019, předžalobní upomínky ze dne 18. 8. 2020 včetně podacího archu).

10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní informace pro toto řízení. Soud zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování výslechem zaměstnance žalobce, s kterým žalovaný podepisoval danou smlouvu o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání pro nadbytečnost, když provedené důkazy považoval za dostatečné a věrohodné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

11. Podle ust. § 2758 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

12. Podle ust. § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

13. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 26. 2. 2019 Pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 o.z., na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému plnění v případě pojistné události a žalovaný se za to zavázal platit dohodnuté pojistné. Předmětem Pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z výkonu povolání žalovaného. Počátek pojištění byl sjednán ke dni 28. 2. 2019, výše pojistného činila částku 3 415 Kč s roční splatností. Nedílnou součástí Pojistné smlouvy byl sazebník poplatků (prokázáno Pojistnou smlouvou).

14. Soud nevešel na námitku žalovaného, že smlouva byla sepsána v jazyce, kterému žalovaný nerozumí. V řízení sice bylo prokázáno, že žalovaný je ukrajinské státní příslušnosti, avšak v ČR měl povolen dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání (na základě zaměstnanecké karty) již od 13. 9. 2017. Z žádných ve věci provedených důkazů přitom nijak nevyplynulo, že by žalovaný nerozuměl českému jazyku, či že by např. neznalost českého jazyka kdykoli během jednání s žalobcem při uzavírání dané smlouvy namítal atp. Naopak žalovaný v ČR dlouhodobě před uzavřením Pojistné smlouvy pobýval a byl zde i zaměstnán (když mu za účelem pobytu na území České republiky byla vydána zaměstnanecká karta) a právě zjevně (s ohledem na předmět pojištění) v souvislosti se svým zaměstnáním (bezprostředně po uzavření Pojistné smlouvy ukončeným, z důvodu zrušení oprávnění k pobytu) i uzavřel danou Pojistnou smlouvu. Z v řízení prokázaných skutečností lze tedy naopak důvodně předpokládat, že žalovaný českému jazyku alespoň na běžné komunikační úrovni rozuměl a chápal tak i obsah Pojistné smlouvy (uzavírané v souvislosti s jeho zaměstnáním). Nelze naopak z ničeho vyvodit, že by žalovaný uzavřené pojistné smlouvě nerozuměl, resp. že by nerozuměl tam sjednaným závazkům. To že žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil a neuhradil ani první splatné pojistné, aniž by např. se žalobcem smlouvu řádně ukončil, či mu alespoň sdělil svou novou doručovací adresu, případně mu oznámil, že došlo ke zrušení platnosti zaměstnanecké katy, je pak třeba klást výhradně k tíži žalovaného.

15. Soud proto uzavřel, že žalobce žalovaného v souladu s platně uzavřenou Pojistnou smlouvou vyzval k úhradě pojistného za pojistné období, splatného dne 28. 2. 2019 ve výši 3 415 Kč. Žalovaný však pojistné neuhradil, přestože byl žalobcem o úhradu před zánikem pojištění písemně upomínán. Z důvodu prodlení s úhradou pojistného žalobce od pojistné smlouvy dnem 19. 6. 2019 odstoupil a dlužné pojistné za období od 28. 2. 2019 do 19. 6. 2019 vyčíslil částkou 1 059,50 Kč. Soud tak s ohledem na vše shora uvedené uzavřel, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z pojistné smlouvy a § 2782 o.z., když neuhradil pojistné splatné dne 28. 2. 2019, žalobce proto od pojistné smlouvy odstoupil řádně a žalovaný byl povinen zaplatit dlužné pojistné za období od 28. 2. 2019 do 19. 6. 2019 ve výši 1 059,50 Kč, což však neučinil ani přes písemné upomínky. Žalobce má tak vedle nároku na uhrazení dlužného pojistného i nárok na úhradu nákladů za odeslání upomínky po zániku pojištění dle sazebníku poplatků ve výši 200 Kč. Soud proto nárok žalobce shledal důvodným a žalobě zcela vyhověl a žalobci přiznal i požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení ve výši dle nařízení vl. č. 351/2013 Sb. ve spojení s ust. § 1970 o.z. ode dne následujícího po dni, ve kterém nastaly účinky odstoupení od pojistné smlouvy až do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) a 1 úkonu právní služby (písemné vyjádření ze dne 12. 10. 2021) po 1 000 Kč podle § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 advokátního arifu, z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 a po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a dále z 21% DPH ve výši 462 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 3 662 Kč. Při určení výše nákladů řízení do podání žaloby přitom soud postupoval podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť, jak je soudu z jeho činnosti známo, podává žalobce desítky žalobních návrhů na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jedná se o tzv. formulářové žaloby lišící se pouze označením žalované strany, výší dlužné částky a její splatností (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11). Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud nepřiznal žalobci z důvodu neúčelnosti náhradu nákladů za písemné vyjádření ze dne 2. 11. 2021, kterým se žalobce písemně omluvil z jednání a dále pouze rozšířil skutková tvrzení uvedená v žalobě.

17. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 ve spojení s ust. § 149 odst. 2 o.s.ř., když žalovanému byl v projednávané věci ustanoven opatrovník (v záhlaví specifikovaný advokát) z důvodu jeho neznámého pobytu. Žalovaný byl v řízení neúspěšný, náhrada nákladů řízení mu tedy nebyla přisouzena, proto náhradu nákladů řízení státu (které budou tvořeny odměnou opatrovníka, o níž bude rozhodnuto samostatným usnesením) rovněž nelze uložit žalobci (a ani žalovanému, na ochranu jehož práv byl daný opatrovník ustanoven).