24 C 432/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 557 304 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 557 304 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 6. 12. 2021 do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 82 066 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 31.12.2021 domáhá po žalovaném zaplacení 557 304 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 6.12.2021 do zaplacení s odůvodněním, že je vlastníkem, resp. spoluvlastníkem pozemků v k ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], p. [číslo] o výměře [výměra], p. [číslo] o výměře [výměra], p. [číslo] o výměře [výměra], dále v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], p. [číslo] o výměře [výměra], dále v k.ú. [obec] u [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], dále v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], dále v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], dále v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], p. [číslo] o výměře [výměra], dále v k.ú. [anonymizováno] p. [číslo] o výměře [výměra], dále v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra] a konečně v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra] (dále společně též jen„ Pozemky“), na nichž jsou však bez právního důvodu umístěny pozemní komunikace (silnice 2. a 3. třídy) ve vlastnictví žalovaného. Žalobce se proto domáhá vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání Pozemků (a to ohledně každého z Pozemků jako celku) za období od 1.1.2019 do 31.12.2021 ve výši dle příslušných Cenových věstníků, výměrů Ministerstva finanční ČR pro roky 2019 2021, tj. ve výši 557 304 Kč. Žalobce přitom žalovaného marně vyzýval k mimosoudnímu vypořádání průběžně již od roku 2017; žalovaný až v průběhu roku 2020 předložil„ návrh dohody o úhradě dlužného nájemního za užívání pozemků“, následně však nebylo doporučeno [jméno] žalovaného přijmou příslušné usnesení umožňující uzavření dané dohody. Žalovaný pak žalovaný nárok neplnil ani přes předžalobní upomínku z 16.11.2021.

2. Žalovaný podáním z 3.3.2022 nárok žalobce v plně výši neuznal s tím, že nezpochybnil formální popis skutečností uváděný žalobcem, nicméně bez dalšího nesouhlasil s tím, že by silnice kategorie 2. a 3. třídy byly na Pozemcích umístěny svévolně či bez právního důvodu, správa daných silnic je kromě toho svěřena Krajské správě a údržbě silnic Středočeského kraje. Dále sporoval výši požadovaného bezdůvodného obohacení a dobu, za kterou je požadováno, když se jedná o výši dle příslušných cenových výměrů maximální, žalovaný je kromě toho pouze spoluvlastníkem ideálních podílů některých z Pozemků a některé z Pozemků nabyl až v roce 2020. Žalobce by tak měl požadoval bezdůvodné obohacení pouze ve výši svého spoluvlastnického podílu u každého jednotlivého z Pozemků, a to ve výši dle znaleckého posudku. Na jednání soudu dne 2.6.2022 žalovaný doplnil, že sporná v daném případě je výše plnění, pro kterou návrh na smírné vyřešení neprošel přes kolektivní orgán komise žalovaného pro majetek, a to, že žalobce požaduje více, než odpovídá jeho spoluvlastnickým podílům na Pozemcích; žádal pokračovat ve smírných jednáních.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Žalobce je vlastníkem, resp. podílovým spoluvlastníkem Pozemků, konkrétně vlastníkem pozemků v k.ú. [obec] u [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], dále v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra] a p. [číslo] o výměře [výměra] a vlastníkem id. ¼ pozemku v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], id. 1/3 pozemku v k.ú. Bakov na [příjmení] p. [číslo] o výměře [výměra], id. 1/3 pozemku v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], id. 1/3 pozemku v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], id. ½ pozemku v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra], id. ½ pozemku v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře 225 m2, id. ½ pozemku v k.ú. [anonymizováno] p. [číslo] o výměře [výměra], id. [číslo] pozemku v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra] id. 1/8 pozemku v k.ú. [obec] p. [číslo] o výměře [výměra]; způsob využití – silnice, resp. pouze u pozemku v k.ú. [obec] p. [číslo] – ostatní komunikace (prokázáno Informacemi o daných pozemcích z katastru nemovitostí). Na veškerých těchto Pozemcích jsou umístěny silnice ve vlastnictví žalovaného (nesporná tvrzení účastníků).

