24 C 53/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 635 380 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 585 500 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 8, 25 % ročně od 21. 12. 2021 do zaplacení, a to do 2 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 49 880 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 8, 25 % ročně od 21. 12. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 82 333,50 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 2 měsíců od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 soudní poplatek za žalobu ve výši 29 275 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 10.2.2021 domáhala po žalované původně zaplacení částky 870 180 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 21.12.2021 do zaplacení s tím, že částkou ve výši 639 180 Kč se žalobkyně v roce 2012 podílela na koupi družstevního podílu žalované v bytovém družstvu [příjmení], bytové družstvo, [IČO] (dále též jen„ Družstvo“) spojeného s nájmem bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice], [obec a číslo] (dále též jen„ Byt“) a částkou 231 000 Kč se podílela na rekonstrukci Bytu, a to proto, že mezi účastnicemi byla sjednána dohoda, že za tyto investice bude moci žalobkyně Byt užívat do konce svého života a bude za to platit pouze platby spojené s užíváním Bytu včetně plateb Družstvu. Tato dohoda byla účastnicemi plněna od března 2012 do září 2020, kdy žalovaná dohodu porušila. V roce 2020 došlo v domácnosti žalované k rozporům mezi žalovanou, jejím partnerem [příjmení] [jméno] [příjmení] (dále též jen„ [anonymizováno]“) a synem žalované [jméno] [příjmení] (dále též jen [anonymizováno]“), pročež žalovaná svého syna v červnu 2020 vyhodila z bytu, do zajištění nového bydlení, tj. po dobu cca 3 týdnů, proto syn žalované pobýval u žalobkyně (své babičky) v Bytě. Tato skutečnost však vyvolala zášť žalované vůči žalobkyni i vůči ostatním členům rodiny, žalovaná proto žalobkyni v listopadu 2020 oznámila, že členský podíl v Družstvu převedla na P.Pospíšila, P.Pospíšil žalobkyni následně vyzval k vyklizení Bytu a vydání bezdůvodného obohacení za užívání Bytu ve výši tržního nájemného.

2. Podáním z 5.9.2021 žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že se domáhá zaplacení částky 870 180 Kč s příslušenstvím s tím, že Byt užívala jako podnájemnice žalované a dle dohody účastnit jej za takto sjednaných (výše uvedených) podmínek měla užívat do konce svého života, přičemž pro případ, že by ze strany žalované došlo ke změně, bylo ujednáno, že žalobkyni všechny finanční prostředky investované do Bytu vrátí. Žalovaná však následně s [anonymizováno] vytvořili situaci fiktivního převodu družstevního podílu v Družstvu, pročež žalobkyni vyzvali k vyklizení Bytu. Jedná se o zneužití práva a nevděk ze strany žalované. Žalobkyně proto žádala vrácení částek investovaných do Bytu, a to konkrétně částky 100 000 Kč, kterou zaplatila na kupní cenu podílu v Družstvu dne 27.2.2012; částky 32 500 Kč, kterou zaplatila na odměnu makléřovi dne 30.1.2012; dále částek, které uhradila na splátky půjčky od [anonymizováno], kterou si žalovaná vzala na koupi podílu v Družstvu, a to konkrétně částky 50 000 Kč zaplacené 30.6.2012, částky 100 000 Kč zaplacené v květnu 2017, dále částky 303 000 Kč (kterou žalobkyně uspořila ze svého důchodu a po měsíčních částkách po 2 000 Kč měsíčně od 5-9/ 2012 a po 3 000 Kč měsíčně od 10/ 2012 do 6/ 2019 a dále po jednotlivých nepravidelných platbách v období 9/ 2012 2017 v celkové výši 50 000 Kč vložila na účet [anonymizováno]), která byla žalované přeposlána z finančních prostředků žalobkyně spořených na účtu [anonymizováno] v platbách ve výši 25 000 Kč v únoru 2013, ve výši 20 000 Kč v září 2013, ve výši 62 000 Kč v říjnu 2014, ve výši 50 000 Kč v listopadu 2015, ve výši 40 000 Kč v listopadu 2016, ve výši 20 000 Kč v březnu 2017, ve výši 30 000 Kč v lednu 2018, ve výši 36 000 Kč v prosinci 2018 a ve výši 20 000 Kč v červnu 2019; dále částek, která zaplatila na úroky půjčky od [anonymizováno] za období od 1/ 2015 do 4/ 2017 v celkové výši 49 880 Kč, když tyto prostředky ušetřené z důchodu žalobkyně byly hrazeny sjednanými měsíčními platbami z účtu [anonymizováno] na účet určený [anonymizováno]; a dále částky v celkové výši 231 464 Kč, kterou se v období od 02/ 2012 do 5/ 2012 podílela na nákladech na rekonstrukci Bytu. Žalobkyně doplnila, že poskytnutí daných částek původně vnímala jako dar žalované, resp. je příp. vnímala jako poskytnutí finančních prostředků na základě inominátní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi.

3. Podáním z 27.1.2022 vzala žalobkyně (k výzvě soudu) žalobu zpět co do částky 3 336 Kč s tím, že v tomto rozsahu došlo v žalobě k početní chybě, žádala nadále pouze zaplacení částky 635 380 Kč vynaložené na kupní cenu podílu v Družstvu (spočívající v jednotlivých částkách, jak jsou vymezeny výše v odstavci 2.) a zaplacení částky 231 464 Kč vynaložené na rekonstrukci Bytu.

4. Podáním z 28.6.2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 231 464 Kč představující finanční prostředky vynaložené na rekonstrukci Bytu.

5. V rozsahu částečných zpětvzetí žaloby soud řízení zastavil samostatným usnesením z 4.8.2022, č.j. 24 C 53/2021-494. Žalobkyně se tak nadále domáhá (a předmětem řízení zůstalo pouze) zaplacení částky 635 380 Kč (spočívající v jednotlivých částkách, jak jsou vymezeny výše v odstavci 2.) se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 21.12.2021 do zaplacení, a to jako finančních prostředků investovaných na koupi členského podílu v Družstvu s tím, že žalovaná porušila dohodu ohledně bydlení žalobkyně v Bytě, avšak zároveň žalobkyni nevrátila veškeré finanční prostředky, které žalobkyně vynaložila na splacení části kupní ceny podílu v Družstvu; přičemž žalobkyně tyto prostředky požaduje vrátit z titulu zhodnocení majetku žalované, příp. z titulu daru, příp. z titulu náhrady škody za porušení informační povinnosti při skončení podnájmu, a to z toho důvodu, že žalobkyně daným způsobem vynaložila na majetek žalované veškeré své úspory (z dědictví po svém manželovi) v dobré víře, že má do konce svého života zajištěné bydlení, žalovaná však danou dohodu porušila, a to v rozporu s dobrými mravy, když ze strany žalované se jedná o nepoctivé právní jednání, resp. zneužití práva, které by nemělo požívat právní ochrany, toho důvodu považuje žalobkyně za proti dobrým mravům vnesenou námitku promlčení.

6. Žalovaná nárok žalobkyně zcela neuznala s tím, že není vůbec zřejmé, z jakého právního titulu by žalobkyně měla požadovat zaplacení jednotlivých žalovaných částek; ze strany žalobkyně se jedná o formu nátlaku na žalovanou, aby finančně zabezpečila svého 30 letého syna, kterého na jaře roku 2020 vystěhovala ze svého bytu poté, co jej několik let užíval zadarmo bez právního důvodu, což žalobkyně věděla a přes zjevný nesouhlas žalované syna žalované ubytovala v Bytě, čímž právě žalobkyně porušila zásadním způsobem jakékoli předešlé dohody účastnic. Žalovaná dále sporovala, že by žalobkyně žalované poskytla finanční částky v žalované výši, když z předložených výpisů z účtu ohledně daných plateb plyne, že se jedná o prostředky zaslaná z účtu [anonymizováno], nikoli žalobkyně, není tak zřejmé, o jaké/čí finanční prostředky se má jednat. Žalovaná konečně vznesla námitku promlčení celého nároku.

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

8. Žalovaná se stala členskou Družstva a z toho titulu s ní byla uzavřena nájemní smlouva k Bytu s tím, že Družstvo souhlasilo s pronajmutím Bytu žalobkyni do podnájmu, Byt byl předán žalované 29.2.2012 (prokázáno Smlouvou o nájmu družstevního bytu uzavřené se členem družstva, Předávacím protokolem Bytu z 29.2.2012).

9. Žalovaná se na základě Smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a vyživovací povinnosti uzavřené mezi žalovanou a jejím tehdejším manželem [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 4.1.2017 stala výlučnou členkou Družstva.

10. Po celou dobu trvání členství žalované v Družstvu měla žalovaná povolení k podnajímání Bytu žalobkyni (prokázáno Potvrzením Družstva z 15.8.2021); dle čl. X bod 9 Stanov Družstva schválených ustavující členskou schůzí dne 26.5.1998 ve znění schválených změn musela být o podnájmu sepsána smlouva dle vzorové smlouvy představenstva, po sepsání musela být neprodleně předána v jednom vyhotovení Družstvu, mohla být uzavřena pouze na dobu určitou – maximálně 6 měsíců, uzavření smlouvy na delší dobu podléhalo schválení členské schůze; dle změny Stanov Družstva učiněné Notářským zápisem [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] čl. IX bod 9 bylo možno přenechat Byt do podnájmu s předchozím písemným souhlasem představenstva, smlouva musela být po sepsání v jednom vyhotovení předána družstvu, mohla být uzavřena nejdéle na dobu 12 měsíců, uzavření smlouvy na delší dobu nebo prodloužení stávající smlouvy s týmiž důsledky podléhalo předchozímu schválení členskou schůzí.

11. Náklady spojené s užíváním Bytu včetně plateb Družstvu hradila od roku 2012 žalobkyně (prokázáno Evidenčními listy Bytu platnými od 1.5.2012 vystavenými na žalobkyni).

