24 C 49/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 40 450 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 40 450 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 250 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení a z částky 1 200 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 653,20 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 10. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 40 450 Kč s příslušenstvím s tím, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem [územní celek], která je na základě zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 15. 10. 2018 provedl žalobce odtah motorového vozidla s [registrační značka], jehož provozovatel byl ke dni odtahu žalovaný, tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobcem. Odtah byl proveden na základě žádosti [anonymizováno] policie hl. m. [obec] podle ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti stanoví příslušné nařízení [územní celek] v platném znění, přičemž v tomto případě činí 40 450 Kč, která představuje cenu za parkování vozidla na parkovišti žalobce v období od 12. 3. 2019 do 16. 10. 2020. Žalobce se pokusil o kontakt s žalovaným a vyzval ho k úhradě dlužné částky. Žalovaný však do dne podání žaloby neuhradil za parkovné ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil.

4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce jako příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem [územní celek] je mimo jiné oprávněn k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací (zjištěno ze zřizovací listiny). Dne 15. 10. 2018 byl žalobcem proveden odtah motorového vozidla s [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo] přičemž jako provozovatel vozidla byl zjištěn žalovaný (zjištěno z protokolu o odtahu ze dne 15. 10. 2018). Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobcem, za období od 12. 3. 2019 do 16. 10. 2020 činilo parkové dle ceníku částku za 32 dní po 400 Kč/den a za 553 po 50 Kč/den, tj. celkem 40 450 Kč (zjištěno z nařízení [anonymizováno] [obec], cenového věstníku). Žalobce žalovaného k zaplacení nárokované částky vyzval (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 22. 9. 2020, dodejky). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by nárokovanou částku žalobci zaplatil.

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 45 odst. 1, odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikací, dle nichž kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace (1) .Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. o pozemních komunikacích (4). Dle výše uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že dne 15.10.2018 žalobce v souladu s § 45 odst. 4 výše citovaného zákona provedl odtah vozidla žalovaného a následně ho umístil na střežené parkoviště. Tímto úkonem žalovanému jako provozovateli vozidla vznikla povinnost uhradit parkovné ve výši stanovené v nařízení [územní celek] [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti za žalované období ve výši 40 450 Kč. Žalobce tak v řízení prokázal, že provedl odtah vozidla žalovaného a jeho následné umístění na parkovišti žalobce a žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že nárokovanou částku již uhradil, to však žalovaný neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Úroky z prodlení byly přiznány dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když žalobce je požadoval až od 30. 9. 2020, resp. 17. 10. 2020 dle dvou zaslaných výzev k plnění. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 618 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 2 740 Kč podle § 7, § 8, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) za převzetí věci, předžalobní upomínku, podání žaloby, dále, z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 1 915,20 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 12 653,20 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.