5. Žalobce před podáním žaloby s žalovaným dlouhodobě opakovaně jednal o mimosoudním vyřešení sporu ohledně užívání Pozemků (umístěním silnic bez právního důvodu) na úkor žalobce a žalovaného opakovaně vyzýval k vydání bezdůvodného obohacení za užívání Pozemků bez právního důvodu i za žalované období; naposledy předžalobní výzvou z 16.11.2021 se lhůtou k plnění do 5.12.2021 (prokázáno Žádostí o vydání bezdůvodného obohacení z 12.7.2018 včetně poštovní dodejky, Vyjádření žalobce k dopisu [číslo jednací] z 8.7.2019 včetně poštovní dodejky, Výzvou k vypořádání bezdůvodného obohacení z 2.8.2019, Předžalobní upomínkou z 16.11.2021).

6. Žalovaný takto uplatněné nároky žalobce opakovaně sporoval v zásadě s tím, že žalobce není bez doložení plné moci oprávněn uplatňovat dané nároky i za ostatní spoluvlastníky; že dle předpisů veřejného práva je možnost práva k pozemkům pod stavbou odejmou či omezit, pokud by nedošlo ke smírnému majetkoprávnímu vypořádání; že výkon správy silnic je zajišťován Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje, příspěvkovou organizací, proto žalovaný není pasivně legitimovanou stranou sporu (prokázáno sděleními žalovaného z 3.8.2018, z 19.7.2019); příp. byl prostřednictvím Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje, příspěvkové organizace řešen možný odkup Pozemků (prokázáno odpovědí na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení zn. [číslo] [spisová značka] z 19.8.2019). Komise žalovaného pro majetek nedoporučila [jméno] žalovaného schválit návrh dohody se žalobcem, jíž by bylo žalobci mimo jiné zaplaceno„ nájemné za 3 roky zpětně“ za užívání tam vymezených pozemků ve spolu/vlastnictví žalobce ve výši 22 Kč/m2/rok (prokázáno Usnesením Komise pro majetek žalovaného [číslo] [rok] z 9.4.2021).

7. Ohledně výše bezdůvodného obohacení vzal soud dále za prokázané, že žalovaný v obdobných případech za bezprávní užívání cizích pozemků (umístěním silnice ve vlastnictví žalovaného) uzavíral nájemní smlouvy s výší nájemného stanovenou v maximálních výších dle příslušného Cenového věstníku, výměru Ministerstva financí ČR pro daný rok (prokázáno Nájemní smlouvou ŘSD ČR [číslo] z 4.9.2013, Nájemní smlouvou č. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [číslo] [bankovní účet] z 21.8.2019, nájemní smlouvou [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [bankovní účet] z 4.2.2020); stejnou výši bezdůvodného obohacení dle platných cenových předpisů užívalo ve zcela obdobných případech i Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace (prokázáno Dohodou o uspokojení pohledávky [číslo jednací] uzavřené mezi žalobcem a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, státní příspěvkovou organizací, Smlouvou o vypořádání závazků [číslo] uzavřenou mezi ředitelstvím silnic a dálnic ČR, státní příspěvkovou organizací a žalobcem dne 16.2.2022) či Jihomoravský kraj (prokázáno Dohodou o narovnání uzavřenou mezi žalobcem a Jihomoravským krajem č. [anonymizována tři slova] [číslo] dne 24.1.2022). Účastníci učinili výslovně nesporným, že dle příslušných Cenových výměrů Ministerstva financí za žalované roky (2019 2021) činily tam specifikované regulované ceny 22 Kč/m2/rok, resp. 33 Kč/m2/rok u pozemků v obvodu okresních měst.

8. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když zejména žalovaným navrhovaný důkaz znaleckým posudkem na určení výše bezdůvodného obohacení považoval s ohledem na prokázané skutečnosti a níže uvedené právní závary za nadbytečný. Další důkazy ve věci nebyly navrhovány. Provedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle jehož odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dle § 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále též jen „zákon o pozemních komunikacích“) je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku (odst. 1). Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace je povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. Vlastník, popřípadě správce, mohou dílčími činnostmi v rámci správy dálnice, silnice nebo místní komunikace, zejména činnostmi souvisejícími s údržbou a opravami dotčené dálnice, silnice nebo místní komunikace, pověřit osobu vybranou postupem podle zvláštního právního předpisu nebo kraj u silnic I. třídy nacházejících se v jeho územním obvodu na základě veřejnoprávní smlouvy; tato osoba nebo kraj se nestávají správcem dotčené pozemní komunikace (odst. 3).