12. Žalovaná učinila na jednání soudu dne 30.7.2021 dále zcela nesporným, že žalobkyně zaplatila 100 000 Kč na úhradu kupní ceny členského podílu žalované v Družstvu a 32 500 Kč na provizi realitní kanceláři za daný nákup a dále, že žalobkyně měla od žalované souhlas k bezplatnému užívání Bytu, resp. že Byt mohla užívat s tím, že hradila pouze příslušné platby Družstvu a že tento souhlas byl žalovanou odvolán v září 2020 proto, že žalobkyně přes zákaz žalované umožnila užívání Bytu synovi žalované, když žalovaná dále žalobkyni podrobně připomněla konkrétní nevhodné chování T.Gottwalda vůči žalované i žalobkyni a vysvětlila své důvody, proč nechce, aby mu bylo umožněno bydlení v Bytě, E-mailem žalované žalobkyni z 13.9.2020.

13. Na koupi členského podílu v Družstvu přitom žalovaná dále použila půjčku ve výši 1 500 000 Kč získanou od jejího tehdejšího tchána [jméno] [příjmení] (dále též jen„ [anonymizováno]“), když zbylý dluh z dané půjčky ve výši 900 000 Kč převzala žalovaná po vypořádání jejího společného jmění manželů (jak plyne z Dohody o splácení závazku mezi žalovanou a [anonymizováno] z 31.1.2017), když [anonymizováno] žalované ústně slíbil odpuštění 400 000 Kč z daného dluhu za to, že nechá svého syna [anonymizováno] bydlet v bytě u [příjmení] 3 a následně mu tento byt daruje (prokázáno Čestným prohlášením [anonymizováno] z 30.5.2022, níže rozvedenými výpověďmi účastnic).

14. S ohledem na to, že zásadní dohody mezi účastnicemi byly uzavřeny pouze ústně (což žádná z účastnic nesporovala), zabýval se soud dále podrobně i účastnickými výpověďmi a výpověďmi navržených svědků, z nichž plynou zjevné rozpory ohledně skutečného obsahu dohod mezi účastnicemi zejména co do způsobu a rozsahu splácení půjčky [anonymizováno].

15. Soud tak z výpovědi žalobkyně zjistil, že protože si cca před 10 lety z finančních důvodů nemohla dovolit nadále bydlet v původním velkém bytě, domluvily se s žalovanou, že koupí jiný menší byt, který žalobkyně bude užívat na doživotí a následně jej dostane její vnuk, syn žalované; žalobkyně za to měla platit pouze veškeré poplatky spojené s užíváním bytu, což činila. Na koupi Bytu si žalovaná vzala v roce 2012 půjčku 1 500 000 kč od [anonymizováno]. Původní dohoda mezi účastnicemi a sestrou žalované [jméno] [příjmení] (pozn. soudu - dříve [celé jméno žalobkyně] – dále též jen„ [anonymizováno]“) byla, že [anonymizováno] bude platit úroky této půjčky a žalobkyně dále zaplatí ze svých prostředků rekonstrukci Bytu (když z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 z 26.3.2007, č.j. 27D 5/2007-32 dále plyne, že žalobkyně nabyla dědictví po zůstaviteli - svém manželovi ve výši 498 564,92 Kč, resp. že cena majetku ve společném jmění manželů – žalobkyně a zůstavitele činila 997 129,84 Kč). Žalobkyně se však následně s [anonymizováno] dohodla, že veškeré platby na danou půjčku bude platit žalobkyně ze svých ušetřených prostředků; dané splátky dávala [anonymizováno]; o této jejich dohodě žalovaná nevěděla. Další dohoda mezi účastnicemi byla taková, že žalobkyně bude žalované posílat na splacení půjčky od [anonymizováno] měsíčně částku 3 000 Kč, které žalobkyně spořila ze svého důchodu, to činila od cca června 2012 cca 4 nebo 5 let, platby posílala žalobkyně ze svého účtu na číslo účtu, které jí dala žalovaná. V původní dohodě účastnic se nedomlouvalo nic ohledně vracení peněz. V září/říjnu 2020 žalovaná vyhodila svého syna z bytu, údajně proto, že neplatil nájemné, o čemž žalovaná žalobkyni několikrát říkala; ale žalobkyně dále věděla, že v době rozvodu žalované měli mít nějaké vypořádání, v jehož rámci měl vnuk žalobkyně dostat jiný byt od (druhé) babičky, ale nakonec na něj nebyl přepsán. Žalobkyně tehdy svému vnukovi dovolila, aby u ní přespal v Bytě, byl u ní cca 3 týdny, poté si našel podnájem; to žalobkyně žalované neoznámila. Žalovaná ji však následně kvůli tomu vyzvala, aby Byt přestala užívat. Žalobkyně již dříve vnímala, že žalovaná se svým synem nemají dobrý vztah; její vnuk si jí na žalovanou stěžoval, když se jí žalobkyně dříve zastala, přestal s ní vnuk např. na ¾ roku komunikovat; i žalovaná si jí na svého syna stěžovala. Nyní má žalobkyně s vnukem výborný vztah; s žalovanou vycházela dříve v pořádku, od doby, co vyhodila svého syna, žalobkyni nezavolala, nekomunikuje, od té doby nemají vztah.

16. Z výpovědi žalované soud zjistil, že po smrti jejího otce cca v roce 2006 zůstala žalobkyně sama ve velkém bytě, kde si v roce 2011 již nemohla dovolit platit nájem, proto se účastnice a [anonymizováno] domluvily, že se koupí menší byt, kde by žalobkyně platila jen poplatky (energie, poplatky družstvu). Protože by žalobkyni a [anonymizováno] nedali půjčku, domluvily se, že si na byt půjčí žalovaná. Žalovaná si proto na Byt půjčila od svého tchána 1 500 000 Kč s tím, že nebyly stanoveny fixní splátky, dohoda s tchánem byla, že se pokusí splatit ročně alespoň 100 000 Kč; při řádném splácení jí bylo slíbeno odpuštění části půjčky; bylo jí následně odpuštěno 400 000 Kč, na úrocích splatila cca 200- 300 000 Kč; zbývající 1 100 000 Kč splatila žalovaná ze svých peněz a z peněz, které jí poslala [anonymizováno]. Původní domluva byla, že se na splácení bude nějakým způsobem podílet i žalobkyně a [anonymizováno]; splátku vždy posílala dohromady žalovaná. Ještě před vybráním bytu [anonymizováno] sama vypracovala návrh splátek/kalkulaci, kde uvedly, kolik by se na splácení mohla podílet žalovaná a kolik [anonymizováno]. Původní dohoda byla, že by žalovaná mohla splácet měsíčně 5- 7 000 Kč, [anonymizováno] by první rok, protože byla na mateřsk, nesplácela nic a poté cca 2- 4 000 Kč měsíčně, což bylo uvedeno v tabulce, kterou vypracovala [anonymizováno]. Žalovaná si nevybavila, proč konkrétně by měla [anonymizováno] platit za byt ve vlastnictví žalované, patrně proto, že se jednalo o bydlení pro její matku a protože si žalovaná na to vzala půjčku. Žalovaná první čtyři roky splácela půjčky včetně úroků sama, úroky jí tchán sděloval jednou/dvakrát do roka dle úroků vyhlášených ČNB, poté však prosila [anonymizováno] dle původní dohody o přispění alespoň na placení úroků; mezi žalovanou a [anonymizováno] byla cca v roce 2015 nebo 2016, 2017 smluvena ústní dohoda, že [anonymizováno] bude platit alespoň dané úroky, výjimečně přispívala i na splátky v řádech tisíců, výjimečně desítek tisíc. Žalovaná však dále vyloučila, že by měly s žalobkyní dohodu o tom, že bude též žalobkyně přispívat na splátky dané půjčky; pokud se žalobkyně na splátce půjčky nějakým způsobem podílela, byla to její vůle, patrně chtěla žalované pomoci; to případně posílala přes [anonymizováno]. Ohledně splácení půjčky žalovaná zcela odkázala na e-maily s tabulkami, která vypracovávala a žalované zasílala [anonymizováno], a kterým žalovaná věřila, nevěděla však, zda se jedná o peníze [anonymizováno] nebo žalobkyně; nevybavila si kolik konkrétně finančních prostředků takto na půjčku přispěla, [anonymizováno], opakovaně měnila dané tabulky. Ohledně e-mailu, kde žalovaná uváděla, že„ Byt není zcela její“, doplnila, že po přispění [anonymizováno] na dané úroky cítila žalovaná morální povinnost ji případně nějakým způsobem vyplatit; žádná dohoda o jakémkoli vracení peněz však mezi účastnicemi nebyla. Žalovaná dále potvrdila, že žalobkyně měla u ní na účtu cca svých 300 000 Kč z dědictví, z těchto peněz žalovaná dávala [anonymizováno] na požádání peníze na rekonstrukci, zbytek v řádek desítek tisíc korun vrátila dle žádosti žalobkyni cca v roce 2014. Žalovaná dále uvedla, že v původní dohodě s žalobkyní nikdy neřešily nic ohledně toho, že by se jí nějaké finanční prostředky měly vracet pro případ, že by z jakýchkoli důvodů nemohla v Bytě bydlet. Žalovaná Byt kupovala své matce s tím, aby tam mohla dožít, v dané době měly nadstandartní vztahy. Následně se však staly věci ze strany žalobkyně, které byly pro žalovanou neakceptovatelné. Zásadní roli sehrálo, když syna žalované v roce 2010 vyhodili ze školy, bydlel v bytě žalované (na adrese [ulice]), neplatil však nájemné ani nepřispíval na poplatky (resp. přispíval na ně pouze krátce), žalovaná s přítelem v době Covidu nezvládli platit nájemné v dalším bytě, kde bydleli, nastěhovali se proto zpět do bytu k synovi žalované, ten se však k nim choval velmi špatně, situace nebyla zvládnutelná, proto syna vyzvala k přispívání na bydlení nebo k vystěhování. Poté co však syna z těchto důvodů vyhodila z bytu, se žalovaná po pár dnech náhodně při telefonickém rozhovoru s žalobkyní dozvěděla, že jej k sobě vzala žalobkyně, ačkoli od žalované (se kterou do té doby byly prakticky v denním telefonickém kontaktu) věděla o celé situaci a o jeho nevhodném chování vůči žalované, a ačkoli ji žalovaná následně, když se potkaly na chatě, žádala, aby jej tam nenechávala. Syn žalované před tím s žalobkyní několik let téměř nekomunikoval, ač jej žalovaná např. žádala, aby žalobkyni zavolal k narozeninám, Vánocům atp. Následně syn žalované na ni podal u zdejšího soudu žalobu, že jej vystěhovala, a žalobkyně se nechala slyšet, že půjde svědčit proti žalované. Žalovaná jí proto do e-mailu shrnula, jak s ní syn zacházel, a následně z těchto důvodů odvolala svůj souhlas s bydlením žalobkyně v Bytě. Dále žalovaná potvrdila, že byla dohoda mezi ní a žalobkyní, po výběru Bytu, že žalobkyně si sama zaplatí rekonstrukci Bytu, jak bude potřebovat a jak na ni bude mít peníze; účetnictví ohledně rekonstrukce měla na starosti R.Porádková, rekonstrukci měla na starosti R.Porádková s manželem.

17. Z výpovědi svědkyně [příjmení] (sestry žalované, dcery žalobkyně) soud zjistil, že ohledně dané věci byla v denním kontaktu s žalobkyní, s žalovanou od dané doby nekomunikuje, jejich vztahy jsou vyhrocené od té doby, co žalobkyně přijala syna žalované (30 letého) na pár týdnů k přechodnému pobytu poté, co jej žalovaná vyhodila z bytu; poté, co se to žalovaná dozvěděla, začaly žalobkyni chodit výhružné e-maily a telefonáty. Svědkyně dále uvedla, že byla účastna počátečních jednání, kdy žalobkyně bydlela původně ve velkém bytě, kde si již nemohla dovolit platit nájemné, proto začaly řešit její nové bydlení, vybrali Byt, který potřeboval rekonstrukci, kterou levně zařídil tehdejší přítel, nyní manžel svědkyně, svědkyně řešila finance a účetnictví dané rekonstrukce. Dohoda z cca února 2012 mezi svědkyní a účastnicemi byla taková, že se koupí Byt, žalovaná si na to vzala půjčku, za to zde bude na doživotí bydlet žalobkyně, proto byla dále dohoda, že tam žalobkyně investuje veškeré úspory, které měla po otci svědkyně, tedy dohoda, že s těchto úspor žalobkyně, které měla od roku cca 2007, nebo 2008, 2009 na účtu žalované ve výši cca 600 000 Kč (a jejichž zbytek ve výši 89 610 Kč jí žalovaná zaslala na účet v roce 2017) zaplatí žalobkyně rekonstrukci Bytu. Žalobkyně z týchž peněz též na začátku vložila 100 000 Kč na kupní cenu Bytu a 32 500 Kč makléřce, dále svědkyně odkázala na e-maily včetně tabulek, které vyhotovovala, a výpisy z účtů, které s jejich dohodami zcela souhlasí. Původní dohoda mezi svědkyní a účastnicemi byla, že účastnice budou každá platit, co budou moci, žalobkyně proto posílala nejprve 2 000 Kč měsíčně, poté 3 000 Kč měsíčně a dále různé mimořádné splátky podle toho, co ušetřila, a to dle dohody s [anonymizováno], kterému se vždy jednou za rok z účtu žalované posílala splátka úvěru, měsíční platby probíhaly z účtu ING na jméno svědkyně, kde byly i prostředky svědkyně, žalobkyně jí tam posílala peníze na měsíční splátky; na úroky dávala žalobkyně svědkyni peníze v hotovosti, které svědkyně dále posílala přímo na účet [anonymizováno]. Původní půjčka mezi žalovanou [anonymizováno] byla na 1 500 000 Kč s úroky, které se měnily podle dohody pí žalované s [anonymizováno]. Svědkyně doplnila, že žalobkyně jí tedy posílala peníze, o nichž jí vždy řekla, že jsou na splátku půjčky, takto ležely na účtu svědkyně, dokud ji žalovaná nevyzvala, že budou jednorázově splácet danou půjčku, na toto vyzvání dané peníze svědkyně převedla žalované, která je splatila [anonymizováno]. Svědkyně dále uvedla, že na počátku bylo pouze sjednáno, že žalobkyně se bude podílet tím, co bude moci na koupi Bytu a splácení půjčky, a bude tam za to nadosmrti bydlet, pokud by se objevila neočekávaná situace, bylo domluveno, že jí žalovaná vrátí investované prostředky, protože Byt byl psán na ni; svědkyně však následně uvedla, že si není jistá, že taková dohoda zazněla, domnívala se, že však řešily i to, kdyby nastala nenadálá situace, že by se žalobkyně peníze vrátily, konkrétní dohoda o vrácení peněz žalobkyni ze strany žalované za určitých konkrétních podmínek však nebyla; domnívala se, že původní dohoda byla taková, že žalobkyně v Bytě zainvestuje a bude tam bydlet do konce svého života a pro případ nenadálé situace, by jí samozřejmě peníze byly vráceny zpět. Žalobkyně se následně od [anonymizováno] dozvěděla, že na něj žalovaná převedla daný družstevní podíl, a že žalobkyni vystěhovávají z Bytu. Svědkyně doplnila, že dle zcela původní dohody mezi ní a účastnicemi v roce 2012 se měla nějakým způsobem též svědkyně podílet na získání Bytu a splácení půjčky, následně si však žalobkyně nepřála, aby svědkyně do Bytu vkládala vlastní prostředky, proto následně vše hradila výhradně žalobkyně ze svých vlastních peněz, které buď předem nebo někdy i následně dala pro tyto účely svědkyni; svědkyně ze svých prostředků na kupní cenu Bytu ani splátky půjčky nedala nic; avšak tato dohoda mezi žalobkyní a svědkyní nebyla sdělena žalované, z e-mailů zaslaných žalované, se tak žalovaná mohla domnívat, že jí svědkyně zasílá své vlastní peníze. Ohledně tabulek, na které svědkyně odkazovala, doplnila, že je tvořila ona po dvou/třech měsících z údajů zasílaných jí žalovanou na e-mail podle toho, co zaplatila na mimořádných splátkách, kam přidávala to, co zaplatila žalobkyně na mimořádných splátkách, úrocích atp.; pokud je v tabulkách uváděno rozdělení„ [anonymizována dvě slova], [jméno], úrok [příjmení], [jméno] – úrok [příjmení]“, i pokud je tam jméno svědkyně, vždy se jednalo o částky, které jí ze svých prostředků dávala žalobkyně v hotovosti, proto dané tabulky pouze pro potřeby soudu okopírovala a napsala tak, aby bylo patrné, že se jednalo o mimořádné splátky žalobkyně, které dávala svědkyni v hotovosti; žalované mohly být zasílány původní tabulky i se jménem„ [jméno]“.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že cca 12 let žije s [jméno] [příjmení], 2 roky jsou manželé. S žalobkyní má běžné vztahy zetě a tchýně; s žalovanou měl běžné vztahy jako se švagrovou, ty se však zkazily, když vyhodila vlastního syna z bytu a žalobkyni prodala Byt„ pod zadkem“. Ohledně pořizování Bytu byl svědek účasten prohlídek dvou možných bytů, účastnice se dohodly na pořízení levnějšího Bytu s tím, že se provede jeho rekonstrukce. Svědek si nevybavil, že by byl osobně přítomen jednáním ohledně toho, kdo a z jakých prostředků Byt pořídí; rovněž nevěděl, jestli bylo nějak dohodnuto, že by se jeho manželka měla podílet na zajištění bydlení pro žalobkyni; pouze se domníval, že bylo dohodnuto, že žalovaná koupí Byt, na což si vezme půjčku cca 1 500 000 Kč od svého tchána, a žalobkyně že zaplatí rekonstrukci Bytu, resp. že do toho dá své úspory po manželovi. Svědek prováděl rekonstrukci Bytu, peníze na to dostával od své manželky, které jí snad na účet posílala žalovaná, resp. manželce svědka chodily za tímto účelem na účet, který obhospodařovala, nějaké peníze od žalobkyně a nějaké od žalované, svědek se pouze domníval, že dané peníze měla žalobkyně ze svých úspor a žalovaná z dané půjčky. Svědek měl svůj účet a blíže se o finance účastnic a své manželky nezajímal. Svědek nevěděl proč byl žalobkyni odepřen souhlas žalované bydlet v Bytě, ani nevěděl o sporech žalované s jejím synem.

19. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že byl manželem žalované od roku cca 1989 do roku 2017, manželské soužití ukončila žalovaná ke konci roku 2013, kdy svědkovi oznámila, že má cca 3 roky přítele. Vztahy s žalovanou měl svědek po rozvodu dobré, v roce 2017 však ze strany žalované došlo k porušení mezi nimi sjednané dohody a vztahy mezi nimi se velice zkazily, zkazily se i její vztahy k jejich společnému synovi, pročež syna následné vystěhovala z domova. Ohledně dohadování bydlení žalobkyně v Bytě od roku 2012 svědek uvedl, že v dané době s žalovanou bydleli v bytě, který dostali od rodičů žalované; Byt se po dohodě, že je třeba zajistit žalobkyni do konce života bydlení, kupoval pomocí půjčky od svědkova otce. Většina jednání ohledně toho se odehrávala na chatě v [obec] za přítomnosti účastnic i pí [příjmení], kde se domlouval postup splácení a financování Bytu. Dohodlo se, že do Bytu dá žalobkyně zbytek svých úspor cca 300- 500 000 Kč. Byt stál cca 1 800 000 Kč, od svědkova otce dostala žalovaná úvěr na 1 500 000 Kč, poté se přidávala částka na jeho rekonstrukci cca 250 000 Kč [ulice] podíl a půjčku řešila žalovaná, protože [anonymizováno] v dané době na tom byla finančně hůře; až následně byla na [anonymizováno] ze strany žalobkyně přepsána chata, na žalovanou byl však již dříve přepsán jedena byt a druhá chata. Svědek si nevzpomněl, jak přesně bylo dohodnuto, jakou částku ze svých úspor vloží žalobkyně. Ohledně splácení půjčky se dohodlo, že žalobkyně bude přispívat na splátku ze svého důchodu, kolik bude moci, zbytek splácela žalovaná; nebyla domluvena konkrétní částka splátky ani přesný termín splátek, půjčka byla ústně na dobré slovo na 1 500 000 Kč se smluveným úrokem cca 2, 2,5 %, splátka byla smluvena pouze alespoň 100 000 Kč za rok. Při daných dohodách se nikdy neřešilo, že by např. někdo nemohl splácet, nepočítalo se nikdy s tím, že by v Bytě žalobkyně nebydlela; příp. snad bylo pouze řešeno, že by se částky do Bytu investované žalobkyní řešily v rámci dědictví jako pohledávka za žalovanou, že by polovinu vyplatila své sestře. Svědek si nevzpomněl, že by se dle dohody na splácení Bytu měla podílet pí [příjmení], pouze se řešilo, že by se dle svých možností měla na splácení půjčky podílet žalobkyně. Svědek pouze věděl, že z účtu [anonymizováno] chodily svědkovu otci splátky úroků dané půjčky, nevěděl, o čí peníze se jednalo. Svědek potvrdil, že Byt se koupil s vědomím, že je třeba tam udělat rekonstrukci, kterou dělal [jméno] [příjmení], bylo domluveno, že rekonstrukci zaplatí žalobkyně ze svých dřívějších úspor. V daných dohodách nikdy nezaznělo nic o vracení peněz, protože se nikdy s neuvažovalo o tom, že by tam žalobkyně až do své smrti nebydlela. Následně se zhoršily vztahy žalované s jejich synem (pozn. soudu – se synem žalované a svědka [příjmení]), když ho žalovaná vystěhovala z bytu, který dostali od jejích rodičů a který byl v té době pouze její, svědek osobně požádal žalobkyni, jestli by v Bytě nemohl syn být, než si najde nové bydlení; v dané době žalobkyně i svědek věděli, že žalovaná syna vyhodila z bytu; v Bytě byl syn cca tři týdny, poté bydlel v podnájmu, který mu našli. Svědek žalované neřekl, že syna nechává bydlet v Bytě, nepovažoval to za důležité.

20. Z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že vztahy s žalobkyní měli dobré, zhoršily se po té, co mezi nimi došlo ke konfliktu, když žalovaná vystěhovala svého syna z jejího bytu a žalobkyně jej vzala do Bytu. Svědek nebyl přítomen žádné dohodě mezi účastnicemi od roku 2012 ohledně podmínek užívání Bytu žalobkyní, přispívání žalobkyně na pořízení či rekonstrukci Bytu. Žalované pouze příp. radil ohledně toho, zda si na Byt vzít půjčku, za jakých podmínek; věděl pouze, že se jednalo o půjčku od J.Gottwalda v řádech vyšších stovek tisíc a že byla dohoda, že se bude splácet, co se bude moci. Neformálně vše vnímal tak, že dohoda byla, že žalovaná matce koupila byt, aby v něm mohla bezplatně bydlet a sestra žalované přislíbila, že nějakým způsobem přispěje na půjčku. Žalovaná si však následně stěžovala, že toto neplnil. Ohledně sporů žalované s jejím synem doplnil, že syn nedodělal žádnou školu, pouze seděl na počítači a hrál hry, od jeho plnoletosti se řešily jeho dluhy na sociálním, zdravotním pojištění, žil v druhém bytě žalované, kde i např. vyměnil žalované zámky a znemožnil jí přístup do tohoto bytu; svědek zprostředkovaně věděl, že jeho chování bylo občas tématem rozhovorů v celé rodině, ale byl většinou rodinou omlouván; zlom nastal v době Covidu, kdy cca 4-5-6 týdnů svědek s žalovanou a jejím synem žili v daném bytě, protože museli opustit jejich pronajatý byt; svědek osobně viděl neskutečnou drzost a nátlak na žalovanou ze strany jejího syna, přitom měl již cca rok zaslanou výzvu, aby daný byt vyklidil, následně jej proto z bytu vystěhovali, žalovaná se však poté dozvěděla, že syn bydlí v Bytě u žalobkyně, což následně vedlo k tomuto řízení. Svědek byl účasten jednání mezi tehdejším manželem žalované ohledně dělení jejich společného jmění, kde byla žalovaná, její syn a její tehdejší manžel, byla vyzvána, aby daný byt [ulice] převedla na syna, když toto odmítla, nadávali jí a křičeli na ni, že je psychicky nemocná, že se dopouští trestního činu podvodu atp. Svědek doplnil, že daný družstevní podíl spojený s Bytem od žalované koupil, protože v dané době řešil bydlení své a své dcery a žalovaná se z toho psychicky zhroutila, když žalovaná fakticky vlastnila dva byty, ale stále musela platit nájem v jiném bytě. V době podpisu smlouvy o převodu družstevního podílu věděl, že Bytě bydlí žalobkyně, nikdo jej nikdy nepožádal, aby v Bytě mohla zůstat a platit nějaké částky, bylo mu vždy pouze vyhrožováno právními kroky; v dané době Byt potřeboval pro sebe a nechtěl, aby tam žalobkyně bydlela, měl i podezření, že by tam s ní nadále bydlel„ mladý pán“, což nechtěl.

21. Z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že s žalobkyní vychází dobře, s žalovanou z komplikovaných důvodů nevychází dobře. Svědek v roce 2011, 2012 nebyl osobně účasten žádných jednáních, kdy by se něco kupoval, byl pouze přítomen u více rodinných diskuzí předcházejících nákupu Bytu a jeho rekonstrukci, nebyl bezprostředním účastníkem daných diskuzí. Všemu předcházelo, že žalovaná kupovala Byt s tím, že až žalobkyně dožije, Byt bude svědka; žalovaná celý Byt nezaplatila, část platila žalobkyně, proto si přála, aby mohla být část Bytu sestřenice svědka. V dané době byl Byt pořizován z důvodu, aby měla žalobkyně kde bydlet na dožití, účastnice sháněly společně finance na zajištění bydlení pro žalobkyni; svědek nevěděl, jaké byly konkrétní částky či dohody, rovněž nevěděl, zda na tom byla nějak finančně zainteresována R.Porádková. Rekonstrukce Bytu byla prováděna na podnět účastnic, prováděl ji manžel [příjmení], v dané době svědek nevěděl, jak bylo dohodnuto její financování. Svědek nevěděl, co přesně bylo příčinou odvolání souhlasu s bydlení žalobkyně v Bytě. V druhém bytě žalované [ulice] svědek bydlel od narození do cca července 2020, sám tam bydlel cca posledních 6-7 let, v rámci toho tam několik měsíců s ním bydlela žalovaná s přítelem. Po dobu, kdy tam žil sám, vyjma prvního roku, svědek platil poplatky a fond oprav; v roce 2018 tam vyměnil zámky, ale žalované neznemožnil vstup, mohla na něj zazvonit nebo požádat o klíče. Svědek si od roku 2012 vydělával jako pořadatel turnajů karetní hry Magic the Gathering cca 14 - 16 000 Kč měsíčně; od začátku Covidu, tj. od roku 2020 nepracuje, bude si patrně zakládat firmu, není hlášen na úřadu práce, žije z úspor. Svědek v daném bytě bydlel dle dohody s žalovanou, jednou jej žádala aby se vystěhoval, následně se dohodli, že tam může dále bydlet bez placení nájmu do roku 2020 a pak si byt odkoupit, když se tam však nastěhovali (pozn. soudu - žalovaná s přítelem), změnili názor a žalovaná chtěla, aby se svědek vystěhoval, důvody k tomu byly komplikované, žalovaná svědkovi dlužila peníze, k čemuž probíhaly další soudní spory. Svědek dále uváděl, že mu žalovaná nikdy výslovně neřekla, že nemá peníze na to, aby si sama platila nájem jinde, pokud po něm někdy chtěla peníze za nájem, dohodli se následně, jak svědek uvedl výše, resp. žalovaná po svědkovi vždycky chtěla více peněz, svědek to však nevnímal tak, že by neměla na to, bydlet někde jinde, čemuž pouze doplnil, že v dané době neznal příjmy a majetkové poměry žalované, ale žila s bohatým přítelem. Dluh žalované vůči svědkovi vznikl v době rozvodu rodičů svědka, kdy na vypořádání použili peníze za byt po dědictví po druhé svědkově babičce, od níž měl svědek získat byt, který však nezískal, žalovaná mu proto slíbila, že svědek dostane byt [anonymizována dvě slova], pak však změnila názor V době, kdy se žalovaná s přítelem přestěhovali zpět do bytu, kde bydlel svědek, žalovaná změnila názor a již daný byt nechtěla svědkovi prodat, chtěli po něm více peněz, s čímž svědek nesouhlasil, nesouhlasil s tím, jak se k němu chovali a co po něm chtěli; byla dohoda, že mu žalovaná o peníze, co mu dlužila sníží tržní cenu daného bytu o 1 000 000 Kč; v dané době měl svědek ušetřeno cca 1 500 000 Kč; svědek v daném bytě bydlel, protože věděl, že kdyby se odstěhoval, bylo by obtížné získat zpět peníze, co mu žalovaná dlužila, nechtěl platit nájem, jak po něm požadovali, následně se vystěhoval až z donucení agenturou. Cca za tři týdny si našel nový nájem, do té doby bydlel na návštěvě u žalobkyně, která byla s jeho situací již dříve obeznámena od svědkova otce. Svědek s žalobkyní došli k závěru, že to žalované nemůže vadit, protože je tam svědek jen na návštěvě a není to proti žádnému zákonu.

22. Při zohlednění výše podrobně specifikovaných výpovědí zejména účastnic vzal soud dále ohledně obsahu dohod účastnic zejména co do splácení půjčky od [anonymizováno] za prokázané, a to z e-mailové komunikace žalované a [anonymizováno]. z období od února 2012 do července 2017, že mezi žalovanou a [anonymizováno]. zjevně se souhlasem žalobkyně docházelo k dohodám ohledně splácení půjčky, kterou si žalovaná vzala od [anonymizováno] (pozn. soudu – v dané komunikaci označován též jako„ [příjmení]“), a to v tom smyslu, že na splácení dané půjčky (včetně úroků) byly užívány finanční prostředky jak žalované, tak žalobkyně, tak zjevně i [anonymizováno]. a to vždy dle jejich možností, když žalovaná a [anonymizováno]. v daných e-mailech potvzovaly, kdo kolik finančních prostředků na danou půjčku za konkrétní období zaplatil, příp. kolik finančních prostředků bude moci výhledově v budoucnu zaplatit. Konkrétně z dané komunikace nade vší pochybnost plyne, že z prostředků žalobkyně byly na placení půjčky žalované od [anonymizováno] použity částka 100 000 Kč z 27.2.2012 a částku 32 500 Kč zaplatila žalobkyně makléřovi 30.1.2012 (viz konkrétně e-mail [anonymizováno]. [příjmení] žalované z 28.2.2012), dále že z prostředků žalobkyně byly na placení půjčky žalované od [anonymizováno] použity částka 50 000 Kč„ z účtu ING“ dne 30.6.2012 (viz konkrétně e-mail žalované [příjmení]. z 1.8.2012), dále částka 25 000 Kč dne 28.2.2013 (viz konkrétně e-mail žalované [příjmení]. z 26.2.2013), dále částka 20 000 Kč dne 30.9.2013 (viz konkrétně e-mail žalované [příjmení]. z 7.10.2013); dále částka 62 000 Kč dne 31.10.2014 od„ [jméno] + mamka“ (viz konkrétně e-mail žalované [příjmení]. z 31.10.2014), dále částka 36 000 Kč za rok 2018 (viz konkrétně e-mail žalované [příjmení]. z 16.1.2019), dále částka 20 000 Kč za červen 2019 (viz konkrétně e-mail žalované [příjmení]. z 17.6.2019). E-mailem žalované [příjmení]. z 16.4.2012 bylo dále zcela prokázáno, že žalovaná požadovala, aby si„ mamka…dala trvalý příkaz aspoň na 2-3 tisíce…nejlépe posílat na…Tvoje ING“. E-mailem [anonymizováno]. žalované z 22.4.2014 [anonymizováno]. informovala žalovanou, že pokud bude mít prémie, zaplatí více; stejně tak informovala žalovanou, že by mohla zaplatit něco navíc ke konci roku, pokud budou odměny (viz konkrétně e-mail R. žalované z 6.8.2014), žalovaná na to reagovala tím, nechť to přidá na ING, kam„ s mamkou dáváte peníze na byt“ (viz konkrétně e-mail žalované [příjmení]. z 8.8.2014). E-mailem žalované [příjmení] z 19.4.2017 sdělila žalovaná svému synovi, že„ [ulice]“ (tj. zjevně míněno členský podíl spojený s nájmem Bytu) patří žalované z části, cca ½ náleží žalobkyni a [anonymizováno]., přičemž žalovaná bude muset vyplatit [anonymizováno]. E-mailem žalované [příjmení]. z 28.7.2017 žalovaná sdělila [anonymizováno]., že počítá s tím, že ji po splacení dluhu vyplatí a že„ mamka posílá ročně 30“. E-mailem žalované [příjmení]. z 28.7.2017 žalovaná žádala o zaslání aktualizované tabulky (dle výpovědi [anonymizováno]. a žalované – zjevně míněno tabulky vypracované [anonymizováno]. ohledně splácení dané půjčky) s tím, že shrnula, že„ mamka dala letos 100... leden-duben Ty 1500“.

23. Soud má dále za prokázané, že [anonymizováno]. žalované zasílala ke konci roku různé tabulky s rozpisy plateb, kterými se zjevně jak žalovaná tak v tabulce výslovně uvedená žalobkyně i sama [anonymizováno]. [příjmení] měly podílet na úhradě půjčky od [anonymizováno] včetně úroků, když žalobkyně se měla na splácení podílet za rok 2012 částkou 101 500 Kč, za rok 2013 částkou 36 000 Kč, za rok 2014 částkou 36 000 Kč, za rok 2015 částkou 36 000 Kč, za rok 2016 částkou 36 000 Kč, za rok 2017 částkou 136 000 Kč, za rok 2018 částkou 36 000 Kč, za rok 2019 částkou 20 000 (prokázáno výpovědí [anonymizováno]. [příjmení] včetně barevných tabulek za rok 2012 2019 na č.l. 335-342), resp. za rok 2016 částkou 18 000 Kč, za rok 2017 částkou 133 000 Kč (viz konkrétně e-maily [anonymizováno]. žalované včetně tabulek s rozpisy plateb půjčky z 16.6.2016, resp. 16.11.2017, a to tabulek v odlišném znění, než jak jsou uvedený výše za dané roky); [anonymizováno]. soudu dále předložila obdobné tabulky, ovšem zjevně upravené tak, že neobsahovaly sloupec s platbami od„ [jméno]“, dle takto upravených tabulek se žalobkyně na platbách měla podílet za rok 2012 částkou 101 500 Kč, za rok 2013 částkou 36 000 Kč, za rok 2014 částkou 36 000 Kč, za rok 2015 částkou 36 000 Kč, za rok 2016 částkou 36 000 Kč, za rok 2017 částkou 136 000 Kč, za rok 2018 částkou 36 000 Kč, za rok 2019 částkou 18 000 Kč (prokázáno tabulkami s přehledy plateb za dané roky předloženými žalovanou s vymazáním sloupce„ [jméno]“).

24. Výpisy z transakcí účtu [anonymizováno] č. [bankovní účet] z období 20.6.2014 až 14.4.2020 bylo nade vší pochybnost prokázáno, že z daného účtu byly žalované zaslány finanční prostředky označené jako„ Byt peníze [příjmení]“,„ Byt penízky [příjmení]“,„ Byt“,„ Byt penízky“,„ Mamky Byt peníze“, a to platbami ve výši 62 000 Kč dne 30.10.2014, 50 000 Kč dne 20.11.2015, 40 000 Kč dne 21.11.2016, 20 000 Kč dne 28.3.2017, 30 000 Kč dne 8.1.2018, 36 000 Kč dne 14.12.2018, 20 000 Kč dne 18.6.2019 a dále cca měsíční platby ve výši po 1 500 Kč, následně po 1670 Kč, následně po 1 750 Kč označené jako„ Úrok děda [příjmení]“.

25. Z výpisů z účtu [anonymizováno] u [příjmení] [příjmení] [jméno] [bankovní účet] za období 1.1.2012 do 30.6.2019 má soud za prokázané, že žalobkyně na tento účet zasílala měsíční platby (některé označené jako„ splátka“), a to ve výši po 2 000 Kč v období 5-9/ 2012 a ve výši po 3 000 Kč v období [číslo].

26. Ohledně následného odvolání souhlasu žalované s bydlením žalobkyně v Bytě a dále ohledně postupně se rozvracejících vztahů účastnic, resp. jejich celé rodiny, vzal soud dále za prokázané, a to Dopisem právní zástupkyně žalované z 19.10.2020, že žalobkyni byl oznámen převod družstevního podílu žalované v Družstvu a ukončení s ním spojené nájemní smlouvy žalované na Byt. Dopisem právního zástupce [anonymizováno] z 10.11.2020 bylo žalobkyni oznámeno, že [anonymizováno] je novým vlastníkem družstevního podílu v Družstvu spojeného s nájmem Bytu (jak bylo dále prokázáno Smlouvou o převodu družstevního podílu člena bytového družstva z 13.10.2020) a žalobkyně byla vyzvána k vyklizení a předání Bytu do 26.2.2021 a k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání Bytu od 1.10.2020 do jeho předání ve výši 12 000 Kč měsíčně. Dopisem právní zástupkyně žalované z 28.12.2020 žalovaná zopakovala, že v průběhu září 2020 odvolala souhlas daný žalobkyni s užíváním Bytu, a to z důvodu, že žalobkyně zásadním způsobem porušila dohody, když Byt poskytla přes výslovný zákaz do užívání [anonymizováno], který byl před tím za velmi hrubé a neudržitelné chování vystěhován z bytu žalované. Žalobkyně s vyklizením Bytu, resp. s placením bezdůvodného obohacení za jeho užívání nesouhlasila Dopisem právní zástupkyně z 2.12.2020 s tím, že Byt užívala na základě Podnájemní smlouvy, žádala vrácení investice do pořízení a rekonstrukce Bytu ve výši 870 180 Kč. 27. [anonymizováno] na žalobkyni v roce 2021 podal žalobu na vyklizení Bytu a žádal zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání Bytu od 10.10.2020 do dubna 2021 (prokázáno žalobou na vyklizení Bytu z 1.7.2021, nespornými tvrzeními účastníků). 28. [anonymizováno] podal na žalovanou žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu a žalobu na náhradu škody a na ochranu osobnosti a přiznání náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že žalovaná porušila svůj slib, dle něhož měl od své babičky z otcovy strany získat koncem roku 2011 do vlastnictví byt na adrese [obec a číslo] [ulice], resp. dle dohody jeho rodičů v rámci vypořádání jejich společného jmění z roku 2016 mu měl být do vlastnictví od žalované převeden byt [ulice a číslo], [obec], z něhož jej však žalovaná vyhodila (prokázáno žalobou [anonymizováno] z 22.8.2020); řízení bylo z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno a žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 40 365,60 Kč (prokázáno usnesením zdejšího soudu z 26.7.2021, č.j. 28 C 366/2021-167).

29. Krádež klíčů k bytu na adrese [ulice a číslo] [anonymizováno]. [příjmení] při jeho vystěhování z daného bytu byla řešena na základě oznámení žalované Policií ČR a následně bylo ohledně dané věci zahájeno přestupkové řízení (prokázáno usnesením Policie ČR z 30.10.2020, č.j. KRPA-183891-40/TČ-2020-001212, uvědoměním poškozeného o zahájení řízení o přestupku z 21.4.2021, Úřadu městské části [obec a číslo], č.j. R 1322/20).

30. Situace ohledně Bytu, vystěhování žalobkyně, finančních toků týkajících se Bytu byla opakovaně řešena Policií ČR (prokázáno úředními záznamy o podání vysvětlení [anonymizováno]. [příjmení] z 9.11.2021 a žalobkyně z 18.1.2022, čj. KRPA -204060-22, resp. 27/TČ- 2021 -001111).

31. Žalovaná po žalobkyni požadovala vrácení významnějších darů od roku 2010 včetně dovolených, vstupenek do divadla, mobilního telefonu (prokázáno Dopisem právní zástupkyně žalované právní zástupkyni žalobkyně z 24.3.2022).

32. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když zejména přes výzvu soudu učiněnou na jednání soudu dne 4.8.2022 dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. nebyly žalobkyní navrženy další důkazy k prokázání skutečností, že žalované částky v souhrnné výši 502 880 Kč (635 380 – nesporné částky 132 500) byly žalované zaplaceny z výlučných prostředků žalobkyně na splátky půjčky [anonymizováno], kdy přesně a jakým konkrétním způsobem. Soud proto vyšel z výše provedeného dokazování, když veškeré důkazy zhodnotil jak samostatně, tak zejména v jejich souvislostech a po takovém dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

33. Právně soud věc posoudil s ohledem na koupi členského podílu v Družstvu v roce 2012 a s tím souvisejících dohod účastnic z této doby týkající se bydlení žalobkyně v Bytě s ohledem na ust. § 3028 odst. 1, odst. 3 a § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1.1.2014, dle dosavadních právních předpisů účinných v době dané koupě, tj. dle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“). Soud dále jednotlivé (níže rozvedené) finanční toky posoudil dle doby jejich učinění dle platných a účinných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“)

34. Dle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

35. Dle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

36. Dle § 37 obč. zák. musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný (odst. 1). Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný (odst. 2).

37. Dle § 107 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a dose na jeho úkor obohatil (ods. 1). Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo (odst. 2).

38. Dle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

39. Dle § 638 odst. 1 se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

40. Dle § 451 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

41. Dle § 454 obč. zák. se bezdůvodně obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

42. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

43. Dle § 2993 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

44. Dle § 2997 odst. 1 věta druhá o.z. nemá právo na vrácení ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

45. V daném případě mezi účastnicemi nebylo sporu o tom a i jejich účastnickými výpověďmi bylo zcela prokázáno, že z důvodu potřeby zajistit žalobkyni dostupné bydlení bylo mezi účastnicemi a [anonymizováno] domluveno, že žalovaná v roce 2012 zakoupila členský podíl v Družstvu spojený s právem nájmu Bytu s tím, že žalobkyně bude v Bytě do své smrti bydlet a za to bude hradit pouze platby spojené s užíváním Bytu (tj. veškeré energie a platby Družstvu). Z účastnických výpovědí, jakož i zejména výpovědi [anonymizováno] plyne zjevně i to, že původní dohoda účastnic obsahovala i to, že žalobkyně se z důvodů zajištění bydlení pro svou osobu bude podílet na úhradě části kupní ceny členského podílu v Družstvu, avšak v zásadě ve výši„ dle svých možností“ (tj. z úspor z dědictví, jak byly prokázány usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. 27 D 5/2007-32, resp. z následných úspor z důchodu žalobkyně, jak plyne z její výpovědi).

46. V řízení bylo dále zcela prokázáno, že žalovaná se stala členkou Družstva a z toho důvodu od 29.2.2012 nájemnicí Bytu (jak plyne z Smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně předávacího protokolu Bytu z 29.2.2012 a následně ze Smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů uzavřené mezi žalovanou a jejím manželem dne 4.1.2017) a že v Bytě od této doby dosud bydlí žalobkyně (jak plyne z výpovědí účastnic), přičemž od dané doby hradila žalobkyně dle dohody účastnic pouze platby spojené s užíváním Bytu (viz Evidenční listy Bytu od roku 2012), přičemž žalobkyně v Bytě bydlela na základě původní dohody účastnic a [anonymizováno], tj. se souhlasem žalované.

47. Žalovaná si přitom na zaplacení kupní ceny členského podílu v Družstvu vzala (zjevně po dohodě s žalobkyní a [anonymizováno], jak plyne z jejich výpovědí) půjčku od svého tehdejšího tchána [anonymizováno] (jak bylo prokázáno Čestným prohlášením [anonymizováno] z 30.5.2022, Dohody o splácení závazku z 31.1.2017).

48. Žalovaná následně svůj souhlas s (bezplatným) bydlením žalobkyně v Bytě odvolala v září 2020 z důvodu vyhrocení vztahů mezi účastnicemi a [anonymizováno] (viz e-mail žalované z 13.9.2020), svůj členský podíl převedla na svého druha [anonymizováno] (viz Smlouva o převodu družstevního podílu z 13.10.2020) a žalobkyně byla vyzvána k vyklizení Bytu a zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání Bytu od 10.10.2020 (viz Dopisy právního zástupce [anonymizováno] z 10.11.2020, žaloba na vyklizení Bytu z 1.7.2021).

49. Žalobkyně se proto z důvodu porušení dohody účastnic ze strany žalované ohledně užívání Bytu žalobkyní do její smrti touto žalobou domáhá vrácení finanční prostředků v celkové výši 635 380 Kč, které vynaložila na koupi členského podílu žalované v Družstvu (způsobem podrobně specifikovaným v odstavci 2.).

50. Mezi účastnicemi však zůstalo sporným, zda vůbec a případně z jakého právního titulu žalobkyni ne/svědčí právo na vydání žalovaných částek, resp. zda vůbec veškeré žalované případně poskytnuté finanční částky v žalované výši byly výlučné finanční prostředky ve vlastnictví žalobkyně (když žalovaná tvrdila, že dle původní dohody minimálně část daných prostředků poskytnutých na zaplacení kupní ceny členského podílu v Družstvu měla jít z finančních prostředků ve vlastnictví [anonymizováno]).

51. Soud se tak předně zabýval právním titulem poskytnutí daných částek, resp. tím, jaká byla skutečná vůle účastnic při uskutečnění daných jednání v roce 2012, tj. při zajišťování bydlení žalobkyně, tedy tím, o jaká konkrétní právní jednání (dle jejich obsahu) se mělo jednat, jaký byl skutečný obsah daných dohod účastnic, resp. účastnic a [anonymizováno].

52. V tomto směru soud předně uzavřel, že výpovědi účastnic a ve věci vyslýchaných svědků se ohledně skutečného obsahu dohod uzavřených mezi účastnicemi a [anonymizováno] v roce 2012 rozcházejí (zejména co do skutečností zda bylo mezi účastnicemi smluveno vracení finančních částek žalobkyni, a co do skutečností, z čích finančních prostředků, v jaké výši a s jakými podmínkami měla být hrazena půjčka od [anonymizováno]), když je zcela zjevné, že v rámci celé rodiny došlo s ohledem na situaci kolem [anonymizováno] (vyhrocenou jeho vyhozením z bytu žalované v roce 2020) a s ohledem na komplikované majetkové záležitosti v rodině k rozvrácení vztahů jak účastnic mezi sebou tak mezi žalovanou a dalšími členy širší rodiny, tj. mezi žalovanou a [anonymizována dvě slova] a jejím manželem, bývalým manželem žalované, [anonymizováno].

53. Soud proto veškeré výpovědi jak účastnic tak svědků vždy konfrontoval zejména se-mailovou komunikací žalované a [anonymizováno], která dle soudu nejlépe dokládá skutečný obsah ústních dohod účastnic a [anonymizováno] v době jejich učinění, tj. vždy v době sepsání toho kterého e-mailu (jak jsou podrobně rozvedeny zejména v odstavci 22. a 23. odůvodnění) a dále s výpisy z účtů [anonymizováno] (jak jsou podrobně rozepsány v odstavci 24. a 25. odůvodnění), které dle soudu jedině věrohodně prokazují skutečné finanční toky mezi [anonymizováno] a žalovanou týkající se splácení půjčky žalované od [anonymizováno] na zaplacení kupní ceny členského podílu v Družstvu.

54. Ze shodného obsahu výpovědí účastnic a [anonymizováno], podpořených zejména výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] lze však dle soudu dovodit, že mezi účastnicemi bylo v roce 2012 pouze a jedině dojednáno, že pro žalobkyni bude zajištěno (levnější) bydlení tím způsobem, že žalovaná zakoupí členský podíl v Družstvu spojený s nájem Bytu, na což si vezme půjčku od [anonymizováno], a v daném Bytě bude bydlet žalobkyně a bude hradit pouze platby spojené s užíváním Bytu. Soud dále uzavřel, že původní dohoda účastnic a [anonymizováno] obsahovala i dohodu o tom, že protože na koupi členského podílu v Družstvu žalovaná užila půjčku od [anonymizováno], bude se na jejím splácení podílet nejen žalovaná, ale i žalobkyně a zjevně ze svých vlastních prostředků i [anonymizováno] (jako druhá dcera žalobkyně), což má soud za prokázané zejména např. e-maily [anonymizováno] žalované z 22.4.2014, z 6.8.2014, v nichž [anonymizováno] informovala žalovanou, že pokud bude mít prémie, odměny, bude moci na danou půjčku splácet více, tedy muselo jednat o prostředky výlučně [anonymizováno], které měly být užity s vědomím žalované na splácení dané půjčky. Stejně tak z e-mailů [anonymizováno] žalované s tabulkami s přehledy plateb z 16.6.2016, 16.11.2017, resp. z tabulek jí vypracovaných dle výpovědi [anonymizováno] za roky 2012 2019 plyne, že v těchto tabulkách byla výslovně i [anonymizováno] uvedena jako osoba, která se svými prostředky podílela na splácení dané půjčky, když tyto prostředky byly vždy výslovně odlišovány od prostředků žalobkyně. Tuto skutečnost (že na splácení dané půjčky se měla dle původní dohody účastnic a [anonymizováno] dle svých možností podílet ze svých prostředků i [anonymizováno]) podporují i např. e-maily žalované z 28.7.2017 (kde se žalovaná výslovně dotazuje, kolik v daném roce na půjčku zaplatila [anonymizováno]), jakož i z 19.4.2017, 28.7.2017, v nichž žalovaná informuje jak [anonymizováno] tak [anonymizováno] o tom, že z„ Bytu bude muset vyplácet právě [anonymizováno]“. Konečně i žalobkyně sama a [anonymizováno] potvrdily ve svých výpovědích, že původní dohoda účastnic byla taková, že na splácení půjčky se minimálně splácením úroků bude podílet ze svých prostředků i [anonymizováno], což si však následně výhradně sama žalobkyně měla rozmyslet a na i tyto platby poskytovat finanční prostředky [anonymizováno], což však žádná z nich žalované neoznámila (naopak zasíláním výše uvedených tabulek žalovanou utvrzovaly v přesvědčení, že na splácení půjčky se částečně ze svých prostředků podílí i [anonymizováno]).

55. Dle soudu bylo naopak výpovědí žalované ve spojení s např. výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] potvrzeno, že mezi účastnicemi nebylo smluveno nic ohledně případné povinnosti žalované vracet jakékoli konkrétní finanční prostředky žalobkyni, protože se fakticky nikdy nepočítalo s tím, že by žalobkyně v Bytě nebydlela. Skutečnost, že nebylo smluveno nic o povinnosti vracet jakékoli konkrétní prostředky žalobkyni lze dle soudu dovodit i z výpovědi [anonymizováno], která v tomto směru svou výpověď několikrát změnila, když nakonec uvedla, že si takovouto dohodou konkrétního obsahu není jista.

56. Soud proto s ohledem na vše shora uvedené uzavřel, že původní dohoda účastnic zajišťující bydlení žalobkyně v Bytě byla mezi nimi a [anonymizováno] uzavřena v roce 2012 (a byla mezi nimi až do roku 2020 bez dalšího plněna) v rámci širších rodinných vztahů, obsahovala řadu blíže v době daných jednání nekonkretizovaných dohod zahrnujících více osob a jejich zcela přesně nekonkretizovaných povinností (např. kdo poskytne, přijme půjčku, za jakých podmínek, kdo a jak ji bude splácet - podle toho„ jak bude moci“, kdo a z jakých prostředků zaplatí rekonstrukci Bytu a v jaké konkrétní výši, kdo kde koho nechá bydlet a za jakých podmínek atp.). Dle soudu tak z hlediska platného práva mezi účastnicemi daná jednání nedala vniknout žádné platné smlouvě, když daná jednání byla co do svého obsahu neurčitá ve smyslu ust. § 37 obč. zák., když z nich nevyplývala jasná konkrétní práva a povinnosti pro určité osoby. Proto se dle soudu jednalo o právní úkony neplatné, tj. v zásadě se jednalo o právně neurčité sliby poskytované v rámci rodinné pomoci (v době dobrých vzájemných vtahů účastnic a [anonymizováno] a jejich širší rodiny), přičemž tyto sliby dle soudu neměly dostatečně určitý obsah, aby založily platnou a právně závaznou smlouvu. Naplňování daných jednání/dohod/slibů účastnic a [anonymizováno] tak dle soudu zůstalo v rovině nikoli právní, ale morální a etické, když v daném případě se nemohlo jednat ani o např. darování (neboť již pojmově chybí bezúplatnost, když v daném případě šly v rámci dohod různé finanční toky od různých osob), ani o podnájem (neboť v rozporu s obč. zák., jakož i výslovně se Stanovami družstva nebyla sepsána písemná smlouva schválená členskou schůzí, kromě toho skutečnou vůlí účastnic zjevně nebylo uzavření podnájemní smlouvy, tj. inkasování podnájmu žalovanou), nemohlo se konečně jednat ani o smlouvu inominátní, neboť i taková smlouva vyžaduje zcela konkrétní a jednoznačné vymezení vzájemných práv a povinností, k čemuž v daném dle soudu případě nedošlo. Kromě toho se žalovaná v dané době, tj. od roku 2012 ani právně vymahatelným způsobem nemohla zavázat k „ zajištění bydlení žalobkyně právě a jedině v Bytě do doby její smrti“, neboť Byt nebyl ve vlastnictví žalované, bylo by možno uvažovat vždy maximálně o možnosti bydlení žalobkyně v Bytě po dobu trvání nájmu Bytu žalovanou, plnění žalované ohledně Bytu v širší rozsahu tak bylo od počátku nemožným.

57. Soud proto uzavřel, že mezi účastnicemi nebyla uzavřena žádná právně závazná smlouva, jasného, jednoznačného a určitého obsahu, proto ohledně vynaložení finančních prostředků žalobkyně použitých na financování koupě členského podílu v Družstvu žalovanou aplikoval ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu ust. § 451 a násl. obč. zák., resp. za platby od 1.1.2014 ve smyslu ust. § 2991 a násl. o.z. Když výsledkem veškerého chování účastnic dle jejich neformálních dohod od roku 2012 (do roku 2019, jak plyne z doložených finančních toků mezi nimi) je, že žalobkyně se ze svých finančních prostředků (z dědictví a z úspor) podílela na zaplacení kupní ceny členského podílu žalované v Družstvu (a to i formou účasti na splácení půjčky žalované od [anonymizováno]), žalované se tedy o dané prostředky poskytnuté žalobkyní zvětšil majetek, resp. její majetek se naopak o tyto prostředky nezmenšil tak, jak by se zmenšil při běžném toku událostí, tj. v případě že by žalovaná zaplatila ze svých vlastních prostředků celou kupní cenu členského podílu v Družstvu. V daném rozsahu na straně žalované proto došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně ve smyslu ust. dle § 451 obč. zák., resp. § 2991 o.z., neboť žalovaná tím získala majetkový prospěch bez právního důvodu.

58. Soud přitom námitku promlčení daných jednotlivých žalovaných nároků vznesenou žalovanou shledal v daném konkrétním případě ve smyslu ust. § 3 odst. 1 obč. zák., resp. § 2 odst. 3 o.z. v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na to, že v daném případě žalobkyně finanční prostředky žalované poskytovala až do roku 2019 v dobré víře, že žalovaná splní své sliby a v Bytě jí nechá bydlet za stávajících podmínek. Byť žalobkyně zjevně jednala proti vůli žalované, když v Bytě nechala bydlet [anonymizováno], dle soudu se jeví nepřiměřeně tvrdým a v daném rozsahu nemravným, aby z důvodů výhradně rozporů žalované a [anonymizováno] žalobkyně ve svém věku přišla o možnost (pro ni finančně dostupného) bydlení (dle původního slibu žalované) a zároveň i o veškeré celoživotní úspory, které vynaložila po danou dobu na zhodnocení majetku žalované. Byť tedy soud konstatuje, že jednání žalované vůči [anonymizováno] (z důvodu jeho nemravného chování vůči žalované, jak plyne např. již jen z žaloby z 22.8.2020, či výpovědi žalované, výpovědi [anonymizováno], jakož i např. usnesení Policie ČR z 30.10.2020) bylo zcela pochopitelné, z toho žalovanou vyvozené majetkové a sociální dopady na žalobkyni v tomto rozsahu soud shledává v daném případě za rozporné s dobrými mravy, proto nevešel na námitku promlčení žalovaných nároků poskytnutých před obdobím tří let zpětně od podání žaloby, tj. před 10.2.2018, když částky (rozvedené níže ve výši 36 000 Kč + 20 000 Kč) poskytnuté žalobkyní žalované později (tj. po 11.2.2018) dosud dle ust. § 629 odst. 1 o.z. ani promlčené být nemohou.

59. Proto soud dospěl k závěru, že žalovaná je povinna žalobkyni vrátit veškeré finanční prostředky, které žalobkyně prokazatelně vynaložila na splacení části kupní ceny členského podílu žalované v Družstvu. V tomto směru však soud opět zohlednil zejména to, že výpovědi účastnic a [anonymizováno] jsou rozporné ohledně toho, kolik a z čích finančních prostředků mělo být na splácení půjčky užito. Stejně tak jsou rozporné i jednotlivé tabulky, které ohledně splácení dané půjčky sama vytvářela [anonymizováno], když i sama [anonymizováno] ve své výpovědi potvrdila, že např. tabulky, které dodala soudu upravila tak, aby dle ní odrážely skutečné toky peněz od žalobkyně, ačkoli tyto úpravy byly zjevně v rozporu s tím, jaká vyhotovení daných tabulek byla v době jejich faktického vyhotovení zasílána žalované. Soud proto v tomto rozsahu výpovědi žalobkyně, [anonymizováno], i jí vyhotovené tabulky shledal nevěrohodnými, když dle soudu věrně neprokazují, zda tam uvedené finanční toky šly původně z vlastních prostředků žalobkyně nebo z finanční prostředků [anonymizováno].

60. Soud dále zohlednil, že původní dohoda mezi účastnicemi a [anonymizováno] zjevně obsahovala i ujednání o tom, že zejména některé úroky dané splátky a případně určité mimořádné částky na splácení půjčky (předem konkrétně nevymezené) bude hradit i [anonymizováno] ze svých vlastních prostředků, jak soud uvedl již v odstavci 54. odůvodnění, na který odkazuje.

61. Soud tak při určení toho, které finanční prostředky ve vlastnictví žalobkyně žalobkyně skutečně vynaložila na splácení dané půjčky od [anonymizováno] vyšel v prvé řadě z nesporných tvrzení účastnic, které uvedly, že žalobkyně na zaplacení kupní ceny členského podílu žalované v Družstvu zaplatila ze svých úspor 100 000 Kč (když tato platba z 27.2.2012 je potvrzena i e-mailem [anonymizováno]. [příjmení] z 28.2.2012) a dále částku 32 500 Kč, kterou zaplatila na odměnu makléři (což bylo rovněž prokázáno i daným e-mailem [anonymizováno]. z 28.2.2012), soud přitom i platbu makléři učiněnou zjevně ve spojitosti s nákupem členského podílu žalované v Družstvu považuje za bezdůvodné obohacení žalované, neboť pokud by danou částku nezaplatila žalobkyně, musela by ji rovněž ze svých prostředků vynaložit žalovaná.

62. Dále z výpisů z účtu [anonymizováno] č. [bankovní účet] z období od 1.1.2012 do 30.6.2019 vzal soud za prokázané, že jí žalobkyně poskytovala měsíčně částku 2 000 Kč posléze částku 3 000 Kč měsíčně na„ splátky“ a ve spojení s výpověďmi žalobkyně a [anonymizováno], jakož i e-mailem žalované z 16.4.2012 (v němž žalovaná žádala o zřízení daného trvalého příkazu) soud dospěl k závěru, že se jedná o prostředky žalobkyně, které [anonymizováno] mohly být využity k následnému přeposlání žalované ke splácení její půjčky od [anonymizováno]; stejně tak z výpovědí účastnic a [anonymizováno] plyne, že žalovaná, resp. i [anonymizováno] disponovaly finančními prostředky žalobkyně z dědictví po jejím manželovi, tedy tyto její prostředky mohly být využity na splátky dané půjčky. Nicméně ani samy tyto peněžní toky od žalobkyně na daný účet [anonymizováno] neprokazují, že by veškeré tyto finanční prostředky byly skutečně na splacení dané půjčky použity, když, jak soud již upozorňoval výše, součty takto zaslaných částek nesouhlasí s peněžními toky uvedenými v tabulkách v e-mailové komunikaci [anonymizováno] a žalované, které byly [anonymizováno] přeprůzně přepracovávány. Soud proto i tyto výpisy z daného účtů [anonymizováno] a výpovědi účastnic a [anonymizováno] posoudil jako podpůrné důkazy zejména v jejich vzájemné souvislosti se-mailovou komunikací žalované a [anonymizováno] z daného období, z níž lze pouze bez pochyb uzavřít, že z naspořených prostředků žalobkyně byly prostřednictvím [anonymizováno] žalované zaslány mimo níže uvedených též mimořádné částky 50 000 Kč v červnu 2012 (jak plyne zejména z e-mailu žalované [příjmení] z 1.8.2012), částka 25 000 Kč dne 28.3.2013 (jak plyne z e-mailu žalované [příjmení] z 26.2.2013), částka 20 000 Kč dne 30.9.2013 (jak plyne z e-mailu žalované [příjmení] z 7.10.2013) a částka 100 000 Kč za rok 2017 (jak plyne z e-mailu žalované [příjmení] z 28.7.2017).

63. Za další věrohodný důkaz prokazující, že na splácení půjčky [anonymizováno] byly skutečně použity prostředky z vlastnictví žalobkyně (a v jaké konkrétní výši) považuje výpisy z účtu č. [bankovní účet], z nichž za období od 30.10.2014 do 18.6.2019 jasně plyne, že [anonymizováno] zaslala na účet žalované platby zjevně naspořené z prostředků žalobkyně (jak bylo potvrzeno výpovědí žalobkyně a [anonymizováno]) a dle identifikace daných plateb určené na splátky půjčky na Byt konkrétně ve výši 62 000 Kč dne 30.10.2014 (a to jak byla tato částka prokázána i e-mailem [anonymizováno] žalované z 31.10.2014, v němž byla tato platba potvrzena), dále ve výši 50 000 Kč dne 20.11.2015, ve výši 40 000 Kč dne 21.11.2016, ve výši 20 000 Kč dne 28.3.2017, ve výši 30 000 Kč dne 8.1.2018, ve výši 36 000 Kč dne 14.12.2018 (jak plyne i z e-mailu žalované [příjmení] z 16.1.2019) a ve výši 20 000 Kč dne 18.6.2019 (jak plyne i z e-mailu žalované [příjmení] z 17.6.2019), když tyto platby byly jako jediné z v řízení tvrzených plateb označeny jako„ mamky peníze Byt“,„ Byt peníze [příjmení]“, tedy žalovaná musela vědět, že se jedná též o prostředky žalobkyně naspořené a zaslané právě za účelem splácení dané půjčky. Naopak soud ohledně dalších plateb z tohoto účtu, a to výslovně plateb na„ úroky dědovi [příjmení]“ v celkové výši 49 880 Kč dospěl k závěru, že se jednalo o platby, kterými se z vlastních prostředků měla dle původní dohody účastnic a [anonymizováno] na splácení dané půjčky podílet sama [anonymizováno], když žalobkyně i [anonymizováno] tuto skutečnost ve výpovědích potvrdily. Pokud tedy ohledně těchto plateb až následně došlo k nové dohodě pouze mezi žalobkyní a [anonymizováno] (a která ani nebyla žalované sdělena), nelze tuto skutečnost klást k tíži žalované, která byla v dobré víře, že platby úroků půjčky provádí [anonymizováno] ze svých prostředků, pročež jí (jak plyne z e-mailové komunikace žalované s [anonymizováno] z19.4. 2014 a s [anonymizováno] z 28.7.2017) hodlala z„ Bytu vyplatit“. Pokud tedy i tyto platby úroků zaplatila (např. i zpětně, jak plyne z výpovědi [anonymizována dvě slova] žalobkyně, jednalo se dle soudu o bezdůvodné obohacení [anonymizováno] a nikoli žalované.

64. Soud proto s ohledem na vše shora uvedené žalobě vyhověl co do částky 585 500 Kč (100 000 + 32 500 + 50 000 + 25 000 + 20 000 + 100 000 + 62 000 + 50 000 + 40 000 + 20 000 + 30 000 + 36 000 + 20 000) specifikované v odstavcích 61.-63 odůvodnění výrokem I. tohoto rozsudku, a to s ohledem na prodlení žalované s plnění finanční částky ode dne následující po marném uplynutí lhůty k plnění v předžalobní upomínce ve smyslu ust. § 1970 o.z. i co do požadovaných úroků z prodlení z přiznané částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ve zbytku, tj. co do částky 49 880 Kč (specifikované v odstavci 63. odůvodnění) žalobu jako nedůvodnou zamítl výrokem II. tohoto rozsudku, když dle soudu žalobkyně v tomto rozsahu neunesla (přes poučení soudu, jak je rozvedeno v odstavci 32. odůvodnění) zejména břemeno tvrzení ohledně toho, že by dané prostředky vynaložené na splácení úroků půjčky od [anonymizováno] byly prostředky skutečně žalobkyně a nikoli [anonymizováno] zaplacení jí dle původní dohody účastnic.

65. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. (v rozsahu částečných zpětvzetí žaloby). Žalobkyně byla ve věci z původní žalované částky 870 180 Kč úspěšná co do částky 585 500 Kč, tj. co do 67 %, a neúspěšná co do částky 49 880 Kč a dále procesně neúspěšná co do částky 3 336 Kč a 231 464 Kč (když v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět nikoli pro jednání žalované po podání žaloby, tedy procesní zavinění částečného zastavení řízení leží na žalobkyni), tj. co do 33 %, žalobkyně má proto právo na náhradu 34 % (67-33) účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou dále odměnou advokáta za 16,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby včetně návrhu na osvobození od soudních poplatků, vyjádření ve věci samé včetně částečných zpětvzetí žaloby a závěrečného návrhu z 5.9.2021, 27.1.2022, 28.6.2022, 1.8.2022, 4.8.2022, účast na jednání soudu dne 230.7 2020, 8.10.2021, 28.1.2022 – s ohledem na trvání jednání od 10.00 do 12.53 hod. přiznána odměna za 2 úkony, 9.6.2022 – s ohledem na trvání jednání od 12.00 do 14.05 hod. přiznána odměna za 2 úkony, 4.8.2022, 12.8.2022 – na jednání pouze vyhlášen rozsudek, proto přiznána odměna pouze za ½ úkonu) ve výši po 11 820 Kč/úkon podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“); dále náhradou hotových výdajů advokáta za všech 17 výše uvedených úkonů právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; a dále 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 42 027,30 Kč, tj. celkem 30 242 157,30 Kč, z čehož 34 % činí 82 333,50 Kč. Dále soud postupoval dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za advokátkou účtované dvě porady s klientkou, když dané porady nebyly soudu nijak specifikovány ani doloženy, dále soud nepřiznal odměnu za návrh na osvobození od soudních poplatků, když daný úkon byl učiněn již v rámci žaloby (a následně žalobkyně pouze doložila svou majetkovou a finanční situaci, kterou tvrdila v žalobě).

66. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek za žalobu počítaný z přisouzené částky soud rozhodl dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně byla s ohledem na svou majetkovou situaci v řízení osvobozena od povinnosti platit soudní poplatky.

67. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když s ohledem na výši žalobkyni přiznaných částek soud za přiměřenou lhůtu k plnění považuje 2 měsíce od právní moci rozsudku, a ohledně soudního poplatku běžnou pariční lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, a to z důvodu, aby žalovaná měla reálnou možnost si dané prostředky obstarat a vyhnout se tak např. výkonu rozhodnutí.