Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

24 C 481/2022

č. j. 24 C 481/2022-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-11-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH05:2023:24.C.481.2022.7

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 5 vyhověl žalobě o zaplacení částky 98 431 Kč s úroky z prodlení, protože žalovaná vůči žalobci uznala dluh ve výši 98 431 Kč písemně a neplnila splátkový kalendář. Soud se opřel o § 2053 a § 2636 o.z., podle nichž je pacient povinen uhradit náklady na zdravotní péči, pokud není pojištěn. Žalovaná byla v období hospitalizace bez pojištění v ČR ani v domovském státě, ani nepředložila doklad o komerčním pojištění. Soud proto rozhodl o zaplacení částky s úroky ve výši 8,25 % ročně od následujícího dne po splatnosti poslední faktury až do zaplacení.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované trvale bytem adresa země o zaplacení 98 431 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 98 431 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 522 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne datum domáhá po žalované zaplacení částky 98 431 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalované poskytl zdravotní péči v rámci hospitalizace v obdobích od datum do datum a od datum do datum. Žalovaná, jako státní příslušnice země, nebyla dle zjištění žalobce pojištěna v rámci systému zdravotního pojištění v České republice, ani v domovském státě a ani nepředložila doklad o komerčním pojištění. Náklady na poskytnutou zdravotní péči proto byly žalované vyúčtovány za první žalované období hospitalizace od datum do datum fakturou číslo ze dne datum, splatnou dne datum na částku 50 396 Kč a za druhé žalované období hospitalizace od datum do datum fakturou číslo ze dne datum, splatnou dne datum na částku 48 035 Kč. Žalovaná tento svůj dluh vůči žalobci uznala dne datum, sjednala si splátkový kalendář s měsíční splátkou ve výši 1 000 Kč počínaje anonymizováno rok, avšak přes výzvu ničeho nezaplatila. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední z faktur až do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů.

4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce poskytl žalované (anonymizována tři slova) zdravotní služby v průběhu její hospitalizace v období od datum do datum a v období od datum do datum, jejichž cenu (včetně konkrétního vymezení poskytnutých služeb) žalované vyúčtoval fakturou číslo ze dne datum splatnou dne datum na částku 50 396 Kč za první období hospitalizace a fakturou číslo ze dne datum, splatnou dne datum na částku 48 035 Kč za druhé období hospitalizace (zjištěno z faktur číslo včetně příloh). Žalovaná, nebyla ke dni datum pojištěna v rámci systému zdravotního pojištění v obec ani země ani neuvedla, že by byla pojištěna v rámci komerčního pojištění (zjištěno z ověření platnosti pojištění). Žalovaná daný dluh vůči žalobci písemně výslovně uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej splácet ve splátkách ve výši 1 000 Kč s měsíční splatností počínaje anonymizováno rok pod ztrátou výhody splátek (zjištěno z uznání dluhu z datum). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení žalované částky (zjištěno z upomínek ze dne datum, datum, datum).

5. Soud předně ve věci dovodil svou mezinárodní pravomoc, a to dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) použitelné na řízení zahájená po datum, dle něhož nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaná žalobci uvedla, že má bydliště na adrese adresa žalované adrese také přebírala soudní zásilky. Soud proto dále vyšel z v tomto směru ustálené judikatury SDEU, jakož i na tuto problematiku stále aplikovatelné judikatury NS ČR (např. usnesení z 25. 6. 2014 sp. zn. 30 Nd 25/2014) stanovící, že pravomoc a příslušnost rozhodnout o žalobě směřující proti žalovanému, má členský stát, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště žalovaného, a to za situace, kdy soud provedl veškerá dostupná pátrání po faktickém pobytu žalovaného, ten se mu však nepodařilo zjistit, zároveň však nedisponoval žádnými průkaznými indiciemi, které by umožňovaly dojít k závěru, že žalovaný má současné bydliště mimo EU. Cílem citovaného nařízení EU je přitom mimo jiné umožnit žalobci snadno určit soud, u něhož může podat žalobu, jakož i umožnit žalovanému přiměřeně předvídat, u kterého soudu může být žalován. Smyslu nařízení se tedy nepříčí, pokud dle něj bude určena příslušnost i za situace, kdy žalovaný prokazatelně měl poslední známé bydliště na území státu EU (zde konkrétně na adrese uvedené v záhlaví v obvodu zdejšího soudu), změnu svého bydliště neoznámil, na této adrese přebírá soudní zásilky a nejsou žádné indicie osvědčující, že by měla bydlet mimo území EU. Zdejší soud proto uzavřel, že je ve věci mezinárodně příslušný dle posledního známého bydliště žalované ve smyslu čl. 4 bod 1, nařízení Brusel I bis. Místní příslušnost zdejšího soudu je dána dle § 84 a § 85 o.s.ř.

6. Po právní stránce soud věc dále posoudil podle § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle kterého se smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba (odst. 1). Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů (odst. 2).

7. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

9. V dané věci tak soud po provedeném dokazování uzavřel, že v řízení bylo dostatečným způsobem prokázáno, že žalobce poskytl žalované zdravotní péči dle § číslo o.z, když žalovaná byla v období od datum do datum a od datum do datum hospitalizována a žalobce (v rozsahu péče specifikované podrobně v příloze faktur číslo) poskytl žalované zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla zdravotně pojištěna, má povinnost hradit si poskytnuté zdravotní služby sama. Žalovaná nadto tento svůj dluh v celkové výši 98 431 Kč (za poskytnutí tam dle předmětných faktur identifikované zdravotní péče) vůči žalobci co do důvodu i výše písemně uznala ve smyslu § 2053 o.z., v řízení pak ani netvrdila, že by daný dluh v době uznání neexistoval. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobce žalované zdravotní služby poskytl, žalovaná je tak povinna zaplatit jejich jí vyúčtovanou cenu, což však neučinila, přičemž neplněním splátkového kalendáře přišla o výhodu splátek. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti poslední dlužné faktury až do zaplacení.

10. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 922 Kč a 2 paušálních odměn nezastoupeného účastníka ve výši po 300 Kč (výzva k plnění a podání žaloby) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tj. celkem 5 122 Kč.

11. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění prostřednictvím návrhu na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb., jímž se vydává exekuční řád.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.