11. Dle § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

12. Dle § 1117 o.z. má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

13. Dle § 1127 o.z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

14. V daném případě mezi účastníky nebylo sporu o tom a Informacemi z katastru nemovitostí ohledně Pozemků bylo zcela prokázáno, že žalobce je vlastníkem, příp. spoluvlastníkem všech Pozemků (jak jsou vymezeny v odst. 4. odůvodnění) a na každém z Pozemků se nachází stavba silnice ve vlastnictví žalovaného. Žalobce se domáhá po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení za užívání Pozemků za roky 2019 2021 bez právního důvodu.

15. Soud předně uvádí, že žalovaný je ve věci pasivně věcně legitimován, neboť dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. musí bezdůvodné obohacení vydat ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatil. Je tak bez právního významu, že žalovaný výkonem správy daných silnic pověřil Krajskou správu a údržbu silnic Středočeského kraje, příspěvkovou organizaci ve smyslu ust. § 9 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích (což v řízení nebylo sporným), neboť toto pověření neznamená převod veškerých práv a povinností vyplývajících z vlastnického práva, a v daném případě se bez spravedlivého důvodu zjevně obohatil vlastník daných silnic (tj. žalovaný) a ne jejich správce.

16. Soud rovněž nevešel na (zcela obecně vznesenou) námitku žalovaného, že silnice nejsou na Pozemcích umístěny bez právního důvodu. Plnění bez právního důvodu dopadající na daný případ je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení založenou na tom, že mezi zúčastněnými osobami od počátku chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění. Žalovaný žádný takový konkrétní právní vztah (mezi žalobcem a žalovaným týkající se umístění daných silnic na Pozemcích) ani netvrdil. Již ze samotného titulu vlastnického práva k daným stavbám (silnicích) postavených na cizích pozemcích tak vyplývá obohacení jejich vlastníka (žalovaného) na úkor vlastníka Pozemků, neboť zde vzniká prospěch tomu, kdo realizuje uživatelská oprávnění, aniž by za to platil úhradu, tj. aniž by se např. jeho majetek zmenšil o prostředky vynaložené za užívání takových cizích pozemků. Dle v tomto směru ustálené judikatury tedy platí, že pokud vlastník komunikace tuto vystaví na pozemku třetí osoby, aniž by mu k tomu svědčil řádný právní titul (který v daném případě žalovaný ani netvrdil), dochází tím na jeho straně k bezdůvodnému obohacení (srovnej např. rozhodnutí NS ČR z 4.10.2016, sp.zn. 28 Cdo 1848/2016).

17. Stejně tak za nedůvodnou považuje soud námitku žalovaného, že žalobce nemůže požadovat bezdůvodné obohacení za veškeré plochy všech Pozemků za 3 roky zpětně, protože je pouze spoluvlastníkem některých z Pozemků, příp. některé z nich nabyl až v roce 2020. Soud přitom vyšel z toho, že podíloví spoluvlastníci nemovitosti jsou z právních úkonů týkajících se společné věci oprávněni a povinni vůči jiným osobám rukou společnou a nerozdílnou, tj. solidárně (§ 1117 o.z., § 1127 o.z.), tedy ve sporech s jinými osobami ohledně společné věci má každý ze spoluvlastníků nemovitosti své samostatné právo k uplatnění pohledávky a nezávisle na ostatních ji může uplatnit žalobou u soudu. Pouze poté, co jeden z podílových spoluvlastníků nemovitosti požádá o plnění (příp. uplatní svou pohledávku proti dlužníkovi žalobou u soudu), tj. uplatní tzv. právo prevence, nemůže již jiný z ostatních spoluvlastníků nemovitosti požadovat po dlužníkovi plnění a dlužník není oprávněn mu plnit. Spoluvlastník nemovitosti, který vykonal takto právo prevence, se stává jediným věřitelem vůči dlužníkovi a ostatní spoluvlastníci nemovitosti ztrácejí právo pohledávku uplatnit, i když nebyla splněna. Závazek tak zaniká splněním dluhu tomu ze spoluvlastníků nemovitosti, který o plnění požádal jako první. Uplatní-li jeden ze spoluvlastníků nemovitosti pouze část pohledávky, mohou ji naopak do zbytku uplatnit ostatní spoluvlastníci nemovitosti (srovnej např. rozhodnutí NS ČR z 25.11.2008, č.j. 30 Cdo 4713/2007). Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by ohledně pozemků v k.ú. [obec] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] p. [číslo] v k.ú. [obec] p. [číslo] v k.ú. [obec] p. [číslo] jichž je žalobce pouze spoluvlastníkem, kterýkoli z ostatních spoluvlastníků uplatnil právo prevence ohledně nároků plynoucích z bezdůvodného obohacení za užívání těchto pozemků umístěním silnice ve vlastnictví žalovaného bez právního důvodu za roky 2019 2021, či že by některému z těchto ostatních spoluvlastníků již bylo ze strany žalovaného za toto bezdůvodné obohacení (nebo např. z jakéhokoli jiného právního vztahu upravujícího užívání daných pozemků v žalovaném období) cokoli plněno. Soud tak s ohledem na shora uvedené uzavřel, že žalobce je plně aktivně věcně legitimován k vymáhání bezdůvodného obohacení i za užívání výše uvedených pozemků, jejichž je pouze spoluvlastníkem, a to za celé žalované období, a to jako spoluvlastník daných nemovitostí, který právo na dané plnění po dlužníkovi – žalovaném uplatnil v plné výši jako první.

18. Soud proto uzavřel, že žalobce má dle ust. § 2991 a násl. o.z. vůči žalovanému právo na vydání bezdůvodného obohacení za užívání veškerých Pozemků v celé jejich výměře od 1.1.2019 do 31.12.2021 bez právního důvodu.

19. Výše tohoto bezdůvodného obohacení pak musí (dle v tomto směru opět již ustálené judikatury) odpovídat částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání dané nemovitosti, tj. zpravidla se odvozuje od cen nájmu, které by nájemce byl povinen platit podle platné nájemní smlouvy. V daném případě tedy plnění, které je žalovaný povinen vydat žalobci vychází z hodnoty nájemného za užívání daných pozemkových parcel, přičemž žalobce tuto výši určil dle maximální výše vycházející z příslušných Cenových věstníků, výměrů Ministerstva financí ČR platných pro dané roky 2019, 2020 a 2021 (ve smyslu ust. § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách). Účastníci přitom učinili výslovně nesporným, že tato výše činila pro dané roky částku 22 Kč/m2, resp. 33 Kč/m2 pro pozemky v obvodu okresních měst.

20. V řízení bylo dále prokázáno, že tato výše je výší zcela obvyklou a běžně užívanou jak žalovaným samotným, tak osobami obdobného statutu (např. Jihomoravským krajem, Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, státní příspěvkovou organizací) při uzavírání nájemních smluv stejně zastavěných pozemků či při vypořádání bezdůvodného obohacení v obdobných případech (jak plyne z Nájemní smlouvy ŘSD ČR [číslo] z 4.9.2013, Nájemní smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [číslo] [bankovní účet] z 21.8.2019, Nájemní smlouvou [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [bankovní účet] z 4.2.2020, Dohody o uspokojení pohledávky [číslo jednací], Smlouvy o vypořádání závazků [číslo] z 16.2.2022, Dohody o narovnání č. [anonymizována tři slova] [číslo] z 24.1.2022). Soud tak uzavřel, že tuto cenu lze v daném případě odůvodněně považovat za cenu obvyklou a odpovídající minimální tržní (regulované) hodnotě nájmu Pozemků, od níž je možno odvodit výši bezdůvodného obohacení pro dané roky. Vyhotovení znaleckého posudku na určení výše bezdůvodného obohacení proto soud v tomto konkrétním případě považuje za nadbytečné.

21. Soud tak rozhodl, že žalobce má právo na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání veškerých Pozemků za roky 2019, 2020 a 2021, tj. v celkové výměře [výměra] ve výši po 22 Kč/m2/rok x 3 a v celkové výměře [výměra] (za pozemek v k.ú. [obec] p. [číslo]) ve výši po 33 Kč/m2/rok x 3, tj. celkem na zaplacení částky 557 304 Kč. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce z 16.11.2021, tj. od 6.12.2021, rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku též o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci i úroky z prodlení z žalované částky dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. až do zaplacení 22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 27 866 Kč; dále odměnou advokáta za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, vyjádření ve věci samé z 218.3.2022, účast na jednání soudu dne 2.6.2022) ve výši po 10 540 Kč podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) a dále náhradou hotových výdajů advokáta za všech 5 uvedených úkonů právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; tj. celkem 82 066 Kč. Dále soud postupoval dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

23. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný výslovně žádal delší než obvyklou lhůtu k plnění s ohledem na postupy a procesy, které je u žalovaného nutno dodržet, žalobce proti tomu ze zásadních důvodů nebrojil, a soud takto stanovenou lhůtu k plnění považuje i s ohledem na výši přiznané částky za přiměřenou.