24 C 554/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 25. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 24. 11. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému byla dne 24. 11. 2019 poskytnuta záchytná služba v Protialkoholní záchytné stanici ulice, obec a číslo provozované žalobcem (dále jen„ PZS“). Náklady za ošetření a pobyt žalovaného v PZS mu byly žalobcem vyúčtovány daňovým dokladem číslo ve výši 3 000 Kč a splatností 24. 12. 2019. Žalovaný uvedený dluh písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 24. 11. 2019. Žalovaný však přes předžalobní upomínku dosud ničeho nezaplatil. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce žalovanému vyúčtoval pobyt a ošetření v PZS dne 24. 11. 2020, a to daňovým dokladem číslo na částku 3 000 Kč splatnou 24. 12. 2019 (zjištěno z daňového dokladu číslo). Žalovaný dluh vůči žalobci písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 24. 11. 2019 (zjištěno z uznání dluhu ze dne 24. 11. 2019). Žalovaný byl k zaplacení částky 3 000 Kč vyzván upomínkou ze dne 23. 7. 2020 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 23. 7. 2020, podacího lístku). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil.

6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., podle kterého pokud je klinickým a laboratorním vyšetřením zjištěno, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Podle odstavce 4 věta prvá téhož ustanovení dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Tím, že byl žalovaný ošetřen a pobýval v PZS vznikla mu povinnost uhradit za toto ošetření žalovanou částku 3 000 Kč. Tuto povinnost však nesplnil. Žalobce přitom v řízení prokázal vznik právního vztahu a rozsah poskytnutých služeb, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že nárokovanou částku uhradil, popř. že mu předmětné služby nebyly poskytnuty, to však žalovaný neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti až do zaplacení.

7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 2 089 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb.