24 C 443/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení 113 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci částku 113 600 Kč s úroky z prodlení - z částky 40 500 Kč od 11. 7. 2017 do zaplacení ve výši 8, 05 % ročně, - z částky 49 200 Kč od 31. 7. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, - z částky 23 300 Kč od 19. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, - z částky 600 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 41 738 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby byl žalovaný 2) povinen zaplatit žalobci částku 113 600 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22.11.2019 domáhal původně pouze po žalovaném 1) zaplacení částky nadepsané částky s příslušenstvím s tím, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem [územní celek], která je na základě zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 15.3.2017 provedl žalobce odtah motorového vozidla [VIN kód] (dále jen„ Vozidlo“), jehož provozovatel byl ke dni odtahu žalovaný 1), jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobcem. Odtah byl proveden na základě pokynu strážníka Městské policie [anonymizováno] [obec] na základě ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“). Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti stanoví příslušné nařízení [územní celek] v platném znění, přičemž v tomto případě činí náklad na odtah 1 900 Kč a cena za parkování Vozidla na parkovišti žalobce od odtahu vozidla do podání žaloby 111 700 Kč. Žalobce žalovaného 1) před podáním žaloby písemně vyzýval k zaplacení vždy příslušné aktuální dlužné částky upomínkami z 19.6.2017 a 20.7.2018, žalovaný 1) však ničeho nezaplatil. Žalobce proto žádá zaplacení celé dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení vždy z jednotlivých dlužných částek, jak byl žalovaný 1) k úhradě narůstajícího dluhu v čase vyzýván (a jak jsou tyto částky specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku.). K námitce žalovaného 1), že Vozidlo kupní smlouvou z 24.11.2015 převedl na nového vlastníka [právnická osoba], žalobce podáním z 9.10.2020 rozšířil žalobu i na tohoto nyní žalovaného 2) s tím, že zaplacení žalované částky s příslušenstvím žádal po obou žalovaných společně a nerozdílně, když žalovaný 2) měl být dle aktuálních zjištění skutečný vlastník Vozidla, avšak žalovaný 1) je stále registrovaný provozovatel Vozidla.

2. O přistoupení dalšího účastníka – žalovaného 2) do řízení soud rozhodl usnesením z 8.12.200, č.j. 24 C 443/2019-57, pravomocným dne 6.1.2021.

3. Žalovaný 1) k věci samé uvedl, že Vozidlo již dne 24.11.2015 prodal žalovanému 2), a to na základě inzerátu v novinách, dle něhož tato společnost vykupovala vraky automobilů, nevěděl s jakou fyzickou osobou byla smlouva uzavřena, nemá na to žádného svědka, 1 000 Kč dostal v hotovosti, předal jim klíče od Vozidla a doklady, dále se již nezajímal o tom, proč Vozidlo až do odtahu v roce 2017 stálo stále na adrese [adresa]), po návratu z Anglie se domníval, že Vozidlo bylo použito již novým vlastníkem na náhradní díly, jak byli domluveni. Vozidlo bylo v době prodeje sice pojízdné, ale asi nefungovaly brzdy. Vozidlo v registru žalovaný 1) neodhlásil, protože jel na půl roku pracovně do Anglie. Přišla mu až upomínka o zaplacení 113 tis. Kč, přeposlaná ze Slovenska.

4. Žalovaný 2) se ve věci samé nijak nevyjádřil.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

6. Žalobce jako příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem [územní celek] je mimo jiné oprávněn k odstraňování silničních vozidel z místních komunikací (zjištěno ze zřizovací listiny žalobce). Dne 15.3.2017 byl žalobcem proveden na adrese [anonymizováno odtah motorového vozidla ], barva modrá, bez RZ, a to na základě rozhodnutí strážníka městské policie [číslo] z důvodu dle § 45 odst. 4 zákona o silničním [anonymizováno], tj. že Vozidlo tvořilo překážku silničního provozu, s cenou odtahu 1 900 Kč (prokázáno Protokol o odtahu 616118 z 15.3.2017). Jako provozovatel a vlastník vozidla Renault, barva Modrá, VIN: [anonymizováno] (Vozidlo) je v registru vozidle od 5.8.2014 dosud evidován žalovaný 1) (prokázáno Kartou vozidla [registrační značka]. Vozidlo bylo následně od 15.3.2017 umístěno na parkovišti provozované žalobcem, parkovné za umístění Vozidla činí 250 Kč za 1.-3 den, 400 Kč za 4. -180. den, 50 Kč za každý následující den po 180. dni umístění, náklady za odtah činí 1 900 Kč (prokázáno nařízením [anonymizováno] [obec] [číslo] cenovým věstníkem, upomínkami žalovaného 1) z 19.6.2017, 20.7.2018, 10.11.2019, včetně poštovních doručenek). Žalobce tedy žalovaného 1) k zaplacení částky za odtah Vozidla a vzrůstající částky za parkovné opakovaně písemně vyzýval (zjištěno z upomínek 19.6.2017, 20.7.2018, 10.11.2019, včetně poštovních doručenek). Žalovaný 1) v řízení netvrdil ani neprokázal, že by nárokovanou částku žalobci zaplatil, zcela potvrdil, že mu byla doručena upomínka na zaplacení žalované částky.

7. Z Kupní smlouvy z 24.11.2015 (kterou žalobce nerozporoval) plyne, že žalovaný 1) prodal Vozidlo daného dne žalovanému 2) za částku 1 000 Kč.

8. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když další důkazy ani nebyly navrhovány. Provedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze vůči žalovanému 1).

9. Právně soud věc posoudil podle ust. § 45 odst. 1, odst. 4 zákona o silničním provozu, dle nichž kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace (1). Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele (4).

10. Dle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.

11. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

12. V daném případě bylo výše uvedenými listinnými důkazy (Protokolem o odtahu) zcela prokázáno, že dne 15.3.2017 žalobce v souladu s § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu (tj. z důvodu překážky v provozu na pokyn policie) provedl odtah Vozidla a z téhož důvodu jej následně umístil na střežené parkoviště (když Vozidlo překážející provozu nelze z logiky věci po učiněném odtahu vrátit zpět na původní místo, kde tvořilo překážku, a nelze ho rovněž bez vědomí jeho provozovatele či vlastníka umístit kamkoli jinam, vyjma právě střeženého parkoviště zřízeného mimo jiné právě za tímto účelem). Provozovatelem Vozidla je od 5.8.2014 v registru vozidel zapsán žalovaný 1), jak plyne z Karty Vozidla; z Karty Vozidla dále plyne, že žalovaný 1) byl v registru vozidel od tohoto data zapsán též jako vlastník Vozidla, tedy v registru vozidel nebyla ani jako vlastník ani jako provozovatel Vozidla zapsána jiná osoba, než právě žalovaný 1)

13. Dle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu se vozidlo za tam stanovených podmínek (je-li překážkou provozu, na pokyn oprávněné osoby) odstraní na náklad jeho provozovatele. Odpovědnost provozovatele zaplatit náklady spojené s odtahem je tedy formulována jako odpovědnost za náhradu škody vzniklou odtahem (ve smyslu ust. § 2910 o.z.), a to odpovědnost objektivní (tj. bez ohledu na zavinění). Daný objektivní odpovědnostní vztah tedy vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, která bylo k nucenému odtahu vozidla oprávněna a které odtahem vznikla škoda (náklady). V tomto případě je oprávněnou osobou k odtahu žalobce (jak plyne z jeho zřizovací listiny). Soud pak uzavřel, že provozovatelem Vozidla byl v době odtahu žalovaný 1), a to dle ust. § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, neboť dle něj platí, že (skutečný) vlastník Vozidla (tj. zde jak plyne z Kupní smlouvy z 24.11.2015), je i jeho provozovatelem, pouze pokud je zapsán v registru vozidel. Žalovaný 2) však jako vlastník Vozidla v dané době do registru vozidel zapsán nebyl. Dle výše citovaného tak platí, že provozovatelem Vozidla byla osoba v registru vozidel jako provozovatel zapsaná, tedy žalovaný 1).

14. Mezi žalobcem a žalovaným 1) jako provozovatelem Vozidla tak vznikl závazkový právní vztah, který je založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění Vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemních komunikacích, kterou je žalovaný 1) povinen žalobci dle ust. § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu zaplatit (viz např. obdobně nález Ústavního soudu z 6.11.2003, sp.zn. III. ÚS 150/03).

15. Výši nákladů na odtah a parkovné, a to v rozsahu žalované částky, pak žalobce v řízení zcela prokázal výše specifikovanými listinnými důkazy, z nichž plyne, že ceny za parkovné i za odtah byly řádně stanoveny nařízením [anonymizováno] [obec] [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Cena za odtah činí 1 900 Kč a parkovné za celé žalované období, tj. od 15.3.2017 do podání žaloby (22.11.2019), tj. za 983 dní činí za první 3 dny ve výši po 250 Kč/den 750 Kč, parkovné za 4. až 180. den ve výši po 400 Kč/den činí 70 800 Kč a parkovné za 181.-983 den ve výši po 50 Kč/den činí 40 150 Kč, tj. celkem 113 600 Kč. Žaloba je tak vůči žalovanému 1) důvodná.

16. Úroky z prodlení z žalované částky pak byly přiznány dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z., neboť žalovaný 1) je v prodlení se zaplacením finanční částky. Žalobce přitom v řízení prokázal, že žalovaného k plnění dluhu postupně písemně vyzýval, proto požadoval zaplacení úroků z prodlení vždy ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění dle upomínek z tam uvedených částek (jak jsou konkrétně specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku), žalovaný 1) přitom doručení výzvy na zaplacení žalovaného částky (na jeho adresu v SR, která mu byla přeposlána) nesporoval. Soud proto s ohledem na vše výše uvedené rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. Vůči žalovanému 2) soud žalobu zamítl, neboť byť z Kupní smlouvy z 24.11.2015 plyne, že žalovaný 2) měl být od tohoto data vlastníkem Vozidla, povinnost hradit náklady za odtah stíhá ze zákona provozovatele vozidla, jímž je dle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba, přičemž v době odtahu byl jako vlastník i provozovatel zapsán žalovaný 1), nikoli žalovaný 2). Soud proto žalobu vůči žalovanému 2) zamítl výrokem III. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. dle úspěchu ve vědci.

19. Žalobce byl zcela úspěšný vůči žalovanému 1), má proto vůči němu rovněž právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 680 Kč, odměnou advokáta za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, vyjádření ve věci samé z 9.10.2020, účast na jednání soudu 31.7.2020) ve výši po 5 660 Kč podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 5 úkonů právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 6 258 Kč, tj. celkem 41 738 Kč. Dále soud postupoval dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

20. Žalobce byl naopak zcela neúspěšný vůči žalovanému 2), tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.